Rozhledy po rodném kraji - Z vrchu Vejdoch nad obcí Jámy (663 m)

15.06.2018 - naše farnosti

Poslední upřesnění jsem udělal po té, co jsem jako první chodec přišel na Vejdoch po nově upravené cestě a vstoupil na vrcholovou rovinku v sobotu 2.6. 2018 po 17. hodině, kdy byla mimořádně pěkná viditelnost.

Přesto zůstalo ještě pár nejasností, ale ani na rozhledně na Fajtově kopci nad Velkým Meziříčím nemají úplně všechno přesně popsáno.

Rozhled z Vejdocha

aneb 2 města a 19 městysů a vesnic viditelných pouhým okem (zde v textu podtržených a označených zkratkou VPO = viditelná pouhým okem), a celkem 43 obcí pojmenovaných s pomocí dalekohledu (a zde v textu očíslovaných) a zhruba desítka zatím přesně neurčených, 13 kostelních věží 2 rozhledny a 5 vysílačů, mnoho stožárů a vytýčené směry k 6 okolním hlavním městům

Vejdoch je nezalesněný kopec (663 m n. m.) mezi Jamami a Slavkovicemi, který je vidět na jihozápadním obzoru z celého Novoměstska a na severním bližším obzoru z celého údolí horního toku řeky Oslavy a který tvoří místní rozvodí právě mezi ní a Bobrůvkou (Dolní Loučkou u Tišnova). Je typický tím, že na něm vidíte na rovném poli ohromný strom, ale ve skutečnosti to jsou  dvě lípy, západní je česká a východní slovenská a byly zasazeny v roce 1968. Název obce Jámy nemá nic společného s dírou nebo údolím. Jámy jsou vidět z velké dálky na jižním úbočí Vejdochu. Název jim daly kutací jámy na dobývání stříbra.

Od dvou lip, mezi nimiž se má letos žehnat jubilejní kříž  - Strom života - k 100. výročí republiky, je rozhled na všechny strany. Nabízím popis toho, co je vidět, a připomínku směrů, v kterých se nacházejí nejbližší hlavní města. Rád však přijmu upřesnění, nečiním si nárok na úplnost.

Začínáme od severu:

Vidíme silnici do Veselíčka (1. obec, zároveň obec VPO = viditelná pouhým okem), z něj za stromy vidíme jen pár střech a červenou malou věžičku kaple sv. Petra a Pavla (I. věž). Za ním mírně doleva vidíme zalesněný Sklenský vrch (779 m), který nám zakrývá Sklené, po němž je pojmenován. Když jdeme očima po hřebeni doprava a vidíme, že pás lesa je přerušen mýtinou s ojedinělými stromy, to jsou Sklenské louky, kde vidíme i pár chat, proto můžeme říci, že Sklené je 2. obec, kterou vidíme i když jenom zčásti. Pod loukami je les Bratroňovice, podle zaniklé obce, která také patřila do osmera vesnic zakončených na -ovice, dle pověsti prý založených 8 bratry. Kromě Vlachovic  a Mělkovic je všechny postupně uvidíme. Co to však je proti 66 obcím (* seznam na konci článku) na našem okrese zakončených na -ov, z nichž uvidíme 13 včetně kopce Blažkova s podobným osudem jako měla ves Bratroňovice.

Zalesněný hřeben pokračuje dál a končí jakousi prolukou, úzkým pásem holého hřebene a stejně úzkým pásem lesa. Pak už těsně pod obzorem vidíme Jiříkovice (3. obec, obec VPO). Právě za tou prolukou se vzdušnou čarou 14 km od nás nachází Devět skal (836,4 m n. m.), které však nelze vidět. Je to druhý nejvyšší bod Českomoravské vysočiny i kraje Vysočina, protože Javořice u Telče má 836,5 m n. m. a skrývá se za obzorem na opačné straně. Voda z ploch vlevo od Jiříkovic stéká směrem k nám a dostane se do rybníka, který se plným právem jmenuje Dvouhrázný. Má skutečně dvě výpustě - na západ vytéká potůček přes Lhotku a vlévá se do Sázavy a pak přes Vltavu a Labe do Severního moře, druhou výpustí odchází Slavkovický potok, který se vlévá do Bobrůvky, ta do Svratky a přes Dyji, Moravu a Dunaj do Černého moře, jsme přímo na evropském rozvodí.

 Dále vpravo vidíme červenobílý vysílač na Harusově kopci (741 m) a pod ním Radňovice (4. obec, obec VPO). Mezi nimi a námi jsou Slavkovice (5), z nichž vidíme střechy vepřína pod křižovatkou státní silnice Radňovice - Slavkovice - Nové Město. Samotnou obec ani poutní kostel Božího milosrdenství není vidět, ale hned za lesem pod námi vidíme stromy u silnice od Slavkovic do Hlinného. V nedozírné dáli za Slavkovicemi pořád dál je Králický Sněžník, kde se setkávají hranice tří moří: Středozemního - Morava -Dunaj, Baltského - Odra a Severního - Orlice, Labe.

V průhledu napravo od Harusova kopce zahlédneme Rokytno (6) a za ním meteorologické stožáry u Studnic (7). Za dalším kopcem zvaným Šibenice  (706 m) je schovaný lyžařský areál u Skihotelu. Pak už začíná velmi široké Nové Město na Moravě (8, VPO). Zleva jsou nejprve Maršovice (9, VPO) - kdysi samostatná obec, pak nové sídliště Na Holubce a za ním je Pohledec (10, VPO), který pohledově s Novým Městem splývá. Nad ním se na obzoru tyčí Pohledecká skála (812 m) s vysílačem, který sloužil k vojenským účelům. Dole je pak starší sídliště postavené u katolického hřbitova. Nemocnice je zakryta kopcem a vpravo od něj vidíme nejstarší část Nového Města s třemi věžáky a dvěma věžemi obou kostelů - vlevo evangelického a vpravo katolického (II. a III. věž).

Nahoře vidíme Zubří (11, VPO), napravo od něj vršek, kde jsou Tři kříže, níže a blíže k nám jsou Petrovice (12, VPO) a nad nimi na obzoru stožár na kopci Olešná, který skrývá stejnojmennou vesnici Olešná (13) v údolí za ním. Od vysílače doprava a blíže k nám je Nová Ves u Nového Města na Moravě (14, VPO) - obec s nejdelším názvem v celé ČR spolu s Blatnicí pod Svatým Antonínkem (27 písmen, 7 potažmo 4 slova). Za ní se ve vzdálenosti 80 km vzdušnou čarou od nás nachází nám samozřejmě neviditelná Olomouc, hlavní město Moravy z hlediska církevního, protože je sídlem našeho arcibiskupa, který je zároveň moravským metropolitou.

Doprava od Nové Vsi vidíme několik pásem lesa a mezi v dáli vykukují dvě vesnice, někde směrem za Křídly, asi Kunratice a pak ještě jedna, musí však být dobrý dalekohled a jasná viditelnost.  Nejbližší lesní pásmo  na úrovni Nové Vsi pak stoupá dále doprava, jeho vrchol se jmenuje prostě Kopec (655 m) a před ním silnice směrem k Radešínské Svratce (15) z níž vidíme jen pár střech. Kopec pak doprava trochu klesá a za jeho nižší částí je za velmi jasného počasí vidět vrch Sýkoř u Lomnice na Tišnovsku (702 m n. m. a 30 km vzdušnou čarou) s kamennou rozhlednou. Dále doprava mezi koncem lesa a prvním malým lesíkem uvidíme za jasného počasí komín z úpravny uranu u Rožné (16). Malé lesíky jsou celkem tři a rostou někde mezi Radešínskou Svratkou, Dlouhým a Bobrovou a za nimi jsou za jasného počasí vidět několik obcí na protější straně údolí Bobrůvky, někde v prostoru od Horní Rožínky po Horní Rozsíčku. Obce se stejným základním názvem ale s přídavným jménem Dolní pochopitelně vidět nemůžeme.

Těsně pod námi je Hlinné (17, VPO), které s Veselíčkem a Slavkovicemi tvoří čtveřici obcí v jamské farnosti. Nad ním je pole a z boku vidíme les na Chlumku - 651 m n-m., který zakrývá Řečici, Radešínskou Svratku i obě Bobrové a s Vejdochem tvoří jednu obzorovou čáru. Stejným směrem se 56 km vzdušnou čarou od nás nachází sídlo našeho biskupa a hlavní město Moravy - Brno.

Doprava od něj prosvítá mezi lesy střecha škrobárny v Hodiškově (18). Tím směrem vidíme za sebou 6 lesních pásem, jsou čím dál šedší a mezi nimi prosvítají dvě louky. Poslední les na obzoru je vrch Svatá hora (679 m) v katastru Kadolce, která je známa tím, že tam měla poustevnu mladičká svatá Zdislava a který poznáme podle toho, že vrchol zleva zvolna stoupá, uprostřed se nápadně zvedne a pak zase mírně klesá doprava, tedy z našeho pohledu. To je pro Svatou horu typické a je to vidět ze všech stran, z jihu samozřejmě v opačném pořadí. Stejným směrem se nachází Bratislava - vzdušnou čarou 180 km.

Dále doprava za blízkým lesem vyčuhuje kopec Na nivách (662 m) nad Cyrilovem - místní částí obce Bory - , který je schovaný za ním. Je zalesněný jen částečně, proto se mu také říká Holý vrch a jsou na něm zřetelně vidět dva vysílače, od jejichž paty je také možnost dalekého rozhledu. Před ním vlevo od vysílačů blíže k nám jsou vidět Radenice (19). Vedle dalšího blízkého lesa vidíme zase dvě vesnice, vlevo více zakryté lesem jsou Laštovičky (20) a vpravo Suky (21) a za nimi stožár u silnice z Ostrova k Brnu. Mezi nimi je někdy v dáli blíže k Laštovičkám vidět zalesněný vrchol, asi  Ambrožný (640 m) mezi Lhotkami u Velkého Meziříčí a Křižanovem.

Přímo pod sebou konečně vidíme Jámy (22, VPO), na levém okraji začínají hospodářskými budovami družstva a za nimi vidíme Obyčtov (23, VPO) s poutním kostelem Panny Marie (IV. věž), za ním železniční most a za ním pole a nad ním zvláštní půlkulatý lesík, který nelze přehlédnout. Jmenuje se Na Kříbu (577 m) a je přesně nad obcí Kněževes (24) z níž vidíme jen pár střech. Za ní vzadu vykukuje velká šedí střecha, je to asi kravín u Hrbova u Velkého Meziříčí (25), který je místní dominantou. A úplně vzadu ve stejném směru vykukuje  za jasné viditelnosti nad posledním širokým pásmem lesů je menší kopec, je to Klučovská hora  u stejnojmenné vesnice za Třebíčí - 595 m nad mořem, je na něm vysílač stejného typu jako na Harusově kopci, protože na sebe vzájemně vidí. Blíže k nám a napravo od železničního mostu je Ostrov nad Oslavou (26, VPO) se žlutě zářícím kostelem sv. Jakuba (V. věž). Za ním je pás lesa a za ním další a vyšší les. To už zalesněné pásmo Arnoleckých hor, první zleva je Dědkovská hora (694 m), která skutečně tvoří dominantu na jižní straně od nás. Na jejím levém úbočí a ještě vlevo od malé vyvýšené skupiny stromů, která obklopuje hraběcí hrobku, je vidět poutní kostel Panny Marie (VI. věž) v Netíně (27). Po pravdě se říká, že bělostná Panna Maria Netínská stojí nad černými lesy. Dobrým dalekohledem je vidět až od Rokytna. Je také zajímavé, že Netín se ve středověku jmenoval Vznetín, proto by pro nás skrytý Znetínek mohl být nazván také Malý Netín.

Dále vpravo za prvním pásem lesa za Ostrovem je Radostín nad Oslavou (28, VPO) s kostelem sv. Bartoloměje (VII. věž), ale to už se musí napnout oči. Žádným dalekohledem však nespatříme Řím - 900 km od nás vzdušnou čarou ve směru na Radostín a Netín (jak pěkný to rým).

Další kopce za ním úplně na obzoru tvoří už přírodní hranici mezi povodím Oslavy, na které se díváme, a povodím Jihlavy. Na nejvyšším bodě vlevo od Netína by měl být vidět vysílač u Čechtína (662 m), pod nímž směrem od nás už je poutní místo Přibyslavice. Přímo za jamským kostelem sv. Martina (VIII. věž), který se nám trochu schovává, je nejblíž Sazomín (29, VPO) s velkou budovou krytou lesklým plechem vlevo nad obcí ale pod lesem. Patří k němu i budovy u sportovního letiště úplně vlevo, obec působí dojmem, že je velmi dlouhá, protože je blízko před námi.

Za dalším lesem vzadu je vidět levá část Pavlova (30, VPO) a před ním Kotlasy (31). Tento les pak zakryje střed Pavlova a vpravo od něj uvidíme horní část obce Pavlov s hospodářskými budovami na úbočí Arnoleckých hor pod vrcholem Kyjov (702 m) podle stejnojmenné obce na druhé straně Arnoleckých hor, která přesto patří do bohdalovské farnosti s dalšími čtyřmi, které vidět jsou. Na hřebeni je možno rozeznat střídání lesíků a polí typické pro Pavlov a také viditelné z daleka. V obci je vidět oranžově natřený kostel sv. Filipa a Jakuba (IX. věž).

Dále doprava na obzoru je vysílač na kopci Havlina (706 m) nad Chroustovem (32), který je jasně vidět, od něj směrem k nám je pod lesy Pokojov (33, VPO) a ještě blíže mezi lesy Březí nad Oslavou (34). Nesmíme si je však splést se střechami vatínské bramborárny, které jsou úplně blízko - před lesem. Přesně za vysílačem na Havlině se skrývá nejvyšší bod Vysočiny - už zmíněná Javořice u Telče, jen o decimetr vyšší než Devět skal. Vzdušnou čarou je to k ní 61 km, ale ani horu ani vysílač s 161 m vysokým stožárem, který na ní stojí, nelze zahlédnout.

Kousek doprava vidíme Bohdalov (35, věž VPO) s jeho třemi typickými stavbami rozdílného poslání i užitku: zleva je to vodojem, pak tzv. pyramida, bílá stavba pro novopohanské obřady a alternativní léčení a úplně vpravo kostel sv. Vavřince (X. věž). Dále doprava a výše je Rudolec (36). Nad ním doprava je kopec Blažkov (693 m), stojící přesně na hlavním evropském rozvodí mezi Oslavou a Sázavou, Dunajem a Labem, mořem Černým a Severním. A přímo za Rudolcem se ve vzdálenosti 36 km nachází hlavní město našeho kraje - Jihlava.

Před námi vpravo od hájku nad jamským hřbitovem stojí na poli tyčí památkově chráněný strom  - lípa na Kříbu, také zdaleka viditelná. Od ní doprava je Vatín (37, VPO) s kaplí Panny Marie Bolestné z roku 1888 (XI. věž). Na pravém okraji obce vidíme silniční most nad tratí obrácený přímo k nám. Za Vatínem je doširoka rozložené Nové Veselí (38, VPO) s kostelem sv. Václava (XII. věž). Přímo za ním je mezi lesy vidět Újezd (39) a dále doprava se na obzoru tyčí skupina stromů a pod ní Matějov (40) odkud je také nádherný rozhled.

Na obzoru je vidět rozhledna v lese na vrcholu kopce Rosička (645 m), která je typická tím, že má jen malou lesní čepičku, a pod ním stejnojmenná obec Rosička (41), která už patří do historických Čech a tvoří součást farnosti Nížkov v královéhradecké diecézi. Vlevo od rozhledny je v úplné dáli kopec Vysočina (621 m) nad obcí Štoky s vysílačem. Napravo od Rosičky  a v ještě větší dáli je za dobrého počasí vidět hrad Lipnice, který je od nás vzdálený 42 km vzdušnou čarou a 53 km po silnici a vedle něj mírně doprava vrch Melechov (715 m - 50 km).

Od Rosičky blíže k nám vyčnívá z lesů Budeč (41), takže z Vejdocha vidíme všech 6 obcí novoveselské farnosti.

Dále doprava vyčuhují komíny sléváren Žďas, pojmenovaných podle Žďáru nad Sázavou (42, VPO) později honosně zvaného Ocelové srdce Vysočiny. V údolí za komíny je vidět dva menší a vyšší lesy zvláštního tvaru na kopci u Pořežína (43), který vytváří dominantu v oblasti Velké Losenice. Jeden z těchto lesů vypadá jako buřinka a proto mu místní říkají Na klobouku. Doprava se zvedá vrch Peperek. Stejným směrem se 130 km vzdušnou čarou od nás nachází PRAHA, hlavní město Čech i České republiky (neplést si tyto názvy, jak to mnozí dělají).

Z celého okresního města vidíme jen dvě výškové stavby - bílé silo vlevo od komínů a červenošedou budovu PKS vpravo na vrcholu Brněnské ulice. Věže obou kostelů tím pádem započítat nemůžeme.

Pak nám zakryje obzor úplně blízký jamský les se stožárem před ním a v nejnižším místě mezi ním a lesem vpravo máme opravdu vrcholný pohled na zelenou střechu poutního kostela sv. Jana na Zelené Hoře (XIII. věž). Dílo Jana Blažeje Santiniho je zapsáno v seznamu památek UNESCO. Nad ním v dáli se bělají hospodářské budovy samoty Starý dvůr na protějším úbočí klášterního údolí. Za ním je Kamenný vrch.

Vpravo od Zelené hory vidíme úplně blízko les Vrchy (663 m  - stejně vysoký jako Vejdoch), který se táhne od Jam směrem k Veselíčku a za kterým jsou schované Mělkovice. Vpravo od tohoto lesa máme na bližším obzoru za střechami Veselíčka znovu Sklenský vrch, který nám zakrývá nejen tuto obec ale i Český kopeček (763 m) na historické hranici Čech a Moravy  a Žákovu horu (809 m vysokou a 11 km vzdušnou čarou vzdálenou).  Za ním úplně na obzoru trochu vlevo vidíme Tisůvku, která je pokračováním hřebene Žákovy hory. Vlevo od Sklenského kopce ale blíže k nám je nižší kopec, který se jmenuje Lhotka, pod ním je i obec Lhotka, přes niž teče voda už do Sázavy. Ve velké dáli přibližně stejným směrem je Sněžka, kterou nemůžeme vidět - takže i zde se to rýmuje. Ze Lhotky vede silnice do Veselíčka. Kříží se se státní silnicí č. 19, kterou vidíme pod lesem, a hustou alejí se po ní vjíždí do Veselíčka (chcete-li můžete říci: do Malého Veselí), kterým jsme začínali.

Každé upřesnění toho, co je vidět velmi vítám a do seznamu hned doplním. Děkuji za ně.

 

Sláva Otci Stvořiteli. I Synu Vykupiteli, i Duchu Svatému. 

Díky našim předkům za krajinu i památky. 

Bože, buď milostiv a žehnej nám i našemu kraji i naší vlasti a církvi.

 

*) Okres Žďár má celkem 66 obcí nebo místních částí zakončených na --ov

na Bystřicku 14 - Blažkov Bohuňov Branišov Bukov Kozlov Mitrov Rodkov Strachujov Štěpánov Ujčov Věchnov Vítochov Vojtěchov Zlatkov

na Novoměstsku 9 - Divišov   Jimramov  Nový Jimramov Kadov Koníkov Medlov Míchov Mirošov Věcov

na Žďársku 15 - Bohdalov Chroustov Karlov Kyjov Matějov Nížkov Obyčtov Ostrov Pavlov Pokojov Sirákov Stržanov Světnov Špinov Telečkov Starý

na Velkomeziříčsku 19 - Blízkov Bojanov   Dědkov Geršov Heřmanov Hrbov Jabloňov Kochánov Kozlov Křižanov Milíkov Ořechov Pavlínov Radkov Skřinářov Svařenov Šeborov Tasov Uhřínov

na Velkobítešsku 9 - Bezděkov Jáchymov Jindřichov Katov Košíkov Křižínkov Ludvíkov Pánov Vlkov

V nejbližším sousedství ještě: Modlíkov, Hrbov u Polné, Níhov, Blahoňov, Rudíkov, Hodov, Nový Telečkov Číkov, Pucov, Jinošov, Tišnov

Komentáře:

přidej komentář

Od 1.6.2018: Odmítání všech tělesných trestů ve výchově je

moudré. (7)

 

citlivé. (5)

 

nedomyšlené. (61)

 

riskantní. (0)

 

nebezpečné. (3)

 

Nevím. (3)

 

celkem hlasovalo 79 lidí

předchozí ankety

Dnes je 22. června 2018

svátek má Pavla

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU