Rozhledy po rodném kraji - Z vrchu Vejdoch nad obcí Jámy (663 m) - na 8 hl. a vedl. svět stran

05.12.2019 - naše farnosti

PŘIDÁNY BOHDALOVSKÉ ROZHLEDY, KTERÉ NUTNO JEŠTĚ DOLAĎOVAT

Každou další pomoc s vylepšením uvítám. Už předem děkuji. JP

Mapka pohledu na západ se stručným popisem je přidána úplně dole. 

 

ROZHLED Z VEJDOCHA NA 8 SVĚTOVÝCH STRAN

(opravené a rozšířené vydání k 1. výročí žehnání kříže)

aneb nejméně 58 obcí (včetně čtyř měst), z nich 42 viditelných bez dalekohledu a zde označených hvězdičkou*, 2 hrady, 4 rozhledny a 14 kostelních věží

 

Vejdoch je nezalesněný kopec (663 m n. m.) mezi Jámami a Slavkovicemi, který je vidět na jihozápadním obzoru z celého Novoměstska a na severozápadním bližším obzoru z celého údolí horního toku Oslavy. Tvoří místní rozvodí právě mezi Oslavou a Bobrůvkou (Loučkou u Tišnova). Je typický tím, že na něm vidíte na rovném poli ohromný strom, ale ve skutečnosti to jsou dvě lípy, západní je česká a východní slovenská a byly zasazeny v roce 1968. Název obce Jámy nemá nic společného s dírou nebo údolím. Jámy jsou vidět z velké dálky na jižním úbočí Vejdochu. Název jim daly kutací jámy na dobývání stříbra.

 

Rozhled je z vrcholu, na němž stojí jubilejní kříž - Strom života, dílo sochaře Petra Váni - postavený díky starostovi Jiřímu Šiklovi k 100. výročí republiky a požehnaný brněnským biskupem 23.9.2018.

Vidíme většinou okres Žďár n. S., v tom čtyři obce s přívlastkem Nový/á/é, dvakrát Sklené, dva Blažkovy a Rosičku i Rozsíčku, ale i něco ze 4 ostatních okresů kraje Vysočina a jeden kopec z okresu Brno - venkov.

 

Směrem na JIH vidíme Jámy

Jámy* máme přímo pod sebou. Z kostela sv. Martina vidíme jen zlatou báň (1. věž) vlevo od řady spojených červených střech. Na levém okraji obce stojí hospodářské budovy družstva a komín bývalého lihovaru. Vlevo od Jam, vedle dalšího blízkého lesa, vidíme v dáli dvě vesnice, přímo za jamským rybníkem jsou Laštovičky*, za kterými úplně za posledními lesy bliká bílé výstražném světlo rozhledny na Fajtově kopci (555 m / 20 km) nad Velkým Meziříčím. Byla postavena r. 2015, je 36 m vysoká a vede na ni 175 schodů. Kousek doprava od ní je směrem k nám vidět kopec, mohou to být Bukovce nad Dolními Bory (593 m / 11 km)? Dále napravo vidíme  Suky* a za nimi v lesích stožár u silnice z Ostrova k Brnu. Těsně napravo od něho je úplně vzadu kopec .. Více napravo, nad středem nejvyšší jamské hospodářské budovy lze za jasné viditelnosti nad posledním širokým pásmem lesů vidět menší kopec s věžičkou, je to Klučovská hora (TR) u stejnojmenné vesnice za Třebíčí (595 metrů nad mořem / 40 km vzdušnou čarou), je na něm vysílač stejného typu jako na Harusově kopci, protože na sebe vzájemně vidí. Doprava od nejvyšší hospodářské budovy vidíme úplně na obzoru kopec .. Mnohem blíže za hospodářskými budovami vidíme Obyčtov* s poutním kostelem Panny Marie (2. věž), postaveným podle projektu Jana Blažeje Santiniho (1677 - 1723) až jeho žáky ve tvaru želvy, která je symbolem věrnosti. Vpravo za obcí je železniční most, za ním pole a nad ním zvláštní půlkulatý lesík, který nelze přehlédnout. Jmenuje se Na Kříbu (577 m) a je přesně nad obcí Kněževes*, z níž vidíme jen pár domů, přesněji troje: vlevo několik bílých, uprostřed jednu dlouhou bílou budovu a napravo od lesíka na okraji obce vícero červených a hnědých v místech nové výstavby. Nad obcí je rozhledna zbudovaná na střeše starého vodojemu, je z ní dost daleko vidět a je snadno přístupná ze silnice směrem na Krásněves. Od Kněževse vlevo, pořád za nejvyšší jamskou družstevní budovou, lze těsně nad lesem v dáli zahlédnout střechy nových domů v obci Lavičky, jejíž název nemá nic společného se sedátky, ale vznikl proto, že středem obce protékal potok a přes něj bylo vícero lávek. Dnes je potok v potrubí, voda se na světlo Boží dostane pouze v rybníku, pod kterým byl postaven a v roce 1996 vysvěcen kostel sv. Zdislavy - první po jejím svatořečení.

