Zvědavým čtenářům KT - Proč se každý farář kroutí jinak? (leden 2008)

Instrukce jsou jednotné, všichni si je mohou přečíst. Ale každé dítě je jiné. Nadarmo se přece neříká: „I kdybyste jich měli deset, na každé musíte jít jinak."

Stejně tak jsou rozdíly mezi kněžími. Oni křtí podle knihy, kde je také napsáno: „Po křtu jsou rodiče vázáni, z vděčnosti Bohu i z věrnosti úkolu, který přijali, přivádět dítě k poznání Boha... Rovněž tak mají dítě připravovat k biřmování a přijímání. V tomto poslání jim má farář přiměřeně pomáhat."

Každý kněz se snaží podle toho řídit, je ochoten sám udělat co je v jeho silách, naslouchat a radit. Někdy však tuší, že rodiče o další náboženskou výchovu dítěte nebudou mít zájem a proto se kroutí. Jeden kněz se kroutí méně, druhý více. Tím se stává, že rodiče putují po farách, až kápnou na takového, který „problémy" nedělá.

Pochopitelně jsou také rozdíly mezi rodiči. Když se dva mladí berou v kostele, vždycky si slibují lásku, úctu a věrnost až do smrti a také, že přijmou děti od Pána Boha ochotně a budou je vychovávat podle Božího zákona. Někomu se to podaří více, jinému méně. Někdy je neúspěch zaviněný jen jedním, někdy oběma manžely, jindy za to opravdu nemohou.

Pro výchovu je vždycky důležitý dobrý příklad. Ani to se ale nikdy  nedá říci na sto procent. Mohou být rodiče, kteří oba kouří, a přesto všechny jejich děti budou nekuřáky. A naopak. Někdo pak řekne, že dobrý výsledek výchovy je ve hvězdách, my mu ale říkáme Boží dar, jeho milost.

A zde už jsme mimo oblast, kterou můžeme kontrolovat, natož ovlivňovat nebo dokonce přikazovat. Proto je tak těžké přikázat knězi, aby pokřtil, když se mu to nezdá, anebo jinému zakázat, aby křtil, když se mu jeví, že přece jen nějaká naděje je.

S těmi rozdíly se musí smířit rodiče, kteří chtějí křtít, i kněží, kteří by chtěli mít jasná a pevná pravidla, jako jsou třeba ve fotbale nebo v jiných sportech. Tam totiž jde jen o tělesné výkony, u křtu jde o duši. A to je víc! Proto s tím je i víc starostí a někdy taky nejasností. Nejen kde pokřtít, ale hlavně jak potom dobře vychovávat. A jak mezi kněžími a rodiči rozvíjet i po křtu spolupráci ku prospěchu dětí a jejich duší.