Měsíční mariánské poutě Nový Jeruzalém 2024 - Út. 16. ledna v 17 h ve Vel. Meziříčí

Vážení a milí přátelé!  Toto blahopřání jsem poslal všem  - váženým a milým zaměstnancům v naší věznici.  Posílám ho i Vám společně s myšlenkami otců Milana a Mariusze a pozvánkami – nejen do Velkého Meziříčí 16. ledna 2024 – Váš jáhen Ladislav

Sdělená bolest – poloviční bolest.  

Na dnešní den  (23.12. 2023) je v naší zemi vyhlášen státní smutek.  Všichni známe příčinu této celostátní akce.  Mnozí z nás hledají  odpověď na otázku: „Proč?“  Přes všechny odborné i neodborné odpovědi,  domněnky, šetření apod.  – nejblíž  pravdě je odpověď – NEVÍM.  A to není jen proto, že člověk, který tento zločin spáchal je mrtvý. Jen vševědoucí Bůh ví pravdivou odpověď na tuto otázku.  A v té chvíli naskakuje další otázka:  „Pokud Bůh je vševědoucí a všemohoucí – proč to dopustil?“  A zase odpověď - NEVÍM.  Něco málo víme a něco víc můžeme. 

1.  Zkusme se  vžít do situace těch, kteří v těchto dnech, měsících a někteří až do konce života budou prožívat bolest ze ztráty svých nejbližších.  

2. Přemýšlejme, jak jim můžeme účinně pomoct a jejich bolest zmírnit – myslím, že příležitosti k tomu jsou a budou.  

Jejich jménem Vám děkuji a pamatujme – každý dobrý skutek bude jednou po zásluze odměněn – i když jedno z našich národních  přísloví mluví o opaku.   

Mnozí z nás už mají životní zkušenost, že  z bolesti může vyrůst radost.

Sdělená radost – dvojnásobná radost.

Chtěl bych se s Vámi podělit o radost z jednoho letošního vánočního dárku.

Ptal jsem se jednoho člověka na jiného člověka.  A on mi řekl (volně přepsáno) toto:  „Určitě  tu ženu znáte. Asi před 25 léty tato,  tehdy mladá dívka  chodila do kapličky na bohoslužby se svou babičkou, ke které jezdila z města.  Byla slepá a velmi zbožná. Mnozí si o ní mysleli, že by chtěla jít do kláštera.  A ona vám tehdy dala vánoční dárek  - svíčku.  A vy jste v kázání řekl, že jste dostal nejkrásnější dárek  v životě – dívka darovala světlo, které sama vidět nemůže. Dnes je vdaná a má dvě děti. 

Dárky byly vlastně tři: 1. Připomenutí  nutnosti SVĚTLA  pro náš život; 2. Můžeme dát i to co sami nevlastníme; 3. Existence člověka, který si  pamatuje slova kazatele po dlouhých letech.

  

Myšlenku nehasnoucího SVĚTLA zapsal evangelista Jan: „…..v něm byl život a život byl světlo lidí.  To světlo svítí ve tmě svítí a tma je nepohltí….“  (Jan 1, 4 – 5)

 

Do roku 2024 Vám všem s panem farářem P. Václavem Knotkem vyprošujeme hojnost Božího požehnání a SVĚTLO. V úctě Váš kaplan Kinc Ladislav   606948970

Nový Jeruzalém č. 1/2024

Zpravodaj pro 289. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

ve Velkém Meziříčí – v úterý 16. ledna 2024  v 17 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Olešnici:

V středu 14. listopadu 2023  na mši svaté při pouti NJ bylo cca 100 věřících. Pán Bůh zaplať za obětavou službu pěti  kněží při udílení svátosti smíření a za mši svatou.

 

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

3) o vzrůst víry v našem kraji          4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

         5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     6) na smír za hříchy celého světa

Promluva P. ThMgr. Mariusze Robaka při pouti Nový Jeruzalém v Olešnici:

Milí poutníci, v současné době má člověk různé možnosti.  Děti mají nejmodernější mobily, multifunkční  tabule – používám je ve výuce náboženství. Já tyto možnosti v mládí neměl.  Mají dnes možnost cestovat - západ se po převratu otevřel.  Můžeme navštěvovat krásná poutní místa.  Dnes jsme, díky víře doputovali sem. V centru mše svaté je eucharistický Ježíš.  To On je hlavní pořadatel tohoto setkání. Ne jáhen, ne farář, ne vikář.  Ježíš je hlavní hostitel, který se těší na každého z nás. Dorazili jste přesto, že už je předvánoční shon.  Maminky pečou perníky, peče se, uklízí,  atd.  Pro nás všechny je důležité Boží Slovo.  Dnešní evangelium  hovoří o tom, že se Panna Maria  vydala na cestu. Ve chvíli, kdy Maria poznala, že počala z Ducha  Svatého,  vydala na cestu, protože se dozvěděla, že její příbuzná  Alžběta je taktéž v požehnaném stavu.   Jejich setkání je dokonce zaznamenáno v Písmu Svatém.  V Písmu Svatém je zaznamenáno  to, co je nejdůležitější.  Je to setkání dvou žen, které bylo naplněno samotným Bohem. Ve chvíli, kdy Alžběta potkává Marii, vypukne velký jásot. „Požehnaná jsi mezi  ženami“, říká Alžběta a dále praví: „Jakmile jsem uslyšela Tvůj hlas, moje  dítě se v mém lůně radostně pohnulo.“  Umíme si představit, jaká  to byla síla. Setkání člověka s člověkem v  Duchu Svatém.  Myslím si, že tohle může být důležité téma pro naše dnešní rozjímání.  Maria kudy procházela, tudy přinášela radost a pokoj. Tudy přinášela také Boží přítomnost.  A právě ve chvíli, kdy Panna Maria slyší tento pozdrav, říká: „Velké věci učinil Bůh.“  V tu chvíli Maria sobě nepřičítá žádné zásluhy.  Maria sděluje Alžbětě, že Bůh učinil velké věci, protože se naplnil čas,  kdy zkrátka také skrze ni Bůh koná tento plán záchrany lidstva, záchrany  každého  člověka.  Tak milé sestry, bratři, možná druhá myšlenka: Na kolik věci přičítáme Pánu Bohu? – Ve svém osobním životě? Kolikrát za den řekneme: „Bůh je velký?“ Kolikrát za den jsme Bohu vděční?   Maria také řekla Bůh je velký, ale v jaké souvislosti?  Bůh zkrátka v životě  člověka koná velké dílo, ale ve chvíli, kdy člověk zjistí, že věci, které se kolem ději, které se dějí v jeho životě, v jeho okolí, nejsou jeho vlastní  zásluhou, jeho vlastním přičiněním.   Bůh je strůjcem našeho života. Bez něho bychom se ani neprobudili. Zkrátka Bůh je tou zlatou nití, která protkává náš  život. Spolu s Marii   můžeme říkat Magnificat: „Díky Bože za to, že působíš v mém životě.“  Potom je najednou náš každodenní život protkaný  díkůvzdáním,  modlitbou a Boží blízkostí. Totiž, potom člověk nelpí na sobě, ale vidí Boží  skutky, které se dějí.  A v tom je právě také přínos  Panny Marie.  My vidíme, že životní příběh Panny Marie nebyl vůbec jednoduchý. Někdo si možná myslí, že když dá Boha v životě na první místo, tak v tu  chvíli bude zdravý, bohatý, že se mu bude dařit, že se děti dostanou na  školu, že budou mít správného ženicha či nevěstu, a tak dále a tak dále.  Někdy možná máme tenhle pocit, že pro naše zásluhy Bůh něco udělá. Ale to by byl  omyl.   V Životě Panny Marie to bylo obráceně. Panna Maria nepředkládala   Bohu své plány a svoje přání, aby ON je plnil, ale dělala to přesně  obráceně. Řekla: „Pane Bože, ukaž mi cestu, ukaž mi, jak mám žít, ukaž, jak se mám každý den rozhodovat. Jak mám doprovázet svoje děti v životě, jak mám podnikat, jak mám dělat dobře svoji práci, jak mám trávit  volný čas s rodinou.   Mohli bychom hledat dál a dál, co je vlastně Boží vůle v mém životě. My  víme, že Panna Maria v celém životě prožila mnoho radosti. Když rozjímáme tajemství radostné, tak je tam jenom radost.  Zvěstování, navštívení, narození - protože žila  spolu s Ježíšem, s Josefem, s apoštoly. Byla přítomna v té první  vznikající komunitě. Byla přítomná u prvního zázraku Pána Ježíše.  Mnohokrát ale také jejím srdcem prošel meč. Protože zkrátka ten příběh   Panny Marie byl také dramatický. A nejvíce zřejmě závěr Ježíšova života ve chvíli, kdy Maria Ježíše doprovází na jeho křížové cestě, kde je  svědkem jeho mučednické smrti a mrtvé tělo jejího syna ji dají do  náruče. To je určitě nejtěžší okamžik jejího života.  Zároveň byla Panna Maria naplněna Boží přítomností, tak věřila, že to není  konec příběhu záchrany lidstva. Věřila, že po smrti přichází vzkříšení.  Maria tedy doprovázela Ježíšův příběh, Ježíšův život. Byla mu nejblíže.  Právě proto, že byla schopná odevzdat, co Bůh pro ni připravil.   Tak také ona se stala ženou, která inspiruje především ženy všech  staletí, tisíciletí, a také ženy dneška. Zároveň je inspirací pochopitelně i  pro nás, pro muže.   Nejdůležitější  bylo to, že Maria byla odměněna. Odměnou bylo přijetí   do nebeské slávy. Jako první ze všech lidských bytostí ji Bůh přijal k sobě. Tak jako za jejího života, když počala Ježíše, šla navštívit Alžbětu  a radovala se z toho setkání. Umíme si představit, jak velice radostné   setkání to muselo být, když se setkává se svým synem v Božím  království.  Panna Maria poznala Ježíše v Božím království jako Pána tvorstva, Pána  vesmíru. Setkala se s Božím Duchem, kterému se odevzdala ve svém životě a  který s ní komunikoval přes anděla. Najednou stojí v Božím království tváří tvář k Božímu Duchu, který dal život také Ježíši Kristu. A nakonec,   když vstupuje a přichází do lůna nebeského Otce, který byl strůjcem   příběhu záchrany celého lidstva.  V tu chvíli vidíme ženu oděnou sluncem, s měsícem pod nohama a s 12  hvězdami kolem hlavy. Tak, jak to píše Písmo svaté. Setkává se s  Bohem a vstupuje do ráje.  A to je milé sestry a bratři cíl pro nás všechny pokřtěné. Pro všechny,  kteří jsme dali Boha na první místo ve svém životě. Pro nás, kteří se  snažíme žít podle Božího slova a hledat jeho vůli.  Panna Maria je první z živých bytostí, která se takto slavnostním  způsobem setkala s Bohem. A to je cíl našeho života.  My ale nemůžeme být těmi, kteří si toto nechávají jenom pro sebe,  protože poznat smysl života, směřovat do Božího království, to je dar  který jsme dostali, a se kterým se můžeme rozdělit s lidmi kolem nás.  Kolik lidí hledá smysl života? Kolik lidi prožívá různé bolesti a utrpení? A  možná nepoznali, že to je součást života, že to není nějaký omyl.  Protože účast na bolesti Ježíše Krista, to je také účast na jeho slávě a   vzkříšení.   A my se snažíme také tak jako naši předkové, kteří postavili tento krásný kostel a kteří v různých dobách  různým národům sdělovali tu radostnou zvěst a šířili Boží království.  Představte si, jenom kolik misionářů vyrazilo do Afriky, Asie, Latinské  Ameriky. Kolik těch lidí se učilo místní jazyk, aby dokázali sdělit  radostnou zvěst.   A tento úkol, možná dnes  více než pro jiné kontinenty, je úkol pro nás  dnes a tady. Jakým způsobem lidem kolem nás můžeme sdělit o Bohu, o jeho lásce ke každému člověku? Ať každý z nás  je dobrým   misionářem!  V rodině, ve farnosti, v práci, i ve svém okolí.  Ať Panna Maria, kterou jsme uctívali a kterou každý z vás uctívá svým jedinečným způsobem, ať nám k tomu Panna Maria  dopomáhá.

Sbírka: Po uhrazení nutné režie poutě NJ jsme darovali 7 500 Kč na zlepšení zázemí pro dětské tábory na faře v Sulkovci. Poděkování patří také místnímu faráři P. Tomáši Šímovi a farníkům z Olešnice, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.

             Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hl. celebranta NJ ve Velkém Meziříčí, kterým je  Mgr. Milan Vavro farář ve Velké Bíteši a Březí:

Stručné představení – věk, dětství, mládí, studia, působiště    I když jsem se narodil v Hustopečích u Brna, pocházím z nedaleké vesnice Starovice. Brzy jsme se přestěhovali do živé farnosti Šlapanice u Brna. Od 6. třídy jsem ministroval a prožil mnoho pěkných chvil s ministranty a otcem Karlem Moštěkem. Často jsme chodili na nedělní vycházky a měli ministrantské schůzky. Vyučil jsem se automechanikem, maturitu mám na střední škole strojnické v Brně. V roce 1984 jsem nastoupil do semináře v Litoměřicích a studia ukončil v Olomouci.  Jako jáhen jsem působil krátce v Hustopečích u Brna. 7. září 1991 jsem byl vysvěcen na kněze, 6 let jsem působil v pohraničí (Znojmo Přímětice, Znojmo Louka, Šatov, Hnanice, Havraníky), půl roku v české farnosti v německém Frankfurtu nad Mohanem a 25 let děkanem ve Slavkově u Brna. Nyní jsem od září ve Velké Bíteši a Březí.      Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?

Denně žitou víru jako samozřejmost, pěkné vzájemné vztahy, při opravách doma a v kostele jsem se naučil pracovat.      Co bylo tím nejdůležitějším impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?

První skrytý impulz byla modlitba maminky za mne v době mého těžkého zápalu plic, když jsem měl rok. Nabídla, pokud je to Boží vůle, abych byl knězem. Dále příklad života P. Karla Moštěka. Také moje teta, řeholní sestra Alexie z kongregace sv. Františka z Brna Grohové, která k nám jezdila každý rok na dovolenou a povzbuzovala nás k víře. Vzpomínám, že jsem rád ministroval a nějak mi záleželo na životě farnosti. Později jsem se staral o ministranty. Po vyučení automechanikem jsem nastoupil na strojní průmyslovku. Nechtěl jsem povolání ztratit a těšil jsem se na kněžskou službu. Když se mi zdá být dnes něco těžké, vzpomenu si na tu dobu nadšení. Hned po maturitě jsem byl přijat do Litoměřic, tam jsme prožili dobu boje za svobodu národa a církve a do pátého ročníku jsem nastoupil již do vysněného moravského semináře v Olomouci. Děkuji Pánu za to, že mne vedl těmito různými cestami k povolání.      Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?    Velký příklad prostého kněžského života P. Karla Moštěka, kterého jsem často navštěvoval mne vedli k přijetí povolání již v 9. třídě základní školy. Další kněží ve farnosti P. Vít Severa a P. Pavel Dokládal mne uvedli do praktického života kněze.    Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?    Žít kněžství ve všech oblastech života a tím se celý kněžský život stává krásným. Důležitý je jak život s Pánem, tak pěkné vztahy s lidmi.     Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?   Na příští rok nás vyzývá otec biskup Pavel k evangelizaci. Přes všechny projekty, které se dají vymyslet, vždy zůstane svědectví života nás křesťanů a modlitba za druhé.   Co vidíte jako důležité, na co kladete důraz ve Vaší práci, ve svém životě?   Osobní víra, postavená na rozhodnutí věrnosti Kristu přes různé překážky, které se objeví.   Na co určíte sbírku na pouti NJ (ze sbírky se hradí nutná režie;  co zbude, tak se pošle tam, kam určí hlavní celebrant)?    Zapomínáme na Ukrajinu, kde se bojuje také za naši svobodu. Můžeme tam poslat sbírku na rodiny, postižené válkou.    Kde vás nejvíc „tlačí boty“?   Pastorace rodičů, dětí od 6. třídy a mládeže.   Na co se nejvíc těšíte?  Na každý den, pokud toho není zrovna nad hlavu.    Co Vám udělalo v poslední době radost?   Ve smutné chvíli, kdy mi v prosinci zemřela maminka, tak že jsem jí mohl v posledních hodinách posloužit svátostmi a velká naděje na to, že je u Pána Ježíše.   Co je pro rodiny podstatné, co potřebují, čím může církev rodinám pomáhat, jak to prožíváte ve své službě?   Rodiny potřebují být spolu, prožívat spolu každý den, mít aspoň společnou krátkou modlitbu. Církev pomáhá tím, že vytváří prostor pro vzájemné setkávání, přátelství a tím vzájemnému svědectví rodin o žité víře. Dříve pomáhalo společenství rodin, dnes je třeba podpořit jejich vznik ve farnostech.

 

Přehled míst, hlavních celebrantů, účelů a výsledků sbírek poutí NJ za rok 2023.

Místo	Hl. celebrant		Úmysl sbírky	Částka Kč
Vel. Meziříčí	P.J. Havelka		Likvidace lepry	12 900
Lysice	P.J. Landa		CSM - Lisabon .	10 500
Křižanov	P. V. Hejč		Česká charita – zemětřesení - Tur	29 700
Měřín	P. J. Kaňa		Cesta 121	15 000
Nové Veselí	Biskup Zdeněk Wasserbauer		Pronásledovaní křesťané	24 300
Jimramov	P. J. Janoušek		Válka na Ukrajině	8 600
Nová Ves	P. P. Lacina		Budování centra kom. Blahosl.	13 400
Olešná	opat. M. Kosík		Početné rodiny	11 100
Radostín	P. J. Brtník		Trpící válkou	10 000
Rad.Svratka	P.M. Sierpniak		Pastorace mládeže	8 200
Jámy		P. M. Leszko	Hospic Barborka		10 500
Olešnice		P. M. Robak	Fara v Sulkovci		7 500

2000 –   90 000 Kč     2001 – 121 400 Kč     2002 – 164 000 Kč           2003 – 189 020 Kč

2004 – 168 830 Kč     2005 - 178 160 Kč      2006 –  246 900 Kč          2007 –  263 681 Kč

2008 – 189 948 Kč     2009 - 150 948 Kč      2010 -   101 943 Kč          2011 -  161 328 Kč

2012 -  125 618 Kč     2013 -   90 271 Kč      2014 –    52 951 Kč          2015 –   58 691 Kč

2016 -    52 060 Kč      2017 -  81 650 Kč      2018 –    81 122  Kč         2019 – 104 271Kč

2020 –   44 425 Kč      2021 –108 800Kč       2022 -   186 300  Kč         2023 – 161 700     

 Náš společný dobrý skutek za dvacetčtyři roky konání poutí NJ – 3 114 017 Kč – všem poutníkům jménem obdarovaných - Pán Bůh zaplať.

 

Pozvánky a oznámení.

Křižanov: Kostel sv. Václava je otevřen k modlitbě věřících každý den od rána do večera. Každou neděli od 15 – do 17 hodin je zde přítomen místní farář P. Josef Pohanka a nabízí věřícím přijetí svátosti smíření (sv. zpověď) nebo duchovní rozhovor.

Slavkovice: Poutní kostel Božího milosrdenství: svatá zpověď v sobotu a v neděli od 14 do 17 hodin, na první a třetí sobotu v měsíci již od 10 hodin.

Duchovní služba v Nemocnici Nové Město na Moravě - katolický kněz, P. Sylwester Jurczak, nemocniční kaplan - svátost nemocných, svátost smíření, sv. přijímání, rozhovor s pacientem. Telefonický kontakt: 733 741 473.

Zpívání u jesliček. 7. ledna 2024 v 15 hodin Vás srdečně zve farnost Štěpánov do kostela, kde  ukončíme vánoční dobu. Hrát a zpívat budou národopisný soubor Borověnka z místní školy a schola z Nyklovic.

Plán poutí na rok 2024:    8. 5.  poutní výlet rodin s dětmi

                                          18. – 24. 8. - XXIV. pěší pouť na Velehrad

                     21. září – XXI. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

                     14. září. –  Vídeň (Rakousko)

25. – 28. 7. 2024–– předběžné informace a výzva. Dá-li Pán Bůh plánujeme poutní výlet na Východní Slovensko. Máme na uvedený termín objednané:  ubytování (3 noci) a polopenzi (3x snídani a 3x večeři) v Centru Božího milosrdenství ve Smižanech a autobus. Cena za ubytování, stravu a místo v autobuse bude cca 4 200 Kč – pokud budou platit současné ceny. Co se týká programu k jeho upřesnění dojde až po přípravné a průzkumné cestě na konci června.  Kromě výše uvedeného centra, je v plánu Levoča, Spišský hrad, Litmanová, katedrála sv. Alžběty v Košicích, Prešov, Červený Kláštorec.  Jedním z hlavních bodů bude pouť k hrobu blahoslavené Anny Kolesárové ve Vysoké nad Uhom (je to na hranicích SR a Ukrajiny).  O jejím životě pojednává kniha, nazvaná jejími posledními slovy:  Raději smrt než hřích, která řekla před svou mučednickou smrtí (vydalo Karmelitánské nakladatelství). Toužíme k blahoslavené Anně přivést co nejvíce dětí a mladých lidí. Tato touha je podložena úmyslem nezatížit rozpočty jejich rodin, proto část nákladů na jejich putování  darují dobrodinci.  Děkuji farníkům z Radešínské Svratky, Olešné a Nové Vsi za sbírku  při adventní obnově na tento úmysl. Výzva:  Zájemci přihlaste se u jLK, počet noclehů a míst v autobuse je omezen. 

 

Plán poutí NJ na rok 2024:

2024:   březen – Křižanov

            duben - Měřín                 květen – Bohdalov                        červen

            červenec  - Kunštát        srpen - Heřmanov                         září – Pavlov

            říjen - Křoví                     listopad                                          prosinec - Olešnice.

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - kdo dřív přijde...

Srdečné pozvání na 290. pouť NJ do Bedřichova u Lysic ve  čtvrtek  15. února 2024 v 17 hodin – hlavní celebrant –  P.Mgr. Jan Lukeš, farář v Dolní Čermné.

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 1. 2023. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.    Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém;

Vydává: Řím. katolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14, www. rovecne.farnost.cz Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc.