FARNÍ KRONIKA BOHDALOV v letech Páně 1946 až 2015 - do r. 2009

01.06.2018 - naše farnosti

 

K R O N I K A    FARNOSTI  BOHDALOV

OD  ROKU  1946

Část první: 1946 - 2009

FARNOST TVOŘÍ OBCE:  BOHDALOV, CHROUSTOV, KYJOV, POKOJOV a  RUDOLEC

     Po dlouhých letech, na přání současného správce farnosti P. Miroslava Kazíka, vkládáme v roce 2009 další řádky do farní kroniky. Odmlka od roku 1946 byla dlouhá, mnohé události minuly bez povšimnutí,  byly zapomenuty nebo již nežijí jejich pamětníci. Proto některé zmínky jsou jen stručné. Jsme vděčni paní Marii Šustrové, která nám poskytla vlastní zápisky, poznámky nebo vystřižené novinové články. Díky jejím podkladům jsme mohli navázat na původní kroniku.  Některé události jsou zachyceny podle kroniky obce Pokojov, do níž nám bylo dovoleno nahlédnout, za Kyjov poskytla informace p. Charvátová a pomohl p. Sýkora, za Rudolec p. Koubková a p. Vomelová, za Chroustov byly informace převzaty z brožury Chroustov 1353-2003, kterou věnoval p. Šafránek, starosta městyse Bohdalov a další informace poskytla p. Flesarová, úřednice městyse.


Citace a výpisy z kronik jsou ponechány úmyslně bez úprav, aby odpovídaly co nejvíce originálům.


Všem, kteří pomohli, vyjadřujeme vřelý dík.


Rok 1946


      V roce 1946 na podnět předsedy MNV p. Doležala byla v obci Kyjov provedena soukromá sbírka u místních občanů na pořízení nového zvonu na místní  kapli.


Z historie obce Kyjov


      Kaplička Panny Marie Růžencové stojí v Kyjově od roku 1874.

      Str. 103 – Opis Farní kroniky Radostín nad Oslavou (originál odňat do Státního archivu za p. arcikněze Josefa Melichara)


22. října 1876 na mladé hody posvětil jsem nově zbudovanou krásnou kapli v Kyjově za asistence 3 kněží cum facultate missam celebrandi. Tato malá obec se 150 dušemi ji zbudovala.

(zapsal: XX. farář radostínský Peregrin Weis, nar. 24. dubna 1807, Radiměř, o. 18. září 1832, Brno, v Radostíně jako farář od 11. ledna 1864 do 10. září 1883 (zemřel), děkanem provisorním od 11. července 1872, děkanem skutečným měřínským od 29. srpna 1872 do 26. února 1881,  jihlavským arciknězem od 15. listopadu 1877)


      Generální oprava kapličky byla provedena v roce 1934. Původní zvon byl v r. 1943 sundán, odvezen na tehdejší  Okresní úřad v Novém Městě na Moravě a již se nevrátil. Tím zůstala kaplička beze zvonu.


     Sbírka v r. 1946 vyšla s úspěchem, zvon byl objednán a zhotoven firmou Manoušek, zvonárna Brno o váze 25 kg. Posvěcen byl u příležitosti pouti  4. října 1946 farářem Josefem Votavou z Bohdalova.                                                                              /z kroniky obce Kyjov/

 

Z historie obce Chroustov


      Kaple v Chroustově byla postavena v roce 1885 a zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi. První zvon musel být odevzdán v době první  světové války pro válečné účely. V roce 1923 byl pořízen z darů občanů druhý zvon finančním nákladem 1 600 Kčs.  Na pravé straně kaple byl postaven kříž na památku Františku Králíčkovi padlému v první světové válce. Kříž nechali postavit jeho rodiče František a Marie Králíčkovi z č.p. 4. V roce 1925 byl na levé straně kaple postaven misijní kříž. V roce 1930 bylo zbudováno ohrazení kaple – kamenná podezdívka a dřevěné tyčkové oplocení, které provedla mládež. V roce 1939 byl restaurován oltářní obraz sv. Cyrila a Metoděje. Finanční sbírka mezi občany přinesla částku 7 000 Kčs, jíž byla oprava zaplacena.


     Významné osobnosti – rodáci Chroustova


…ač vyšli z malých a chudých poměrů, dopracovali se vlastní pílí pozoruhodných výsledků


P. Jan Novotný, nar. 25.3.1842, zemřel 15.7.1932.


Syn tesaře Novotného z č.p. 21 v Chroustově. Obecnou školu navštěvoval v Bohdalově, gymnázium v Jihlavě a bohosloví v Brně. V r. 1875 odešel na dočasný odpočinek a převzal šéfredaktorství časopisu „Hlas“, který řídil do r. 1896, kdy odešel na faru do Radostína. V r. 1900 se stal měřínským děkanem a v r. 1915 jihlavským arciknězem. Zemřel 15.7.1932 jako zámecký kaplan v Náměšti nad Oslavou. Daroval velký obraz, který je umístěn v jeho rodném domě č.p. 21, dnes ve vlastnictví p. Novotného Česlava. Ze svým úspor zřídil dvě nadace: 4 000 Kčs s ročními úroky 160 Kčs pro studující ve farnosti Bohdalovské, druhou – 2 000 Kčs na školní potřeby, na ošacení chudých školních dítek v Chroustově.


P. Jan Klíma, nar. 2.2.1914 v domě č.p. 19 v Chroustově


Primici měl o chroustovské pouti 5.7.1941, působil v několika farnostech, naposledy ve farnosti Svitavy.


        V roce 1946 byla kaple v Chroustově opravena, opraveno bylo i oplocení kaple nákladem 15 000 Kčs. Zvon byl poškozen zřejmě od zbloudilé střely z konce druhé světové války. Opravy prasklého zvonu se zhostil p. R. Manoušek z Brna Židenic. Svěcení zvonu bylo provedeno o pouti 5. července 1946 knězem P. Josefem Votavou z Bohdalova. Kmotrou byla Božena Klímová z č.p. 19. Byla provedena sbírka a bylo vybráno 1 800 Kčs. Zvon má nápis: „Sv. Cyrile a Metoději – oroduj za nás – Chroustov – 1918-1945 – LP 1946.“

     /brožura Chroustov 1353-2003/ 


     Rok 1949

 

V tomto roce odešel z farnosti na další působiště P. Josef Votava. Narodil se 29.1.1910 v Brtnici u Jihlavy, kněžské svěcení přijal 5.7.1935 v Brně. Působil v Sulíkově a Pozořicích, od roku 1942 v Bohdalově.


     Jeho nástupcem se stal P. František Baťka. Narodil se v Tvrdonicích, vysvěcen byl r. 1947.


Rok 1950


     Duchovní správu v Bohdalově od roku 1950 vykonával P. Josef Kříž, narozen r. 1920 ve Stražku, vysvěcen r. 1945.


     V tomto roce byla opravena a natřena střecha kostela nákladem 25 114 Kčs, byly opraveny okapové svody, do zpovědnic zavedeno elektrické světlo.


     To měl v plánu i předchůdce P. František Baťka. Záměr nemohl vykonat, protože 26.12.1949 byl z kostela odveden policií a pak odvezen neznámo kam. Do Bohdalova se již nevrátil. Můžeme však doufat v dobré, protože po čase byly jeho dalším působištěm Mikulčice. Zemřel v domově důchodců Na  Žernůvce u Tišnova.


Rok 1951


      Po novém roce byl k hlavnímu oltáři pořízen nákladem 6 500 Kčs nový koberec,  v březnu opraveny zvony. Náklad činil 8 812 Kčs. Ve špatném stavu byly varhany, které 15. května přijel opravit pan František Doležal.


     Od tohoto roku do roku 1959 vypomáhal v duchovní správě kněz na odpočinku a rodák bohdalovský P. František Augustin.


Rok 1952


     2. března byly ze státního nařízení z farního úřadu na Místní národní výbor v Bohdalově odneseny matriky.


     V kostele pod chórem byla dána nová podlaha, opraveny všechny lavice, opraveny schody vedoucí na chór a kruchtičky. Rozbitá okna se ve většině  podařilo zasklít. Na farské zahradě zasadili 25 ovocných stromků.


Rok 1953

 

     P. Josef Kříž z důvodu nemoci ukončil duchovní správu farnosti a odešel. K Pánu byl povolán 11.11.1953.


     Před nástupem nového kněze dojížděl vykonávat kněžskou službu  P. Antonín Bradáč z Pavlova.


      Další správu farnosti Bohdalov, která zahrnovala i okolní obce Chroustov, Kyjov, Pokojov  a Rudolec, převzal P. Vlastimil Šenkýř, narozen 5. prosince 1921 v Brně-Tuřanech, na kněze vysvěcen v Brně 5. července 1947, jeho předešlá působiště byla v Hostěradicích na Znojemsku a Bystřici nad Pernštejnem. Působil v naší farnosti přes 32 let.


Rok 1957


     2. července roku 1957 přivítala bohdalovská fara novou hospodyni a katechetku Marii Dvořáčkovou, narozenou 25.9.1927, původem z obce Prace u Slavkova. Stará se o naši farnost a farníky do dnešních dnů.


Poznámky p. Šustrové zaznamenávají až události od roku 1959. Z kroniky obce Pokojov se dozvídáme, že  bylo státními orgány rozkazem nařízeno uzavření kostela od 31.3.1957 po dobu čtrnácti dní. Jako důvod posloužil prasečí mor, který zasáhl chovy v místním zemědělském družstvu a tímto opatřením se mělo zabránit jeho dalšímu šíření. Občanům dovolili na bohoslužby docházet do okolních farností.


Rok 1959


     Byl ve znamení velkých oprav. Po jarních měsících se v kostele postavilo lešení a začaly probíhat opravy jeho vnitřku. Před zimou byl celý vymalován, odklizeno lešení,  proběhl generální úklid  a na Vánoce kostel zářil čistotou.


     V tomto roce odešel k Pánu vypomáhající kněz na odpočinku P. František Augustin, je pochován na místním hřbitově v kněžském hrobě.

 

Rok 1960

 

      Do výklenku v levé postranní lodi kostela na místo bývalé zpovědnice instalovali malý oltář a na něj byla postavena z lipového dřeva vyřezaná Lurdská jeskyně se stojící postavou matky Boží Panny Marie a klečící postavou sv. Bernadety. Socha vysoká asi 1,5 m má v podstavci vytesán nápis JÁ JSEM NEPOSKVRNĚNÉ POČETÍ. Autorem díla je pan Jaroslav Vaněk z Brna.

 

Rok 1961


     V kostele byla vyměněna všechna okna. Stará se skládala z malých čtverečků. V chrámové lodi byly nahrazeny velkými čtverci z rybího skla usazenými v kovovém rámu.


Rok 1964


     Rok 1964 se nesl ve znamení započatých velkých venkovních oprav lodi kostela. Místní řemeslníci a občané pod vedením pana Stanislava Růžičky, Jaroslava Sobotky,  Adolfa Ficala a St. Augustina postavili kolem kostela lešení, starou fasádu otloukli a zdi nově omítali vápennou omítkou. Plochy byly provedeny v barvě světle šedé,  římsy a výstupky v tmavějším odstínu šedé. Tyto práce trvaly 4 roky a skončily v roce 1968.


Rok 1965


    Provedena celková oprava kaple v Chroustově, omítnutí kaple břízolitem, pořízeno nové oplocení, natřena střecha a věž. Došlo i na vnitřní úpravy – vymalování. Finanční náklad činil 5 000 Kčs a uhrazen byl z dobrovolné sbírky  mezi občany. Bylo odpracováno 328 hodin.     /brožura Chroustov 1353-2003/


Rok 1966, 1967

 

     Ve vzdálenosti asi 12 km od Bohdalova leží město Polná, které patří do královéhradecké diecéze. Mnozí farníci tam mají příbuzné, známé a navštěvují i tamní kostel. Projevili přání přijmout zde svaté biřmování.  P. Šenkýř 20 mladých lidí připravil a ti byli v Polné  biřmováni.


     Sílu Ducha svatého ale potřebovali ve složité politické situaci všichni. Nebylo však možné podnikat akce většího rozsahu. Proto otec Šenkýř připravoval v tichosti mladé lidi a v malých skupinkách je vypravoval na různá místa republiky. V tomto roce byla ještě jedna skupinka biřmována v Bratislavě, druhá v Praze u sv. Václava na Smíchově.


     V roce 1967 byly biřmovány další dvě skupinky v Praze na Vyšehradě a u sv. Matěje v Dejvicích. V Praze přijali sv. biřmování od pana kardinála Františka Tomáška. 


 Rok 1968    


     P. Šenkýř využil doby, kdy se budoval „komunismus s lidskou tváří“ a vypravil ty, kteří vycházeli ze základní školy na týdenní tábor pod stany do lesů u Kunštátu na Moravě. Pod vedením bohoslovce Jiřího Neliby, dnes děkana na Kladně, za podpory P. St. Krátkého, tehdy faráře v Kunštátu a  MUDr. P.  Ladislava Kubíčka tam prožili hezké dny.


Rok 1969


      I přes různá omezení a překážky mohlo 58 farníků z naší farnosti přijmout svátost Ducha svatého v nedaleké Přibyslavi. Uděloval ji P. Václav Javůrek, tehdejší generální vikář diecéze Hradec Králové. V příštím roce přijel do Bohdalova, aby biřmovance povzbudil.


    Podařilo se  také dát dohromady malý pěvecký sbor, podnikl i zájezd do Brna a okolí a zpíval v několika kostelech.


     V r. 1969 byly provedeny nové nátěry na kapli v Chroustově.

 /brožura Chroustov 1353-2003/


     Pokračovaly opravy fasády kostela v Bohdalově a to na kostelní věži. Stejně jako loď, byly plochy provedeny ve světle šedé barvě a římsa a hrany věže v tmavější šedé


Rok 1972


    Na závěr školní docházky podnikl P. Šenkýř s žáky posledního ročníku několikadenní zájezd. Jeho vrcholem bylo svaté biřmování, které 24 mladým udělil v Litoměřicích pan kardinál Štěpán Trochta. To se událo 6. července 1972. Bohu díky za všechno.


     Proběhla oprava celé střechy kostela. Celá plocha plechové střechy byla poté natřena červenou barvou. Při této příležitosti odstranili velice zchátralou malou věžičku nad sakristií. Nová již nebyla pořízena a snahy o její obnovení v příštích letech nebyly z finančních důvodů dovedeny do zdárného konce.


Rok 1974


     V roce 1974 během léta byl dán ke kapličce v Kyjově nový kříž a ten byl při místní pouti požehnán. Nutno podotknout, že u této věci vydatně pomáhal Josef Kašík.

 /z kroniky obce Kyjov/


Rok 1975


     V tomto roce byl zakoupen do kaple v Chroustově velký oltářní koberec, který byl zaplacen ze sbírky mezi občany Chroustova.                             /brožura Chroustov 1353-2003/

   V roce 1975 byli mladí farníci  ročníku narození 1957, 1958 připraveni P. Šenkýřem na přijetí svátosti biřmování, které jim v létě udělil kanovník P. Ludvík Horký v Bystřici nad Pernštejnem.


     Byla provedena oprava střechy na farní budově v Bohdalově i hospodářských staveních. Opravena a natřena byla také všechna okna na faře.


Rok 1976


     Na faře byla vybudována koupelna.


Rok 1977


     V květnu tohoto roku začala oprava tarasu v parku kolem kostela. Taras, který se již rozpadal, byl rozebrán a znovu postaven.  Následně natřen plot kolem celého parku. Práci vykonali svépomocí většinou občané farnosti.


     V kostele započala oprava hlavního oltáře. Tu z velké části prováděl pan Lubomír Štancl z Jihlavy, amatérský  malíř a civilním zaměstnáním řidič autobusu ČSAD Jihlava. Celý oltář petrifikoval a znovu natřel. Původní nátěr odstínu šedavého mramoru nahradit odstínem zelenkavým. Byl zároveň restaurován obraz P. Marie z hlavního oltáře včetně bohatého zlaceného rámu. Rám byl po opravě zapůjčen panem farářem na výstavu do Prahy.


Rok 1978


   Tento rok začal psát nový list v katolických dějinách Evropy. Na Petrův stolec sbor kardinálů poprvé v historii církve zvolil 16.10.1978 Slovana. Kardinál Karol Wojtyla byl polské národnosti, narodil se 18.5.1920 ve Wadowicích. Naší vlasti byl velice blízký a milý. Po volbě přijal jméno Jan Pavel II a byl v pořadí 264. papežem církve. Náš křesťanský lid toto vnímal jako velikou Boží milost, která se měla v budoucnu projevit ještě mocněji. Jeho prvními slovy k ovečkám bylo: „Nebojte se.“ Události se ve středu Evropy začínaly pomalu dávat do pohybu tak, jak si věřící i mnozí další už dlouhá léta přáli.


    Generální vikář brněnské diecéze P. Ludvík Horký udělil svátost biřmování 80 biřmovancům z bohdalovské farnosti. K přijetí svátosti byli připraveni P. Šenkýřem.


Rok 1980


     Natírala se střecha kostela.

 

Rok 1981


     Započala oprava a restaurování  další vnitřní výzdoby kostela, petrifikovány dřevěné části proti dřevokaznému hmyzu, provedeny vrchní nátěry, obnoveny barevné nátěry soch, obnoveno zlacení. Restaurátorské práce trvaly deset let a byly ukončeny před Vánocemi roku 1991. Převážnou část prací opět prováděl p. Lubomír Štancl z Jihlavy.


Rok 1983

 

    P. Šenkýř připravil 55 mladých na přijetí svátosti biřmování. Tu jim udělil kapitulní vikář brněnské diecéze P. Ludvík Horký.


Rok 1986


      Pro farnost se stal rokem zlomovým. Dne 16.5.1986 byl povolán na věčnost P. Vlastimil Šenkýř. Od tohoto dne nemá bohdalovská farnost vlastního duchovního správce.


      Pohřeb otce Šenkýře se konal 22.5.1986 ve 14 hodin. Kronika obce Pokojov uvádí,  že bylo přítomno 60 kněží a velký počet věřících i ostatních občanů a zprávu o průběhu pohřbu podalo také rádio Hlas Ameriky. Ostatky pana faráře jsou uloženy na místním hřbitově v kněžském hrobě.


      Všichni si rázem uvědomili a čas ještě podtrhl, že odešel kněz, který připravil nejednu hezkou a požehnanou chvíli ve složité době. Zajímal se o všechny občany a žil životem obce. Znal všechny, věděl o problémech lidí, znal jméno i nejmenšího dítěte farnosti. I po letech si pamětníci připomínají a hlavně doceňují  jak milá, srdečná a povzbudivá byla jeho společnost, když na chvilku zavítal mezi chlapy do hostince, navštívil ples, přijal pozvání na svatbu nebo křest. A jeho nezapomenutelný a neopakovatelný pozdrav při setkání na ulici, zvučný, již z dálky a s úsměvem i pro dítě, které přitom pojmenoval: „Dobrý den, Maruško, Jiřiku.“


Mnozí vzpomínají na posezení s ním ve farské zahradě po prvním svatém přijímání, na průvod obcí při slavení Božího Těla, na dětský letní tábor, zájezdy a poutě, které organizoval přes obtížnost doby. Taková je vzpomínka na něj spolu s poděkováním za vše. A zároveň prosba o odpuštění za chvíle, kdy jsme mu jeho náročnou službu ztěžovali. Jak velkou Boží milostí bylo, když byl kněz mezi farníky přítomen v kteroukoliv denní dobu.


     Od tohoto roku přešla bohdalovská farnost pod duchovní správu R. D. Mgr. P. Aloise Weigla, správce farnosti Nové Veselí a působícího na veselské faře.


     P. Alois Weigl se narodil 7.2.1927 ve Svatoslavi. Přípravu na kněžství musel v r. 1950 po 4. ročníku přerušit povoláním do PTP, poté vystřídal několik civilních zaměstnání, pracoval např. v Královopolských strojírnách v Brně. Po 19 letech mohl v přípravě pokračovat a přijmout kněžské svěcení v Brně 5. července 1970. Působil jako kaplan v Boskovicích, v Brně-Židenicích, jako farář v Miroslavi a od roku 1982 v Novém Veselí.


Rok 1987


     Na farské zahradě byla postavena nová zeď mezi zahradou a sousedící mateřskou školkou.


Rok 1988


      V kostele bylo zavedeno elektrické ozvučení a mikrofony u oltáře, protože otec Weigl, na rozdíl od P. Šenkýře, neměl tak zvučný hlas, aby byl slyšet v každém místě kostela.


     Na faře bylo zavedeno ústřední topení. 


Rok 1989


     Mládež byla P. Weiglem připravována na přijetí svátosti biřmování, které jim udělil kapitulní vikář brněnské diecéze P. Ludvík Horký. Svátost přijalo asi 13 biřmovanců.  


          Tento rok 17. listopadem, na popud studentů a k nim se rychle přidávajících herců českých divadel i občanů národa, byla nenásilně ukončena čtyřicet let trvající moc komunistické strany v Československu a po desetiletích, od roku 1948, se demokratickými volbami  začala psát nová historie celého národa Čechů a Slováků. Do historie vešly tyto události pod názvem Sametová revoluce. S odstupem času národ s vděčností uvěřil, že se toto muselo stát z milosti Boží na přímluvu sv. Anežky České, kterou krátce předtím v říjnu v římské bazilice Svatého Petra Svatý otec Jan Pavel II svatořečil.


      Demokratickými volbami byl ke konci roku zvolen parlament a z jeho volby po Novém roce 1990 vzešel první porevoluční prezident Václav Havel.


Rok 1990


   Po volbě prezidenta veřejné nadšení pomalu střídalo veliké očekávání věcí budoucích a touha národa začít znovu, svobodně a demokraticky.


     Prezident republiky pozval do naší vlasti papeže Jana Pavla II. Svatý otec pozvání přijal a již zakrátko 21. dubna přistálo jeho letadlo na pražském letišti v Ruzyni. S úžasem celý národ sledoval ve sdělovacích prostředcích, jak posel lásky a míru kleká na ploše letiště a líbá českou zem.


Po celou trasu jeho cesty Prahou, kterou vykonal ve svém speciálně upraveném automobilu, pro nějž vešlo všeobecně ve známost označení papamobil, ho provázely davy občanů. Jeho první mše svaté v Československé republice slavené na Letenské pláni se zúčastnily desetitisíce lidí /asi 200000/. Mezi nimi byli také věřící z naší farnosti.


     22. dubna byl jeho další zastávkou moravský Velehrad, kde sloužil mši sv. pro moravské diecéze a po ní se modlil společnou modlitbu „Vesel se nebes královno“.  Tento den odletěl i na Slovensko a na bratislavském letišti sloužil mši sv. pro slovenské věřící. Po ní a po rozloučení  Svatý otec odletěl zpět do Říma.


     Pro naše národy byly tyto dny velikým svátkem a požehnáním. Během jediného roku Svatý otec jmenoval biskupy všech diecézí. Po dlouhých letech mohli věřící svobodně žít svoji víru, konat poutě a procesí, bylo obnoveno vydávání církevního tisku a knih, mohly pracovat a být zakládány řády, církevní školy, rozvíjet se církevní společenství, opravovat stávající a budovat nové církevní stavby. Pro naši církev začalo nové období.


 V tomto roce přibyl na naši faru kněz na odpočinku P. Josef  Skála, zdejší rodák. Narodil se 16. března 1911 v Rudolci, kněžské svěcení přijal 5. července 1935 v Brně, vykonával kněžskou službu v Rosicích, Březníku, Boskovicích, Sloupu v Moravském Krasu, Batelově a Kostelci u Jihlavy. Přes svoji nemoc vypomáhal podle možnosti ve zpovědnici nebo u oltáře při různých příležitostech. Vděčné mu byly hlavně hospodyňky, kdy pro ně sloužil časnou ranní mši sv. o pouti. Zastupoval otce Weigla příležitostně i ve všední dny.


  Byla provedena oprava věžičky na kapli Panny Marie Bolestné v Pokojově. Původní čtyřbokou nahradili šestihrannou. Odborné klempířské práce provedl p. Jan Krčál z Pokojova, ostatní práce byla převážně provedena svépomocí občany Pokojova, kteří také poskytli zdarma podle možností potřebný materiál – dřevo, pozinkovaný plech. Nutné další výdaje ve fakturační ceně  14 716 Kč pokryla sbírka a dary občanů výší 9 117 Kč, zbývající část hradila obec. Pan Lubomír Štancl z Jihlavy opravil sošku Ježíše Krista na kříži před kaplí a sošku Panny Marie Lurdské.                                                                             /kronika obce Pokojov/


 Po Sametové revoluci se uvolnily i mezinárodní vztahy. Velikým darem byla možnost bez omezení cestovat do ciziny. V září pan farář zorganizoval první zahraniční pouť do rakouského mariánského poutního místa Mariazell. Jeli jsme autobusem a zážitky byly nepopsatelné. Poznali jsme, o jak velký krok nás svět předešel a uvědomili si, kolik práce nás čeká.


 Rok 1991


    13. září zemřel P. Josef Skála. Zádušní mše sv. byla sloužena v místním kostele  21. září v 10 hodin a poté byl uložen do kněžského hrobu na místním hřbitově.


      Jako rudolecký rodák vyslovil přání a ve své závěti odkázal na tento účel i finanční částku 180 000 Kč, aby Rudolečtí postavili v Rudolci vlastní kapli. Odedávna byla kaple součástí zdejšího zámku. Od padesátých let však zámek nebyl trvale obydlen a neměl stálou údržbu. Postupně byl využíván k různým účelům, posledně jako skladiště léků. Začalo jeho pomalé chátrání. Nakonec došlo i ke zrušení  kaple. Ke konci sedmdesátých let bylo státními orgány rozhodnuto o  rekonstrukci zámku a přebudování na rekreační a školící středisko. Práce probíhaly v letech 1978 – 1982. Kaple však již obnovena nebyla.


      Po Sametové revoluci, kdy objekt dostal nového majitele v osobě p. Hnilici z Brna, se situace zlepšila v tom ohledu, že alespoň o pouti konané ke cti sv. Anny, jíž byla původní kaple zasvěcena, byla jedna místnost farnosti v objektu propůjčena za účelem slavení poutní mše svaté. Po tragické smrti pana Hnilici při autonehodě a pro následné neuzavřené vlastnické vztahy byl zámek v roce asi 1994/5 opět uzavřen. Tato situace trvá dodnes. Rudoleckým znovu chyběly důstojné prostory.


     Občané proto uposlechli odkazu otce Skály a po vyřízení potřebných formalit začali pod vedením místního obecního úřadu a s výraznou pomocí zemědělského družstva připravovat její výstavbu. Komise vybrala návrh ateliéru Tišnovka v Brně, který vytvořili architekti Čuhel, Šolc a Římský. Rozpočet stavby činil částku 2 600 000  Kč.


Rok 1992


    V roce 1992 Pokojovští pořídili ke zvonku na kapličce elektrické zvonění v ceně díla asi 6 000 Kč. Částku pokryli sbírkou od občanů a částečně z rozpočtu obce. Instalaci provedl p. Alois Hrubý z Brna. P. Emanuel Novotný mladší zhotovil a vyměnil za cenu 1 034 Kč vrchní desku oltáře a do kaple byl darován nový stolek na obětiny rodinou p. Štikara.

/kronika obce Pokojov/


Rok 1993


     V tomto roce od 1. ledna došlo k politickému rozdělení Československa na dva samostatné státy Česká republika a Slovenská republika. Územně byly státy rozděleny po hranici mezi Moravou a Slovenskem.

     Ve čtvrtek 1. dubna zesnul  na Moravci v domě pro kněze P. Josef Votava, který naši farnost spravoval v letech 1942 – 1949.


      Po rozloučení slavením nejsvětější oběti dne 7. dubna v 15,00 hodin v kostele sv. Jiljí byl uložen do kněžského hrobu v Heralticích. Dalším působištěm P. Votavy byl po Bohdalově Měřín a od roku 1964 působil v Heralticích a Okříškách. Od března 1992 byl na odpočinku v Charitním domově pro kněze na Moravci.

   Proběhla instalace nových věžních hodin na kostele a výměna ciferníků. Do kostela byly zakoupeny nové koberce šedé barvy,  položeny kolem hlavního oltáře a obětního stolu, od něj pak středem kostela k hlavnímu vchodu. Na tento středový koberec byl položen 1 m široký koberec červené barvy.


     Bohdalovští farníci vykonali pouť na Svatou Horu.


Rok 1994


      Před Velikonocemi v pátek před Květnou nedělí vykonali naši a veselští farníci první porevoluční pouť k Panně Marii Bolestné do Sloupu v Moravském Krasu. Pouť se stala tradicí a bývala poté konána každoročně. Její organizaci převzal pan Dudek z Nového Veselí.


    V září byla zahájena stavba kaple v Rudolci. V průběhu dvou let stavební firma Agrostav (později PKS Inpos a.s.) ze Žďáru nad Sázavou provedla hrubou stavbu, zastřešení, elektroinstalaci a venkovní omítky. Dokončení stavby bylo zadáno Zemědělskému družstvu Bohdalov (později Agras a.s. Bohdalov). Jeho pracovníci provedli další vnitřní práce – podbití stropu, vnitřní omítky, dlažby a venkovní úpravu včetně chodníků. Vrchní nátěr fasády provedla firma Židlický z Janovic. Dřevo na stavbu poskytla obec z vlastních lesů. Na fakturaci bylo zaplaceno 2 295 970 Kč. Kromě příspěvku P. Skály ve výši 180 000 Kč byly použity dary od občanů ve výši 115 450 Kč. Zbývající část hradila obec ze svého rozpočtu. Výrazná byla pomoc zemědělského družstva.


Rok 1995


     Na druhou návštěvu naší vlasti přiletěl 20. května papež Jan Pavel II. Na Ruzyňském letišti jej přivítali prezident republiky Václav Havel, církevní a vládní představitelé. Odtud odjel na modlitební setkání na Strahovský stadion.


     V neděli 21. května sloužil Svatý otec mši svatou na letišti v Olomouci. Při ní svatořečil blahoslaveného Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka, rodačku z blízkého Křižanova. V odpoledních hodinách věnoval čas mládeži a slavil s ní mši svatou na nedalekém Svatém Kopečku. S úsměvem přijal její skandování: „Otče, Svatý Kopeček plný je Tvých oveček.“ Tak blízký byl tento papež naší mládeži. Obou setkání se účastnili také naši farníci. Poté Svatý otec promluvil ke kardinálům a biskupům.


     V pondělí 22. května po rozloučení na Ruzyňském letišti odletěl Jan Pavel II zpět do Říma.


          Rok 1995 byl pro 31 mladých farníků ročníku 1979/1980 přípravou na přijetí svátosti biřmování. Připravoval je otec Weigl a svátost jim byla udělena na podzim generálním vikářem brněnské diecéze P. Jiřím Mikuláškem.


    Hlavní vchodové dveře do kostela i dveře ve vchodech postranních došly takového  poškození, že namnoze již neposkytovaly dostatečnou ochranu před vlivy počasí. Podařilo se je vyměnit. Nové jsou vyrobené z tvrdého dřeva, natřené  světlou barvou a nalakované. Byly do nich vsazeny památkově chráněné zámky, kliky i zdobné kovové ornamenty ze dveří původních.


Rok 1996, 1997


     Prosebné poutě do Sloupu se konaly 29. března 1996 a 21. března 1997.

      25. dubna 1997 přiletěl na svou třetí a poslední návštěvu naší vlasti Svatý otec Jan Pavel II. Po uvítání na Ruzyni se účastnil  zasedání České biskupské konference.

     V sobotu 26. dubna byl Svatý otec uvítán v Hradci Králové a zde slavil mši svatou s naší mládeží. Té se účastnili i naši mladí farníci a znovu si na Svatého otce přivezli milou vzpomínku. Při nenadálé dešťové přeháňce uprostřed mše svaté přerušil neoficiálně bohoslužbu a vyzval mladé slovy: „Dej si na hlavu“,  srdečně a lidsky.


     V neděli 27. dubna sloužil Svatý otec bohoslužbu na Letné u příležitosti uctění tisícího výročí úmrtí pražského biskupa sv. Vojtěcha. Byli účastni i naši farníci a zde byl také Janem Pavlem II požehnán základní kámen  rudolecké kaple. Poté  Svatý otec odjel do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha k účasti na ekumenické modlitbě na  počest světce. Sv. Vojtěch byl blízký i polskému národu. I na území Polska hlásal evangelium a zde také pro Krista položil svůj život mučednickou smrtí. K večeru se Svatý otec s Prahou rozloučil a odletěl zpět do Říma.


     Došlo k výměně všech tří oken v sakristii a oken v postranních kaplích - nad P. Marií Lurdskou a nad zpovědnicí. Okna jsou vyrobena z tvrdého dřeva, dělena do čtverců a vyplněna dvojitým sklem. Jeden čtverec v každém okně má funkci otevíratelné okenice a umožňuje větrání.


      S plynofikací obce bylo možné zmodernizovat také faru. Zavedení plynu na faru pomohlo vyřešit složité vytápění, ústřední vytápění bylo nahrazeno regulovatelnějším plynovým.  


      Farníci vykonali zájezd do Zlatých Hor a do kláštera v Králikách, který byl za totality značně zdevastován. Viděli jej ve stádiu probíhajících oprav.

z kroniky obce Kyjov/


     V roce 1997 rodina Havlíčkova dodala dřevo a nechala na vlastní náklady u p. Doležala ze Starého Telečkova zhotovit nový kříž, který byl požehnán o kyjovské pouti 5.10.1997 a slouží dodnes.


Rok 1998


      Pouť do Sloupu byla vykonána 3. dubna.


      Stavba rudolecké kaple byla dokončena v létě r. 1998 a při slavnostní poutní mši svaté dne 26.7.1998 zasvěcena sv. Anně brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem za účasti mnoha občanů místních i okolních.


    Zpočátku byl jejím zařízením kříž, oltář, svatostánek, pultík na knihy, stolec pro kněze a kovový svícen, až v r. 2000 byly pořízeny dvě řady lavic a lavičky okolo stěn. Toto zařízení vyrobila a dodala truhlářská dílna p. Františka Boháčka, rodáka z Chroustova. Bohdalovským občanem p. Lubomírem Sedlickým, učitelem na odpočinku, byly kapli věnovány dvě plastiky – hlava Ježíše Krista s trnovou korunou a hlava Matky Boží. Jsou provedeny v bílé barvě na tmavém podkladu. Jediným dílem z původní výzdoby je obraz sv. Anny. V kapli občané  umístili pamětní desku se jménem otce Skály, kterého můžeme po právu považovat za zakladatele kaple.


      Otec Weigl vznesl po jedné nedělní mši sv. oprávněnou výtku na adresu farníků kvůli neupravenému parku kolem kostela. Dal rovnítko mezi zarůstajícím chodníčkem k domu Páně a zarůstajícím chodníčkem víry a lásky k P. Bohu. A farníci zareagovali. V parku byly vyřezány přerůstající keře, upraveny ponechané, pokáceny stromy způsobující narušování tarasu, byly upraveny chodníky, posečena tráva a celý park uhrabán a vyčištěn. A zůstala v myslích farníků výzva, protože to byla jen nepatrná část z toho, co by bylo potřeba udělat. V příštích dnech a letech docházela postupně naplnění.


     Do chladného bohdalovského kostela byly instalovány topné plynové zářiče, dva vyhřívají loď kostela a jsou připevněny na levé boční stěně nad lavicemi, jeden vyhřívá sakristii. Topení zavedla firma Intop ze Žďáru nad Sázavou, jeho cena  asi 200 000 Kč byla uhrazena z darů věřících.


     Postupem času se zjistilo, že toto vylepšení má i své nedostatky, protože velké množství vznikajících vodních par začalo zvyšovat vlhkost v kostele a to mělo za následek rychlejší poškození varhan a ohrožovalo také ostatní vnitřní zařízení. Bylo třeba najít způsob, jak účinně větrat a zároveň zabezpečit kostel před nezvanými návštěvníky. Do budoucna dost velký úkol, ke kterému se přidávala veliká potřeba provést po desetiletích, kdy nic takého z důvodu politické situace nebylo možné,  generální opravu celé stavby. Vstřícně se k opravě stavělo i na podzim nově zvolené vedení obce, a tak bylo možné zahájit přípravu na několikaleté generální úpravy a opravy kostela, přilehlého parku  i fary. Nikdo však v té době netušil, jak se podaří sehnat finanční prostředky, a proto opravy začaly opatrně podle momentálních možností. 


Rok 1999


     26. března se farnost účastnila prosebné poutě do Sloupu.


     15. května se uskutečnil zájezd obou farností na hlavní pouť do Koclířova.


     Dne 12. června 1999 byl v Rudolci při slavné mši svaté  brněnským generálním vikářem P. Jiřím Mikuláškem požehnán zvon sv. Anna do nové kaple. Zvon ulila Zvonařská dílna Tomášková – Dytrychová, s.r.o. z Brodku u Přerova. Cena zvonu včetně vyzdvižení na věž, zavěšení a elektrického pohonu dosáhla výše asi 120 000 Kč. Z toho zvon samotný stál asi 90 000 Kč.


    Po jaru farníci demontovali drátěný plot kolem parku kostela v Bohdalově a vstupní brány do parku. Stará výplň jednotlivých polí byla odstraněna, rámy očištěny od rzi, nově natřeny a pracovníky obecního úřadu odvezeny do Svratouchu, kde byly firmou opatřeny novým do plastu zalitým pletivem. V mezidobí farníci opravili  a nově natřeli nosné sloupky plotu. Po dokončení opravy oplocení dodala jako dar firma TKZ Polná nové repliky kovových ozdob. Původní již pro poškození nebylo možné použít. Cenu díla vyčíslenou částkou 47 000 Kč hradila v plné výši obec. 


     Po projednání s otcem Weiglem, ve spolupráci a pod garancí obecního úřadu, probíhaly přípravy na první etapu opravy venkovní fasády a střechy kostela. Projektové práce řídil a pozdější dozor prováděl děkanstvím pověřený pracovník Ing. Josef Švoma z Nového Veselí. Zastupitelé obce odsouhlasili vyhlásit na tento účel sbírku.


     Rozpočet opravy v částce 2 569 455 Kč zahrnoval opravu statiky věže, opravu a nátěr střechy včetně nových dešťových svodů, odstranění původní omítky vnějších zdí a novou fasádu kostela.


Rok 2000  - Milénium


     Velkomeziříčský děkan P. Josef Peňáz zorganizoval pěší pouť českých poutníků do Říma ve dnech 16.5. – 24.6.2000 na oslavu Svatého roku spolu se Svatým otcem Janem Pavlem II. Do Vatikánu poutníci dorazili 18.6. v 5 h. ráno, ušli 1 178 km. Setkání na Svatopetrském náměstí se účastnilo statisíce poutníků z celého světa. Řím v tyto dny hostil miliony poutníků.


     Pouť do Sloupu byla konána 14. dubna.


     Truhlářská firma Pavel Pešek z Radostína nad Oslavou vyrobila nová eurookna do lodi kostela, celkem osm. Jejich cenu  300 000 Kč uhradila farnost. Okna jsou členěná do čtverců. Byla nejprve složena v kostele. S následnými opravami fasády, kdy bylo možno využít postaveného lešení, pak byla původní okna v kovových rámech postupně demontována a nahrazována novými. Práce provedli farníci svépomocí pod vedením pana Antonína Cejnka z Chroustova.


     Chystala se sbírka na opravu kostela. Aby farnost předešla nařčením a pochybnostem, protože chtěla oslovit nejen věřící, ale všechny občany, bylo rozhodnuto, že ne farnost, ale obecní úřad založí na tento účel samostatný účet u České spořitelny. To se brzy ukázalo jako prozíravé. Bankovní dům totiž brzy nato provedl vnitroorganizační změnou přečíslování účtů. S garancí obce bylo možné některé dotčené dárce přesvědčit, že se nestali obětí podvodu. 


     Okolní firmy i obecní úřady farnosti byly obeslány dopisy s prosbou  o finanční  příspěvek. Sbírka  proběhla v květnu ve všech obcích farnosti. Po jejím uzavření byly k dispozici tyto prostředky:


Bohdalov obec

 

 

 

občané

 

z rozpočtu r. 1999

 

        1 000 000   

 

složenkou

       38 787   

z rozpočtu r. 2000

 

           500 000   

 

hotově

     194 540   

Pokojov obec

 

            20 000   

 

 

       38 700   

Kyjov obec

 

            10 000   

 

 

       11 700   

Chroustov

 

 

 

 

 

       22 050   

Rudolec obec

 

            30 000   

 

 

       30 597   

úroky z vkladu

 

            12 890   

 

Součet

     336 374   

účet farního úřadu

 

            96 301   

 

 

 

dotace z rozpočtu okresu

            90 000   

 

 

 

Památkový úřad Brno

            50 000   

 

 

 

Agras Bohdalov

 

            50 000   

 

 

 

Agro Měřín

 

            50 000   

 

 

 

Lesní družstvo obcí Měřín

            50 000   

 

 

 

TKZ Polná

 

            20 000   

 

 

 

Astrál Bohdalov

 

            10 000   

 

 

 

p. Chmelař a synové

 

              2 000   

 

 

 

neznámý dárce

 

            14 000   

 

 

 

Součet

 

 

        2 005 191   

 

 

 

Celkem

 

 

        2 341 565   

 

 

 


 

 

 

 

 

 

Výběrovým řízením byla opravou fasády pověřena stavební firma Gremis z Velkého Meziříčí, opravou statiky věže včetně střechy firma Ing. Miloslava Štěpánka ze Žďáru nad Sázavou.


     V květnu pracovníci firmy Gremis pod vedením pana Miroslava Štoly, zdejšího občana a majitele firmy, zahájili stavbu lešení kolem věže kostela, poté otloukli starou omítku a od půli června nově omítali.


Současně farníci vyměnili dvě okna v zadní části lodi nejblíže k věži. Práci ztěžovaly časté deště. Začátkem srpna byla omítka hotová. Po jejím vyschnutí se začala nanášet vrchní barva  keim, kterou dodala firma  ing. Kocmana z Jihlavy. Tyto práce přes vedra až 35°C probíhaly nepřetržitě do večerních hodin  a 7. srpna před poutí byl nátěr hotov. Demontáž lešení byla ukončena 27. srpna. Bylo také provedeno odvodnění základů věže.


     Zároveň firma p. Štěpánka pracovala na opravě statiky věže, zpevňovali světlík traverzami, vyměňovali pohnilé trámy a provedli nátěry střechy. Bezúplatným zapůjčením více jak dvou sad lešení z farnosti Nové Veselí bylo docíleno úspory a cena díla v tomto roce dosáhla částky 1 051 486,70 Kč. Živnostník pan Jiří Promberger z Bohdalova daroval a instaloval nový gong do věžních hodin.


     Živnostník Josef Chalupa opatřil bezplatně níže položená okna v sakristii a bočních kaplích venkovní kovovou bezpečnostní mříží.


     26. srpna odjeli farníci obou farností na společný zájezd do Českého Krumlova, Římova a kláštera Zlatá Koruna v Jižních Čechách. Program zájezdu vyvrcholil účastí na pašijových hrách v přírodním areálu obce Hořice.


Rok 2001


     6. dubna se uskutečnila prosebná pouť do Sloupu.


     Druhou etapu oprav fasády zahájila firma Gremis tento rok datem 5. března stavbou lešení kolem lodi kostela, dále pracovníci otloukali původní omítku. Místní občan pan Josef Štola byl vydatným pomocníkem, když provedl odvoz veškeré suti.Tyto práce ukončili pracovníci firmy 7. dubna. 10. dubna zahájili omítání.


     Současně farníci provedli demontáž a zasazení ostatních šesti oken.


     7. května začali pracovníci firmy JMP ze Žďáru nad Sázavou práce na oškrabávání starého nátěru střechy nad lodí kostela, poté byla střecha natírána barvou.


      Koncem května byly zednické práce na fasádě hotové a po čtrnáctidenní pauze, kterou nutně potřebují omítky k vyschnutí, natírali fasádu vrchní barvou. 19. června nátěry dokončili, připevnili nové dešťové žlaby a svody a následující den začali rozdělávat lešení. 25. června práci ukončili. V krátké době provedli odvodnění základů lodě a úklid parku. Do nadcházejících letních měsíců zářil kostel novotou. Cena díla tento rok dosáhla částky kolem 1,5 mil. Kč. V zaokrouhleném součtu celková cena opravy střechy činila 483 245 Kč a oprava fasády 2 062 048 Kč, sečteno 2 545 293 Kč.


       Patří veliký dík obecnímu úřadu, občanům Bohdalova, obecním úřadům a občanům okolních obcí, zúčastněným firmám za finanční přispění, památkovému úřadu i odboru památkové péče okresního úřadu, především paní Odvárkové, za finanční i odbornou pomoc, firmám Gremis, Štěpánek, JMP i dalším zúčastněným za provedené práce, Ing. Švomovi za veškerou pomoc a odborné vedení, otci Weiglovi a Marii Dvořáčkové za vstřícnost, trpělivost a všemožnou pomoc. Především však Boží milosti, že otevřela ta správná srdce a toto dílo mohlo být vykonáno.


   30. června byl organizován farní zájezd do Chlumku, Luže a na Homol.


     V tomto roce byl den 28. září, tj. den zavraždění českého světce a knížete sv. Václava, hlavního patrona českých zemí, vyhlášen státním svátkem. Jako Den české státnosti se začal slavit od roku 2002.


       19. prosince v ceně asi 20 000 Kč byli obcí na střechu fary a domek rodiny Urbánkových instalovány reflektory, které kostel osvěcují v noci a jako dominanta území krásně vyniká především z pohledu od rudolecké malé kapličky.     


    Jedna velká starost ubyla, potřeba dalších oprav se stávala nutností.  Už jsme však nehleděli do budoucna s takovými obavami jako poprvé.


Rok 2002


Kamenný kříž na začátku obce Chroustov

     Jedná se o jednoduchý kamenný kříž, ramena kříže jsou ukončená ve tvaru trojlistu. U paty kříže na přední ploše je reliéfně vytesaná umrlčí lebka se zkříženými hnáty, pod ní letopočet 1849. Na horním rameni je osazena nápisová blána s písmeny I.N.R.I., pod ní korpus ukřižovaného Krista ve tvaru písmene Y.


     Ze zápisu restaurátora akd. sochaře Martina Kovaříka v r. 2002:

určení místa – za obcí při silnici na Bohdalov

rejstříkové číslo památky v ÚSKP – 4077

rozměry – výška 580 cm, korpus Krista 70 cm

odborný finanční odhad restaurátorské práce 250 000 Kč, provedeno v konečné účtované ceně 51 000 Kč, oprava hrazena z rozpočtu obce Bohdalov              /brožura Chroustov 1353-2003/


     Pouť do Sloupu k Panně Marii Bolestné byla vykonána 22. března.


