HODNĚ O KŘTINÁCH - Santiniho rodokomen

01.08.2018 - poutní místo Křtiny

 

SANTINIHO RODOKOMEN

1. generace - dědové:  Antonín Aichel,

psán též jako Anton Aichel, Antonio Akel či Aychel, italský zedník působící v Čechách

Životní data:  narozen v Roveredo ve Švýcarsku (německy Aichel). V 30. letech 17. století přišel do Prahy, tam zemřel

Svatba:  6. listopadu 1635 se v malostranském farním kostele sv. Václava oženil s Kristýnou Ostovou z Plzně - 2 synové

roveredo.jpg

Životopis:  Antonín pocházel z městečka Roveredo v údolí Misox (Mesocco) ve švýcarském kantonu Graubünden, které za Antonínova života neslo německé jméno Aichel, které v Čechách připojil ke svému křestnímu jménu.  V 30. letech 17. století přišel do Prahy, aby se věnoval zednickému řemeslu. 6. 11. 1635 se v malostranském farním kostele sv. Václava oženil s Kristýnou Ostovou z Plzně, za svědka mu byli Santini de Bossi, Melchior Meer, architekt Carlo Lurago a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Podle jmen svědků na svatbě či u křtu jeho dětí usuzují historikové, že pracoval v Luragově stavební firmě jako kvalifikovaná síla na stavbě středního traktu Pražského hradu podle projektu Giuseppe Matteiho, zřejmě pod vedením mistra Melchiora Meera a políra Santina de Bossi. Odhadují, že vynikal řemeslnou zručností a těšil se jisté vážnosti. Po svatbě se Antonín usadil na Malé Straně, mezi roky 1648 a 1650 se přestěhoval do Vlašské ulice na pražském Starém Městě, kde se mu 16. ledna 1650 narodil syn Carl Antonio Aichel a v říjnu 1652 syn Santini Aichel.

2. generace - otcové:   Santini Aichel

psán též Eichel, Aychel, Aeuchl,  český kameník italského původu,

Životní data:  pokřtěn 23. října 1652 Praha, zemřel 27. září 1702 Praha,

Svatba:  27. října 1675 se oženil s Alžbětou Thimovou († 20. ledna 1701) - 3 děti

Životopis:  Narodil se Antonínu Aichelovi a Kristýně Ostové na Starém Městě, při křtu v kostele sv. Jakuba mu byl za kmotra významný italský architekt Carlo Lurago, dále Santini de Bossi, Giovanni Battista Ceresol a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě.  Vyrostl na Starém Městě, kde se také ve zdejším cechu vyučil kameníkem, což oproti otcově zednictví znamenalo pracovní a společenský postup. V učení se pravděpodobně seznámil se svým celoživotním přítelem Adamem Kulichem, pozdějším kamenickým mistrem, se kterým pracoval na řadě významných památek. Získal práci na Hradčanech, kam se za prací také přestěhoval - bydlel v jednom z malých domků za Jelením příkopem. 27. října 1675 se oženil s Alžbětou Thimovou († 20. ledna 1701) se kterou má nejstaršího syna Jana Blažeje (3.2.1677), dceru Alžbětu (křtěná 25. září 1678) a Františka Jakuba (ten byl pokřtěn 28. dubna 1680 Praha - 1709. V roce 1707 si František bere za ženu Barboru Kulichovou, dceru otcova celoživotního přítele).  V roce 1680 se Santini Aichel stal malostranským měšťanem a roku 1686 koupil dům U tří hvězd na Pohořelci. Zemřel předčasně v roce 1702.

3. generace - slavný syn:

  JAN BLAŽEJ   

SANTINI-AICHEL

Životní data:  3. února 1677 Praha - 7. prosince 1723 v Praha

santiniaaichel.jpg   santini.jpg 

(Text a portréty převzaty z Wikipedie.)

1. svatba:  v roce 1707 si vzal Veroniku Alžbětu Schröderovu z Prahy - 4 děti, ale 3 synové zemřeli  v dětství na souchotiny

2. svatba:   v roce 1720 si vzal šlechtičnu Antonii Ignatii Chřepickou z Modliškovic - 2 děti

Životopis:  Narodil se 3. února 1677, na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka Santini-Aichela a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Narodil se s tělesnou vadou - byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Do roku 1699 prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly ticinského, v Římě působícího Francesca Borrominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna". V Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta a také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František. V roce 1700 už Santini samostatně realizoval stavby, projektoval a měl z těchto činností příjmy. Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové - Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) - zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713).  Když v roce 1720 manželka Veronika umřela, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic, čímž si zajistil nejen úzké rodinné vazby na českou nižší šlechtu, ale prostřednictvím vlivných švagrů i na vyšší církevní hodnostáře. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rocha. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty. Jan Blažej Santini umírá po delší nemoci 7.12.1723 v Praze a je pochován dle posledního přání na dnes již zrušeném hřbitově u bývalého kostela svatého Jana Křtitele v Oboře v dnešní Šporkově ulici. 

Od 7.12. 2016 má v těch místech pamětní desku.      

santiniho-deska.jpg    

Text a portréty převzaty z Wikipedie.

Komentáře:

Děkujeme | poutníci - 22.3.2019

zobraz komentářepřidej komentář

Dnes je 19. srpna 2019

svátek má Ludvík

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU