Gibraltar - Fátima - Compostella pěšky 2017 - 7. týden - zpráva a fotografie
08.09.2024 - ostatní poutě
Zatím jen první den, zbytek se cestou po sítích asi smazal:
V pondělí 12. 6. jsme se vydali do dalšího týdne našeho putování. Naším cílem bylo světoznámé Porto. K večeru jsme tam dorazili po celodenní chůzi po poutní cestě Camino Portugese, vyznačené žlutými šipkami. Překrásné město v ústí řeky do oceánu, katedrála, výstavné historické budovy, malebná silueta na svazích přímořské vrchoviny. Albergue jsou však již plná. Nezbývá než přespat pod stany.
2. část: zase neúplná, ach ty sítě
Zvolili jsme ubytování ve stanech. Na předměstí Porta jsme našli boční slepou uličku, končící u lesíku. Zdeněk a Jano postavili stan, Jirka s Rudolfem se rozhodli spat pod sirákem a já jsem se uvelebil na zadním sedadle v autě. Bylo asi 23.00 hodin. Po půlnoci mne vzbudilo klepání na okno. Několik portugalských policistů obstoupilo auto. Po předložení pasu a vysvětlení, že jsme poutníci zasalutovali a odjeli. Před sestou ráno nové bouchani na auto. Rudolf s Jiřím se spacáky pod paží se chtějí schovat před začínajícím deštěm. Od oceánu se valí černé mraky a každou chvíli se za blýskne. Zdeněk s Janem bleskové balí stan, aby nezmokl. Zatímco venku leje sedime v autě a modlíme se ranní modlitbu a pak růženec.
Ve čtvrtek byl v Portugalsku na Boží Tělo státní svátek. Všude vyzvánějí kostelní zvony k slavnostní bohoslužbě. Lidé se sjíždějí auty a chodí i pěšky do chrámů. Všude panuje slavnostní nálada. My se zastavujeme a nahlížíme do plných kostelů. Trasa je dlouhá. Zastavují nás až junáci kolem poledne poblíž kostela sv. Jakuba. Procházejícím poutníkům nabízejí občerstvení. Mluvíme i s místním panem farářem. Velice mile. Cesta nás vede kolem oceánu. Uděláme si dvě hodinky volno, odkládáme poutnický oděv a jdeme k moři. Oceán je chladný. Vloni jsme se již v květnu koupali na cestě do Říma v Jaderském moři. Nyní chodíme v příboji a sbíráme škeble. Je odliv, prohlížíme si skály, které byly před pár hodinami pod vodou. Vidíme na nich mnoho živých organismů, čekajících na návrat mořské vody. Pak se oblékáme a pokračujeme v cestě. Na večer přicházíme do městečka Viana de Castelo. Zamíříme do Campu na břehu řeky v rozlehlém parku. Když majitel vidí křížky na našich hrudích, překvapuje nás nabídkou, abychom si cenu za nocleh stanovili sami. Večer vypouští ze stáji koně. Hřebce, kobylky i hříbata. Jsou na lidi zvyklí. Přišli i za námi loudit kousek chleba. V Campu jsou i pávi, divoké kachny a husy. Rodiče fotografuji své děti se zvířátky. Všichni jsou nadšeni.
V pátek pokračujeme v putování po žluté značce Camino Portugese kolem oceánu. Dýcháme čistý vzduch, nasycený mořskou solí. Slyšíme hukot vln a pozorujeme krásné stále se měnící scenérie mořského pobřeží. Oceán vyplavuje množství chaluh. Zemědělci je sbírají, suší a používají je k hnojení políček za pobřežními dunami. Pěstují zde zeleninu, cibuli, rajčata, ale také brambory, kterým se v písčité půdě očividně daří. Večer docházíme do města Caminha. Jsme přijati v campingu. Jako poutníci dostáváme velkou slevu na ubytování. Pozorujeme západ slunce nad oceánem. Je to poslední místo v Portugalsku.
V sobotu ráno poprosíme rybáře, který nás přepraví na svém člunu přes ústí řeky na druhý břeh. Jsme po měsíci zase ve Španělsku v provincii Galicie. Celý den putujeme po mořském pobřeží až do našeho cíle v letovisku Baiona. Zde jsme strávili víkend. Sprcha, praní, odpočinek.
V neděli jdeme na mši svatou do farního kostela Panny Marie. Po mši svaté jsme se zúčastnili původu Božího Těla. Vycházíme z románské basiliky z 12. století do úzkých uliček města. Průvod s Eucharistií ve velké monstranci, doprovázený 39 muzikanty a krojovanou skupinou mužů v krojích, jde slavnostním houpavým krokem ulicemi města po kobercích z živých květin. Žasneme nad tou krásou. Lidé házejí z oken a balkonů na průvod květiny. Takovou oslavu Božího Těla zatím nikdo z nás nezažil. Pro představu přikládám několik fotografií, které řeknou více, než zde mohu napsat. Baiona je nejkrásnější letovisko u moře, kam jsme na naší cestě zavítali. Bohu díky.
A fotografie z každého dne díky bratru Zdeňkovi.
Kód na rozluštění data a času je v 6. týdnu.