Rozhledy po rodném kraji - ZUBŘÍ - z Hlavatýho kopce - díky Pavlu Svobodovi

11.01.2024 - naše farnosti

Upřesněno a rozšířeno o nové věci od Zubří - bod č. 15

 

Rozhled z Hlavatýho kopce nad Zubřím

 (710 m n.m.)

Nejprve jména kopců a obcí - postupujeme od severu k východu na mapce, která je zde níže - pod mapkou je pak podrobný popis všech těchto bodů se stejnými čísly. Vše připravil ing. Pavel Svoboda, rodák ze Zubří.

 

1 - vrchol Hlavatýho kopce

 — SEVER —

2 — Zubersky rybník

3 — Metodka

4 — Špimberk

5 — PP Vlčí kámen

6 — Sólo

7 — Šubrtův kopec

8 — Kočího kopec

9 — Lísek

10 — Vrch Pletenice

11 — Horní les

12 — Rychtářův kopec

— VÝCHOD —

13 — Krib u Písečného

14 — Slavíčkův vrch

15 — Karasin

16 — Přední skála

17 — Janovičky

18 — Bohuňov

19 — Vrch Horničí u Rozseče n. Kunšt

20 — Bajerův kopec

21 — Vrch Kulíšek

22 — Zubštejn

23 — Vojtéchovský kopec

24 — Bukový vrch u Nedvědice

25 — Sýkoř u Lomnice

26 — Věchnov

27 — Vrch Babylon

28 — Bystřice nad Pern.

29 — Les Pičulín

30 — Křib u Zubří

31 — Vrch Pičulin

32 — Dolní Rožínka

33 — Vrch Víckov

34 — Les Zvolák

35 — Strážnice u Strážku

36 — Strážnice u Vidonina

37 — Křibv u Heřmanova

38 — Svatá hora

39 — JE Dukovany

 — JIH —

40 — Vrch Ambrožný

41 — Vrch Olešná

42 — Vrch Kopec u Rad. Svratky

43 — Holý vrch

44 — Les Michovy

45 — Vrch u Laštoviček

46 — Vrch u Zahradiště

47 — Zubří

48 — Dědkovská hora

49 — Vrch Chlumek

50 — Pavlov

51 — Vrch Skály

52 — Vrch Kyjov

53 — Černý les

54 — Pyramida Bohdalov

55 — Vrch Havlina

56 — Bohdalov

57 — U Tří křížů

58 — Vrch Vejdoch

59 — Rudolec

60 — Čeřínek

61 — Vrch Blažkov

62 — sídliště Betlém NMnM

63 — Vrch Horka u Jam

64 — Křemešník

65 — Věž kat. kostela NMnM

66 — Les u Veselíčka

67 — Kosovský vrch (k.ú. Kosovy)Vrch Rosička, az. 259,7°

68 — Vrch Rosička, az. 260,5°

68a — Vrch Jalovčí (k.ú. Úsobí), az. 260,9°

69 — Vrch Vysočina

70 — Komín Žďasu

71 — Vrch Štenice

72 — Vrch Šibenice

73 — sídliště Holubka NMnM

74 — Harusův kopec

 — ZÁPAD —

75 — Vrch Lhotka

76 — Vodojem Maršovice

77 — Bednářův kopec

78 — Pohledec

79 — Maršovice

80 — Bílá skála

81 — Kříby u Rokytna

82 — Rokytno

83 — Pohledecký kopec

84 — Na Kopci - kú Zubří - 1 km

85 — Studnický stožár

86 — Vrch Kopeček u Studnic - 5 km

87 — RS Jasenka

88 — Podkopec  — kú Zubří

89 — Pohledecká skála   — SEVER —

Místní názvy částí zuberského katastru

směrem od jihovýchodu:

Č             Čechovice            M           Michovy

H             V Háji                    Pa           Páleniny

J              Jasenka                P             Paseky

Ks           Kapratiny            S             Skálí

K             V Koutech -         Š             Šaratky

Vypracoval ing Pavel Svoboda 2023

 hlavatyho-kopec-pouze-mapa-min.jpg

 hlavatyho-kopec-pouze-mapa.zmens.jpg

Popis orientačních bodů viditelných z Hlavatýho kopce

Vypracoval ing Pavel Svoboda 2023

 

1 — Hlavatýho kopec: holý vrch (710 m n.) severovýchodně od obce Zubří s velkým kruhovitým rozhledem. Název dostal podle rodiny Hlavatých z č.p. 2 v Zubří, kde měli Hlavatí polnosti táhnoucí se přes uvedený kopec. Místní ho nazývají „Hlavaťák".

2 — Zubersky rybník: místními nazývaný „Panský rybník", který na počátku říčky Nedvědičky postavil pravděpodobně koncem 15. století Vilém z Pernštejna. Jeho rozloha je 8,6 ha. V okolí rybníka je mnoho chat, Dětský tábor Žďasu ve Žďáře n. Sáz. a rekreační středisko Jasenka města Brno.

3 — Metodka: zčásti zalesněný vrch (788 m n. m.) na sever od vesnice Koníkov, odkud jsou nádherné výhledy až na Orlické hory a Jeseníky. Stojí na něm památník obětem z konce 2. světové války. V roce 1936 na něm postavil Metoděj Koutník z Koníkova dřevěnou rozhlednu, která se do dnešní doby nezachovala. Vrch dostal po jejím staviteli Koutníkovi pozdější název.

4 — Špimberk: samota patřící k vesnici Zubří v úžlabí mezi vrcholem Špimberk a Rychtářovým kopcem. Samota zde byla postavena jako dvojdomek před rokem 1880. Až do těchto míst sahal ve 13. století tzv. doubravnický újezd, který ke kolonizaci získal předek pánů z Pernštejna - Štěpán z Medlova - pravděpodobně v roce 1235. Protože Špilberk znamená v překladu Strážní hora, je docela možné, že zde ve středověku stálo nějaké opevnění, hájící severozápadní konec doubravnického újezdu a cestu podél říčky Nedvědičky vedoucí do těchto končin.

5 — Přírodní památka Vlčí kámen: rozprostírá se na západním svahu vrchu Sólo (770 m n. m.). Jde o zbytek starého lesního porostu typu jedlobukové smrčiny. Poznáme ji podle skupiny listnatých stromů (buků) nalevo pod vrcholem. Z níže položených míst v okolí je toto místo dobře rozeznatelné podle obloukovité čupřiny listnatých stromů (buků), vyčnívající nad souvislý smrkový porost. Západně pod touto přírodní památkou stojí pomníček poslednímu vlkovi této oblasti, zastřelené mu v roce 1830 revírníkem Maříkem. Ulovený vlk byl následně vycpán a až do roku 1986 vystavován na hradě Pernštejn.

6 — Sólo: zalesněný vrch (770 m n. m.) na jihovýchod od vesnice Roženecké Paseky. Toto místo je v okolí pověstné tím, že sem dříve zajížděla mitrovská šlechta z Dolní Rožínky a pořádala zde různé letní radovánky a také zde se ukončovaly panské hony. Jak uvádí kronika obce Roženecké Paseky „přitom jak obyčejně v lese se páchala velká neplecha. To trvalo tak dlouho až jednou když byly v nejlepší zábavě se jim objevilo ňáký zjevení a všecko se rozutíkalo.“ V tomto místě prý kdysi stávala kaplička sv. Anny.

7 — Šubrtův kopec: vrch (745 m. n. m.) na severozápad od obce Sulkovec, který přechází na severozápad v o něco nižší Navrátilův kopec (737 m n. m.) jižně od Nedvězí. Oba vrchy jsou zčásti zalesněné.

8 — Kočího kopec: holý vrch (756 m n. m.) na severovýchod od obce Sulkovec.

9 — Severní část vesnice Lísek Vesnice se dříve jmenovala Lhota, v roce 1951 byla přejmenována podle její jedné části na Lísek. Vesnice patřila k pernštejnskému panství, první písemná zpráva o ní je z roku 1360, kdy patřila k hradu Pyšolec.

10 — Pletenice: holý vrch (734 m n. m.) na východ od vesnice Lísek. Stojí na něm telekomunikační vysílač. Z tohoto místa jsou zajímavé výhledy, zejména jihovýchodním směrem. Z Hlavatýho kopce vidíme jen severozápadní svah Pletenice, pokud chceme uvidět zmíněný vysílač na jeho vrcholu, musíme sejít z Hlavatýho kopce asi 200 m na severozápad.

11 — Horní les: zalesněný vrchol (774 m n. m.) na severozápad od Rovečného. Byla na něm po roce 2002 postavena vysoká telekomunikační věž s ochozem rozhledny ve výšce 38 m. Jde o rozhlednu, která je na nejvýše položeném místě v širokém okolí a je sama také nejvyšší. Z vrcholu rozhledny je téměř kruhový rozhled na široké okolí.

12 — Rychtářův kopec: zčásti zalesněný vrch (708 m n. m.), patřící ke katastru vesnice Vojtěchov, schované za tímto kopcem. Na severní straně kopce se rozprostírá bývalý mezinárodní pionýrský tábor Vojtěchov (dnes soukromý objekt). Na vrcholu je několik rekreačních chat. Na západním svahu se rozprostírá část zuberského katastru nazývaná Paseky. Rychtářův kopec zakrývá za ním stojící vysílač na vrchu Pletenice (viz tam).

13 — Kříb: zalesněný vrch (704 m n. m.) mezi vesnicemi Janovičky a Písečné.

14 — Slavíčkův vrch: zčásti zalesněný vrch (669 m n. m.) na severozápad od obce Karasín.

15 — Karasín: vesnice, ve které se narodil spisovatel Gustav Pfleger Moravský (1833-1875). Krátký čas zde učil spisovatel Josef Věromír Pleva (1899-1985), autor známé knihy Malý Bobeš. Nad obcí byla postavena rozhledna ve výšce 699 m n. m. s pěknými výhledy do dalekého jihozápadního okolí. Rozhledna při pohledu z Hlavatýho kopce nevyčnívá nad horizont, přesto je dobře vidět. V hlubokém údolí na severovýchod za Karasínem se rozprostírá Vírská přehrada.

16 — Přední skála: zalesněný vrch (716 m n. m.) na východ od Karasína s telekomunikačním vysílačem na vrcholu.

17 — Janovičky: vesnice mezi Bohuňovem a Písečným na jihozápadním svahu vrchu Kříb (704 m n. m.). První písemná zpráva je o ní z roku 1390.

18 — Bohuňov: vesnice s první písemnou zprávou z roku 1384. Poblíž Bohuňova jsou dva rekreační rybníky — Skalský a Domanínský, založené na říčce Bystřici.

19 — Horničí: zalesněný vrch (701 m n. m.) na východ od Rozseče nad Kunštátem. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 23 km.

20 — Bajerův kopec: zalesněný vrch (672 m n. m.) na sever od Pivonic. Na jeho odvráceném východním svahu se nachází zřícenina hradu Pyšolec.

21 — Kulíšek: zalesněný vrch (692 m n. m.) na západ od Kunštátu. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 25 km.

22 — Zubštejn: dobře přístupná zřícenina hradu na skalním hřebenu v nadmořské výšce 688 m. Z vyhlídkové plošiny je jeden z nejkrásnějších výhledů po celém okolí. Hrad založili Pernštejnové, první písemná zpráva je z roku 1348, kdy byly vesnice patřící k hradu (mezi nimi také Pohledec, Studnice a Rokytno) pánům z Boskovic. Toho roku nesl hrad ještě jméno Kámen. V prostorách hradu se konají příležitostné kulturní akce.

23 — Vojtěchovský kopec: zalesněný vrch (690 m n. m.) na jihovýchod od vesnice Vojtěchov. Z nezalesněného místa na jeho jihovýchodní straně jsou zajímavé výhledy. Ve Vojtěchově můžete na jednom stavení na jižním konci vesnice spatřit zajímavý orloj.

24 — Bukový vrch: zalesněný vrch (699 m n. m.) mezi Skoroticemi a Brumovem. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 22 km.

25 — Sýkoř: zalesněný vrch (702 m n. m.) mezi vesnicemi Synalov, Křeptov a Osiky. Byl na něm v 2. polovině minulého století postaven televizní vysílač, dobře viditelný ze širokého okolí, proto je vrch dobrým orientačním bodem z velkých vzdáleností. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 23 km.

26 - Věchnov: vesnice Věchnov leží na jihovýchod od Bystřice nad Peru. při silnici do Nedvědice. Vesnici založili Pernštejnové a patřila k jejich hradu Aueršperk. Na sever od vesnice se rozprostírá chráněná hadcová step.

27 — Babylon: zalesněný vrch (626 m n. m.) na západ od Lískovce, přes který vede přímá modrá turistická značka z Bystřice nad Peru. do Nedvědice. Z vrcholu je omezený výhled směrem na jihovýchod. Jsou odtud údajně vidět i brněnské Kohoutovice. Dříve ho místní nazývali „Vinohrádek".

28 — Obilní silo v Bystřice nad Peru.: silo stojí na samém jižním okraji města za místním vlakovým nádražím.

29 — Les Pičulín: rozsáhlý les po obou stranách silnice vedoucí od Skalského dvora do Rozsoch, rozkládající se až do výšek 680 m n. m. Po jeho východním okraji protéká řeka Bystřice se Skalským a Domanínskýni rybníkem. Pod hrází Skalského rybníka v něm roste starodávný a vysoký smrk, nazývaný „Král Skaláku".

30 — Zalesněný vrch Kříb (684 m n. m.) se rozprostírá na jihovýchod od vesnice Zubří. Obtáčí ho železniční trať z Nového Města na Mor. do Bystřice nad Pern., na níž na východní straně Kříbu zbudován v roce 1905 pozoruhodný most, místními nazývaný „Talián".

31 — Vrch Pičulín: zčásti zalesněný vrch (666 m n. m.), ležící severně od vesnice Divišov. Při pohledu z Hlavatýho kopce ho z větší části zakrývá zuberský vrch Kříb.

32 — Dolní Rožínka:  je viditelná pouze vysoká věž, jako pozůstatek ze zpracování a těžby uranu v okolí Dolní Rožínky.

33 — Víckov: holý vrch Víckov (538 m n. m.) s telekomunikačním vysílačem na vrcholu se rozprostírá mezi vesnicemi Víckov a Žďárec. Necelý kilometr na severovýchod od vrchu je místní část Žďárce — Havlov, ve které měla rodina našeho bývalého prezidenta Václava Havla letní sídlo a malý Václav odtud chodil za 2. světové války do Žďárce do školy. Vzdušnou čarou je vrch vzdálen 21 km.

34 — Les Zvolák: rozsáhlý les mezi vesnicemi Rovné, Kundratice, Branišov a Olešná s nejvyšším bodem nazývaným Korec (631 m n. m.). Svůj název zřejmě dostal podle asi 5 km vzdálené vesnice Zvole.

35 — Strážnice u Strážku: zčásti zalesněný vrch (550 tu n. m.) s telekomunikačním vysílačem na jih od obce Strážek s výhledy do okolí.

36 — Strážnice u Vidonína: Holý vrch (583 m m.) s telekomunikační věží na západ od vesnice Vidonín. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 20 km.

37 — Kříby u Heřmanova: zčásti zalesněný vrch (618 m n. m.) na jihovýchod od vesnice Heřmanov s výhledy na okolí, zejména do údolí řeky Bobrůvky-Loučky. Vzdušnou čarou vzdálen 21 km. Na jih od vesnice se nachází světoznámé naleziště minerálu antofylitu v podobě tzv. heřmanovsk-ých koulí s průměrem až 10 cm.

38 — Svatá hora: nejvyšší bod v této části výhledu. Zalesněný vrch (680 m n. m.) na jihovýchod od vesnice Kadolec s dřevěným altánkem sv. Zdislavy (z roku 2001) na vrcholu. Svatá Zdislava, narozená pravděpodobně v roce 1219 na zámku v nedalekém Křižanově v rodině spoluzakladatele cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Přibyslava z Křižanova a svatořečená v roce 1995, v mládí na Svatou horu podle pověsti často chodila a zde se modlila. Přímo z vrchu není výhled. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 21,5 km.

39 — JE Dukovany: jaderná elektrárna, postavená 13 km na jih od Náměště nad Oslavou u řeky Jihlavy s Dalešickou přehradou v 80. letech minulého století, není přímo vidět, ale v chladnějších nebo mrazivých dnech je vidět v tomto místě horizontu bílý „dým" stoupající vzhůru z chladících věží elektrárny. Vzdušnou čarou je vzdálena 51 km.

40 — Ambrožný: zčásti zalesněný vrch (640 m n. m.) se dvěma telekomunikačními vysílači na vrcholu. Rozprostírá se mezi obcemi Sviny a Kúsky na jihovýchod od Křižanova. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 23 km.

41 — Olešná: zčásti zalesněný vrchol (666 m n. m.) na jihozápad od vesnice Olešná poblíž křižovatky silnice do Nové Vsi a silnicí č. 19. Na jeho západní straně stojí vysoký a z mnoha stran dobře viditelný telekomunikační stožár.

42 — Kopec: zalesněný vrchol (655 m n. m.) mezi obcemi Křídla a Radešínská Svratka.

43 — Holý vrch: někdy uváděn také název Na Nivách. Dominantní, zčásti zalesněný vrch (662 m n. m.) spolu s blízkým, zcela zalesněným vrchem Šebeň (626 tu n. m.) zdaleka vyčnívají na horizontu jižně od vesnice Radenice. Na Holém vrchu s krásnými výhledy stojí 3 telekomunikační vysílače. Na odvrácené straně Holého vrchu leží vesnice Cyrilov, známá jako naleziště několika vzácných minerálů. V roce 1954 zde byl objeven nový minerál, který dostal jméno cyrilovit.

44 — Les Michovy: rozsáhlý les táhnoucí se od Olešné až téměř k Novému Městu na Moravě s vrcholem 681 m n. m. poblíž křižovatky silnice č. 19 se silnicí na Křídla. Les dostal název podle zaniklé vesnice Mnichov, která ležela východně od Nového Města na Mor. První písemné zprávy jsou o ní z konce 15. století, v roce 1588 je uváděna již jako pustá osada.

45 — Vrch u Laštoviček: rozsáhlý les s bezejmenným vrcholem (590 m n. m.) na jihozápad od vesnice Laštovičky.

46 - Vrch u Zahradišť: bezejmenný vrch (618 m n. m.), ze severovýchodní strany zcela zalesněný, leží na jihozápad od vesnice Zahradiště. Na odvráceném svahu je vesnice Zadní Zhořec. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 20,5 km.

47 — Zubří: vesnice založená asi v 2. polovině 13. století Pernštejny na jejich západní hranici se žďárským klášterem. Poprvé písemně uvedena v roce 1348, kdy patřila k hradu Zubštejnu. Dnes má více jak 500 obyvatel.

48 — Dědkovská hora: zalesněný vrchol (694 m n. m.) na horizontu na jih od vesnice Pavlov a na severozápad od vesnice Dědkov. Hora je vzdálena vzdušnou čarou 23 km.

49 — Chlumek: zalesněný vrchol (651 m n. m.) na jihovýchod od vesnice Hlinné. Je dobře rozeznatelný.

50 — Pavlov: vesnice Pavlov leží na severovýchodních úbočích Dědkovské hory a vrchu Kyjova. Vesnice je vzdálena vzdušnou čarou 20,5 km.

51 — Skály: zčásti zalesněný vrchol (629 m n. m.) na jihozápad od vesnice Hlinné.

52 — Vrch Kyjov: zalesněný vrch Kyjov (702 m n. m.) leží na východ od vesnice Kyjov. Na přivrácené straně je vidět vesnice Pavlov. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 22 km.

53 — Černý les: rozsáhlý les mezi vesnicemi Kotlasy, Ostrov nad Osl. a Radostín nad Osl. s nejvyšším bodem 568 m n. m. poblíž Kotlas.

54 — Pyramida: světlá stavba ve tvaru pyramidy, sloužící účelům alternativní léčby, leží na přivráceném svahu na jihovýchod od Bohdalova. Stavba je vzdálena vzdušnou čarou 21 km.

55 — Havlina: z odvrácené strany zalesněný vrch (706 m n. m.) s telekomunikačním vysílačem na vrcholu se vypíná na jihozápad od vesnice Chroustov. Havlina je nejvyšším vrcholem Arnoleckých hor, táhnoucích se přibližně od Polné po Netín. Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 24 km.

56 — Bohdalov: sídlo založené pravděpodobné již ve 12. století, dnes městys. Zde je vidět převážně jen věž barokního kostela sv. Vavřince, vysoká 55 m. V okolí pozoruhodná soustava rybníků Přírodního parku Bohdalovsko, vyhlášeného v roce 1990. Městys je vzdálen vzdušnou čarou 20,5 km.

57 — U Tří křížů: zčásti zalesněný vrchol (675 m n. m), tyčící se jihovýchodně nad Novým Městem na Moravě. Dříve byl nazýván také  Kalvárie nebo Kaplisko (údajně zde v roce 1483, nebo možná i dříve, byla postavena kaple). Pro ochranu města před šířící se cholerou zde byly ve dnech 5. až 7. července 1832 postaveny 3 žulové kříže. Pod prostředním křížem, s nápisem o důvodu pro stavbu těchto křížů, byla uložena olověná schránka s údaji o stavění tohoto kříže a jmény dárců.

58 — Vejdoch: holý vrch (663 m n. m) na sever od vesnice Jámy s vynikajícím, téměř kruhovitým výhledem. Na jeho vrcholu byl v roce 2018 mezi dva lipové stromy zasazené r. 1968 k 50 výročí republiky, postaven kříž stylizovaný rostlinnými motivy, dílo sochaře Petra Váni z Prahy . Poblíž kříže je umístěna plastická mapa s popisem jednotlivých orientačních bodů okolí. Později byla na jižním svahu Vejdochu postavena také Cesta. života s 10kamennými zastaveními a kovanými reliéfy od JosefaTulise z Dlouhého na téma Desatera Božích přikázání.

59 — Rudolec: vesnice se zámkem ze 16. století a novodobou kaplí sv. Anny z roku 1998. Nad vesnicí při silnici do Stáje stojí stará kaplička sv. Jana Nepomuckého, od níž jsou nádherné pohledy východním směrem, zejména na celý Přírodní park Bohdalovsko s mnoha rybníky. Při vjezdu silnice do Špitálského lesa probíhá napříč historická hranice mezi Čechami a Moravou, v terénu zčásti pozorovatelná prohlubněmi. Vesnice je vzdálena vzdušnou čarou 24 km.

60 — Čeřinek: významný vrchol Českomoravské vrchoviny (761 m n. m.) na západ od Jihlavy. Je na něm turistická chata a lyžařský areál s vlekem. Na jeho svazích byl vyhlášen přírodní park s naučnou stezkou. Zalesněný vrchol je vzdálen vzdušnou čarou 52 km.

61 — Blažkov: zalesněný vrch (696 m n. m.) na sever od vesnice Rudolec. Přes něj vede hlavní evropské rozvodí Dunaj (Oslava) – Labe (Sázava). Vrch je vzdálen vzdušnou čarou 23 km.

62 — Betlém: sídliště, zvané také Beranice, v jihozápadní části Nového Města na Moravě. Po stavbě novoměstského podniku Chirany, nyní Medin a.s., bylo sídliště určeno pro jeho pracovníky.

63 — Horka: zalesněný vrchol ve výšce 650 m n. m. se zdálky viditelným telekomunikačním vysílačem na severozápad od vesnice Jámy.

64 — Křemešník: známý vrchol (765 m n. m.) Českomoravské vrchoviny mezi Jihlavou a Pelhřimovem s barokním poutním kostelem Nejsvětější Trojice, křížovou cestou, lyžařským vlekem a kovovou věží z roku 1993 na níž je ochoz rozhledny Pípalky. Zalesněný Křemešník je vzdálen vzdušnou čarou 59 km.

65 — Věž katolického kostela sv. Kunhuty v Novém Městě na Moravě: Napravo od něj vyčnívá věž novoměstského evangelického kostela.

66 — Les u Veselíčka: les rozprostírající se po obou stranách silnice z Veselíčka do Jam s vrcholem Vrchy (663 m n. m.), pod jehož okrajem je vidět stavba vodárny nad Veselíčkem.

67 — Kosovský vrch: zčásti zalesněný vrchol (688 m n. m.) na jihovýchod vesnice Úsobí na Havlíčkobrodsku. Vzdušnou čarou je vzdálen 44 km.

68 — Rosička: dobře viditelný zalesněný vrch (641 ni n. ni.) na západ od vesnice Rosičky s telekomunikačním vysílačem a rozhlednou na něm. Vrch Rosička je vzdušnou čarou vzdálen 21 km.

68a — Vrch Jalovčí (669 m n.m.), v katastru vesnice Úsobí, vzdušnou čarou 45 km, je vidět na obzoru hned doprava od rozhledny na Rosičce.

69 — Vysočina: zalesněný vrch (621 ni n. ni.) na sever od Štoků na Havličkobrodsku s telekomunikačním vysílačem na vrcholu. Je vzdálen vzdušnou čarou 37 km.

70 — Komín Žďasu: nejvyšší komín ze 4 komínů podniku Žďas a.s. ve Žďáře nad Sáz.

71 — Štenice: zalesněný vrchol (615 m n. m.) mezi Hamry nad Sázavou a vesnicí Sázava. Zde se těžila vysoce kvalitní žula na stavbu viaduktů nové trati Havlíčků Brod — Žďár nad Sár. — Křižanov, započaté v roce 1939.

72 — Šibenice: zalesněný vrch (706 m. n. m.) západně od Nového Města na Moravě. Ve středověku se na něm prováděly popravy na šibenici, odtud název. Na východním svahu jsou menší lyžařské můstky.

73 — Sídliště Holubka: severní část Nového Města na Moravě, téměř spojená s vesnicí Maršovicemi. Sídliště je jakoby vystrčeno na jihozápadním svahu kopce nad Maršovicemi (703 ni n. ni.) s vodárnou na vrcholu.

74 — Harusův kopec: Zalesněný vrch (741 m n. m.) severozápadně od Nového Města na Moravě. Na vrcholu je televizní vysílač, na východním svahu lyžařský vlek. Z obce Radňovice vede na něj novodobá křížová cesta. Novoměstský sportovní klub na něm v roce 1921 postavil turistickou chatu s rozhlednou. Chata v roce 1942 vyhořela a nebyla již obnovena. Název dostal podle majitele zdejších pozemků Haruse v 18. století.

75 — Lhotka: zalesněný vrchol (710 m n. m.) na severozápad od vesnice Lhotka při silnici z Vysokého do Skleného.

76 — Maršovický vodojem: Na vrcholu táhlého kopce na východ od vesnice Maršovice s nadmořskou výškou 703 m je vidět zděná stavba vodojemu.

77 — Bednářův kopec: výrazný zalesněný vrch (762 m n. ni.) severně od obce Jiříkovice.

78 — Pohledec: vesnice Pohledec, kterou protéká říčka Bezděčka, byla založena Pernštějny. První písemná zmínka o něm je z roku 1348, kdy patřil, stejně jako Zubří, k pernštejnskému zboží. V Pohledci se narodil významný vysočinský malíř a grafik Josef Jambor (1887-1964).

79 — Maršovice, severní část: vesnice Maršovice patřila k pernštejnskému zboží, první písemná zpráva o nich je z roku 1483. Maršovice proslavila zdejší starobylá „Maršovská rychta", kde prožili část svého dětství sourozenci Křičkovi: hudební skladatel Jaroslav (1882-1969), básník Petr (1884-1949), oba autoři známého „Bábinčina maršovského valčíku", a jejich sestra, spisovatelka Pavla (1886-1972).

80 — Bílá skála: skála (777 m n. m.) na jih od vesnice Vlachovice. Na jejím jihovýchodním úbočí se rozprostírá les Ochoza, v němž se nachází známé zimní sportoviště Vysočina Arena.

81 — Křiby: holý vrch s malým lesíkem (785 m n. m.) na severozápad od vesnice Rokytno se zajímavými výhledy do okolí.

82 — Rokytno: vesnice Rokytno byla založena Pernštejny a první písemná zmínka o ní je z roku 1348, kdy patřila k hradu Zubštejnu. Mezi Rokytnem, Studnicemi, Pohledcem a Maršovicemi se rozprostírá malebné údolí, nazývané Kaňásky, s vysokou krajinářskou hodnotou, kterým protéká potok Bezděčka. Asi půl kilometru jihovýchodně od Rokytna stojí samostatné stavení, původně využívané jako panský ovčín, nazývané Čáslav. Byl postaven v 1. polovině 18. století. V okolí se traduje, že to byl habánský dvorec. Koncem 19. století vyrobil v Rokytně první lyže v okolí Adolf Slonek.

83 — Pohledecký kopec: zčásti zalesněný vrchol (749 m n. m.) severovýchodně od vesnice Pohledec. Těsně pod vrcholem stojí tzv. Vávrova skála (735 m n. m.), dříve dobře viditelná od jihu, dnes již trochu zarostlá. Dříve zde bývaly údajně dvě takové skály, jedna byla ale lidmi z okolí odtěžena na stavební kámen.

84 — Na Kopci: nejvyšší místo zuberského katastru s malým remízkem na vrcholu (737 m n. m.), lidově nazývaného také Kukačka, protože poskytuje nádherné výhledy od jihozápadu po východní stranu. Je zde jeden z nejhezčích pohledů na Nové Město na Moravě. Odtud je dobře vidět i zřícenina hradu Zubštejn. Mezi tímto kopcem a spodním okrajem Pohledecké skály se rozprostírá část zuberského katastru nazývaná Kouty.

85 — Studnický stožár: jeden z původních 3 vysokých železných stožárů, které dříve sloužily k výzkumu vlivu námrazy na elektrické vedení vysokého napětí. Je to pro široké okolí významný orientační bod, protože stojí v nadmořské výšce 800 m. Necelého půl kilometru na jihovýchod od stožáru leží nejvýše položená obec ve Žďárských vrších — Studnice (784 m n. ni.). Ve Studnicích se narodil náš lyžařský olympionik a odbojář 2. světové války Cyril Musil. Po pronásledování a věznění komunistickými režimem v 50. letech minulého století uprchl do Kanady, kde zemřel. Rodákem je také JUDR Josef Nečas, autor písně v kancionálu č. 905 – Ty mocný, silný, veliký. Asi 200 ni na sever od stožáru stojí při staré cestě tzv. Červený kříž s velice zajímavou historií.

86 — vrch Kopeček: zalesněný vrch (822 ni n. m), jeden ze 17 osmistovek Žďárských vrchů. Vypíná se na severozápad od vesnice Studnice. Od něj asi 1 km na severozápad za silnici Sněžné - Nové Město na Mor. stojí známá Pasecká skála (819 ni. n. m.) s omezenými výhledy.

87 — Rekreační středisko Jasenka města Brno, dříve patřící Brněnským vzorkovým veletrhům. Název Jasenka dostalo při změně majitele podle názvu pozemků, na nichž bylo koncem 60. let minulého století postaveno.

88 — Podkopec: novější část vesnice Zubří na severozápadním svahu Hlavatýho kopce. První domky zde byly postaveny v roce 1940. 

89 — Pohledecká skála: (812 m n.m.) Jedna ze 17 osmistovek Žďárských vrchů. V okolí je spíše známá jako Keiserstein (Císařský kámen). „Pohledeckou skálou" nazývají zdejší lidé Vávrovu skálu vypínající se severozápadně nad vesnicí Pohledec. Na vrcholu Pohledecké skály je vysoká železná věž sloužící k navigaci vojenských letadel, východně od ní je o něco nižší telekomunikační vysílač. Na severovýchodním svahu je významné prameniště, jehož jeden pramen byl již za Pernštejnů rozdělen. Jeho jedna část napájí Zuberský rybník a z něho vytékající říčku Nedvědičku, druhá část vtéká do říčky Bystřice, která napájí rybníky Skalský a Domanínský.

Poznámky:

1) Několik málo orientačních bodů kryjí blízké keře. Pro spatření těchto bodů postačí sejít z vrcholu Hlavatýho kopce na příslušnou stranu o několik desítek metrů.

2) Pro dobrou orientaci v terénu poslouží nedaleký Harusův kopec s televizním vysílačem, který stojí přesně na západ od Hlavatýho kopce.

 

3) Nejvzdálenější body je možné spatřit

na východní straně:

21 — Kulíšek      25 km

19 — Horničí      23 km

25 — Sýkoř         23 km

24 — Bukový vrch            22 km

na jižní straně:

40 — Ambrožný                               23 km

38 — Svatá hora               21,5 km

33 — Víckov       21 km

37 — Kříby u Heřmanova             21 km

36 — Strážnice u Vidonína           20 km

na jihozápadní straně:

64 — Křemešník               58 km

60 — Čeřínek     52 km

67 — Kosovský vrch       44 km

69 — Vysočina  37 km

55 — Havlina     24 km

59 — Rudolec    24 km

48 — Dědkovská hora    23 km

61 — Blažkov     23 km

52 — vrch Kyjov               22 km

54 — Pyramida 21 km

68 — Rosička     21 km

46 — vrch u Zahradišť    20,5 km

50 — Pavlov       20,5 km

56 — Bohdalov 20,5 km

 

Komentáře:

přidej komentář

Dnes je 19. dubna 2024

svátek má Rostislav

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)