Přehled všech 23 poutí a plán té 24. L.P. 2024 (dá-li Pán Bůh) - Kronika poutníka 2023

Sobota 26.8.

Z Boršic nás vyšlo 160 - vítochovští, novoveselští, ratíškovičtí a spol. a levohradečtí dohromady mírně překročili stovku,  ostatní byli autobusoví, ale po cestě se ještě  12 přidalo. Znojemských šlo v závěru 67, z toho 28 přijelo až dnes, v 10. proudu vyšli  2 z Uherského Brodu, k nimž se cestou přidal bratr Ireneus,  a v 11. proudu putovalo 5 lidí z Nedachlebic a Bílovic. Bylo tedy 182 poutníků vícedenních ( i když ti uherskobrodští a nedachlebičtí jsou vlastně také jednodenní, ale ne svou vinou)  a 65 autobusových, celkem 247, jak jsem zapsal i do pamětní knihy v bazilice, kde se podepsal i o. biskup Josef Kajnek. Po mši sv., při které jasně  a stručně kázal o Panně Marii, jsme s ním šli do nových ambitů  na skromné poutnické jídlo. Začalo pršet, každý tam pospíchal, nikdo se neloudal, dobré a levné jídlo se tím pádem rychle rozdalo. Pak se zase ukázalo sluníčko, byly rozdány křížky a v poledne všichni se pomodlili Anděl Páně. Po dvou svatbách v bazilice tam měl v 14:30 místopředseda Matice velehradské Petr Hudec promluvu o tatíčku Stojanovi. Zakončili jsme poděkováním před Nejsvětější Svátostí, pobožnost vedl o. Bartoš.

Bohu díky.

Panně Marii díky.

Andělům strážným díky.

Svatým Cyrilu a Metoději díky.

Sv. Gorazdu, Klimentu, Naumovi, Angelárovi a Sávovi díky.

A všem dobrodincům Pán Bůh zaplať.

Všechny vaše prosby neseme v srdci na Velehrad.

Pán Bůh zaplať i všem organizátorům, pomocníkům ve všech oborech a průvodcům.

 

 

Pátek 25.8.

Z Milonic nás vyšlo 71, po cestě se přidal pětičlenný proud z Brankovic, 22 levohradeckých nás čekalo v Koryčanech, s 39 znojemskými jsme se pak setkali na Klimentku. Tito poslední šli směr Buchlovice, my ostatní do Boršic, kde jsme se spojili s 25 poutníky z Ratíškovic, Ostrovačic a Olomouce a okolí.

Putovalo nás tedy 162. Pán Bůh zaplať za přivítání v Koryčanech, za oběd pod Klimentkem a za ubytování a pohoštění v Boršicích.

Čtvrtek 24.8.

 Velkomeziříčský proud vyšel ze Křtin v počtu 24, ve věku 10 až 80 let, a všichni se na Bukovském kopci otočili a zhora dívali na mariánskou svatyni a obdivovali dílo Božích rukou - krajinu Moravského krasu - a dílo lidských rukou - Santiniho Perlu Moravy, na které se kromě geniálního architekta, od jehož smrti letos uplyne 300 let, podílela velikánská řada místních známých i neznámých lidí. Vítochovských jde z Ruprechtova 39, po desáté hodině se tyto dva proudy spojily v Račicích. Znojermských z Blučiny, kde se vždy mohou vykoupat v plaveckém bazénu, putuje 42. Na 15. etapu pěší poutě z Levého Hradce, vyšlo z Nesovic 21 poutníků. Dopoledne za velmi velikého horka hladilo svýma nohama rodnou zem celkem  126 poutniků, i když se někteří kousek svezli. Pout' však v žádném případě není závod, kde se přesně odpočítává každé kolo a všude jsou kontrolní stanoviště.  Pouť není ani vycházka typu: Kam mě nohy donesou, to by bylo prostě a jednoduše pouhé toulání. Každý z nás  je poutníkem  K VĚČNOSTI,  a nechceme to měnit ani za postoj tuláka a a jsme rádi, že to nemusíme měnit za úděl uprchlíka, který chudák neví, kde skončí. Odpoledne vyšlo 22 poutníků ratíškovickcých a ostrovačických ve věku 8 - 62 let z kostela sv. Cyrila a Metoděje v Ratíškovicích, a protože do Milonic přišli mezitím další 4 poutníci, je nás už 152. Bohu díky.

Farníci i farář z Milonic a okolí s kolegou z Brankovic a jeho farníky nám ve všem vyšli vstřích, díky jim jsem mohl pokračovat v této kronice poutníka a psát velice spokojen jak s kuchyní tak s koupelnou. Pán Bůh zaplať jim a všem letošním dobrodincům ( i těm z 22 uplynulých ročníků).   Vzpomínáme v modlitbách i jinak.

Středa 23.8.

 Velkomeziříčský proud vychází z Tišnova v počtu 27, vítochovských z Boskovic jde  46, znojermských z Miroslavi 36. Na 14. etapu pěší poutě z Levého Hradce, kde se začalo 18. února, vyšlo z Křenovic 17 poutníků. Celkem se tedy 136 poutniků modlí nohama, jak řekl mladým papež Benedikt XVI. 

Počasí bylo dost příjemné i když opět  velmi teplé. Ve Křtinách jsme spali v ambitech, místní dům klidného stáří nám umožnil osprchování, fara i farníci nám ve všem vyšli vstříc. Pěkné bylo, že zrovna když jsme přicházeli, se rozezněla zvonohra.

Úterý 22.8.

 PÚS  hlásí: z O. Bitýšky vyšlo 26 poutníků (od 13  do 80 let), z Olešnice 48, z Lomnice 6, ze Znojma 40, z Brna levohradeckých poutníků 16, celkem 136 poutníků se modlí nohama při vyrovnané teplotě - pod kůží i nad kůží je to kolem 36 ° C.

Pondělí 21.8.2023

Po modlitbě v kostele a povzbuzení pana starosty vyšlo za zvuku všech tří zvonů z kostela sv. Václava směr Velehrad 33 poutníků, poutnic, pouťat a pouťátek (jako včera). Po cestě jsme byli u každé kaple a kostela pohoštěni. Za velkého vedra jsme došli k Panně Marii do Netína, kde byla v 15:15 (tradičně) mše sv. na úmysly všech poutníků, prosebných a děkovných, které si mohli sami v duchu přidávat. Po zastavení u sv. Zdislavy v Lavičkách a bohatém pohoštění jsme došli (někteří na základě rozhodnutí rady mladších) dojeli do Velkého Meziříčí, kde jsme díky místním ODVÁŽNÝM POUTNICÍM  a výborným kuchařkám povečeřeli a díky ochotě otce Jiřího přespali.

PÚS (což není Pondělí, úterý, středa ale Poutní úřad statistický) hlásí:

 Z N. Veselí 33 (ve věkovém rozmezí jako včera), z Vítochova 49 (od 5 do 78 let),  z Nedvědice 43, z Vranova nad Dyjí 32, celkem 157 poutníků.

Neděle 20.8.2023

Díky dárcům z Moravce, obětavosti sirákovských mistrů a souhlasu Lesů ČR byl na moravské straně hranic mezi Sirákovem a Újezdem postaven kříž. V neděli před 16. hodinou jsme se začali scházet a díky děvčatům ze Sirákova ochutnávali něco sladkého a díky tamějším mužům dodržovali pitný režim.

Dárce kříže nejprve zahrál na trubku Čechy krásné, Čechy mé a Moravo, Moravo, Moravěnko milá... Po pěkném úvodu p. Míry Vlčka, který vysvětlil význam křížů v krajině, jej požehnal  žďárský děkan o. Marek Husák a já jsem pak od kříže požehnal celé naší vlasti (na kříži je totiž nápis PANE, ŽEHNEJ NAŠÍ VLASTI  tedy Čechám i Moravě (i s částí Slezska, která tvoří asi 11 % plochy celého Slezska),

Pak nížkovský farář o. Zdeněk Sedlák, od jehož farnosti vycházíme, nám dal požehnání na cestu. 

Bylo rozdáno 77 památek na tento den žehnání a ještě se asi na 10 lidí nedostalo.  

Se zpívaným Anděle Boží...  jsme vyšli pěšky do Újezda v počtu asi 40. Po cestě jsme pod vedením p. Karla Štikara a Ladislava Sáblíka zpívali Bože, cos ráčil, modlili se růženec a já jsem upozorňoval, co je kde vidět a jaké pověsti se v tomto kraji vyprávějí. Nejstarší poutník Ladislav byl 76 letý, nejmladší poutníček 4 měsíční Davídek se vezl v kočárku, kousek šli nebo se vezli nebo nesli tříletá Kamilka a Vojtíšek, cupkaly i 4 letá Bětuška, 5 letá Terezka, statečně šlapali  6 letý Mirek a Anežka  a 9 letá Katka.

Po litaniích v újezdské kapli a občerstvení od místních farníků 33 poutníků vyšlo do Nového Veselí, kde byla dnešní etapa pouti (ve významu kam) zakončena u kapličky patronů proti moru, zasvěcené sv. Rochu (16. srpna), sv. Rozálii a sv. Šebestiánu. Dnes zde byla právě pouť (ale ve významu kde - kolem 16/8 právě zde). Výklad o kapli a o zkušenostech modliteb v ní nám podala její dlouholetá a věrná strážkyně a opatrovnice, veliká pomocnice poutníků, paní Marie Musilová.

Brzy na to dorazil ještě poutník Dalibor, který vyšel pěšky od sv. Jakuba v Jihlavě už v  ráno  podle starého pravidla OMNIA MEA MECUM PORTO - všechny své věci nosím stále při sobě. To je pravé pokání - které podle církevních otců tvoří půst, modlitba a putování - proto mu cesta trvala tak dlouho. My si však dovolíme využít doprovodného vozidla pro větší zavazadla i pro unavené poutníky. Dalibor ho však (zatím) nikdy nevyužil.

BOHU DÍKY. ANDĚLŮM STRÁŽNÝM DÍKY.

Milí poutníci, poutnice, pouťata i pouťátka, byli jste dobří.

 

Nápis na památce upravený ve tvaru kříže na žlutém pozadí

 

    Památka

  na žehnání

 kříže

 20.8.

 2023

na hranicích katastrů Sirákova a Rudolce, farností bohdalovské

a novoveselské s farností nížkovskou, diecézí Hradec Kr. a Brno,

ČECH  A

MORAVY

k 10. výročí

 zasazení

cyrilometoděj-

    ské lípy,

 při začátku

XXIII. pouti

  na Velehrad

     (175 km)

   PANE,

ŽEHNEJ NAŠÍ  

     VLASTI