Svatý Mikuláš - Řeč O svatém Mikuláši

29.11.2023 - lidová zbožnost

....  o tom, jak vznikly na sv. Mikuláše pěkné zvyky a co udělat, aby z se z nich nestaly jen zlozvyky


Svatý Mikuláš se narodil před 1700 lety v dnešní Turecké republice. Pocházel z bohaté rodiny, ale měl soucit s lidmi, kterým se už tenkrát vedlo hůře. Rozdával jim svůj majetek. Dělal to potají, protože nechtěl, aby ho za to chválili. Důležité pro něj bylo, že to ví Bůh.
V mládí se vypravil na pouť do Svaté země. Pluli tam lodí a zažili přitom velkou bouři. Mikuláš se modlil a na jeho přímluvu Bůh bouři utišil. Proto je svatý Mikuláš vzýván jako pomocník od lidí, kteří jsou ohroženi vodním živlem, proto jsou jeho kostely v blízkosti řek (v Praze na Malé Straně i na Starém Městě) anebo mezi nimi - Velké Meziříčí a také mezi Malší a Vltavou v Českých Budějovicích.

Když se vrátil do vlasti, zvolili ho biskupem. Proto má na všech obrazech biskupskou čepici (mitru) a hůl (berlu). Až do své smrti působil ve městě Myra, kde zažil pronásledování křesťanů. Na mapě to město dnes najdete pod jménem Demre. Po získání svobody se zúčastnil se nicejského koncilu, kde se zavedlo dodnes užívané vyznání víry. Ve svém městě se snažil všem pomáhat. Vypráví se o jednom tatínkovi, který byl tak zadlužený, že dokonce uvažoval o prodeji svých tří dcer do otroctví. Mikuláš se to dozvěděl a vždycky v noci přišel a hodil do jejich domku váček s penězi. Tak zachránil tři nevinné dívky, jejichž tváře byly krásné jako jablíčka. Proto ho malíři zobrazují s třemi jablíčky.
Ve velkomeziříčském a znojemském  farním kostele je sv. Mikuláš namalován, jak zachraňuje tři muže vedené na popravu. Přinutil kata, aby výkon rozsudku odložil. Soudce pak žalobu na ně znovu přešetřil a ukázalo se, že byli odsouzeni neprávem. Nevinné životy tak byly zachráněny.

Měl rád zvláště děti, snažil se jim dělat radost. Když měly svátek nebo narozeniny a rodiče jim nemohli nic koupit, přišel v noci k domu a za okno jim dal nějakou dobrotu. Nevědělo se přímo, že to je od něho, ale všichni to tušili. Zemřel 6. prosince kolem roku 350. Proto má tento den svátek. Jeho tělo je dnes pohřbeno v kostele v Bari v jižní Itálii.
Když zemřel, byly všechny děti v Myře a okolí smutné. Nenašly už za oknem žádnou dobrotu. Všimli si toho i rodiče a řekli si: "Zítra 6. prosince už to bude rok, co žádné dítě nedostalo dárek. Co kdybychom jim tam dnes v noci něco dali." A opravdu to udělali. Tak vznikl zvyk dávat před sv. Mikulášem dětem malý dáreček za okno nebo do připravené punčochy či boty. Když se děti ptaly, kde se to vzalo, říkali jim: "Pst! Nikomu to neříkej. To je kvůli sv. Mikuláši." Z toho vzniklo rčení, že svatý Mikuláš nosí dárky. Časem chtěly děti vědět, jak ten Mikuláš vypadal. Proto se některý tatínek přestrojil za biskupa. Na hlavu si dal mitru, na sebe si vzal plášť (stejný jako ornát, který si bere kněz na mši svatou) a do ruky si vzal berlu. Takto oblečený pak rozdával dárky sám. Když je pak nemohl sám unést, pomáhali mu lidé nastrojení jako andělé. Ti skuteční andělé slouží Bohu, tito namaskovaní pomohli s nadílkou. Spolu s dětmi se také před nadílkou modlili. Když však některé děti zlobily, nedostaly dárek, ale buď shnilé brambory, kus uhlí anebo jim bylo pohroženo metlou. Čert jako lidové zpodobnění zlého ducha k dobrému biskupu Mikuláši prostě nepatří. Proto u nás čerti nejsou na žádné mikulášské nadílce.


Je však zajímavé, že v Nizozemí si Mikuláš kromě povinné berly a mitry oblékal plášť v podobě pluviálu (který nosí kněží a biskupové při slavnostních obřadech mimo mši svatou). A tam se poprvé vedle něho začaly objevovat černě oděné postavy. Tenkrát ještě Holandsko bylo námořní velmocí a konkurovalo Anglii. Každý bohatý kupec měl černého sluhu, kterého si dovezl ze zámoří. Bylo jasné, že takový hodnostář jako byl biskup, musí mít sluhu. A ten v té době musel mít černou pleť. Takže s Mikulášem nezačali chodit čerti ale černoši - mouřeníni, jak se jim tenkrát říkalo česky. A ti také vykonávali tu hrubší práci: nařezat neposlušným dětem. Tu jemnou a krásnou práci - rozdávání dárků - si dělal svatý Mikuláš sám. Z toho černocha se na východě, a tedy i u nás, vyvinul čert. Na západ od Nizozemí šel vývoj jiným směrem. V Lotrinsku (ve východní Francii) dodnes s Mikulášem chodí Strýc Švihač (Pere Fouettard), který neposlušným dětem našvihá rákoskou.

Dobře radím všem rodičům: Nezvěte čerty ani do svých rodin. A když přijdou nepozváni, v žádném případě je nepouštějte dovnitř. Dětští lékaři a psychologové, kteří o následcích takových návštěv ví své, mají stejný názor.

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

Dnes je 23. dubna 2024

svátek má Vojtěch

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)