     V historii farnosti zřejmě poprvé byla pořádána tříkrálová sbírka v sobotu okolo svátku Tří králů. Skupiny školních děti /Tří králů/ s jedním zletilým v každé skupince obcházely dům od domu s prosebnou koledou. Výnos pro charitu za farnost činil 19 260 Kč, z toho Pokojov 2 530 Kč.  Za celou republiku dosáhl výše 37 milionů  Kč. /uvedeno v kronice obce Pokojov/ Mladí lidé tuto prvorepublikovou tradici neznali, starší generace trochu pozapomněla, takže občané zprvu dost dobře nechápali,  o co se jedná. V následujících letech vešla sbírka v obecné povědomí, při její organizaci jsou nápomocny i místní úřady a stala se znovu tradicí v celé zemi.


    V únoru začali řemeslníci předělávat elektrické rozvody po celé faře. Se zapravením zdí, bílením a natíráním podlah trvaly práce přes léto. V červnu byla také natřena plechová střecha na farní budově.


     20. a 21. března byla z kostela odstraněna stará dřevěná předsíň u hlavního vchodu a nahrazena kovovou branou. Brána je dílem kováře p. Dvořáka z Radňovic. Plexisklová výplň brány je členěna tak, aby určité díly byly lehce demontovatelné a bylo tím umožněno větrání kostela. Za příznivého počasí jsou otevřeny hlavní vchodové dveře, přes bránu je umožněn pohled na oltář i do vnitřních prostor,  ale zároveň jsou zabezpečeny památky a celé zařízení.


 Založení tradice prosebných poutí Nový Jeruzalém

     13. května byla založena tradice účasti na prosebných poutích Nový Jeruzalém. Konají se každý měsíc 13. dne vždy v jiné farnosti a sjíždějí se na ni poutníci ze širokého okolí. Tato se konala v Rožné. Jsou dány trvalé prosebné úmysly: za nová a trvalá kněžská a řeholní povolání, za věrné a obětavé spolupracovníky kněží, za vzrůst víry v našem kraji, za život těla i duše pro všechny počaté děti, za pokoj a  mír ve světě a v našich rodinách, na smír za hříchy celého světa. Prosebné poutě začínají zpěvem litanií, následuje modlitba svatého růžence, po něm je sloužena mše svatá a pouť zakončí uctívání putovního milostného obrazu Panny Marie. Po celou dobu pouti je umožněno poutníkům vykonat svátost smíření.


      25. května se uskutečnil zájezd do Plzně do katedrály a do „Meditační zahrady“. Tu na svém pozemku vybudoval důstojník čsl. armády Luboš Hruška. V r. 1960 jej propustili na amnestii z totalitního vězení. Zahradu budoval 30 let, je pojata jako křížová cesta obětí zla.


     18. června prasklo srdce u zvonu sv. Zikmunda v pražské  Svatovítské katedrále. Sdělovací prostředky o této události informovaly s poukazem na historii, kdy taková událost v minulosti vždy znamenala předzvěst vážných pohrom. Tak se stalo i tentokrát. Jižní a Západní Čechy postihly v srpnu rozsáhlé povodně, které postupovaly dále ku Praze. Tam stoletá voda zaplavila níže položené části města a postupovala dále kolem řeky Vltavy k Labi a dosáhla až k severním hranicím země, městům Ústí nad Labem a Děčínu. Dílna zvonaře Petra Manouška, kde se mělo odlévat nové srdce zvonu, byla zatopena. Jeho odlití bylo poté svěřeno podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou. Nové srdce bylo do zvonu ukotveno před svátkem sv. Václava.

 /z kroniky obce Pokojov/


Rok 2003


    Při tříkrálové sbírce farnost vybrala 23 542 Kč, z toho Pokojovští 3 221 Kč.


     Pouť do Sloupu byla vykonána 11. dubna.


     V tomto roce byla vyměněna okna a dveře včetně zárubní v pokojovské kapli. Práci provedla dílna pana Františka Boháčka z Nového Veselí v ceně 72 257,50 Kč. Cenu  uhradil místní obecní úřad.          /z kroniky obce Pokojov/


      Tento rok  bylo biskupstvím nařízeno provedení inventarizace církevního majetku. Povinnost vycházela z novely zákona o účetnictví. Inventarizace byla dělána se smíšenými pocity, protože současná levicová vládnoucí strana sociálně demokratická začala vyhrocovat jednání o navrácení církevního majetku a nebyl zřejmý pravý důvod takové povinnosti. Otec Weigl v tom viděl stín  minulosti a byl opatrný. Majetek byl sepsán, kulturní památky nafoceny,  přiřazeny k soupisům a odeslány na biskupství. Jedna sada fotografií byla ponechána na faře. Tuto si vyžádala na  půjčení pro potřeby odboru paní Odvárková z odboru památkové péče kraje Vysočina. V pořádku vrátila fotografie zpět a v budoucnu v mnohém při opravách pomohla.


     V letních měsících započala generální rekonstrukce elektrické sítě ve farním kostele se současnou výměnou světel, osvětlení oltářů a křížové cesty. Byla zabudována digitální číselná tabule na oznámení čísla zpívané písně. Zakázku provedl živnostník pan Bobek z Nového Veselí v ceně díla 246 745,60 Kč. 200 000 Kč bylo hrazeno z příspěvku obecního úřadu, zbývající část ze sbírek farnosti. Aby mohly být slaveny alespoň nedělní bohoslužby, bylo třeba každé pondělí přikrýt oltáře a lavice, sbalit koberce. Každý pátek pak vše odkrýt, uklidit a připravit. Stejně tak při ostatních nutných obřadech. Tato práce ležela především na obětavých ženách, za což jim patří veliký dík. Opravy probíhaly do zimních měsíců.


      Od 10. listopadu po dobu 3 dnů probíhala výměna oken na faře v části do ulice.


Rok 2004


     Obecním úřadem v Kyjově bylo pořízeno a financováno elektrické zvonění ve zdejší kapličce.    


Z Kyjova pocházejí dva kněží:

 P. Emanuel Kašík, narozen 24.12.1914. V roce 1946 odešel do ciziny. Po krátkém pobytu v Itálii a Španělsku odešel jako misionář do Jižní Ameriky, stát Peru. Zemřel 27.4.2004 v Areguipa.

P. Josef Kašík, narozen 22.4.1917. Roku 1950 byl vysvěcen na kněze. Roku 1951 po rozpuštění Řádu pracoval jako zedník na stavbě Křimovské přehrady u Chomutova. V r. 1957 při pádu z namrzlého lešení tragicky zahynul a je pohřben v Bohdalově. 

O úklid v kapli a všechny potřebné práce se dlouhá léta starala rodina Kašíkova. Nejprve zhruba do roku 1970 to byly sestry Andělka a Kateřina Kašíkovy a potom rodina Stanislava Kašíka. Ten také zařídil a zhotovil do kapličky nové lavice. Pro svůj věk již tuto práci nemohl vykonávat a dál se o kapli starali manželé Josef a Ludmila Coufalovi. V roce 2004, kdy oba manželé vážně onemocněli, toto převzali manželé Josef a Ludmila Charvátovi.                                                   /z kroniky obce Kyjov/


       Tříkrálová sbírka tento rok skončila výnosem 27 427 Kč, z toho Bohdalov 15 765 Kč, Chroustov 4 183, Pokojov 3 155 Kč a Rudolec 4 324 Kč.


     Prosebná pouť do Sloupu se uskutečnila 24. dubna.


     Pro stále vysokou vlhkost ve farním kostele bylo 27. února započato s pracemi na jejím snížení. Byla otlučena omítka vnitřních obvodových zdí od podlahy do výše 2 m. Po obvodu vnitřních zdí byl farníky po sobotách okolo základů vyhlouben výkop pro větrací kanál. Sanační omítky zdí a větrací kanál na pravé straně kostela prováděli pracovníci Ing. Kašpárka z Nového Veselí. Pravá strana byla řemeslně dokončena 16. dubna a cena díla dosáhla výše 220 609,20 Kč. Ing. Švoma z Nového Veselí spolu s farníky poté položili zpět kamennou dlažbu. Každá dlaždice musela být při rozebírání podlahy popsána, aby mohla být později zasazena na své původní místo.


     6. července byla tři původní stropní světla demontována a nahrazena novými.


     Dále pak probíhaly stejné práce na levé straně kostela /k faře/, tentokrát prováděné firmou Ing. Jana Součka z Velké Losenice. Subdodávku vzduchotechniky instalovala firma  Václava Elera ze Žďáru n. Sáz. Práce dokončili 20. prosince a fakturační cena díla představovala částku okolo 450 000 Kč. Obecní rozpočet věnoval na tuto akci příspěvek ve výši 200 000 Kč. Výkopové práce, odvážení přebytečné hlíny a zpětné položení dlažby provedli svépomocí farníci a hasiči farnosti. Všem buď vysloven vřelý dík.


 Rok 2005


     Finanční částka tříkrálové sbírky dosáhla výše 35 412 Kč, z toho Bohdalov 19 347 Kč, Chroustov 5 957 Kč, Pokojov 5 085 Kč a Rudolec 5 023 Kč.


     Sloupskou pouť jsme slavili tento rok 18. března. Již se stalo tradicí, že se k farníkům obou našich farností Bohdalov a Nové Veselí přidávají i farníci z okolí – Ostrova nad Oslavou, Stáje, Žďáru n. S.


     Smutnou událostí roku se stala nemoc Svatého otce Jana Pavla II. Celý svět v tichém pohnutí sledoval jeho pobyt v nemocnici, trpělivé snášení obtíží a bolesti i jeho poslední úsměv a pokynutí rukou, které věnoval svým ovečkám z okna papežské rezidence ve chvíli, kdy již nemohl promluvit. Pozemská pouť Svatého otce skončila 2. dubna ve 20:37 h. Petrův úřad zastával téměř 27 let a v květnu by se dožil 85 roků. Za svůj pontifikát navštívil více než 110 zemí světa, vřelý vztah a velikou důvěru k němu měla především mládež. Přes svou laskavost a otcovskou vstřícnost byl dvěma atentáty ohrožen na životě. První byl spáchán 13. května 1981 tureckým občanem, který použil na Svatopetrském náměstí střelnou zbraň, druhý byl útok nožem 12. května 1982 v portugalské Fatimě. V obou případech mu byla ochránkyní a pomocnicí matka Boží Panna Maria, které se cele odevzdal. Jeho heslem bylo „Totus Tuus“, „Celý Tvůj“. Podíl na zásadních celosvětových změnách je nepopiratelný. I naše vlast mu vděčí za mnohé. Kéž Pán dovolí, aby byl naším pomocníkem i v časech budoucích.


     Pohřeb Jana Pavla II se konal za mediální účasti celého světa a statisíce věřících /bylo očekáváno až 4 miliony poutníků/ přijeli do Říma osobně.  Dne 8. dubna po smutečních obřadech, které začaly v 10.00 h. SEČ,  byly ostatky Svatého otce uloženy v dubové rakvi do podzemí baziliky Svatého Petra v Římě.


     Jeho nástupcem byl sborem kardinálů dne 19. dubna zvolen kardinál Josef Razinger, původem z německého Bavorska. Přijal jméno Benedikt XVI. Jeho prvními slovy k ovečkám bylo: „Pojďme vpřed za Ježíšem Kristem a jeho Matka nás ochrání“.


     Do pokojovské kaple byla přivedena plynová přípojka a instalováno plynové vytápění. Fakturační cenu 10 200 Kč hradila obec ze svého rozpočtu. Firma J. Kopečného z Olomouce provedla opravu elektrického zvonění v hodnotě 34 272 Kč, fakturu taktéž hradil obecní rozpočet.                                                                                                /z kroniky obce Pokojov/   


      Živnostník pan Jaroslav Ficek z Nového Veselí zhotovil v listopadu nové stupínky do kostela k hlavnímu oltáři a obětnímu stolu.. Původní byly natolik zteřelé, že každým okamžikem hrozilo jejich prolomení.


     V letních měsících byl kostel hodně větrán a vysoušen, protože další potřebou bylo opravit vnitřní popraskané omítky a celý jej vybílit. Po půli července bylo postaveno lešení v celé lodi kostela a 31. července bylo vše připraveno na bílení. Tyto práce opět prováděla firma Ing. Jana Součka z Velké Losenice ve spolupráci s firmou Židlický z Janovic. 12. listopadu dobílili loď kostela, 17. listopadu sakristii. Poté  umyli okna a sochy, demontovali lešení a


1. prosince se po dlouhé době kostel ukázal v celé kráse. Dále byly vybíleny kruchtičky, prostory kolem varhan včetně všech přístupových schodišť a schodiště do věže.


      Následně ženy provedly  generální úklid, pan Ficek předělal stupínek, firmou byly opraveny podlážky lavic, desky a stupínky postranních oltářů, vše poté bylo konzervováno a natřeno. Stupínek pokryl nový hnědavý koberec.


     Dohled nad bílením kostela měli památkáři – NPÚ z Brna i odbor památkové péče kraje Vysočina. Celková cena díla dosáhla výše 637 761 Kč. Na úhradě se podílel obecní rozpočet ve výši příspěvku 200 000 Kč, dotace kraje 191 300 Kč a prostředky farnosti 246 461 Kč. Na tento účel otec Weigl vyhlásil sbírku každou první neděli v měsíci. Všem, kdo poskytli jakoukoliv pomoc i pracovníkům firmy za odvedenou práci patří veliký dík.


  V neděli 13. listopadu proběhla sbírka pro Afriku. Vybraná částka 4 050 Kč byla určena na pořízení  Biblí pro Etiopii.


     V tomto roce probíhaly také opravy chroustovské kaple. Byla postupně opravena fasáda v hodnotě 226 717 Kč, provedeny nátěry střechy v ceně 19 547,50 Kč, pořízen elektrický pohon zvonu v ceně 34 986 Kč. Prostředky poskytl rozpočet obce Bohdalov.      /údaje z účetnictví obce Bohdalov/


Rok 2006


     Tříkrálová sbírka přinesla za farnost výtěžek 34 399 Kč, z toho Bohdalov 19 585 Kč, Chroustov 4 880 Kč, Pokojov 5 000 Kč, Rudolec 4 934 Kč.


     Pouť do Sloupu tento rok připadla na datum 7. dubna a opět byl vypraven autobus s poutníky obou farností i okolí.


     Hlavní opravy ve farním kostele byly s pomocí Boží úspěšně dokončeny. Přesto ale zůstaly další potřeby. Především všemi zásahy nejvíce utrpěly varhany. A to tak, že na ně již nebylo možné hrát, bylo nutné používat přenosné. Odborná komise i přizvaná varhanářská firma  vyslovila závěr, že především dřevěné části manuálů jsou značně poškozené červotočem a vlhkostí a měch těmto vlivům podlehl úplně. Možnost pořídit varhany nové byla neuskutečnitelná, částka opravy dosahující 600 000 až 800 000 Kč byla, vzhledem k předešlým finančním vydáním za opravy, těžce realizovatelná. Hledali jsme přijatelnější řešení. Naděje nám svitla v osobě p. Karla Zadáka z Brna. Ten varhany prohlédl a slíbil pomoc. Varhany se měly opravit ve dvou etapách a rozpočet opravy neměl přesáhnout 413 000 Kč.


     Další velkou potřebou bylo upravit park okolo kostela.


     Pokojovští farníci tento rok opravili oltářní obraz v kapli. Restaurátorské práce provedla paní Marta Mužátková z Nového Města na Moravě. Obraz byl ošetřen proti červotoči a opraveno jeho osvětlení. Fakturační cenu 11 000 Kč hradila obec.     /z kroniky obce Pokojov/


Rok 2007


  Již tradiční tříkrálová sbírka ve farnosti měla hodnotu 35 252 Kč, z toho Bohdalov 19 239 Kč, Chroustov 6 217 Kč, Pokojov 4 404 Kč a Rudolec 5 392 Kč.


     Prosebná pouť do Sloupu k Panně Marii Bolestné byla vykonána 30. března.


     Na pokojovské kapli byly vyměněny okapy a svody. Byly zhotoveny z měděného plechu a klempířské práce provedl místní občan p. Dušan Krčál. Dále byl  p. Jiřím Vařákem položen přístupový chodník a vydlážděno prostranství před kaplí. Práce hradila obec ze svého rozpočtu.                 /z kroniky obce Pokojov/


    Kyjovští farníci zahájili  rozsáhlou opravu místní kapličky. Byla provedena důkladná izolace obvodových zdí, provedeno odvodnění základů, jejich zasypání štěrkem a osazení obrubníky. Uvnitř kaple byla odstraněna omítka po poloviny kaple, zbytek oškrábán na původní malbu a provedeno vyspravení prasklin po celé klenbě. Poté byly zdi zomítány izolační omítkou. Dále byla vykopána podlaha, kolem zdi byl proveden vzduchový kanál, provedena izolace a položena nová dlažba. Byl proveden nátěr střechy a nová barevná fasáda.


Pan Pól zhotovil nový oltářní stůl včetně stupínku, nová vchodová futra, také zrenovoval sochu Panny Marie. Kapli také prohlédl statik. Bylo provedeno zpevnění u vchodových dveří. Oprava trvala do konce září.   

/z kroniky obce Kyjov/


  Oprava varhan započala v jarních měsících jejich demontáží a odvozem opravitelných částí do dílny p. Zadáka. V říjnu byla hotová první etapa oprav odvezených částí  a v prosinci byly opravené díly osazeny na původní místo. O Vánocích poprvé po dlouhé době varhany zazněly.


     20. srpna farní dobrovolníci začali rozebírat kamenné schodiště u hlavního vchodu ke kostelu. Betonové části však nebylo pro pevnost betonu možné rozbít. Nepomohla ani sbíječka zapůjčená Agrasem Bohdalov. Rozbití betonu bylo nakonec ponecháno technice  firmy Gremis z Velkého Meziříčí, která měla výměnu hlavního schodiště a opravu dlážděného prostranství před hlavním vchodem provést. Svépomocí  rozebrali farníci původní dláždění z žulových kostek.


     V měsíci září položila firma nové žulové schodiště. Jeho cena dosáhla výše 100 000 Kč a po řemeslné stránce je práce kameníků  hodnocena s uznáním. Poté probíhalo vydláždění prostranství v zadní části parku od schodiště k hlavnímu vchodu, vchodu na věž a bočnímu vchodu. Protože byly použity původní žulové kostky, fakturační cena díla dosáhla jen  220 000 Kč. Příspěvek z  rozpočtu obce pokryl  200 000 Kč, zbývající část hradila farnost.


     Nové schodiště 3. listopadu poprvé vyzkoušel vzácný host. Byl jím brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle, který 35 mladým farníkům udělil tento den svátost biřmování. Po celou dobu přípravy biřmovance duchovně vedl otec Alois Weigl. Slavnostní ráz obřadu podtrhl svým zpěvem chrámový sbor z Polné.


     Z Bohdalova přejel otec biskup do Nového Veselí ke stejné slavnosti v místním kostele sv. Václava. Po obřadech byli starostové obcí obou farností, členové farních rad a další hosté pozvání P. Weiglem na faru do Nového Veselí k slavnostnímu setkání s otcem biskupem. Toto setkání bylo nezapomenutelné a velice podnětné. S odstupem času můžeme říci, že se pan farář vlastně loučil s těmi, kteří ho při jeho službě často provázeli a řešili s ním různé i provozní záležitosti. Otec Weigl již zakrátko nastoupil svoji křížovou cestu.


 Rok 2008


      Tříkrálová sbírka za farnost dosáhla výše 33 918,50 Kč, z toho v Bohdalově vybrali  17 708 Kč, v Chroustově 5 929 Kč, v Pokojově 4 600 Kč a v Rudolci 5 681,50 Kč.


     Pokojovský občan pan Bohumil Svoboda opravil zdarma elektroinstalaci v kapli. Čelní desku oltáře renovoval pan Lubomír Štancl z Jihlavy za cenu 9 000 Kč. Paní Pomykalová z Boršic dodala plachetky na oltář v ceně 2 400 Kč a nové srdce ke zvonku bylo pořízeno v hodnotě 5 656 Kč. Všechna vydání hradila obec z rozpočtu.              /kronika obce Pokojov/


     Na opravu varhan proběhla sbírka. Každá obec farnosti přispěla svým dílem. Celkem sbírka přinesla částku 55 000 Kč, z toho Bohdalov 22 800 Kč, Chroustov 3 500 Kč, Kyjov 4 000 Kč, Pokojov 23 700 Kč a Rudolec 1 000 Kč.


     Pan Zadák pokračoval v opravě varhan a ke dni 13. dubna ji  kompletně dokončil. Na svoji práci dal záruku 10 let a dodržel rozpočet opravy, za kterou fakturoval smluvních necelých 413 000 Kč. Mimo smlouvu dodal po dohodě ještě motor k pohonu varhan v ceně 4 500 Kč.  Obecní rozpočet pomohl částkou 200 000 Kč, zbývající část hradila farnost.


    V letních měsících pokračovaly práce na úpravě parku kolem kostela. Cestičky kopírující obvod plotu byly zrušeny, vyrovnány s terénem, dosypány hlínou a zasety trávou. Hlavní pěšinky pracovníci firmy Gremis z Velkého Meziříčí znovu vydláždili. Jednalo se o cestičku od brány k náměstíčku směrem ke kříži, odbočující cestičku k soše obětem první světové války a dále obě spojovací cestičky kolem obvodových zdí kostela k prostranství u hlavního vchodu. Obecní úřad na tuto úpravu fakturačně převzal částku 96 000 Kč, přispěl rovněž vlečkou dlažebních kostek, které nepožadoval uhradit. Chybějící dlažební kostky byly dokoupeny v hodnotě 33 000 Kč a cena prací dosáhla výše 182 000 Kč. Tyto částky hradila farnost.

 

     Hlavní práce na opravě kostela a zvelebení jeho blízkého okolí byly dokončeny. Stalo se to v příhodný čas, protože pohled do budoucího období naznačoval ztížení podmínek pro další větší akce.


     30.11.2008 se uskutečnil adventní koncert pěveckého sboru Čestmír z Polné spojený s mikulášskou nadílkou.


     Otce Weigla  několikrát během roku vyřadily zdravotní potíže z jeho služby. Musel pobývat  i čas od času v nemocnici a o farníky se v tuto dobu starali okolní kněží a jáhnové, především P. Josef Krchňavý ze Zámku Žďár, P. Tomáš Holý a jáhnové pan Lacina a Dvořáček také ze Žďáru, polští otcové Pallotini z Jam, kněží z Osové Bítýšky, Jihlavy,  novoměstský děkan P. Jan Daněk, sekretář brněnského pana biskupa P. Jaroslav Čupr a další. Znovu si věřící, ale i mnozí další občané uvědomili, jak velkým Božím darem je, když kněz může být stále ve farnosti přítomen.


     Kyjovští občané od června pokračovali v opravách své kaple. Byla vyměněna skla u oken, zhotoveny nové vchodové dubové dveře od p. Póla z Měřína a obloženy schody dlažbou. Jelikož omítka  v kapli částečně opadla, firma Gremis musela v záruce provést opravu a znovu natáhnout omítku v dolní části kaple.                /kronika obce Kyjov/

 

Rok 2009


     Tříkrálová sbírka pro charitu přinesla výnos 37 190,50 Kč, z toho Bohdalov 19 923 Kč, Chroustov  6 440 Kč, Pokojov  4 897,50 Kč, Rudolec 5 930 Kč.


     Pouť do Sloupu k uctění Panny Marie Bolestné jsme spolu s farníky z Nového Veselí a okolních farností vykonali tento rok 3. dubna.


     Zdravotní potíže otce Weigla se zhoršovaly tak, že 10. února sloužil svoji poslední veřejnou mši svatou. Dále již kněžskou službu nemohl vykonávat a k nutným obřadům a slavení nedělních bohoslužeb dojížděli kněží a jáhnové diecéze. V době Velikonoc vykonával obřady pro farnost Nové Veselí i Bohdalov otec Jaroslav Čupr, sekretář brněnského pana biskupa. Dne 11. května otec Weigl v nemocnici v Novém Městě na Moravě ve věku 82 let odešel na věčnost.


     V posledních letech, od smrti veselské farní hospodyně  Anežky Janalíkové, která zemřela 28.2.1996, mu  byla velikou pomocnicí paní Marie Musilová z Nového Veselí. V době nemoci otce Weigla se ve většině starala o něho i o provozní potřeby obou farností. Velice úzce spolupracovala s nadřízeným pana faráře děkanem P. Janem Daňkem z Nového Města na Moravě i bohdalovskou farní hospodyní Marií Dvořáčkovou. Za vše buď paní Musilové veliké Pán Bůh zaplať.


    Pohřeb otce Weigla se konal v Novém Veselí 20. května 2009 v 15,30 hodin za účasti asi 40 kněží, jáhnů, biskupa Mons. Pavla Posáda, který celebroval zádušní mši sv.,  generálního vikáře brněnské diecéze P. Jiřího Mikuláška a dále starostů a představitelů obcí obou farností i velkého počtu věřících. Po obřadech byla rakev s ostatky převezena do Svatoslavi a uložena do hrobu rodičů. Z Nového Veselí byl vypraven autobus a mnozí farníci pana faráře doprovodili až k jeho hrobu. V létě pak nechali zhotovit žulové desky na přikrytí hrobu a celkově hrob opravit.


     Až po pohřbu otce Weigla nám paní Musilová předala několik informací z jeho života. Z rodiny jej nejčastěji navštěvoval jeho bratranec. Po pohřbu se setkala s jeho bývalým spoluvězněm. Ten o životě v táborech PTP podal několik informací. Zmínil, že jako seminarista měl Alois Weigl daleko horší podmínky než jiní. Byl týrán ponižujícími způsoby, byly mu vyraženy zuby, měl trvalé následky po poranění nohou a jeho žaludeční potíže byly také důsledkem týrání. Pochopili jsme, proč byl otec Weigl tak nesmlouvavý ke všem formám zla a tak zásadový v otázkách víry. Svou rodinu chránil tím, že se vzdal častého styku s ní, aby nebyl příčinou potíží. Uvědomili jsme si, že jsme o těchto událostech neměli ani tušení, pan farář vše ukryl ve svém nitru. Mnohé jsme docenili až dodatečně a tím větší úcta a vděčnost mu patří.


     Po odchodu otce Weigla se o naši farnost staral pan děkan Jan Daněk z Nového Města na Moravě. Farníci věděli o nedostatku kněží v celé naší vlasti a o možnosti, že naše farnost nemusí hned dostat nového nástupce. Přesto ale s vírou čekali a doufali v Boží milost.


     Dne 18. července přibyl na faru v Novém Veselí nový duchovní správce farností Nové Veselí a Bohdalov R. D. Mgr. RNDr. P. Miroslav Kazík, narozen 3.10.1957 v Uherském Hradišti.  Spolu s ním přišla i pastorační asistentka Mgr. Marie Chmelařová, narozena 27.4.1948 rovněž v Uherském Hradišti, katechetka, pomocnice s přípravou na křty a svatby, farní hospodyně a varhanice. Se sborem dětí a mládeže začala nacvičovat nové písně, které přispívaly ke kráse bohoslužeb. Jejich předchozím působištěm byl Hrádek u Znojma. Boží milost se ukázala opět větší než to, v co se kdokoliv z farníků odvažoval doufat. Buď Bohu díky.


     Svoji kněžskou službu v naší farnosti zahájil P. Kazík slavením ranní mše svaté 19.7.2009 v 8,00 hodin v Bohdalově.


     V srpnu 2009 pokračovali v opravě kyjovské kapličky. Firma Gremis kapličku vymalovala  a provedla následný úklid. 11. října při poutní mši svaté otec Kazík kapli znovu vysvětil. 

/z kroniky obce Kyjov/


Zapsala Pejchalová Miloslava


Komentáře:

přidej komentář

Dnes je 19. října 2018

svátek má Michaela

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU