Měsíční mariánské poutě Nový Jeruzalém 2024 - Čt 11.4. v 18 h. v Měříně

29.06.2024 - ostatní poutě

Chvála Kristu!  Vážení a milí přátelé! 

Ve středu  mluvil  arcibiskup Jan Graubner  v pořadu  20 minut na ČR – plus.   Když se ho ptal redaktor na jeho postoj k válce, tak  připomněl, že kromě válek, o kterých se mluví, jsou i války „domácí“  - v našich rodinách -  a vyzval posluchače k vyjednávání a smíření.   Jak na to? O. biskup Pavel Konzbul  na Zelený čtvrtek v katedrále  dopoledne  řekl slova sv. Kamil:  „Mysli dobře, mluv dobře, jednej dobře.“  - „Mysli jako Ježíš, mluv jako Ježíš, jednej jako Ježíš.“  

Ať Vám k tomu pomohou myšlenky otců a svatých ze zpravodaje.   Požehnané Velikonoce vyprošuje všem jL.

P.S. Srdečné pozvání do Měřína – čtvrtek 11. dubna.      Jáhen Ladislav Kinc,  606948970

Nový Jeruzalém č. 4/2024

Zpravodaj pro 292. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh) v Měříně – ve čtvrtek 11. dubna 2024  v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Křižanově:

V úterý 12. března 2024  na mši svaté při pouti NJ bylo cca 130  věřících. Pán Bůh zaplať za obětavou službu pěti  kněží při udílení svátosti smíření a za mši svatou.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

3) o vzrůst víry v našem kraji          4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

         5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     6) na smír za hříchy celého světa

 

Promluva P. Mgr. Bc. Metoděje Jána Lajčáka  OPraem při pouti Nový Jeruzalém v Křižanově:

Pochválen buď Ježíš Kristus! Drazí spolubratři v kněžské a jáhenské službě, drazí poutníci, bratři a sestry  v Kristu!

 Jistý novinář udělal průzkum, vydal se do městského parku v jednom velkoměstě a tam se snažil zkoumat, hledat toho nejšťastnějšího člověka. Obcházel tři hodiny parkem a oslovoval mnoho lidí. Když se zeptal jednoho kolemjdoucího, zda je šťastný, ten mu odpověděl: „Nemám čas odpovídat na vaše otázky, nemám čas, spěchám na jednání.“  Pak šel kolem druhý, ten byl zahleděný do mobilu a říká mu: „Nemám čas, ale nevíte náhodou, jaké je tady heslo na volně přístupnou Wifi síť?“ Třetí kolemjdoucí, ten si ho ani nevšímal, tvářil se, že ho ani nevidí. Až po nějaké době novinář našel jednu ženu, sedící na invalidním vozíku, která se na něj usmívala a podávala mu do ruky nádhernou květinu.  Zeptal se jí: „Jste šťastná?“  - „Ano, jsem.  Dnes jste první člověk, který si mě všimnul. A jako poděkování za to, že jste si mě všimnul, vám chci věnovat tuto kytku.“ 

Bratři a sestry, zkusme si teď vzpomenout na chvíle, kdy i my procházíme nějakými parky, nějakými ulicemi.  Když jdeme z domu do chrámu a z chrámu zpátky domů. Anebo na nějakou cestu, kterou jsme v poslední době absolvovali. Všímali jsme si někoho, kdo kolem nás procházel nebo jsme jenom šli, jak kůň – klapky na očích  -  a nikdo před námi  a vedle nás?  Kolik věcí jsme minuli? Kolik věcí nás mohlo obohatit a kolik lidí jsme mohli obohatit my, už jenom tím, že si jich všimneme?  Ježíš v dnešním evangeliu přichází do podloubí k rybníku Bethesda. Ten rybník se nacházel v blízkosti místa, kde dnes v Jeruzalémě stojí kostel svaté Anny. Na místě, kde byl rybník, sedává i dnes mnoho lidí.  Asi už to není jako kdysi, když tam bylo mnoho nemocných.  Každý příchozí tam má motivaci asi jinou.  Možná tam přichází proto, aby si odpočinuli a načerpali sil.  I Ježíš, jako ten novinář, obchází, ptá se lidí, sleduje. Není jako mnoho těch, v dnešní době, kteří vytahují různé poutače, reklamy a lákají lidi na nějaký klam nebo opakovaný klam.  Re – klama = opakovaná lež.  Ježíš skutečně něco nabízí, co nikdo jiný dát nemůže. Nabízí uzdravení. Nabízí milosrdenství. Nabízí lásku.  Má zájem o člověka. Ptá se ho: „Chceš být zdráv?“  Všimněte si, co odpovídá ten nemocný: „Není nikdo, kdo by mně pomohl.  A když bych se sám měl dostat k tomu rybníku, když se voda rozvíří, když tam sestoupím nebo přijdu blíž, jiný mě předběhne.“  Nemocný vnímá zahleděnost mnohých lidí do sebe samých, vnímá, že by mu mohli pomoct.  Ale nechtějí. Řeší pouze sebe, své problémy, své pohodlí, svoje starosti.  A co někdo jiný, nějaký nemocný? Ten jim je šumafuk. Ježíš se však nabízí: „Já ti pomůžu. Ne, že tě přenesu k tomu rybníku.  Ne, že tě tam nějakým způsobem položím.“ Ježíš ho v tom momentě uzdravuje. Zda potom ten uzdravený šel ještě k tomu rybníku – o tom nic nevíme, a ani to není důležité – protože to nejdůležitější je ono uzdravení. Na základě toho, že ten dotyčný chce být uzdravený. 

Bratři a sestry, kolikrát se nám v životě stalo, že nám někdo nabízel pomoc, že nám někdo nabízel svou lásku, svůj čas, své síly a my jsme odmítli.  Kolikrát jsme měli možnost nabídnout své síly, své schopnosti anebo jsme možná zůstali jenom tak sedět někde vzadu.  „Však, ať to udělá někdo jiný.  On má určitě čas. On má schopnosti. Proč jenom já mám pořád něco dávat?“ Ale právě dnes si můžeme uvědomit, že Pán nás zve, abychom se zapojili.  Abychom dali své dary, které máme – s láskou, nezištně.  Abychom nečekali odměny na této zemi, ale abychom budovali Nový Jeruzalém na věčnosti. Scházíme se dnes na tomto místě jako mariánští poutníci.  Právě Pannu Marii nám dává Pán Ježíš za vzor.  Rozjímáme často o její radostech, ale také o její bolestech.  Stojí pod křížem, modlí se za mě i za tebe.  Modlí se za celý svět, dnes můžeme dodat – za celý nemocný svět. Proto se zjevuje ve Fatimě a na jiných místech.  Aby ten nemocný svět, jako dobrá matka upozornila: „Vzpamatujte se! Věřte mému synu, v něm můžete být uzdraveni. Stůjte při něm, jako jsem i já stála pod jeho křížem, i když jsem nerozuměla, co a proč se děje.  Plně jsem se odevzdala do Boží vůle.  Staň se vůle tvá, Pane.  Tak jsem odpověděla, a tak máš odpovědět i ty mé milované dítě, můj synu, má dcero, Ty, kdo jsi dnes přítomný v tomto chrámě.“  Nemáme tady jenom tak stát nebo sedět.  Ono stání nebo sedění nic nepřináší, ale ona vroucí modlitba, která přichází ze srdce, pokora ducha - to je to co ten projev toho stání, sedění nebo klečení naplňuje. 

 Znáte to, jak se říká: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“  Abychom to ještě více pochopili co tím myslím, nabízím vám takový příklad, příběh dvou bohoslovců, studentů teologie, kteří dělali při ústní zkoušce totéž, ale stejným výsledkem pro oba to neskončilo. Ten konec jejich zkoušky v daný den byl jiný.

První student teologie vstoupil do kaple, kde profesor teologie, velice zkušený kněz, zkoušel studenty.  Student přišel, podíval se na kříž, udělal znamení kříže, pozdravil pana profesora, dostal otázku, zamyslel se, odpověděl, dostal známku od pana profesora, a pan profesor řekl: „Rád jsem vás viděl, mějte se krásně.“ Udělal mu na cestu znamení kříže a student odešel. Pak přišel druhý student.  Ten přišel, pozdravil pana profesora, sednul si, dostal otázku, podíval se na kříž, přežehnal se, pak odpověděl.  I pan profesor se přežehnal, pak zapsal známku a řekl studentovi: „Rád jsem vás viděl, ale kvůli vaší odpovědi se budeme muset vidět ještě jednou.“ 

Bratři a sestry, všimli jste si ten rozdíl?  Úplně všechny věci byly stejně udělány.  Jenom v jiném pořadí.  Jak to máme v životě my?  Jaké máme pořadí?  Jaké máme pořadí svého duchovního života?  Komu se více podobáme?  Tomu prvnímu studentovi nebo tomu druhému?   Podobáme se více tomu, který chce být uzdraven, nebo tomu, který to vůbec neřeší – který má pocit, že je zdravý?  Podobáme se světu, který je tam venku nebo tomu světu, ke kterému nás Ježíš i skrze Marii vybízí?  Zkusme i dnes proto prosit Pána za to, abychom opravdu žili už dnes novým životem.  Abychom toužili po Božím uzdravení. 

Aby se nás Pán dotýkal svou silou – ve svém slovu a svou silou – jako to udělal u tohoto nemocného u rybníka Bethesda.  Neřešme to, zda se tam mluví o sobotě.  Neřešme to, zda se nás  Pán dotýká svou milostí v sobotu nebo v neděli, nebo v jiný den.  To, co důležité je toužit po setkání s ním, plně mu důvěřovat, že má všechno ve svých rukou.  Že On nás vede a že nás chce dovést do Božího království.  Prožíváme pořád dobu postní, ta nás vybízí: „Zastav se člověče a přemýšlej. Uvažuj, co já jsem pro tebe musel vytrpět. Ať s Pannou Marií dnes všichni odpovíme: „Děkujeme ti Pane, za tuto chvíli, děkujeme Ti za toto zastavení, které jsme dnes prožili na tomto požehnaném místě.  Děkujeme Ti, že jsi se nás dotknul svým slovem, že jsi vstoupil do našeho srdce.  Že jsi vstoupil do našeho života svým Tělem a svou obětí.  Že jsi mě vykoupil a dal svůj život, abych já mohl žít.  Kéž Ti za to Pane vzdávám díky celým svým životem.  Kéž Tě radostně oslavuji.  A jednou, že přijde i má hodina, ať s Tebou vstoupím do radosti lásky a pokoje, do místa, které máš pro mě připravené v nebeské slávě.  Amen.

 

Sbírka: Po uhrazení nutné režie poutě NJ jsme darovali 17 900 Kč na pomoc farnosti Křižanov při pořádání primice – 29.6. 2024 odpoledne ve 14 hodin na náměstí – všichni čtenáři jsou srdečně zváni. Poděkování patří také místnímu faráři P. Josefu Pohankovi a farníkům z Křižanova, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.

 

                  Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

Poděkování o. Jana Lukeše: Děkuji za krásnou modlitební atmosféru svého prvního setkání s Vámi (NJ v Bedřichově u Lysic)  a děkuji za úžasný příspěvek, který jste byli ochotni poskytnout Domácímu hospici 14 pomocníků na Semilsku!!!

                                    Pán Vám to viditelně odplať!!! V úctě žehná P. Jan Lukeš

 

Představení hlavního celebranta  poutě NJ v  Měříně Mons. Michaela Pojezdného OPraem.   

Kdy a kde jste se narodil?     Narodil jsem se v r. 1943 v Jihlavě.

Rodiče, mládí, cesta ke kněžství?      Jsem Pánu Bohu velmi vděčný za věřící rodiče, kteří nás - tři kluky - vedli k pravidelné společné modlitbě a vštípili  nám zásady, podle kterých se máme v životě rozhodovat. Myslím si, že toto předávání je to nejdůležitější poslání rodičů. Moji rodiče měli zdravou křesťanskou stupnici hodnot, a tak nám pomohli svým příkladem i slovem v přípravě pro život. Vždy pro nás měli čas. Velkým darem pro mne bylo společenství ministrantů, vedené těmi staršími. Zvláště o prázdninách jsme prožili mnoho hezkých chvil na faře u sv. Jakuba v Jihlavě, kde se nám hodně věnovali kněží - premonstráti.  Po maturitě jsem se hlásil na Teologickou fakultu. Samozřejmě jsem nebyl přijat. Našel jsem si práci v opravnách stavebních strojů. Na tuto dobu rád vzpomínám. Na třetí pokus jsem se dostal do kněžského semináře. Následovalo krásných pět let v Litoměřicích. Doba nebyla snadná, ale měli jsme výborné profesory a věděli jsme co chceme - být kněžími.

Kdo Vám nejvíce pomohl na této cestě?    Asi bych se opakoval. Víru mi předali rodiče a těch kněžských příkladů - v Jihlavě i později bylo více. Upevnění na cestě pro mne znamenali ale i kolegové v zaměstnání. Byli to většinou výborní chlapi. To, co ale působilo nejsilněji, bylo vědomí, že povolání je od Boha a ten se nesmí zklamat.

Co si představujete pod pojmem nová evangelizace?      Evangelium je stále stejné. Jenom doba se mění. Kolik se toho proměnilo jenom za můj život. Pamatuji, jak začínala televize, jak se vyvíjely magnetofony, a teď - jak stále rychleji stárnou počítače atd. Všechno nás to ovlivňuje. Přibývá sdělovacích prostředků, zkracují se vzdálenosti. V každé době, a zvláště v této době velikých proměn, je třeba hledat cestu a pomoci člověku, aby se nenechal tím vším pohltit, uchoval si vnitřní klid, všechno správně užíval a byl otevřený pro druhého člověka a pro Boha. Tedy: Nová evangelizace, to je hledání cesty v době, ve které žijeme.

Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?     O začátcích církve mluví Skutky apoštolské. Působivý byl život těch, kteří uvěřili. Asi nevymyslíme nic lepšího.
Co vás v poslední době nejvíc potěšilo?      Raduji se z toho, že se některému mladšímu bratrovi podaří udělat zkoušku na fakultě, že mohu s bratry posedět, že se daří farnímu společenství atd.

Co Vás nejvíc zarmoutilo?       V poslední době se s velkým smutkem dívám na politickou scénu a říkám si: Kdy už konečně všichni dostaneme rozum.

Mohl byste nám blíže přiblížit úmysl sbírky na pouti NJ v Měříně? Pokud bych mohl navrhnout, mohla by být pro sestry v Doksanech. Jsou to premonstrátky. V Doksanech byla vychovávána mimo jiné i sv. Anežka Česká, a sestry mají úžasný apoštolát modlitby. Obracejí se na ně rodiny v jejich záležitostech. Sv. Norbert,  náš zakladatel, je patronem matek v očekávání. Někdy je narození nového člověka spojeno s velkými problémy a sestry už mají mnoho dopisů s díkem za jejich pomoc. Narodilo se zdravé děťátko. I jiné rodinné problémy se vyřešily. Pokud to může být - vřelý dík.   Kde Vás nejvíc "tlačí boty"?  Bolesti a zmatek současné doby.   Na co se nejvíc těšíte?  Raduji se a děkuji Pánu Bohu za každý den.   Kdo je Vaším životním vzorem a proč ?      Jako řeholního patrona jsem si vybral sv. Michaela archanděla. Je pravda, není to člověk, ale když jde o Boží věc, dokáže se jasně postavit.               Děkuji za odpovědi na otázky.

 

Výzva k modlitbě:  Občas se dozvíme, že je některý kněz v krizi a řeší jak dál ve svém povolání.  Mnozí o těchto věcech vedou řeči, ale jsou i takoví, kteří přemýšlí, jak jim pomoci. Nedávno mně přistála nabídka k soukromé modlitbě na tento úmysl a tak ho v rámci toho, že mám ve zpravodaji volné místo zveřejňuji:   

KORUNKA ODČIŇOVÁNÍ a  OBĚTOVÁNÍ  PŘEDRAHÉ KRVE  KRISTOVY ZA KNĚZE:

Tato korunka odčiňování se modli na klasickém růženci o pěti desátcích.  

Na zrnkách modlitby Otčenáš: Věčný Otče, obětuji ti předrahou Krev tvého milovaného Syna,  našeho Pána, Ježíše Krista, Beránka bez vady a poskvrny, jako odčinění za své hříchy a za hříchy všech kněží.    Na zrnkách modlitby Zdrávas:  Svou předrahou Krví, milý Ježíši, očisť a posvěť své kněze.     Místo Sláva Otci:  Otče, od něhož má všechno otcovství na nebi i na zemi své jméno, smiluj se nad všemi svými kněžími a obmyj je Beránkovou Krví.     

Dalším pomůckou, kterou můžete tyto kněze v krizi povzbudit, jsou citáty svatých kněží. 

20. března je uváděn v kalendáři blahoslavený bosý karmelitán  P. František Quer y Palau, španělský misionář, žijící v 19 století,  který si do deníčku zapsal tato slova: 

V den kněžského svěcení: "V den, ve kterém jsem byl vysvěcen na kněze, byl jsem vysvěcen ke službě a odevzdán tobě, Církvi. Od toho dne už nepatřím sobě, jsem tvůj, ve všem co konám, čím jsem a co vlastním."

Úryvky z jeho spisu o účinnosti modlitby za církev:    "Bůh ve své Prozřetelnosti určil, že nám neodpomůže od našeho zla a že nám nepopřeje své milosti jinak než skrze modlitbu, a že skrze modlitbu někteří spasí jiné." 

"Aby modlitba Ježíše Krista a plody jeho vykoupení byly přivlastněny některému národu či lidu, aby se mu skrze někoho dostalo poznání evangelia a posloužení svátostmi, je nezbytné, aby byl někdo či mnozí, kteří by nejprve skrze modlitbu získali tento lid a dosáhli jeho smíření s Bohem.“       

„I to mají na zřeteli oběti, které přinášíme na oltářích. Svatá hostie, kterou při nich denně předkládáme Otci, doprovázená našimi prosbami, nemá za cíl pouze obnovit památku života, utrpení a smrti Ježíše Krista, ale také skrze ni přimět dobrého Boha, aby přičetl výkupnou oběť svého Syna národu, kraji, obci nebo osobám, za které je sloužena mše svatá. Právě v ní se s Otcem jedná o vykoupení, o obrácení ..."

"K tomu, aby jeho milost byla udělena také těm, kdo o ni neprosí, nemohou prosit nebo nechtějí, Bůh stanovil a přikázal: Modlete se jeden za druhého, abyste byli spaseni." (srov. Jak 5,16b)

 

Pozvánky a oznámení.

Křižanov: Kostel sv. Václava je otevřen k modlitbě věřících každý den od rána do večera. Každou neděli od 15 – do 17 hodin je zde přítomen místní farář P. Josef Pohanka a nabízí věřícím přijetí svátosti smíření (sv. zpověď) nebo duchovní rozhovor.

 

Slavkovice: Poutní kostel Božího milosrdenství: svatá zpověď v sobotu a v neděli od 14 do 17 hodin, na první a třetí sobotu v měsíci již od 10 hodin.

 

Duchovní služba v Nemocnici Nové Město na Moravě - katolický kněz, P. Sylwester Jurczak, nemocniční kaplan - svátost nemocných, svátost smíření, sv. přijímání, rozhovor s pacientem. Telefonický kontakt:733 741 473. 

 

Plán poutí na rok 2024:          

 18. – 24. 8. - XXIV. pěší pouť na Velehrad, 

 21. září – XXI. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka;                                     

  15. září. –  Vídeň (Rakousko);

  26. – 28. října – Severní Čechy

Plán poutí NJ na rok 2024:  

červen ….;        červenec  - Kunštát    srpen – Heřmanov             září – Pavlov

říjen – Křoví;                      listopad  ……                prosinec (300.)  - Olešnice.  

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - kdo dřív přijde...

 

Srdečné pozvání na 293. pouť NJ do Bohdalova  ve čtvrtek 16.  května 2024 v 18 hodin – hlavní celebrant – Jeho Eminence ThLic.  Dominik kardinál Duka OP.

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 4. 2024. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.   

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém;  Vydává: Řím. katolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14, www. rovecne.farnost.cz

Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc,  606948970

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře:

přidej komentář

KTERÝ Z 8 DŮVODŮ ÚPADKU ŘÍŠE ŘÍMSKÉ SE NEJVÍCE PODOBÁ 21. STOLETÍ?”

1 (52)

 

2 (2)

 

3 (2)

 

4 (0)

 

5 (2)

 

6 (0)

 

7 (1)

 

8 (1)

 

celkem hlasovalo 60 lidí

předchozí ankety

Dnes je 14. července 2024

svátek má Karolína

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)