Za Kněževsí vpravo hodně v dáli vykukuje velká šedá střecha. Je to kravín u Hrbova u Velkého Meziříčí, který je místní dominantou. Napravo od Hrbova vykukují nad lesem budovy ze sousedního Svařenova. A úplně na obzoru ve stejném směru je nahoře mezi lesy Nový Telečkov (TR, 25 km), viditelný ze širokého okolí. Blíže k nám a napravo od železničního mostu je Ostrov nad Oslavou* se žlutě zářícím kostelem sv. Jakuba (3. věž). Hned za Ostrovem je pás lesa a za ním další a vyšší les. Tím začíná zalesněné pásmo Arnoleckých hor, první zleva je Dědkovská hora (694 m), která skutečně tvoří dominantu na jižní straně od nás. Na jejím levém úbočí a ještě vlevo od malé vyvýšené skupiny stromů, která obklopuje hraběcí hrobku, je vidět poutní kostel Panny Marie (4. věž) v Netíně. Po pravdě se říká, že bělostná Panna Maria Netínská stojí nad černými lesy. Dobrým dalekohledem je vidět až od Rokytna. Je také zajímavé, že Netín se ve středověku jmenoval Vznetín, proto by pro nás skrytý Znetínek mohl být nazván také Malý Netín.

Dále vpravo za prvním pásem lesa za Ostrovem je Radostín nad Oslavou* s kostelem sv. Bartoloměje (5. věž), ale to už se musí napnout oči.

Další kopce za ním úplně na obzoru tvoří už přírodní hranici mezi povodím Oslavy, na které se díváme, a povodím Jihlavy. Na nejvyšším bodě vpravo od Netína lze jen za jasné viditelnosti spatřit vysílač u Čechtína (662 m / 35 km), také okres Třebíč, pod nímž směrem od nás už je poutní místo Přibyslavice. Přímo za jamským kostelem je nejblíž Sazomín* s velkou budovou krytou lesklým plechem vlevo nad obcí, ale pod lesem. Patří k němu úplně vpravo i budovy u sportovního letiště. Obec působí dojmem, že je velmi dlouhá, protože je blízko před námi.

Vpravo za Sazomínem je za dalším lesem vzadu vidět levá část obce Pavlov* a před tím lesem Kotlasy*. Tento les pak zakrývá střed Pavlova a vpravo od něj uvidíme horní část obce Pavlov s hospodářskými budovami na úbočí Arnoleckých hor pod vrcholem Kyjov (702 m) podle stejnojmenné obce na druhé straně tohoto hřebene, která přesto patří do bohdalovské farnosti s dalšími čtyřmi, které vidět jsou. Na hřebeni je možno rozeznat střídání lesíků a polí typické pro Pavlov a také zdaleka viditelné. V obci je vidět oranžově natřený kostel sv. Filipa a Jakuba (6. věž).

 

JIŽNÍM SMĚREM se 900 km od nás nachází ŘÍM, přesně ve směru na Radostín a Netín (jak pěkný to rým).

 

Požehnání pro naši farnost a celou církev na přímluvu sv. Martina a sv. Jakuba a Panny Marie, uctívané v Obyčtově a Netíně.

 

Směrem na JIHOZÁPAD vidíme na obzoru vysílač na Havlině,

je červenobílý a stojí na kopci Havlina (706 m / 15 km) vlevo nad obcí Chroustov*, na jejímž katastru stojí. Od něj směrem k nám je pod lesy Pokojov*. Přesně za vysílačem na Havlině se skrývá nejvyšší bod Vysočiny - Javořice u Telče, jen o decimetr vyšší než Devět skal. Vzdušnou čarou je to k ní 61 km, ale ani horu ani vysílač s 161 m vysokým stožárem, který na ní stojí, nelze zahlédnout.

Ještě více vpravo vidíme pod obzorem Bohdalov* s jeho třemi typickými stavbami rozdílného poslání i užitku: zleva je to vodojem, pak tzv. pyramida, bílá stavba pro novopohanské obřady a alternativní léčení a úplně vpravo kostel sv. Vavřince (7. věž). Od kostela směrem k nám je mezi lesy vidět Březí nad Oslavou*.

Napravo od Bohdalova v dáli a výše je Rudolec* a nad ním u silnice kaplička sv. Jana Nepomuckého, místo velikého rozhledu, odkud je Vejdoch jen jedním z kopců mezi lesy. Nad Rudolcem doprava je kopec Blažkov (693 m / 14 km) a stožár na něm. Jeho vrcholem prochází hlavní evropském rozvodí mezi Oslavou a Sázavou, Dunajem a Labem, mořem Černým a Severním a v jeho blízkosti sávala zaniklá obec Blažkov s hospodou opředenou pověstmi.

 

Přímo před námi je obec Vatín*, na jejím pravém okraji vidíme silniční most nad tratí, obrácený přímo k nám. Uprostřed obce stojí kaple Panny Marie Bolestné z roku 1888 (8. věž). Vlevo od Vatína, ale na poli hned za Jámami, stojí památkově chráněný strom - lípa na Kříbu, také zdaleka viditelná.

 

Přímo za Vatínem je doširoka rozložené Nové Veselí* s kostelem sv. Václava (9. věž) uprostřed, s rozsáhlou průmyslovou zónou vpravo a výstavbou u kapličky vlevo. Napravo od poslední haly je blíže k nám mezi lesy vidět šedou budovu vodárny v polích nad Vatínem.

Přímo za Novým Veselím je hned mezi lesy vidět Újezd* a dále doprava se na obzoru tyčí skupina stromů a pod ní Matějov*, odkud je také nádherný rozhled na všechny strany. Vpravo od skupiny stromů je v poli nad Matějovem vidět menší osamělý stromek. Je to javor přesně na hranicích Čech a Moravy, kde se stýká katastr Matějova a Rosičky, farnost Nové Veselí a Nížkov a brněnská a královéhradecká diecéze.

POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ VIDÍME NA ZÁPADNÍM OBZORU vpravo od kostelní věže v Novém Veselí pásmo Blažkova, které zakrývá směr na Jihlavu. Dále doprava, přímo za levým okrajem průmyslové zóny je úplně na obzoru vidět vysílač na kopci Strážník u Větrného Jeníkova (JI, 713 m / 41 km), od něj doprava kopec u obce Zbinohy- jmenuje se Zbinožský kopec (JI, 700 m / 38 km). Pak je na obzoru kopec s vysílačem - jsou to Skalky (HB, 700 m / 37 km), mezi dálnicí a výjezdem na Větrný Jeníkov. Dále doprava vidíme Kosovský vrch (HB, 682 m / 36 km) u obce Kosovy na okrese Havlíčkův Brod severně od dálnice u výjezdu Větrný Jeníkov (neplést si s Kosovem u Jihlavy). Ještě více doprava, těsně vlevo od blízkého Matějova je další kopec - Vápenný kopec u Štoků.

JIHOZÁPADNÍM SMĚREM se 36 km od nás nachází naše krajské město JIHLAVA přímo za Rudolcem.

 

Požehnání pro náš kraj na přímluvu sv. Zdislavy - rodačky a svědků víry P. Buly a P. Drboly, kteří v Jihlavě byli popraveni.

 

Směrem na ZÁPAD vidíme kopec Rosičku

Kopec Rosička (645 m / 12 km) má na vrcholu rozhlednu, která byla postavena r. 2001, je celkem 42 m vysoká a lze se dívat z ochozu ve výši 24 m, na který vede na 140 schodů. Pod kopcem se nachází stejnojmenná obec Rosička*, která už patří do historických Čech a tvoří součást farnosti Nížkov. Od Rosičky blíže k nám vyčnívá z lesů Budeč*, takže z Vejdocha vidíme všech 6 obcí novoveselské farnosti.

POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ VIDÍME NA ZÁPADNÍM OBZORU doprava od Matějova velký kopec se stožárem. Je to Vysočina u Štoků (HB, 621 m / 30 km).

Od tohoto stožáru trochu doprava, asi v polovině vzdálenosti mezi ním a rozhlednou na Rosičce, se nalézá ve vzdušné vzdálenosti 57 km klášter Želiv, který pochopitelně nelze vidět, protože je v údolí řeky Želivky. Před kopcem Vysočina lze vidět vrtule dvou elektráren u Věžnic mezi Polnou a Havlíčkovým Brodem, kam okresem patří. Dále vpravo je jakoby trochu schovaný zalesněný kopec s vysílačem, východně od Humpolce a jmenuje se U sv. Václava (PE, 641 m / 46 km). Pak už je zmíněná rozhledna Rosička, blízký orientační bod pro vzdálené obzory.

A ZASE POUZE ZA VELMI JASNÉHO POČASÍ VIDÍME NA ZÁPADNÍM OBZORU vpravo od rozhledny na Rosičce, přímo za rozčepýřeným dolním okrajem lesa, na obzoru kopec Orlík, severně od Humpolce (přesně na hranici okresů PE a HB, 678 m / 43 km). Zřícenina hradu Orlík ze středověku, kde je dnes také rozhledna, je trochu jižněji, přímo za rozhlednou na Rosičce. Kopec, na němž rozhledna stojí, nám ji zakrývá stejně jako město Humpolec. Z rozhledny jsou pochopitelně vidět pěkně oba Orlíky.

Před těmito kopci, přímo za tím rozčepýřeným lesem vpravo dole od rozhledny a nalevo od osamělých stromů na Židovské je za opravdu velmi jasného počasí vidět obec jménem Lípa (HB, 32 km) - u silnice z Havlíčkova Brodu na Větrný Jeníkov. Je to místo dalekého rozhledu. Jsou tam vidět i další vesnice, ale těžko se rozeznají, vlevo možná Květnov (HB, 30 km), vpravo možná Olešenka u Přibyslavi (HB, 18 km)? Další kopec na obzoru směrem doprava je vrch jménem Kopec u obce Věž na silnici z Humpolce na Havlíčkův Brod (HB, 655 m / 42 km). Před tímto Kopcem blíže k nám je kopec Vysoká u obce Vysoká mezi Šlapanovem a Havlíčkovým Brodem (HB, 587 m / 27 km), na němž je více stožárů. Je zajímavé, že kopce Orlík a Kopec jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou 1,3 km a pěšky 1,5 km! Pak v dáli uvidíme vysoký kopec bez vysílače, je to Melechov mezi Lipnicí a Světlou, oběma s přídavkem - nad Sázavou (HB, 715 m / 51 km). Tento zalesněný kopec patří mezi dominantní body krajiny středního Posázaví a za Rakouska-Uherska byl považován za střed Evropy, přičemž je vzdálen asi 11 km od geografického středu České republiky v Číhošti, kde je pohřben kněz mučedník P. Josef Toufar. Je to nejvyšší bod okresu Havlíčkův Brod. Ani v přiléhajícím Středočeském kraji však není vyšší hora, Velký Blaník na okrese Benešov má jen 638 m. Melechov je samozřejmě vyšší než Říp (455 m) ale i než Bezděz (604 m). Na severním vrcholu (709 m) se nachází nepřístupná zeměměřičská věž z 1. republiky. U severozápadního úpatí kopce nedaleko obce Kouty je zřícenina tvrze Melechov.

Lipnici nad Sázavou (HB, 44 km) a hrad ze 14. století, který této obci vévodí a jako státní hrad je veřejnosti přístupný, vidíme za opravdu velmi jasného počasí v místech, kde se kopec Melechov směrem doleva snižuje a blízké lesy se mírně zvedají k svému nenápadnému vrcholu.

 

ZÁPADNÍM SMĚREM se 175 km od nás nachází NEPOMUK a 712 km LUCEMBURK hlavní město velkovévodství lucemburského, kde sídlí Evropský soudní dvůr. Přibližně stejným směrem a v podobné vzdálenosti se nacházejí trochu jižněji Štrasburk a severněji Brusel s dalšími evropskými úřady.

 

Požehnání pro celý náš světadíl a zvláště země, které jsou s námi v Unii na přímluvu sv. Jana Nepomuckého a všech svatých patronů a patronek Evropy - svatého Benedikta, svatých Cyrila a Metoděje, svaté Kateřiny Sienské, svaté Brigity Švédské a svaté Terezie Benedikty od Kříže.

 

Směrem na SEVEROZÁPAD vidíme Žďár nad Sázavou.

Doprava od Rosičky uvidíme nejprve blízké lesy kolem kopce Štenice mezi Hamry a Sázavou, před nimi silo ve Žďáře a dále doprava komíny sléváren Žďas, pojmenovaných podle Žďáru nad Sázavou*, později honosně zvaného Ocelové srdce Vysočiny. V údolí za komíny je vidět dva menší a vyšší lesy zvláštního tvaru na kopci u Pořežína, který vytváří dominantu v oblasti Velké Losenice. Jeden z těchto lesů vypadá jako buřinka a proto mu místní říkají Na klobouku. Daleko za nimi je trochu schovaný, ale jen za úplně jasného počasí rozpoznatelný Žebrákovský kopec (HB, 601 m / 49 km) u Žebrákova u Světlé nad Sázavou.

Napravo od komínů se od Hamrů zvedá směrem k Velké Losenici rozsáhlý zalesněný vrch Peperek.

Z celého okresního města vidíme jen dvě výškové stavby - bílé silo vlevo od komínů a červenošedou budovu PKS vpravo na vrcholu Brněnské ulice. Věže obou kostelů tím pádem započítat nemůžeme.

Pak nám zakryje obzor úplně blízký jamský Honzovský les a před ním vysoký a zdaleka viditelný stožár na Horce. Na nejnižším místě mezi ním a lesem vpravo je skupina listnatých stromů u Velkého mělkovického rybníka a vlevo těsně vedle ní vidíme zelenou střechu poutního kostela sv. Jana na Zelené Hoře (10. věž). Dílo Jana Blažeje Santiniho je zapsáno v seznamu památek UNESCO. Nad ním v dáli se na protějším úbočí klášterního údolí bělají hospodářské budovy samoty Starý dvůr. Za ním je Kamenný vrch.

 

SEVEROZÁPADNÍM SMĚREM se 130 km od nás nachází PRAHA. Přesný směr k ní nám ukazuje vysílač na Horce před námi: hlavní město Čech i České republiky (neplést si tyto názvy, jak to mnozí dělají) je prakticky za ním, ale trošičku doleva. Hora Říp samozřejmě také vidět není, ale je od nás vzdušnou čarou 155 km a to za vysílačem na Horce a trošičku doprava.

 

Požehnání pro celou ČR na přímluvu sv. Václava, Jana Nepomuckého, Prokopa, Vojtěcha, Ludmily i sv. Vojtěcha, Anežky a všech svatých našeho rodu.

 

Směrem na SEVER se v korunách stromů skrývá Veselíčko.

Před sebou vidíme okresní silnici vedoucí z Jam na Veselíčko*, přesněji jen pár střech a červenou malou věžičku kaple sv. Petra a Pavla (11. věž). Silnice vede přes les Vrchy (663 m - stejně vysoký jako Vejdoch), který se táhne od Jam a za jehož levým okrajem jsou schované Mělkovice. Za Veselíčkem, kterému by se dalo říkat i Malé Veselí, vidíme před dalším lesem státní silnici č. 19 z Nového Města na Žďár, a to klesající úsek mezi odbočkou na Lhotku a na Mělkovice. Za tímto lesem vlevo je nižší kopec, který se jmenuje Lhotka, pod ním je i obec Lhotka, přes niž teče voda už do Sázavy. Ještě dál doleva úplně na obzoru vidíme Tisůvku, která je západním pokračováním hřebene Žákovy hory. Je typická zubem v lese na samém vrcholu. Od Veselíčka doprava vidíme zalesněný Sklenský vrch (779 m), který nám zakrývá Sklené, po němž je pojmenován. Zakrývá také Český kopeček (763 m) na historické hranici Čech a Moravy a Žákovu horu (809 metrů nad mořem vysokou a 11 km vzdušnou čarou od nás). Když jdeme očima po hřebeni Sklenského kopce dále doprava, vidíme, že pás lesa je přerušen mýtinou s ojedinělými stromy, jsou to Sklenské louky, a ačkoli na nich vidíme jen jednu chatu, přesto můžeme říci, že vidíme i Sklené*. Pod těmi loukami je les Bratroňovice, podle zaniklé obce, která také patřila do osmera vesnic zakončených na -ovice, dle pověsti prý založených 8 bratry (Jiří, Petr, Mareš, Vlach, Radoň, Slávek, Milka a Bratroň, možná Bartoň). Kromě Mělkovic je všechny postupně uvidíme. Co to však je proti 66 obcím na našem okrese zakončených na -ov, z nichž uvidíme 16 včetně kopce Blažkova nad Rudolcem, který dal jméno obci s podobným osudem jako měly Bratroňovice.

Zalesněný hřeben pokračuje dál a končí jakousi prolukou, úzkým pásem holého hřebene. Je to Bednářův kopec (762 m) a je to také místo pěkného rozhledu. Právě za tou prolukou se nachází Devět skal (836,4 m), které však nelze vidět. Je to druhý nejvyšší bod Českomoravské vysočiny i kraje Vysočina, protože Javořice u Telče má 836,5 m a skrývá se za obzorem na jih od nás. Dále doprava je na tom hřebeni lesík zhruba stejně široký jako ta mezera. Pak už těsně pod obzorem vidíme Jiříkovice*. Voda z ploch vlevo od Jiříkovic stéká směrem k nám potůčkem, který pramení v rybníce jménem U Mrázků, protože se nachází pod samotou U Mrázků (anebo také U Králů). Podle jediné vesnice, kterou protéká, dostal název Slavkovický. Nejprve teče na západ a vlévá se do rybníka, který se plným právem jmenuje Dvojhrázník. Leží přímo na hlavním evropském rozvodí a voda z něj teče buď do Severního nebo Černého moře. Rybník má skutečně dvě hráze, ale dva nestejné výtoky - zpod západní hráze vytéká třemi praménky potůček Staviště přes Lhotku a vlévá do Sázavy, ta do Vltavy a přes Labe po 1132 km do Severního moře. Naproti odtéká voda přepadem v druhé hrázi anebo při vypouštění požerákem do nového menšího rybníka v těsné blízkosti a z něj pak Slavkovický potok pokračuje směrem k jihu a u Řečice se vlévá do Bobrůvky, pak do Svratky, Dyje, Moravy a Dunaje a po 2163 km do Černého moře. Nad Jiříkovicemi vidíme holý kopec s několika stromy, který se tyčí nad Vlachovicemi* a je pojmenován Tři smrky, podle odevšad viditelných smrků, které tam stávaly. Poslední uhynul během osmdesátých let minulého století a dnes tam jsou úplně jiné dřeviny. Vrchol je v nadmořské výšce 776 m a je to místo dalekého rozhledu. Je z něho vidět Vejdoch úplně dole jako na dlani a na sever pak nejvyšší místa Žďárských vrchů. Při dobré viditelnosti je odsud možné spatřit Javořici a Křemešník a severním směrem Králický Sněžník. Ze samotných Vlachovic vidíme jen pár střech na jejich pravé straně.

 

SEVERNÍM SMĚREM se za Jiříkovicemi 15 km od nás nachází DEVĚT SKAL a za kopcem Lhotka 130 km od nás SNĚŽKA.

 

Prosba za přírodu a životní prostředí a příhodné počasí na přímluvu sv. Františka, patrona životního prostředí.

 

Směrem na SEVEROVÝCHOD vidíme Harusův kopec

Harusův kopec (741 m / 5 km) má na vrcholu červenobílý zdaleka viditelný vysílač. Pod ním leží Radňovice*. Za ním se nachází lyžařský areál u Skihotelu. Mezi Radňovicemi a námi jsou Slavkovice*, z nichž však vidíme střechy vepřína pod vlakovým přejezdem u křižovatky státní silnice s odbočkou na Slavkovice. Samotnou obec ani poutní kostel Božího milosrdenství není vidět, ale hned za lesem pod námi vidíme stromy u silnice od Slavkovic do Hlinného. Přímo za Slavkovicemi se v nedozírné dáli nachází Králický Sněžník, kde se setkávají hranice tří moří: Středozemního - Morava - Dunaj, Baltského - Odra a Severního - Orlice, Labe.

V průhledu napravo od Harusova kopce zahlédneme zemědělské stavby v obci Rokytno* a nad ním meteorologické stožáry na kopci zvaném Kopeček (822 m). Je u obce Studnice*, z níž vidíme jen pár domů na rokytenskými hospodářskými budovami. Studnice jsou nejvýše položenou obcí ve Žďárských vrších (784 m). I když mají ve znaku studnu s rumpálem, říká se, že byly nazvány podle toho, že tam je vždycky velmi chladno. Kopec vpravo od Harusáku se jmenuje Šibenice (706 m), na jeho druhé straně je lyžařský můstek pěkně viditelný od novoměstské nemocnice. Napravo od Šibenice vidíme úplně na obzoru malý lesík uprostřed polí. Jmenuje se Na Kutinách (797 m). Nalevo od Šibenice jsou na obzoru louky pod Kopečkem.

Pak už začíná velmi široké Nové Město na Moravě*. Zleva jsou nejprve Maršovice*, kdysi samostatná obec, pak nové sídliště Na Holubce a za ním je Pohledec*, který pohledově s Novým Městem splývá a z něhož je pohled do velké dálky. Nad ním se na obzoru tyčí Pohledecká skála (812 m / 10 km) s vysílačem, který sloužil k vojenským účelům. Pod Pohledcem vidíme starší sídliště postavené u katolického hřbitova. Nemocnice je zakryta kopcem a vpravo od něj vidíme nejstarší část Nového Města s třemi věžáky a dvěma věžemi obou kostelů - vlevo evangelického a vpravo katolického (12. a 13. věž).

Nahoře vidíme Zubří*, nalevo od něj je na obzoru zalesněný kopec Solo (770 m / 13 km) v prostoru mezi obcemi Lísek a Roženecké Paseky. Napravo od Zubří je blíže k nám vršek, kde jsou Tři kříže, níže a ještě blíže k nám jsou Petrovice*, na levé straně obce vidíme kravín a za středem obce je na obzoru stožár na kopci Pletenice na druhé straně od Lísku (734 m / 14 km).

 

SEVEROVÝCHODNÍM SMĚREM se 260 km od nás nachází JASNÁ HORA U ČENSTOCHOVÉ. Požehnání pro bratrské Polsko a všechny Slovany na přímluvu Panny Marie Královny Polska.

 

Požehnání pro naše děkanství, za jeho 27 farností na přímluvu všech svatých, kteří jsou zobrazeni v novoměstském kostele sv. Kunhuty.

 

Směrem na VÝCHOD vidíme Hlinné

 

Vlevo velice blízko od nás je Hlinné*, čtvrtá a poslední obec jamské farnosti. Nad ním pole a les na Chlumku - 651 m, který s Vejdochem tvoří jednu obzorovou čáru a zakrývá Řečici, Radešínskou Svratku i obě Bobrové. Vlevo od Hlinného za blízkým lesem jménem Nádavky hned za družstevní silnicí pod námi je na kopci je Nová Ves u Nového Města na Moravě*, obec s nejdelším názvem v celé ČR spolu s Blatnicí pod Svatým Antonínkem (27 písmen, ale Nová Ves má v názvu 7 slov a 6 mezer, Blatnice jen 4 a 3). Mezi stromy ve středu obce zahlédneme zlacenou báň na nové a vyšší věži kostela sv. Anny, který byl přestavěn v roce 2018 (14. věž). Doleva nahoru od ní je na obzoru stožár na kopci Olešná, který skrývá stejnojmennou vesnici Olešná v údolí za ním. Vlevo od vysílače je za jasného počasí vidět Přední skálu (716 m / 20 km) s vysílačem na vrcholu, která se nachází v blízkosti Karasína, u něhož stojí rozhledna z roku 2002, vysoká 28,2 metru. Ve výšce 25 m se nachází vyhlídková plošina, ke které vede 128 schodů, pod ní se rozkládá lyžařský areál.

Napravo od Nové Vsi vidíme několik pásem lesa a mezi nimi v dáli vykukuje Bratrušín*, ležící těsně na východ od Bystřice nad Pernštejnem. A protože Bratrušín s tímto městem splývá úředně i fyzicky, můžeme říci, že z Vejdocha vidíme 4 města: Žďár, Nové Město, Bystřici a Meziříčí, i když z tohoto čtvrtého - města velkého mezi říčkami malými - vidíme jen rozhlednu na Fajtově kopci. Zhruba v polovině mezi Novou Vsí a Bratrušínem je za jasného počasí na obzoru vidět kopec a vlevo od něj zříceninu Zubštejna (688 m / 22 km), hradu z 13. století u obce Pivonice. Když se z Vejdocha se podíváme na druhý les tímto směrem a za jakýmsi vykrojením v něm uvidíme o kus dál, jak poprvé klesá silnice z Nové Vsi do Radešínské Svratky a prodloužíme oba body je směrem k obzoru, vidíme Zubštejn, pokud je jasno.

Nejbližší lesní pásmo na úrovni Nové Vsi pak stoupá dále doprava, jeho vrchol se jmenuje prostě Kopec (655 m) a před ním vidíme jen pár střech Radešínské Svratky*. Kopec pak doprava trochu klesá a za jeho nižší částí je za velmi jasného počasí vidět vrch Sýkoř u Lomnice na Tišnovsku na okrese Brno venkov (702 m / 30 km) s 40 m vysokým televizním vysílačem bílé barvy a válcovitého tvaru z r. 1961. Z Lomnice tam vede Naučná stezka Járy Cimrmana, jejíž jednotlivé zastávky se nazývají plahočiny.

Dále doprava mezi koncem lesa a prvním malým lesíkem uvidíme za jasného počasí komín u bývalého uranového dolu KHB v katastru obce Rožná* i když stojí velice blízko u Dolní Rožínky. Nalevo od něho je Horní Rožínka a pod ním trochu níže a doprava část Zvole - kostel sv. Václava, přestavěný Janem Blažejem Santinim, s věží ve tvaru knížecí koruny, však neuvidíme.

Na blízkém obzoru vidíme tři lesíky nad Radešínskou Svratkou směrem k obci Dlouhé. Levý se podobá položené hrušce se stopkou doleva a jmenuje se Bukůvka, prostřední je Jamborova Borovinka a ten napravo se jmenuje Hadrava a je nad samotou Lánský dvůr.

Napravo od Bukůvky je obec Milasín, přímo za Borovinkou je jasně vidět obec Blažkov*, dále vpravo za Hadravou je šedá větrací šachta nad obcí Bukov, za ní kousek výše Bukovská hospoda a ohrazená skládka komunálního odpadu, v noci silně osvětlená, takže je jasně vidět. Vpravo od Hadravy je v dáli v lesích vidět Horní Rozsíčka, pod ní je blíže k nám schován onen Lánský dvůr.

Směrem na Bukůvku je vidět devatero lesů, přesněji zalesněných hřebenů, které z obou stran lemují údolí Bobrůvky a zřejmě i Svratky. Když je jasno, dají se rozeznat a spočítat - začínáme lesem před námi hned za družstevní silnicí do Slavkovic (1), pak vidíme levý okraj Chlumku pod Hlinným (2), další les v údolí (3), listnatou alej pod Bukůvkou, zvanou Žváčkovy háje a samotnou Bukůvku (4), les nad Milasínem (5) a les Věžná u obce Věžná, který je vidět vpravo za Bukůvkou a v němž je lyžařský terén uprostřed (6) a pak už jen odhadem by to mohly být lesy za Svratkou: Vinohrad nad Doubravníkem (7. les, 529 m / 27 km), pak jako 8. les buď Crhová 542 m / 33,5 km anebo Velká Hora 558 m / 35 km - obě za Lomnicí a poslední 9. les Bukovec za Milonicemi 596 m / 46 km - uprostřed siluety Bukůvky.

 

VÝCHODNÍM SMĚREM

- se přesně za Novou Vsí se 90 km od nás nachází OLOMOUC, hlavní město naší moravské církevní provincie.

Požehnání pro celou Moravu na přímluvu sv. Jana Sarkandra, který byl v Olomouci umučen.

 

- se přesně za Hlinným se 110 km od nás nachází VELEHRAD.

Požehnání pro všechny poutníky a turisty na přímluvu svatých Cyrila a Metoděje a Panny Marie Průvodkyně na cestách.

 

 - se přímo za vrcholem Chlumku 56 km od nás nachází BRNO, sídlo našeho biskupa a už skoro 400 let hlavní město Moravy.

Požehnání pro naši diecézi na přímluvu sv. Petra a Pavla

 

Směrem na JIHOVÝCHOD vidíme šedou střechu v Hodíškově

 

Doprava od Chlumku prosvítá mezi lesy velká šedá střecha nové hospodářské budovy v Hodíškově*, rodišti Mikuláše Konáče z Hodištkova (narozen někdy v 2. polovině 15. století, zemřel 1546), významného pražského tiskaře, překladatele a spisovatele. Tím směrem vidíme za sebou 6 lesních pásem, jsou čím dál šedší a mezi nimi prosvítají dvě louky. Poslední les na obzoru je vrch Svatá hora (679 m / 21 km) v katastru Kadolce, která je známa tím, že tam měla poustevnu mladičká svatá Zdislava a který poznáme podle toho, že vrchol zleva zvolna stoupá, uprostřed se nápadně zvedne a pak zase mírně klesá doprava, tedy z našeho pohledu. To je pro Svatou horu typické a je to vidět ze všech stran, z jihu samozřejmě v opačném pořadí. Dnes je tam altánek se sochou sv. Zdislavy a oltář, u kterého se konají poutě. Cesta k němu začíná u družstevních budov v Kadolci. Napravo od něho je také v katastru Kadolce o něco menší kopec Na Skalách (654 m) blíže k sinici vedoucí z Křižanova do Ořechova. Nalevo od Svaté hory, o kousíček dál než je kopec Na Skalách, jsou vidět budovy kravína pod kopcem Na kolébce (618 m) v katastru Heřmanova (21 km), celostátního vítěze soutěže Obec roku 2017, jehož větší část se nachází na druhé straně tohoto hřebene.

Dále doprava za blízkým lesem vyčuhuje kopec Na nivách (662 m / 27 km) nad Cyrilovem (místní částí obce Bory), který je schovaný za ním. Je zalesněný jen částečně, proto se mu také říká Holý vrch a je viditelný ze všech stran, je to skutečná dominanta Velkomeziříčska. My na něm vidíme dva vysílače, od jejichž paty je také možnost dalekého rozhledu. Před ním vlevo od vysílačů blíže k nám jsou vidět Radenice. A více vlevo vpředu bílá budova vodojemu nad obcí Sklené nad Oslavou a pár domů z této obce. Napravo od stožárů stejným směrem stojí v dáli Dukovany, jejichž chladící věže ovšem přes kopec vidět nemůžeme, ale čtyři oblaky páry z nich vycházející snad někdy ano.

 

JIHOVÝCHODNÍM SMĚREM se 170 km od nás přímo za Svatou nachází BRATISLAVA.

Požehnání pro Slovensko a zvláště pro město Senec, s kterým mají jamští hasiči družbu, na přímluvu sv. Cyrila a Metoděje a všech blahoslavených mučedníků slovenských.

 

Sláva Otci Stvořiteli. I Synu Vykupiteli, i Duchu Svatému.

Díky našim předkům za krajinu i památky.

Bože, buď milostiv a žehnej nám i našemu kraji, naší vlasti i církvi, Evropě i světu.

 

Věnováno památce zemřelého bratra Josefa, který také měl rád daleké obzory.

 

Každé upřesnění toho, co je vidět, velmi vítám a do seznamu hned doplním. Děkuji za ně i za upozornění na chyby.

Jan Peňáz

P.S.

 Okres Žďár má celkem 65 obcí nebo místních částí zakončených na --ov

na Bystřicku 14 - Blažkov Bohuňov Branišov Bukov Kozlov Mitrov Rodkov Strachujov Štěpánov Ujčov Věchnov Vítochov Vojtěchov Zlatkov

na Novoměstsku 9 - Divišov   Jimramov  Nový Jimramov Kadov Koníkov Medlov Míchov Mirošov Věcov

na Žďársku 15 - Bohdalov Chroustov Karlov Kyjov Matějov Nížkov Obyčtov Ostrov Pavlov Pokojov Sirákov Stržanov Světnov Špinov Telečkov Starý

na Velkomeziříčsku 18 - Blízkov Bojanov   Dědkov Geršov Heřmanov Hrbov Jabloňov Kochánov Kozlov Křižanov Milíkov Ořechov Pavlínov Radkov Skřinářov Svařenov Šeborov Uhřínov

na Velkobítešsku 9 - Bezděkov Jáchymov Jindřichov Katov Košíkov Křižínkov Ludvíkov Pánov Vlkov

V nejbližším sousedství ještě: Modlíkov, Hrbov u Polné, Níhov, Blahoňov, Rudíkov, Hodov, Tasov, Budišov, Nový Telečkov, Číkov, Pucov, Jinošov, Tišnov

 

Podrobně z Vejdocha na západ:

vejdoch-dal.-zapad-zmenseny.jpg

V blízkosti zleva doprava: N. VESELÍ (před ním Vatín), MATĚJOV, ROSIČKA, ŽĎAS              a  NA OBZORU: 

* OD N. VESELÍ DOPRAVA: Blažkov u Rudolce (693 m nad mořem/14 km vzdušnou čarou od nás), Strážník u Větrného Jeníkova - 713/41, Zbinožský kopec - 700/38, Skalky 708/37, Kosovský kopec u Kosov - 682/36,  

* OD MATĚJOVA DOPRAVA: Vysočina u Štoků - 621/30 (před ní 2 větrné elektrárny u Věžnice), kopec U sv. Václava u Humpolce - 641/46 (před ním obec Rosička),

* OD ROZHLEDNY DOPRAVA: kopec Orlík u Humpolce - 678/43 (před ním pravý okraj lesa pod rozhlednou), Kopec u Věže u Hum. - 655/42, (před ním Vysoká u Šlapanova - 587/27), Melechov u Lipnice n.S. - 715/51, Štenice, žďárské silo

* ZA KOMÍNY ŽĎASU: Pořežínský kopec, Žebrákovský kopec u Světlé n. S. - 601/49, Peperek, pak Honzovský les a Horka u Jan, Zel. Hora, kopec Vrchy směrem k Veselíčku.

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

Dnes je 14. prosince 2019

svátek má Lýdie

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU