Rozhledy po rodném kraji - Z vrchu Vejdoch nad obcí Jámy (663 m) - na 8 hl. a vedl. svět stran

25.06.2020 - naše farnosti

ÚPLNĚ NOVÝ popis a mapky z HAVLINY a 2 x od RUDOLCE, z Vejdocha ROZPOZNÁNO UŽ 62 SÍDEL, přidán seznam obcí se stejným názvem

 

ROZHLED Z VEJDOCHA

 

(3. rozšířené vydání L.P. 2020 - s přehledem názvů obcí na konci)

 

Motto: Krásný vzhled je na ten Boží svět.

Biblický citát: Hory a vrchy, velebte Pána. (Dan 3, 75)

 

Vejdoch je nezalesněný kopec (663 m n. m.) mezi Jámami a Slavkovicemi, který je vidět na jihozápadním obzoru z celého Novoměstska a na severozápadním bližším obzoru z celého údolí horního toku Oslavy. Tvoří místní rozvodí právě mezi Oslavou a Bobrůvkou (Loučkou u Tišnova). Název obce Jámy nemá nic společného s nějakou prohlubní nebo údolím. Naopak, Jámy vidíme už z velké dálky nahoře na jižním svahu Vejdochu. Název jim daly kutací jámy na dobývání stříbra.

Vejdoch je typický tím, že na něm vidíte na rovném poli ohromný strom, ale ve skutečnosti to jsou dvě lípy, západní je česká a východní slovenská a byly zasazeny v roce 1968 a byly nazvány Stromy svobody.

 

Jubilejní kříž - Strom života, dílo sochaře Petra Váni z Prahy. O jeho postavení k 100. výročí republiky se zasloužil starosta Jiří Šikl a zastupitelstvo obce a byl požehnán brněnským biskupem 23.9.2018.

 

Začneme modlitbou u kříže, třeba touto mezinárodní:

Ave crux, spes unica (Buď zdráv kříži, jediná naději) - anebo tradičně: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět (tedy i mne) - anebo úplně lidově: Pozdraven buď svatý kříž, na němž umřel Pán Ježíš, důvěřuj v něj duše má, abys byla spasená.

 

Pokračujeme vzpomínkou na minulost. Ve 20. století žil v Jamách mistr sedlář Josef Jelínek, který za 1. světové války bojoval na italské frontě. Byl opravdový písmák, o jeho příspěvky se zajímala i Akademie věd. Doma pročítal staré kroniky a zápisy. Jeho vnuk Jindřich si vzpomíná, že v nich bylo také popsáno, jak místní lidé se v době třicetileté války, kdy toho bylo tolik zničeno, chodili na Vejdoch dívat, kolik vesnic to přežilo. Psalo se tam, že viděli 64 vesnic. Pokud se v nich večer kouřilo z komínů, bylo to znamení, že se tam ještě bydlí a hospodaří.

 

My dnes z vyhlídky u kříže vidíme 14 kostelních věží a 62 OBCÍ (VČETNĚ ČTYŘ MĚST - NOVÉ MĚSTO CELÉ, ŽĎÁR ZČÁSTI, Z BYSTŘICE A VELKÉHO MEZIŘÍČÍ JEN PÁR BUDOV), z nich 47 viditelných bez dalekohledu (včetně bukovské větrací šachty a skládky) a v textu jsou označeny hvězdičkou *. Většina obcí se nachází v okrese Žďár n. S., čtyři nesou přívlastek Nový/á/é, dvakrát Sklené, dva Blažkovy a Rosička i Rozsíčka, další jsou ze 4 ostatních okresů kraje Vysočina a pár kopců dokonce z Jihomoravského kraje, z okresů Blansko a Brno - venkov. Vidíme také 2 hrady (ZUBŠTEJN A LIPNICI) a 5 rozhleden (ROSIČKU, KRÁSNĚVES, FAJTŮV KOPEC U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ, KARASÍN U BYSTŘICE A HORNÍ LES NAD OLEŠNICÍ).

Vidíme mnoho kopců, zde jich je pojmenovaných celkem 99 a do stovky to zarovnává sám Vejdoch.

Nejzápadnějším bodem, který je vidět, je Melechov u Světlé nad Sázavou - 53 km od nás a v jeho blízkosti tři kopce, které leží až za řekou Sázavou. K nejvýchodnějšímu viditelnému bodu - kopci Bukovec nad Blanskem je to 46 km, rozhledna na Sýkoři u Tišnova je od nás 40 km. Nejdále na severu vidíme Šindelný vrch v blízkosti Žákovy hory - 16 km. Nejjižnější viditelný bod - kopec Skalný u Jaroměřic nad Rokytnou - je od nás 46 km.

Nejvzdálenějšími sídly na západě jsou Lipnice nad Sázavou s hradem - 40 km a Lípa u H. Brodu - 34 km, na jihu Nový Telečkov (TR) - 25 km a na východě hrad Zubštejn, dnes zřícenina - 23 km.

 

ROZHLED:

Při modlitbě jsme stáli tváří k severu, azimut 0°, obrátíme se a pod sebou máme Jámy. Přesně na jihu - 180° - jsou sice Suky, ale začneme doma a tam také vyhlídku zakončíme.

 

JIH - 180° - Suky

 

JÁMY (1*) neleží tedy od nás přímo na jih, azimut věže je 214°. Z kostela sv. Martina vidíme jen zlatou báň (I. věž) vlevo od řady spojených červených střech. Na levém okraji obce stojí hospodářské budovy družstva a komín bývalého lihovaru. Vlevo v dáli vidíme SUKY (2*) a za nimi v lesích stožár u silnice z Ostrova k Brnu - azimut 183°, nadmořská výška 570 m, vzdušná vzdálenost od nás 6,9 km.

Další kóty na obzoru bližším a úplně vzdáleném:

Skalný - vysílač na kopci v katastru Boňova u Jaroměřic n. R. - 185°, 557 m, 46 km, za levým okrajem nižší budovy v jamském družstvu

Hodovská hůrka (Hodov) - 187°, 581 m, 25,4 km

Záhoří (Klučov) - 188°, 590 m, 40,6 km, nad středem nejvyšší družstevní budovy. 700 m od ní směrem k jihozápadu stojí TV věž na Klučovské hoře (595 m)

Vlčatínský vrch (Vlčatín) - 189°, 581 m, 25,8 km

Rubačka - rozhledna (Baliny) - 189°,585 m, 24 km

Na obzoru lze zahlédnout kopec Hardeky (katastr Klučov, směrem do Třebíče přes Střítež) - 191°, 582 m, 41,3 km od nás, za pravým okrajem nejvyšší budovy jamského družstva.

 

Mnohem blíže za hospodářskými budovami vidíme OBYČTOV (3*) - az. kostela 191°, 4 km od nás, s poutním kostelem Panny Marie (II. věž), postaveným podle projektu Jana Blažeje Santiniho (1677 - 1723) až jeho žáky. Má tvar želvy, která je symbolem věrnosti. V něm se sešli muži z Obyčtova před narukováním do 1. světové války a prosili Matku Boží za ochranu. Vrátili se všichni, proto v Obyčtově nestojí pomník padlých. Takových obcí není mnoho, další nám nejbližší je Kyjov.

Za Obyčtovem je železniční most, za ním pole a nad ním zvláštní půlkulatý lesík, který nelze přehlédnout. Jmenuje se Na Kříbu - 192°, 577 m, 9,5 km a pod ním se rozkládá obec KNĚŽEVES (4*) - azimut obou okrajů obce 191-196°, 9 km. Vidíme z ní jen pár domů, přesněji troje: vlevo několik bílých, uprostřed jednu dlouhou bílou budovu a napravo od lesíka na okraji obce vícero červených a hnědých v místech nové výstavby. Nad obcí je rozhledna, zbudovaná na střeše starého vodojemu, je z ní dost daleko vidět a je snadno přístupná ze silnice směrem na Krásněves. Od Kněževsi vlevo, pořád za nejvyšší jamskou družstevní budovou, lze těsně nad lesem v dáli zahlédnout střechy nových domů v obci LAVIČKY (5) - 190°, 17,5 km, jejíž název nemá nic společného se sedátky, ale vznikl proto, že středem obce protékal potok a přes něj bylo vícero lávek. Dnes je potok v potrubí, voda se na světlo Boží dostane až v rybníku, pod kterým byl postaven a v roce 1996 vysvěcen kostel sv. Zdislavy - první po jejím svatořečení.

Za Kněževsí vpravo hodně v dáli vykukuje velká šedá střecha. Je to kravín u HRBOVA (6) u Velkého Meziříčí - 192°, 19 km, který je místní dominantou technickou, tou přírodní je Hrbovský vrch - 192°, 569 m, 19,8 km.

Napravo od Hrbova vykukují nad lesem budovy ze sousedního SVAŘENOVA (7).

Další budovy jsou vidět ještě dále vpravo. A úplně na obzoru ve stejném směru je nahoře mezi lesy NOVÝ TELEČKOV (8), okres TR - 193°, 25 km, nad nímž je stožár viditelný ze širokého okolí - 587 m nad mořem.

Blíže k nám a napravo od železničního mostu je OSTROV NAD OSLAVOU (9*) - az. kostela 197°, 5,6 km, se žlutě zářícím kostelem sv. Jakuba (III. věž). Hned za Ostrovem je pás lesa a za ním další a vyšší les. Tím druhým začíná zalesněné pásmo Arnoleckých hor. Na jejich levém úbočí a ještě vlevo od malé vyvýšené skupiny stromů, která obklopuje hraběcí hrobku, je vidět poutní kostel Panny Marie (IV. věž) v NETÍNĚ (10*). Po pravdě se říká, že bělostná Panna Maria Netínská stojí nad černými lesy. Ty sahají až na vrchol Strážnice - 200°, 609 m, 13,9 km. Dobrým dalekohledem je věž vidět až od Rokytna. Je také zajímavé, že Netín se ve středověku jmenoval Vznetín, proto by nám skrytý Znetínek mohl být nazván také Malý Netín.

Zvláštní skupiny stromů na obzoru vpravo jsou Skalníky na vrcholu silnice mezi Beneticemi a Bochovicemi - 201°, 632 m, 27,7 km. Dále vpravo za prvním pásem lesa za Ostrovem je RADOSTÍN NAD OSLAVOU (11*) - az. 202°, 8,8 km, s kostelem sv. Bartoloměje (V. věž), ale to už se musí napnout oči.

Další kopce za ním úplně na obzoru už tvoří přírodní hranici mezi povodím Oslavy, na které se díváme, a povodím Jihlavy. Na nejvyšším bodě vpravo od Netína lze jen za jasné viditelnosti spatřit vysílač na Čechtínském kopci - 204°, 662 m, 30,8 km, který je sice u Čechtína, ale katastrem patří do Horních Vilémovic na okrese Třebíč. Za ním je údolí Jihlavy a v něm mariánské poutní místo Přibyslavice. Dále doprava je stožár na kopci Nad cestou - 206°, katastr Radostín, 565 m, 9,6 km.

Přímo za jamským kostelem je nejblíž SAZOMÍN (12*) - azimut 210°- 220°, 3,7 km, s velkou hospodářskou budovou krytou lesklým plechem vlevo nad obcí, ale pod lesem. Patří k němu úplně vpravo i budovy u sportovního letiště. Obec působí dojmem, že je velmi dlouhá, protože je blízko před námi. Nad obcí vidíme za stožárem u kravína na obzoru Panský kopec - nad Pavlínovem (katastr Svatoslav u Třebíče), 211°, 668 m, 24,3 km od nás. Dále doprava a blíže k nám je Dědkovská hora - 213°, 694 m, 14,7 km, za níž je obec Dědkov.

 

Tím prvním lesem za Sazomínem je zakryt střed PAVLOVA (13*) - 217°, 12 km. Nad jeho levým okrajem je na hřebeni možno rozeznat střídání lesíků a polí typické pro Pavlov a také zdaleka viditelné. V pravé části obce je vidět oranžově natřený kostel sv. Filipa a Jakuba (VI. věž) a vpravo od něj uvidíme pavlovské hospodářské budovy. Stojí na severním úbočí Arnoleckých hor pod vrcholem Kyjov - 220°, 703 m, 13,4 km, který také leží v pavlovském katastru a je nazván podle obce schované na druhé straně tohoto hřebenu, která přesto patří do bohdalovské farnosti.

 

JIŽNÍM SMĚREM se 900 km od nás nachází ŘÍM, přesně ve směru na Radostín a Netín (jak pěkný to rým).

 

JIHOZÁPAD - 225° - Kotlasy

 

Za pravým okrajem Sazomína jsou pod lesem vidět KOTLASY (14*) - 226°, 6,8 km. Kousek doprava vzadu je vrchol V Kopečku - 228°, 664 m, 12 km, s pásy lesů a polí, který patří katastrem do Bohdalova. Přímo za ním vidíme na obzoru červenobílý vysílač. Stojí na kopci Havlina v katastru Chroustova, i když vrchol tohoto kopce a nejvyšší bod Arnoleckých hor - 231°, 707 m, 15,3 km, je už v katastru Arnolce. Přesně za vysílačem na Havlině se skrývá nejvyšší bod Vysočiny - Javořice u Telče, jen o decimetr vyšší než Devět skal. Vzdušnou čarou je to k ní 61 km, ale ani horu ani vysílač s 161 m vysokým stožárem, který na ní stojí, nelze z Vejdocha zahlédnout.

Směrem k nám je CHROUSTOV (15*) - 232°, 14 km.

Od něj blíže je pod lesíky V Kopečku POKOJOV (16*) - 232°, 10 km.

Více napravo vidíme pod obzorem BOHDALOV (17*) - 237°, 11,7 km, s jeho třemi typickými stavbami rozdílného poslání i užitku: zleva je to vodojem, pak tzv. pyramida, bílá stavba pro novopohanské obřady a alternativní léčení a úplně vpravo kostel sv. Vavřince (VII. věž).

Od kostela směrem k nám je mezi lesy vidět BŘEZÍ NAD OSLAVOU (18*) - 237°, 6,6 km.

Napravo od Bohdalova v dáli a výše je RUDOLEC (19*) - 243°, 14 km, na jeho pravém okraji zámek a nad ním u silnice kaplička sv. Jana Nepomuckého, místo velikého rozhledu, odkud je vidět i poutní kostel sv. Jana na Zelené hoře a tři velká města našeho okresu Žďár, Nové Město i Bystřici. Vejdoch je odtud jen jedním z kopců mezi lesy.

Nad Rudolcem doprava je kopec Blažkov - 250°, 693 m, 14 km, a stožár na něm. Jeho vrcholem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Oslavou a Sázavou, Dunajem a Labem, mořem Černým a Severním a v jeho blízkosti stávala zaniklá obec Blažkov s hospodou opředenou pověstmi.

Přímo před námi je VATÍN, (20*) - 247°, 3,7 km, na jehož pravém okraji vidíme silniční most nad tratí, obrácený přímo k nám. Uprostřed obce stojí kaple Panny Marie Bolestné z roku 1888 (VIII. věž). Vlevo od Vatína, ale na poli hned za Jámami, stojí památkově chráněný strom - lípa na Kříbu, také zdaleka viditelná.

Přímo za Vatínem je doširoka rozložené NOVÉ VESELÍ (21*) - az. středu obce 257°, 7,7 km, s kostelem sv. Václava uprostřed (IX. věž), s rozsáhlou průmyslovou zónou vpravo a výstavbou u kapličky vlevo. Napravo od poslední haly je blíže k nám mezi lesy vidět v polích nad Vatínem šedou budovu vodárny.

Za levým okrajem Nového Veselí je hned mezi lesy vidět ÚJEZD (22*) - 254°, 10 km.

Vpravo od kostelní věže v Novém Veselí pásmo Blažkova, které nám zakrývá vše směrem na Jihlavu.

POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ VIDÍME DÁLE VRAVO NA ZÁPADNÍM OBZORU:

Roháč (na hranicích katastrů Smrčná u Jihlavy a Hybrálec) - 256°, 684 m, 36,1 km

Peklo (Větrný Jeníkov) - 258°, 699 m, 38,1 km

U Serpentinky (Štoky) - 258°, 630 m, 32,6 km

Venušín (Smrčná u Jihlavy) - 259°, 679 m, 36,8 km

Dále doprava, přímo za pravým okrajem průmyslové zóny je úplně na obzoru vidět vysílač na kopci Strážník u Větrného Jeníkova (JI) - 259°, 698 m, 41 km, od něj zase doprava opět výrazný kopec s vysílačem - jsou to Skalky (HB) - 261°, 709 m, 37 km, mezi dálnicí a výjezdem na Větrný Jeníkov. Dále doprava vidíme Kosovský vrch (HB), 263°, 682 m, 36 km, u obce Kosovy na okrese Havlíčkův Brod severně od dálnice u výjezdu Větrný Jeníkov (neplést si s Kosovem u Jihlavy). Ještě více doprava je Temník u Větrného Jeníkova (JI) - 264°, 660 m, 36,8 km, a hned vedle vlevo Jalovčí u Úsobí (HB) - 264°, 688 m, 40,6 km.

 

Dále doprava se na obzoru tyčí skupina stromů a pod ní MATĚJOV (23*) - 266°, 11 km, odkud je také nádherný rozhled na všechny strany a je vidět i Javořici a Křemešník.

Vpravo od skupiny stromů je v poli nad Matějovem vidět menší osamělý strom. Je to javor klen přesně na hranicích Čech a Moravy, kde se stýkají katastry Matějova a Rosičky, farnosti Nové Veselí a Nížkov a diecéze brněnská a královéhradecká.

POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ VIDÍME NA ZÁPADNÍM OBZORU doprava od Matějova velký kopec se stožárem. Je to Vysočina u Štoků (HB) - 267°, 621 m, 30 km od nás, v katastru Smilova mezi Štokami a Přibyslaví. Od tohoto stožáru trochu doprava, asi v polovině vzdálenosti mezi ním a rozhlednou na Rosičce, se nalézá vzdušnou vzdáleností 57 km klášter Želiv, který pochopitelně nelze vidět, protože je v údolí řeky Želivky. Před kopcem Vysočina lze vidět vrtule dvou elektráren u Věžnic mezi Polnou a Havlíčkovým Brodem, kam okresem patří.

Od Matějova blíže k nám a doprava vyčnívá z lesů BUDEČ (24*) - 269°, 7 km. Je zajímavé, že z Vejdocha vidíme všechny obce novoveselské farnosti (Budeč je šestá z nich), což se dá říci jen o farnostech Jámy, Nové Město, Obyčtov a Ostrov, z bohdalovské farnosti nám však jedna chybí - Kyjov.

 

JIHOZÁPADNÍM SMĚREM se 36 km od nás nachází naše krajské město JIHLAVA přímo za Rudolcem.

 

ZÁPAD - 270° - Rosička

 

Směrem na ZÁPAD vidíme kopec Rosičku - 271°, 645 m, 12 km, na jehož vrcholu stojí rozhledna, která byla postavena r. 2001 a je 42 m vysoká. Samotná stavba patří do katastru obce SÁZAVA (25*), která ji zbudovala a udržuje, takže mezi obce viditelné z Vejdocha můžeme započítat i tuto „horní" Sázavu, na rozdíl od „dolní", známé díky sv. Prokopu, klášteru i sklárnám Kavalier. Ochoz rozhledny je ve výši 24 m a vede na něj 140 schodů. Pod kopcem se nachází stejnojmenná obec ROSIČKA (26*) - 270°, 11 km, která už patří do historických Čech a tvoří součást farnosti Nížkov v diecézi Hradec Králové.

A ZASE POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ VIDÍME NA ZÁPADNÍM OBZORU vpravo od rozhledny na Rosičce, přímo za rozčepýřeným dolním okrajem lesa, kopec Orlík, severně od Humpolce přesně na hranici okresů PE a HB - 274°, 678 m, 43 km. Zřícenina středověkého hradu Orlík stojí trochu jižněji přímo u Humpolce. Dnes je u ní také rozhledna, ale nevidíme ji, protože je přímo zakrytá kopcem s naší rozhlednou. Z ní však je pochopitelně vidět pěkně Orlíky u Humpolce - zříceninu i kopec, pochopitelně však nelze zahlédnout ani hrad Orlík nad Vltavou ani obec k němu přiléhající.

Před kopcem Orlíkem přímo za tím rozčepýřeným lesem vpravo dole od rozhledny a nalevo od osamělých stromů na kopci Zíkov v katastru Rosičky - 274°, 602 m, 11 km - je za opravdu velmi jasného počasí vidět obec jménem LÍPA (27) - 273°, 34 km, u silnice z Havlíčkova Brodu na Větrný Jeníkov. Je to místo dalekého rozhledu.

Další kopec na obzoru směrem doprava je vrch jménem Kopec u obce Věž na silnici z Humpolce na Havlíčkův Brod (HB) - 276°, 655 m, 42 km. Je zajímavé, že kopce Orlík a Kopec jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou 1,3 km a pěšky jen 1,5 km! A přitom je i z takové dálky jasně rozlišíme. Před tímto Kopcem blíže k nám je kopec Vysoká u obce Vysoká mezi Šlapanovem a Havlíčkovým Brodem (HB) - 275°, 587 m, 27 km, na němž je vícero stožárů a také lyžařský areál. Na ni navazuje kopec Na Paškovně (také v katastru obce Vysoká u HB) - 277°, 568 m, 27,9 km.  Pak v dáli uvidíme rozlehlý kopec bez vysílače, je to Melechov (HB) - 283°, 715 m, 51,2 km. Tento zalesněný kopec patří mezi dominantní body krajiny středního Posázaví a za Rakouska-Uherska byl považován za střed Evropy, přičemž je vzdálen asi 11 km od geografického středu České republiky v Číhošti, kde je pohřben kněz mučedník P. Josef Toufar. Je to nejvyšší bod okresu Havlíčkův Brod. Ani v přiléhajícím Středočeském kraji však není vyšší hora. Velký Blaník na okrese Benešov má jen 638 m. Melechov je samozřejmě vyšší než Říp (455 m) a dokonce i než Bezděz (604 m). Na jeho severním vrcholu (709 m) se nachází nepřístupná zeměměřičská věž z 1. republiky (v katastru Koňkovic) - 284°, 709 m, 51,5 km. U severozápadního úpatí kopce nedaleko obce Kouty je zřícenina tvrze Melechov. Na opačném úbočí lze vidět 2,9 km od vrcholu bod Spálensko - 281°,646 m, 53,6 km od nás, což je maximální dohlednost z Vejdocha.

Tam, kde se kopec Melechov směrem doleva snižuje a blízké lesy se mírně zvedají k svému nenápadnému vrcholu, vidíme za opravdu velmi jasného počasí hrad v LIPNICI NAD SÁZAVOU (28) v okrese HB - 281°, 44 km, pocházející ze 14. století, který této obci vévodí a jako státní hrad je veřejnosti přístupný. Je to nejvzdálenější stavba, kterou lze zahlédnout za příznivého ranního počasí.

Před námi doprava od Rosičky uvidíme nejprve blízké lesy kolem kopce Štenice mezi Hamry a Sázavou, před nimi silo ve Žďáře - 286°, 4,9 km, a dále doprava komíny sléváren Žďas - 288°, 5,9 km, pojmenovaných podle ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU (29*), právě díky jim později honosně zvaného Ocelové srdce Vysočiny. Z celého okresního města vidíme kromě sila a komínů jen červenošedou budovu PKS vpravo na vrcholu Brněnské ulice - 294°, 4,7 km. Tím pádem nemůžeme započítat ani jednu ze tří žďárských kostelních věží.

V údolí za komíny je vidět dva menší a vyšší lesy zvláštního tvaru na kopci u Pořežína - 289°, 597 m, 15,7 km, které tvoří zajímavou dominantu v oblasti Velké Losenice. Jeden z těchto lesů před kůrovcovou kalamitou vypadal jako buřinka a proto mu místní říkají Na klobouku. Daleko za nimi jsou jen za úplně jasného počasí v dáli vidět dva kopce vlevo a jeden kopec vpravo, všechny tři leží až za řekou Sázavou. Od komína Žďasu vpravo je Kopeček u Pavlova u Ledče n. S. - 289°, 582 m, 50,9 km, dále doprava těsně před vrcholem Pořežínského kopce je v dáli Žebrákovský kopec (Žebrákov u Světlé n. S.) - 289°, 601 m, 49,4 km. Je zajímavé, že úhlová vzdálenost mezi těmito dvěma vrcholy není ani jeden stupeň a v terénu je to 150 m, k ose v níž stojí Pořežínský kopec je to pak 450 m. Doprava od vrcholu vidíme o kousek blíž k sobě Horní Chlum u Lučice (ORP H. Brod) - 291°, 570 m, 37,9 km.

Napravo od komínů se od Hamrů zvedá směrem k Velké Losenici rozsáhlý zalesněný vrch Peperek (katastr Račín) - 293°, 675 m, 11,6 km.

Pak nám zakryje obzor úplně blízký jamský Honzovský les a před ním vysoký a zdaleka viditelný stožár na Horce - 304°, 650 m, 1,3 km.

 

ZÁPADNÍM SMĚREM se 175 km od nás nachází NEPOMUK a 712 km LUCEMBURK hlavní město velkovévodství lucemburského, kde sídlí Evropský soudní dvůr. Přibližně stejným směrem a v podobné vzdálenosti se nacházejí trochu jižněji Štrasburk a severněji Brusel s dalšími evropskými úřady.

 

SEVEROZÁPAD - 315° - Zelená hora

 

Na nejnižším místě mezi vysílačem na jamské Horce a lesem vpravo je skupina listnatých stromů u Velkého mělkovického rybníka a vlevo těsně vedle ní vidíme zelenou střechu poutního kostela sv. Jana na Zelené Hoře (X. věž). Od nás je to k ní 7 km pod azimutem 316°. Dílo Jana Blažeje Santiniho je zapsáno v seznamu památek UNESCO. Nad ním v dáli se na protějším úbočí klášterního údolí bělají hospodářské budovy samoty Starý dvůr. Vzadu vlevo je Kamenný vrch - 315°, 706 m, 12 km.

Přímo před sebou vidíme okresní silnici vedoucí z Jam na VESELÍČKO (30*) - 349°, 2 km. Silnice vede přes les Vrchy (jejich vrchol má 663 m - stejně vysoký jako Vejdoch - však nevidíme), který se táhne od Jam a za jehož levým okrajem jsou schované Mělkovice. Z Veselíčka vidíme jen pár střech a červenou malou věžičku kaple sv. Petra a Pavla (XI. věž).

Nad místem, kde se silnice vnořuje do lesa vidíme úplně na obzoru Tisůvku (v katastru Cikháje) - 341°, 792 m, 13,6 km, která je západním pokračováním hřebene Žákovy hory. Je typická zubem v lese na samém vrcholu. Dále doprava je Šindelný vrch (na hranicích katastrů Cikháje a Herálce) - 343°, 806 m, 15,2 km. Před nimi je severně od obce Lhotka, kterou nevidíme, kopec Lhotka - 346°,710 m, 6,5 km.

Za Veselíčkem, kterému by se dalo říkat i Malé Veselí, vidíme před dalším lesem státní silnici č. 19 z Nového Města na Žďár, a to klesající úsek mezi odbočkou na Lhotku a na Mělkovice. Ještě dále je Český kopeček - 351°, 763 m, 9,2 km, který leží v katastru Skleného - farnost Fryšava, diecéze Brno, země Morava, ale těsně u hranic s katastrem Světnova, sice farnost Žďár Klášter, ale země Čechy. Před ním vpravo však máme kopec Skalice u Skleného - 355°, 779 m, 7,8 km, který nám ho z velké části zakrývá.

 

SEVEROZÁPADNÍM SMĚREM se 130 km od nás nachází PRAHA. Přesný směr k ní nám ukazuje vysílač na Horce před námi: hlavní město Čech i České republiky (neplést si tyto názvy, jak to mnozí dělají) je prakticky za ním, ale trošičku doleva. Hora Říp samozřejmě také vidět není, ale je od nás vzdušnou čarou 155 km a to za vysílačem na Horce a trošičku doprava. Za kopcem Lhotka je 130 km od nás SNĚŽKA.

 

SEVER - 0° - Sklené

 

Přesně na severu vidíme Sklenský vrch (azimut 0°, 781 m nad mořem, 7,8 km vzdušnou čarou od nás), z obce SKLENÉ (31*) - 358°, 8 km, vidíme jen několik chat. Za zády máme druhé Sklené - nad Oslavou. Pod sklenskými loukami je les Bratroňovice, podle zaniklé obce, která také patřila do osmera vesnic zakončených na -ovice, dle pověsti prý založených 8 bratry (Jiří, Petr, Mareš, Vlach, Radoň, Slávek, Milka a Bratroň, možná Bartoň). Kromě Mělkovic je všechny postupně uvidíme. Co to však je proti 65 obcím na našem okrese zakončených na -ov, z nichž uvidíme 16 včetně kopce Blažkova nad Rudolcem, který dal jméno obci s podobným osudem jako měly Bratroňovice.

 

Bednářův kopec - 11°, 762 m, 6 km, je na obzoru dále vpravo v katastru Jiříkovic. Jeho zalesněný hřeben je na pravém okraji přerušen úzkou prolukou a pak končí zhruba stejně širokým lesíkem. Je to místo pěkného rozhledu. Právě za tou prolukou se nachází Devět skal (836,4 m), které však nelze vidět. Je to druhý nejvyšší bod Českomoravské vysočiny i kraje Vysočina, protože Javořice u Telče má 836,5 m a skrývá se za obzorem na jih od nás.

Tři smrky - 14°, 776 m, 7,1 km, je název dalšího kopce úplně na obzoru a vznikl podle odevšad viditelných smrků, které tam stávaly. Poslední uschl během osmdesátých let minulého století a dnes tam jsou úplně jiné dřeviny. Je to místo dalekého rozhledu, Vejdoch máme před sebou úplně dole jako na dlani, na severu pak vidíme nejvyšší místa Žďárských vrchů, při dobré viditelnosti je odsud možné spatřit Králický Sněžník a na opačné straně Javořici a Křemešník.

Dále doprava na samém obzoru vidíme pár střech VLACHOVIC (32*) - 17°, 7 km. Blíže k nám vlevo dole vidíme JIŘÍKOVICE (33*) - 15°, 4,8 km. Voda z ploch vlevo od Jiříkovic stéká směrem k nám potůčkem, který pramení v rybníce jménem U Mrázků, protože se nachází pod samotou U Mrázků (anebo také U Králů). Podle jediné vesnice, kterou protéká, dostal název Slavkovický. Nejprve teče na západ a vlévá se do rybníka, který se plným právem jmenuje Dvojhrázník. Leží přímo na hlavním evropském rozvodí a voda z něj teče buď do Severního nebo Černého moře. Rybník má skutečně dvě hráze, ale dva nestejné výtoky - zpod západní hráze vytéká třemi praménky potůček Staviště přes Lhotku a vlévá se do Sázavy, ta do Vltavy a přes Labe po 1132 km do Severního moře. Naproti odtéká voda přepadem v druhé hrázi anebo při vypouštění požerákem do nového menšího rybníka v těsné blízkosti a z něj pak Slavkovický potok pokračuje směrem k jihu a u Řečice se vlévá do Bobrůvky, ta pak do Svratky, Dyje, Moravy a Dunaje a po 2163 km do Černého moře.

Obzoru vévodí Harusův kopec - 29°, 741 m, 5 km, který má na vrcholu červenobílý zdaleka viditelný vysílač. Pod ním leží RADŇOVICE (34*) - 27°, 3,6 km. Za Harusákem, jak se běžně říká, se nachází lyžařský areál u Skihotelu. Mezi Radňovicemi a námi jsou SLAVKOVICE (35*) - 34°, 2 km. Samotnou obec ani poutní kostel Božího milosrdenství, požehnaný L.P. 2008, není vidět, za druhým lesem směrem od nás uvidíme pouze střechy slavkovického vepřína pod vlakovým přejezdem u křižovatky státní silnice s odbočkou k obci. Hned za prvním lesem pod Vejdochem vidíme stromy u silnice od Slavkovic do Hlinného. Přímo za Slavkovicemi se v dáli nachází Králický Sněžník - 34°, 1424 m, 95 km, kde se setkávají hranice tří mořských rozvodí: Středozemního - Morava - Dunaj, Baltského - Odra a Severního - Orlice, Labe. Za pravým okrajem Slavkovic je nejvyšší hora Moravy - Praděd - 55°, 1491 m, 106 km.

V průhledu napravo od Harusova kopce zahlédneme zemědělské stavby v obci ROKYTNO (36*) - 31°, 8 km. Nad naším Rokytnem stojí meteorologické stožáry na kopci zvaném Kopeček - 35°, 822 m, 10 km. Ten už je v katastru obce STUDNICE (37*) - 36°, 9 km, z kterých vidíme jen pár domů nad rokytenskými hospodářskými budovami. Zato z Kopečka jsou za mimořádně dobré viditelnosti vidět Alpy, podobně jako třeba od kostela na Rudě a z pár podobných vzácných míst. Musíme říci, že je vidět jen jejich krajní pásmo 60 km jihozápadně od Vídně - Vídeňský Sněžník - Wienerschneeberg, jehož vrchol se jmenuje Klosterwappen - 183°, 2076 m, 202 km z Kopečka, z Vejdocha odkud jej vidět nelze, jen 197 km.

Studnice jsou nejvýše položenou obcí ve Žďárských vrších (784 m). I když mají ve znaku studnu s rumpálem, říká se, že byly nazvány podle toho, že tam je vždycky velmi chladno.

Kopec vpravo od Harusáku se jmenuje Šibenice - 37°, 4,5 km, 706 m, na jeho druhé straně je lyžařský můstek pěkně viditelný od novoměstské nemocnice. Napravo od Šibenice vidíme úplně na obzoru malý lesík uprostřed polí. Jmenuje se Na Kutinách (797 m). Nalevo od Šibenice jsou na obzoru louky pod Kopečkem.

 

SEVERNÍM SMĚREM se za Jiříkovicemi 15 km od nás nachází DEVĚT SKAL a za Slavkovicemi 95 km KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK a 106 km PRADĚD.

 

SEVEROVÝCHOD - 45° - mezi Maršovicemi a Pohledcem

 

Před námi je NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ (38*) - 57°, střed města je vzdálen 5 km. Stojí v něm dva kostely, katolický chrám Páně sv. Kunhuty a evangelický sbor (XII. a XIII. věž) a tři věžáky. Nalevo k němu přiléhají MARŠOVICE (39*) - 46°, 6 km. Doprava za ním je POHLEDEC (40*) - 53°, 7,7 km. Pohledecká skála - 51°, 786 m, 10 km, se dvěma 2 stožáry je na hřebeni vlevo. Skála je přístupná, níže v poli je Vávrova skála, rovněž přístupná. Dá se na ni pohodlně vylézt, ale i od její paty je velký rozhled.

Doprava od Pohledecké skály jasně vyniká nad lesy kopec Solo v katastru Lísek - 60°, 770 m, 13,3 km, od jehož vrcholu 400 m na západ stojí kamenná památka na zastřelení posledního vlka na Vysočině 2.1.1830 (ale asi jen v její žďárské části, protože podobných památek je na Vysočině více).

Vpředu vpravo vidíme ZUBŘÍ (41*) - 65°, 9 km. Od Zubří hned doprava směrem k nám se nad Novým Městem tyčí Kalvárie - 66°, 675 m, 5,9 km, a na ní Tři kříže, které nám však zakrývá lesík vpravo od nich. Z Města, jak říkáme my rodáci, však vidět jsou. Přímo za nimi je na obzoru Rychtářův kopec azimut 67°

 

Blíže k nám jsou PETROVICE (42*) - 73°, 4 km. Za družstevními budovami těsně před nimi je na obzoru rozčepýřený kopec U Pletenice (Lísek) - 71°, 734 m, 14,4 km, na kterém je vysílač.

Dále doprava za malým lesíkem nad Novým Městem se šedou vilou směrem k nám je na obzoru je Křib - 74°, 684 m, 9,8 km, stojící na hranicích zuberského a olešenského katastru. Blíže k nám jsou Velké Míchovy (Olešná), 76°, 681 m, 7,2 km. Na obzoru přesně mezi těmito dvěma vykukuje na nejnižším místě rozhledna na kopci jménem Horní les nad Olešnicí na moravské straně historické zemské hranice (katastr Rovečné) - 75°, 774 m, 24 km. První zeměměřičská věž na něm stála už před 200 lety. Současná rozhledna je kovová, byla postavena v roce 2001, měří 58 m, vede na ni 201 schodů, ochoz je ve výšce 38 m je z něj vidět Orlické hory, Jeseníky, Rovečné, hrad Zubštejn, rozhlednu Karasín, Harusův kopec a za dobrého počasí Krkonoše. Jak odtamtud vypadá Vejdoch je potřeba zjistit na místě, zřejmě toho moc vidět nebude. Dále vpravo úplně na obzoru je kopec, který se také jmenuje Křib u Janoviček (katastr Písečné) - 78°, 704 m, 15,8 km, místo zdaleka viditelné s možností dalekého rozhledu, napravo a blíže k nám je Holý vrch - 80°, 683 m, 11,7 km rozkládající se nad dvěma vesničkami: Divišovem, který se diví, že je Rovný křivý.

Pak je na obzoru rozhledna na kopci nad Karasínem - 83°, 695 m, 19,4 km, která stojí v areálu obce a tím pádem je vlastně viditelný i KARASÍN (43). Rozhledna pochází z roku 2002, je vysoká 28,2 metru. Ve výšce 25 m se nachází vyhlídková plošina, ke které vede 128 schodů, pod ní se rozkládá lyžařský areál.

Vpravo od ní je jasně viditelný kopec Přední skála - 83°, 716 m, 19,9 km, v jeho další části je i Zadní skála.

Blíže k nám je zdaleka viditelný pouze na vrcholku zalesněný kopec pojmenovaný podle obce pod ním, kterou nevidíme také Olešná - 86°, 652 m, 7,6 km, se stožárem z našeho pohledu vlevo.

Dále doprava je NOVÁ VES U NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ (44*) - 86°, 5 km. Mezi stromy ve středu obce zahlédneme zlacenou báň na nové a vyšší věži kostela sv. Anny, který byl od základů přestavěn a zvětšen v roce 2018 (XIV. věž). Tato Nová Ves je obec s druhým nejdelším názvem v celé ČR spolu s Blatnicí pod Svatým Antonínkem (27 písmen, ale Nová Ves má v názvu 7 slov a 6 mezer, Blatnice jen 4 a 3). Nejdelší název má 28 písmen a jsou to Albrechtice v Jizerských horách a pak Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, což však je souměstí.

 

SEVEROVÝCHODNÍM SMĚREM se 260 km od nás nachází JASNÁ HORA U ČENSTOCHOVÉ a přesně za Novou Vsí, 90 km od nás, OLOMOUC, hlavní město naší moravské církevní provincie.

 

VÝCHOD - 90° - těsně vpravo od Nové Vsi

 

Zříceninu hradu Zubštejn - 91°, 688 m, 22,7 km, je za jasného počasí na obzoru vidět napravo od Nové Vsi. Zřícenina patří katastrálně do obce PIVONICE (45), proto i ji s mírným zamhouřením oka můžeme zařadit mezi obce viditelné z Vejdocha. Zubštejn uvidíme - nebo vytušíme, pokud není jasno - když se z Vejdocha podíváme na druhý les tímto směrem a za jakýmsi vykrojením v něm uvidíme o kus dál, jak poprvé klesá silnice z Nové Vsi do Radešínské Svratky. Když pak prodloužíme oba body směrem od sebe, je na obzoru hrad.

Další kóty na obzoru od Zubštejna směrem doprava:

Horničí (Rozseč n. Kunšt.) - 92°, 701 m, 31,7 km

pak dva menší kopečky

Švábův kopec u Prosetína s malým lesíkem na vršku - 95°, 648 m, 27,2 km

Kulíšek (Hluboké u Kunšt.) - 96°, 691 m, 33,3 km, kam v mládí chodíval na pouť kněz mučedník MUDr. P. Ladislav Kubíček.

Napravo vidíme několik pásem lesa a mezi nimi v dáli vykukuje za stromy obec BRATRUŠÍN (46) - 97°, 19 km, kousek dál je za stromy schována stavba lidově zvaná Nový kras, patřící do města BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM (47). Nad Bratrušínem vpravo je vidět pár osamělých lesíků na kopci směrem ke Kozlovu, který nevidíme, protože leží už za hřebenem, směrem k řece Svratce.

Obzor dále vpravo poměrně rovný, v tom směru se nacházejí Černovice, ležící na hřebeni mezi Štěpánovem a Kunštátem, od nichž je také daleký rozhled.

Nejbližší lesní pásmo na úrovni Nové Vsi pak pomalu stoupá dále doprava, jeho vrchol se jmenuje prostě Kopec - 108°, 655 m, 7 km, a je už v katastru RADEŠÍNSKÉ SVRATKY (48*), z níž vidíme jen pár střech. Kopec by se mohl také jmenovat po dvouhrbém velbloudovi, protože z dálky se mu velmi podobá. Kopec pak doprava trochu klesá a za jeho nižší částí je za velmi jasného počasí vidět zalesněný vrch s bílou stavbou na vrcholu. Je to Sýkoř v katastru Synalova u Lomnice na Tišnovsku na okrese Brno venkov - 109°, 702 m, 30 km, s 40 m vysokým televizním vysílačem bílé barvy a válcovitého tvaru z r. 1961. Z Lomnice tam vede Naučná stezka Járy Cimrmana, jejíž jednotlivé zastávky se výstižně nazývají plahočiny.

Níže doprava mezi koncem lesa a prvním malým lesíkem uvidíme za jasného počasí komín u bývalého uranového dolu KHB - Karel Havlíček Borovský - 112°, 16 km od nás, dnes se jmenuje Rožná I, ačkoli stojí velice blízko u Dolní Rožínky, protože je v katastru obce ROŽNÁ (49*), kterou tím pádem můžeme započítat mezi okem viditelné obce. Nalevo od něho je vidět HORNÍ ROŽÍNKA (50) - 107°, 13 km.

Blíže k nám vidíme část ZVOLE (51) - 111°, 12 km, ale kostel sv. Václava, přestavěný Janem Blažejem Santinim, s věží ve tvaru knížecí koruny neuvidíme.

Na blízkém obzoru vidíme tři lesíky nad Radešínskou Svratkou směrem k obci Dlouhé. Levý se podobá položené hrušce se stopkou doleva a jmenuje se Bukůvka, prostřední je Jamborova Borovinka a ten napravo se jmenuje Hadrava a je nad samotou Lánský dvůr, který však nevidíme.

Napravo od Bukůvky je obec MILASÍN (52) - 117°, 17 km, přímo za Borovinkou je jasně vidět obec BLAŽKOV (53*) - 119°, 14 km.

Dále vpravo za Hadravou je šedá větrací šachta nad obcí BUKOV (54*) - 121°, 17 km. Nad ní je zájezdní hostinec na hlavní silnici k Brnu v místě, kde se z ní odbočuje dolů k Bukovu a dále vpravo ohrazená skládka odpadu, v noci silně osvětlená, takže je jasně vidět. Vpravo od Hadravy je v dáli v lesích vidět HORNÍ ROZSÍČKA (55) - 123°, 16 km, pod ní je blíže k nám schován onen Lánský dvůr.

Směrem na Bukůvku je vidět devatero lesů, přesněji zalesněných hřebenů, které z obou stran lemují údolí Bobrůvky i Svratky. Když je jasno, dají se rozeznat a spočítat - začínáme lesem před námi hned za družstevní silnicí do Slavkovic (1. les), pak vidíme levý okraj Chlumku pod Hlinným (2. les), další les je v údolí (3. les), listnatá alej pod Bukůvkou, zvaná Žváčkovy háje tvoří se samotnou Bukůvkou 4. les a nad Milasínem se rozkládá 5. les.

Šestý les pokrývá kopec Břehy - 117°, 581 m, 23,7 km, v katastru obce Sejřek u Tišnova. Sedmý les roste na Hrušíně - 116°, 574 m, 29,7 km, v katastru obce Ochoz u Tišnova.

Osmý les roste na kopci Velká hora v katastru Rašova u Lomnice - 115°, 558 m, 35,4 km.

Při jasném počasí vidíme nad středem Bukůvky i devátý les na Bukovci - 115°, 596 m, 46,3 km, vrcholu hřebenu, který odděluje údolí Svratky od údolí Svitavy. Je v katastru Hořic, dnes součásti Blanska, které leží na jeho východním úbočí, na řece Svitavě. Z Vejdocha tak vidíme kopce na levém břehu Jihlavy i kopec na pravém břehu Svitavy, skoro půl brněnské diecéze.

Další kóty na obzoru:

Dejmalka (severně od silnice 385 nad Bukovem), 119°, 603 m, 19,4 km  a kousek doprava  - 123° louky v katastru Stříteže, další obce směrem na Tišnov.

Před námi je HLINNÉ (56*), čtvrtá a poslední obec jamské farnosti - az. středu obce 118°2 km.

Nad ním vidíme zalesněný Chlumek, jehož vrchol - 128°, 651 m, 2,9 km, tvoří s Vejdochem jednu obzorovou čáru a je zdaleka viditelný, ale ne tak pěkně přístupný a vhodný k rozhledu na všechny strany. Patří už do katastru Řečice, ale zakrývá nám ji stejně jako Horní i Dolní Bobrovou a skoro celou Radešínskou Svratku.

 

VÝCHODNÍM SMĚREM

- se přesně za Hlinným 110 km od nás nachází VELEHRAD.

- se přímo za vrcholem Chlumku 56 km od nás nachází BRNO, sídlo našeho biskupa a už skoro 400 let hlavní město Moravy.

 

JIHOVÝCHOD - 135° - Chlumek

 

Les na Chlumku klesá a uvolňuje nám obzor a my v dáli vidíme kopec před Deblínem, na němž stojí vysílač (136°, 505 m, 34,4 km) a vedle něj malý lesík v polích východně od Radňovsi u Heřmanova - 137°, 543 m, 22,3 km.

Dále vpravo, ale blíže k nám vynikají dva kopce mezi Bobrovou a Moravcem: Sousedský les (Bobrová), 139°, 576 m, 12,2 km, a trochu vyšší Kosova hora (Moravec), 140°, 594 m, 13,2 km. Pak můžeme na obzoru sledovat tyto kóty:

Strážnice (Vidonín u Heřmanova) - 141°, 583 m, 22,2 km, kopec se stožárem nad malým lesíkem v polích

Lán (Nová Ves u Heřmanova) - 143°, 583 m, 19,7 km, se stožárem v lese severně od vrcholu,

Na Vrších (Heřmanov) - 144°, 583 m, 20,7 km, severně od silnice na N. Ves, východně od vodojemu,

Křiby - 145°, 618 m, 21,7 km, malý lesík v polích východně od Heřmanova

Pak už jsou vidět budovy kravína v HEŘMANOVĚ (57) - 146°, 21 km, jehož větší část se nachází na druhé straně tohoto hřebene. Obec je vítězem celostátní soutěže Obec roku 2017.

Dále vpravo je na obzoru kopec Vokouňák (katastr Skřinářov) - 149°, 664 m, 21,3 km. Je poměrně vysoký, ale na jeho levém okraji se (zatím) zvedá vyšší strom (nebo skupina stromů).

Pak už velice blízko prosvítá mezi lesy velká šedá střecha nové hospodářské budovy v HODÍŠKOVĚ (58*) - 155°, 4 km, rodišti Mikuláše Konáče z Hodíštkova (narozeného někdy v 2. polovině 15. století, zemřelého 1546), významného pražského tiskaře, překladatele a spisovatele, spolupracovníka známých humanistů. Tím směrem vidíme za sebou 6 lesních pásem, jsou čím dál šedší a mezi nimi prosvítají dvě louky. Poslední les na obzoru je vrch Svatá hora - 151°, 679 m, 21 km, v katastru Kadolce, která je známa tím, že tam měla poustevnu mladičká svatá Zdislava, a kterou poznáme podle toho, že vrchol z našeho pohledu zleva zvolna stoupá, uprostřed se nápadně zvedne a pak zase mírně klesá doprava. To je pro Svatou horu typické a je to vidět ze všech stran, z jihu samozřejmě v opačném pořadí. Dnes je tam altánek se sochou sv. Zdislavy a oltář, u kterého se konají poutě. Cesta k němu začíná u družstevních budov v Kadolci.

Směrem k nám je před Svatou horou Spálený kopec (v katastru Pikárec) - azimut stejný, 595 m, 14,7 km.

Napravo od Svaté, jak se běžné říká, vyniká kopec Na Skalách (v katastru Ořechov u O. Bitýšky) - 154°, 654 m, 21,4 km. Vedle něj se vine silnice z Křižanova do Ořechova.

O stejný kus dál vpravo, ale úplně vzadu vidíme maličký kopec, je to Horka (katastr Ronov u Ořechova) - 158°, 612 m, 23,3 km, je na druhé straně stejné silnice. O větší kus dále vpravo se zase vzadu krčí Hora - 164°, 610 m, 23 km. Z našeho pohledu je za Březejcem, obcí mezi Ronovem a Velkým Meziříčím a leží na jižní hranici jeho katastru.

Dále doprava za blízkým lesem vidíme na obzoru kopec Na nivách - 166°, 662 m, 13,6 km, katastr Jívoví. Za kopcem je schovaný Cyrilov, místní část obce Bory. Nad ním vpravo je kopec zalesněný jen částečně, proto se mu také říká Holý vrch a je viditelný ze všech stran, je to skutečná dominanta nejen Velkomeziříčska. Místní lidé se na něm pravidelně scházejí vždy na přelomu roku. My na něm vidíme dva vysílače, které jsou ze všech stran dobře rozeznatelné. Od jejich paty je také možnost velmi dalekého rozhledu. Před ním vlevo od vysílačů blíže k nám jsou vidět RADENICE (59*) - 163°, 12 km, s velkými hospodářskými budovami na jejich horním pravém okraji. Nalevo od nich vykukuje na obzoru ta Hora nad Březejcem. Směrem k nám lze vlevo vpředu zahlédnout bílou budovu vodojemu nad obcí SKLENÉ NAD OSLAVOU (60*) - 165°, 11 km, a pár domů z této obce s přídavkem, na rozdíl od Skleného na severu našeho okresu. Napravo od stožárů stejným směrem stojí v dáli Dukovany, jejichž chladící věže ovšem přes kopec vidět nemůžeme, ale čtyři oblaky páry z nich vycházející snad někdy ano.

Vlevo od Jam, přímo za rybníkem vidíme v dáli mezi lesy LAŠTOVIČKY (61*) - 177°, 8 km. Za nimi bliká bílé výstražném světlo rozhledny na Fajtově kopci nad VELKÝM MEZIŘÍČÍM (62) - 177°, 555 m, 19,6 km. Rozhledna byla postavena r. 2015, je 36 m vysoká a vede na ni 175 schodů. Stojí mezi lyžařským areálem obráceným k severu a dálnicí a je další novou dominantou (spolu s kostelem, zámkem a dálničním mostem) tohoto města velkého mezi říčkami malými, které však při povodních dovedou hodně potrápit. Vpravo od vysílače blíže k nám (zatím) vykukuje za lesním pásmem skupina stromů, je to lesík na kopci Chlumky vedle nejvyššího bodu silnice z Borů do Vídně směrem k Mostišťské přehradě - 178°, 573 m, 14 km. Je blízko samoty Ševčina patřící do Borů a z těch míst jsou krásně vidět kopce až za Novým Městem.

 

JIHOVÝCHODNÍM SMĚREM se 170 km od nás přímo za Svatou nachází BRATISLAVA.

 

Sláva Otci Stvořiteli. I Synu Vykupiteli, i Duchu Svatému.

Díky našim předkům za krajinu i památky.

Bože, buď milostiv a žehnej nám i našemu kraji, naší vlasti i církvi, Evropě i světu.

 

K určení kopců bylo využito webu https://www.udeuschle.de/panoramas.

Děkujeme mnohokrát.

 

Zdálo se mně, že za Svařenovem vidím ještě jednu obec, možná Uhřínov, a že západně od Rosičky jsou nějaké domy v dáli vpravo od obce Lípa, možná Olešenka u Přibyslavi. Na přesné určení však musí být velmi dobrá viditelnost, třeba se jí dočkáme a bude to upřesněno a obcí bude 64 jako kdysi dávno ....

 

Věnováno památce zemřelého bratra Josefa, který měl také rád daleké obzory.

Jan Peňáz

Přehledy obcí viditelných z Vejdocha

 

Obce, které jsou v ČR jen jednou:

Bratrušín, Hodíškov, Karasín, Kotlasy, Mělkovice, Milasín, Netín, Obyčtov, Pohledec, Pokojov, Pořežín, Radenice, Radňovice, Rožná, Sazomín, Suky, Svařenov, Vatín

 

Obce, jejichž jména najdeme i jinde a jména velmi podobná (seznam SPZ je na konci):

Blažkov je na našem okrese ještě kopec - po zaniklé obci u Rudolce. V ČR najdeme Blažkov ještě 2 x jako část obce v okrese CK a NA.

Bohdalov je u nás ještě 1 x jako součást Městečka Trnávka na okrese SY, Bohdalice najdeme 1 x - VY, Bohdalec 2 x - ZR, Praha a Bohdalovice také 2 x - CK a JN.

Březí jsou na našem okrese dvě a ještě 4 další samostatné obce - BV, PH, ST, PT a 17 částí obcí, celkem tedy 23 Březí.

Budeč je také ještě na okrese JH ale patří k Moravě a pak je kostel v Budči na okrese Kladno - nejstarší stavba v Čechách, která dosud slouží svému původnímu účelu a je zachovaná v původním stavu.

Bukov najdeme u nás ještě dvakrát jako část obce nebo města - RA, UL.

Heřmanov se jmenuje ještě jedna obec - DC a 4 části obcí a nesla je také jedna obec zaniklá kvůli vojenském prostoru.

Hrbov jistě hrdě nese ještě jedna obec u Polné a jedna na Prachaticku.

Chroustov - stejné jméno nese také jedna obec na okr. NB a 2 části obcí - JI a TR.

Jámy jsou v naší vlasti ještě jednou - na okrese Rychnov nad Kněžnou a zaniklá obec tohoto jména byla v okrese Český Krumlov.

Jiříkovice jsou ještě na okr. Brno-venkov, a kromě toho máme 6 x Jiřice a 1 x zaniklé, 4 x Jiříkov a 4 x Jiřetín.

Kněževsi jsou u nás ještě 3 - na okrese BK, PZ, RA.

Kyjov u nás nesou dvě obce - ZR a HB, 1 město - HO a 3 části obcí - PE, DC, TA - a jednou na Slovensku.

Laštovičky mají jediného jmenovce a to více spisovného - Vlaštovičky u Opavy

Lavičky jsou v naší vlasti troje, stejné jméno nesou ještě dvě části obcí v okrese PB.

Lhotek je ještě 10 samostatných a pak toto jméno nese 40 částí obce nebo města i Prahy 4 - celkem 51. A Lhot je hodně přes dvě stovky.

Lípu nepatřící do říše rostlin najdeme: jednu na Zlínsku a 4 x jako část obce - KV, HK, PS, LT a 7 x s přívlastkem, z nichž je nejznámější ta Česká.

Maršovice u nás jsou ještě 5 x - BE, JN, ZN, CL, KT a navíc 10 Maršovů.

Matějovy jsou u nás celkem dva, ještě součást města Sedlec-Prčice.

Meziříčí se v ČR vyskytuje celkem 6 x, 2 města, 1 x obec bez přívlastku - TA, České Meziříčí - RK a 2 x část obce - CK, CH. Řecky i latinsky se se dá přeložit Mesopotamia.

Nová Města jsou v ČR jsou ještě 2 samostatná: nad Metují - NA a pod Smrkem - LB, 1 obec - HK, čtvrť Prahy, 11 x čtvrť města nebo obce, celkem tedy 19, v sousedních zemích je na Slovensku ještě Nové Město nad Váhom a Kysúcké NM, na Slovinsku je Novo Město a v Rakousku Vídeňské Nové Město, kterému místní říkají Wr. Neustadt.

Nová Ves je u nás ještě 32 x jako samostatná obec, 68 x část obce nebo města, celkem 101 x a ještě 19 x na Slovensku.

Olešná je u nás ještě 5 x jako samostatná obec, 1 x na Slovensku, 8 x část obce a 3 x s přídavným jménem.

Ostrovů je u nás ještě 20 a k tomu 3 zaniklé, takže i na suché zemi máme i s tím naším celkem 24 Ostrovů.

Pavlov se u nás vyskytuje celkem 11 x.

Petrovice bez přívlastku jsou u nás ještě 9 x jako samostatná obec, na Slovensku 1x, jako část jiné obce 15 x, Petrovice s přívlastkem 7 x jako samostatná obec a 4 x jako část obce, celkem u nás je tedy 36 Petrovic a k tomu ještě patery Petrovičky.

Radňovice jsou jediné toho jména, pouze na okr. LB jsou Radoňovice, na okrese PE a HB je však jedenkrát Radňov jako místní část.

Radostíny jsou dva na našem okrese, v republice další dva - HB a LB.

Rokytno je u nás ještě 2 x - okr. PA, SE a na místě Rakovníka stálo původně také Rokytno.

Rosička je ještě 4 x v okrese JH s různými přívlastky a Rozsíčka je dvakrát na našem okrese Horní a Dolní, Panenská se nachází na okrese JI, bez přívlastku pak je na okrese BK, a okrese JI je ještě obec jménem Rozsíčky.

Rožínka je u nás dvakrát, nahoře i dole.

Rudolec s přívlastkem Český je ještě na okrese JH, ale v jeho moravské části a stejně se jmenují 2 části obcí - SO, PB.

Řečici máme v naší vlasti celkem 8 krát, ta schovaná a ještě 1 obec - PE, 3 části obce nebo města - TU, ST, JH a 3 x s přídavným jménem - PE, JH, TU.

Sklené jako název obce je v ČR používán ještě 2 x -najdeme je v okrese SY a SU a jednou na Slovensku.

Slavkovice u nás jsou ještě 2 x - CR, PI, jednou též zaniklá ves v okr. CK. Podobně znějící Slavíkovice jsou také troje - VY, TR a KT.

Studnice u nás jsou ještě 7 x bez přívlastku - CR, NA, TR, VY, JH, JI, BR a s přídavným jménem ještě 4 x.

Svratka je ještě 2 x na našem okrese: Česká a Moravská, dnes už spojená vjedno.

Telečkov - kromě Nového je u Pavlova ještě Starý, jiný v ČR už není.

Újezd samostatně bez přívlastku se u nás nachází ještě 5 x - BE, DO, OL, ZN a ZL, části obcí nebo měst - 13 x, s dalším přídavným jménem nebo doplňkem jej najdeme jako samostatnou obec ještě 38 x, jako část obce nebo města 33 x, a 5 Újezdů dokonce zaniklo kvůli přehradám nebo těžbě uhlí, což máme i s tím naším živým celkem 95.

Veselí nesou ještě 2 města, jedno Vysoké Veselí a 8 částí obcí nebo měst.

Veselíčko je ještě 3 x - PI, OL, PR, zaniklá obec tohoto jména byla 2 x - DC.

Vlachovice jsou ještě jedny na okr. ZL a pak Vlachnovice - CB.

Zubří se u nás vyskytuje ještě 2x - VS a CR.

Zvole jako samostatná obec je u nás ještě 2 x - SU, PZ, jednou je částí obce - NA, a pak máme Zvolen na Slovensku a město Zwolle v Nizozemsku.

Žďár je u nás ještě 5 krát bez dalšího přívlastku - BK, JH, PI, RA, MB, pak je 6 Žďárů s přívlastkem, a 18 x je to název části obce nebo města - celkem 30.

 

Použité SPZ okresů:

BEroun, BrnO venkov, BRuntál, C.Bud., C.Krumlov, C.Lípa, ChRudim, CHomutov, DěCín, DOmažlice, HOdonín, H.Brod, Hradec Kr, JIhlava, J.Hradec, Jablonec n.Nisou, KLadno, KlaTovy, K.Vary, LiBerec, LiToměřice, MOst, M.Boleslav, NAchod, NymBurk, OLomouc, OPava, PArdubice, PříBram, PElhřimov, PIsek, PRerov, Plzeň Sever, PrachaTice, Praha Západ, Praha výcHod, RAkovník, Rychnov n.K., ROkycany, SEmily, SOkolov, STrakonice, SUmperk, SvitavY, TAbor, TaChov, TePlice, TRebíč, TrUtnov, U.Hradiště, Ustí n.L., Ustí n.O., VSetín, VYškov, ZLín, ZNojmo, ZR

 

Obce zakončené na -ov na okrese Žďár celkem 65

na Bystřicku 14 - Blažkov, Bohuňov, Branišov, Bukov, Kozlov, Mitrov, Rodkov, Strachujov, Štěpánov, Ujčov, Věchnov, Vítochov, Vojtěchov, Zlatkov

na Novoměstsku 9 - Divišov, Jimramov, Nový Jimramov, Kadov, Koníkov, Medlov, Míchov, Mirošov, Věcov

na Žďársku 15 - Bohdalov, Chroustov, Karlov, Kyjov, Matějov, Nížkov, Obyčtov, Ostrov, Pavlov, Pokojov, Sirákov, Stržanov, Světnov, Špinov, Starý Telečkov

na Velkomeziříčsku 18 - Blízkov, Bojanov, Dědkov, Geršov, Heřmanov, Hrbov, Jabloňov, Kochánov, Kozlov, Křižanov, Milíkov, Ořechov, Pavlínov, Radkov, Skřinářov, Svařenov, Šeborov, Uhřínov

na Velkobítešsku 9 - Bezděkov, Jáchymov, Jindřichov, Katov, Košíkov, Křižínkov, Ludvíkov, Pánov, Vlkov

V nejbližším sousedství ještě: Modlíkov, Hrbov u Polné, Níhov, Blahoňov, Rudíkov, Hodov, Tasov, Budišov, Nový Telečkov, Číkov, Pucov, Jinošov, Tišnov

 

Nejbližší vysílače, rozhledny a nejvzdálenější body viditelné z této přírodní rozhledny:

1-vejdoch-zmens.rozhlednya-vysilacea-nejvzdal.body.jpg

Pohled z Vejdocha na daleký západ:

vejdoch-dal.-zapad-zmenseny.jpg

 

   

 

 

 

Komentáře:

přidej komentář

Dnes je 10. července 2020

svátek má Libuše / Amálie

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU