Poutě do Cách na hranicích Německa, Belgie a Holandska - Pěší pouť KŘTINY- PRAHA - CÁCHY 2014
17.04.2021 - ostatní poutě
K Panně Marii Aachenské na slavnost otevření a uctívání čtyř látkových ostatků (doslova svátostin) - Heiligstumfahrt - se mnou 19.6. 2014 došlo 14 poutníků z Francie (4) a ČR a s nimi dva řidiči. Přijelo 20 slovenských poutníků z Bruselu a 40 z Kladna. Ti přivezli darem Lidickou Madonu od Zdirada Čecha. Přišli i Slovinci a v úterý přijedou Maďaři vedeni arciopatem z Panonhalmy biskupem Asztregim už počtvrté od pádu železné opony.
Stejnou českou cestou nás před 7 roky přišlo pěšky pět. Dary, které tenkrát přivezli kladenští, jsou na čestném místě v pokladnici. Ostatky sv. Prokopa, patrona města Kladna, jsou vedle středověkého oltáře sv. Václava a šatičky pro milostnou sochu Panny Marie jsou hned v úvodní části.
Letos nás Bohu díky nás přibylo, i když jsme už nemohli jít všichni všechno pěšky. Poprosili jsme o účast i francouzské poutníky z hnutí Poutní cesta křesťanskou Evropou.
Poutníci 2014:
Karel K., manželé Lubomír a Marie M. ušli ze Křtin pěšky vše - cca 1180 km, Marie D. a Vlasta Š. přes 600 km, Francouzi Robert a Claudia Mestelanovi asi 500 km, Claude H. a Zdeněk V. přes tři sta, já necelé dvě stovky, Marie Š. starší přes stovku, Marie Š. mladší, Petr K. a Vojtěch F. necelou stovku, Yves (manžel Claude) a řidiči Rostislav (manžel Vlasty) a Ladislav Š. pár desítek kilometrů.
Na na úmysly vámi svěřené jsme prosili na dotek šátku, tedy látky ostatků: košile Panny Marie, plenek Pána Ježíše a jeho bederní roušky a plátna z mísy, na které byla položena hlava sv. Jana Křtitele.
Prosili jsme také za všechny dobrodince a hlavně
na všechny úmysly pouti:
1) poděkovat za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi.
2) konat pokání za všechny války a křivdy, ke kterým dávno i nedávno na obou stranách.
3) prosit za obnovu křesťanských kořenů Evropy, nechceme, aby uschly.
L.P. 2014 ještě 4) za posvěcení rodin a rodiny v těžkostech.
Děkujeme všem dobrodincům a děkujeme Bohu za ně i za celou cestu. A zvláště děkujeme andělům strážným. A Panně Marii, Voditelce našich cest. A sv. Karlu Velikému a sv. Jakubovi a všem svatým.
Hlavním bodem Cách je osmiboký chrám Panny Marie, který dal postavit císař Karel Veliký (+ 814) kolem roku 800.
Náš otec vlasti Karel IV. zahájil přístavbu kněžiště ve stylu Svaté kaple v Paříži. Dnes je tato takzvaná Chórová kaple větší než původní chrámová loď a na první pohled připomíná pražskou katedrálu. Dostavěna byla až v roce 1414 a letos má tedy kulaté výročí, podobně jako Karel Veliký.
Do Cách se od nás putovalo už předtím, z okolních diecézí jako dosud, ale především z východu, ze slovanských zemí a z Uherska. První pravidelná pouť se konala v roce 1349, Karel IV. se jí osobně zúčastnil a byl při ní (podruhé) korunován na římského krále. Už tenkrát rozhodl, že se bude putovat jednou za 7 let a jen tehdy se ostatky budou dávat k uctívání.
Za Josefa II. poutníci z východu přestali chodit, tradice se pomalu obnovuje až po pádu železné opony.
Poutní cesta křesťanskou Evropou - La Route de l´Europe chrétienne - má tento znak a tyto stránky
