Navštívili nás Francouzi a ptali se na Poselství z Mariazell - Česky

jestli je u nás ještě živé to závěrečné poselství z Pouti středoevropských národů do Mariazell L.P. 2004, které se jim velice líbilo, a které šíří ve francouzštině všude po svých cestách. Se zahanbením jsem nemohl říci ano. Jako se však pěší poutníci starají, aby se nezapomnělo na zasvěcení našeho národa Bohu rukama Panny Marie na Velehradě L.P. 1993 a každý rok jej tam obnovují, tak něco udělejme pro toto poselství.

Prvním krokem je znovu si je připomenout:

POUŤ NÁRODŮ DO MARIAZELL   22. května 2004

POSELSTVÍ BISKUPŮ

Týden před svatodušními svátky jsme se my, biskupové z osmi zemí Evropy, sešli spolu s mnoha poutníky - ženami, muži a mladými lidmi - zde v Mariazell, jednom z velkých poutních míst střední Evropy, u Magna Mater Austriae, Magna Domina Hungarorum, Alma Mater Gentium Slavorum. V našem středu byl kardinál Angelo Sodano, vyslanec Svatého otce. Krátce po nedávném rozšíření Evropské unie podáváme svědectví o vůli podílet se jako křesťané na výstavbě společného evropského domu. Východiskem je pro nás evangelium. Známe problémy a hrozby dnešní Evropy. Ale také vnímáme šanci pro vývoj mírumilovného společenství na našem kontinentě uprostřed celého lidstva.

Jako lidé se nacházíme vždy ve společenství s dalšími lidmi. Naše křesťanská odpovědnost se týká všech lidí s jejich radostmi a strastmi, nadějemi i úzkostmi. Všichni jsou přes veškeré rozdíly a protiklady našimi bratry a sestrami, neboť Bůh je otcem nás všech. Nejhlubším pramenem naší síly k lidství ve společenství s ostatními je Ježíš Kristus, náš Pán a Spasitel. Na základě víry v něj nespočetné množství lidí již 2000 let spolubuduje a utváří evropský dům. Mezi nimi šest svatých mužů a žen, které uctíváme jako patrony Evropy: otec mnišství, svatý Benedikt, Cyril a Metoděj, světci slovanských národů, Brigita Švédská, Kateřina Sienská a Edita Steinová.

Jako církev jsme dědici světců. Jsme ale také dědici hříšníků, kteří často zatemňovali tvář Krista i církve. Připomínáme si stinné stránky dějin církve, jako to obdivuhodně učinil i Svatý otec. Pomáháme tak našim národům a státům vyrovnat se s temnými kapitolami vlastních dějin a společné historie Evropy a vykročit cestou smíření. To je předpokladem pro budoucnost Evropy ve znamení míru.

Ačkoliv si to všichni neuvědomují, žijeme v době velkých rozhodnutí. My biskupové proto prosíme všechny křesťany svěřené nám do pastýřské péče: Neskrývejte svou víru! Nezůstávejte stát na okraji cesty do společné budoucnosti! Kráčejme společně, ve vzájemném dialogu, přemýšlení, spolupráci. Hledejme spojenectví se všemi lidmi dobré vůle! Každý z vás k tomu může něčím hodnotným přispět. Jsme přesvědčeni, že novou, (ještě) lepší Evropu nelze vybudovat bez křesťanů nebo proti nim, bez Krista nebo proti němu.

Starobylá milostná soška Panny Marie Celské ukazuje na svého syna Ježíše Krista. Hledíce na tento výjev, připomí-náme si Mariina slova, která řekla na svatbě v Káně lidem v jejich tísnivé situaci. Tato slova znějí: „Udělejte všechno, co vám řekne." Tato výzva platí i pro nás. Čemu se máme jako křesťané v Evropě dnes a zítra ve věrnosti Kristu a lidem, které nám svěřil, věnovat zvláště intenzivně? My biskupové jsme jako odpověď na tyto otázky zformulovali sedm proseb, které Vám, milé sestry a bratři, dáváme s sebou na cestu do budoucnosti:

1. UKÁZAT LIDEM KRISTA

„Budete mými svědky," řekl Ježíš Kristus apoštolům. Říká to i nám. Mnoho lidí v Evropě zná Krista jen povrchně nebo ho zatím vůbec nezná. Jsme povoláni k tomu, abychom jim Krista ukázali. Setkáváme se s ním, když se hluboko ponoříme do Písma svatého, do modlitby nebo slavení liturgie. K tomu potřebujeme důslednou přípravu. V posledních letech to bylo bohužel často zanedbáváno. Jestliže jsme Krista skutečně našli, bude nás to pobízet k tomu, abychom se o tuto radost podělili s co největším množstvím lidí. Staňme se křesťany misionáři.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.

(Všichni odpovídají refrénem písně Středoevropských katolických dnů):

S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste.

2. UČIT SE MODLIT A VYUČOVAT MODLITBĚ

Evropa bude požehnána jen tehdy, když zde bude dostatek lidí, kteří se společně i jako jednotlivci budou modlit, a tak dají Bohu oslavnou, děkovnou a prosebnou odpověď na Slovo, kterým k nám stále znovu promlouvá skrze stvoření a spásu. Naše farnosti a společenství by se měly ještě více stát školami modlitby. Svatost a krása, jako projevy naší spoluúčasti na slávě Boží, musí znovu prostoupit ducha liturgie.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.

S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste.

3. ROZVÍJET A PROHLUBOVAT ZNALOSTI TÝKAJÍCÍ SE VÍRY

„Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje," čteme v 1. listu svatého apoštola Petra. To jsou slova, která platí i dnes. Uprostřed společnosti založené na vzdělání je třeba, aby křesťané dobře znali velkolepý celek křesťanské víry, aby mohli být bráni vážně a obstáli v setkávání s jinými náboženstvími a životními styly. Katechismus katolické církve je důležitou pomůckou k získávání hlubších znalostí o víře.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.

 S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste. 

4. VYDÁVAT SVĚDECTVÍ

Lidé v našich zemích se každý den setkávají se záplavou slov a obrazů. Jen málo z toho je přivádí k Bohu a církvi. Jako křesťané se však proti tomu můžeme obrátit pozitivními znameními víry, tím, že nebudeme skrývat kříž v bytě a na pracovišti, že nebudeme skrývat modlitbu u stolu nebo rozhovory o náboženských tématech. Znamení kříže a jiné křesťanské symboly a obřady mají své místo jak v soukromém, tak veřejném životě. Jako křesťané hodně přispíváme k blahu naší občanské společnosti. Křesťanství jako celek je velmocí světového milosrdenství, a zasluhuje si proto respekt a také vděčnost občanské společnosti.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.    

 S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste.

5. ZACHOVÁVAT SVÁTEČNÍ CHARAKTER NEDĚLE

Neděle, která je - pokud možno - dnem pracovního klidu, je jakožto den společně sdíleného volna velkou hodnotou, jejíž ztráta by způsobila celé společnosti mimořádnou škodu. Pro nás křesťany je neděle svatá. Je dnem slavení před Bohem a s Bohem, dnem díkůvzdání za stvoření a vykoupení a dnem rodiny. Chceme hledat a vytvářet společenství zasazující se proti vyprazdňování takovéhoto pojetí neděle.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.

S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste.

6. CHRÁNIT A ROZVÍJET ŽIVOT

Přesvědčení křesťané jsou zastánci lidského života ve všech jeho fázích: právě narozeného či dosud nenarozeného, rozvinutého i postiženého, pozemského i věčného života. Tento život je dnes ohrožen zvláště na svém počátku a konci. Musíme tedy nasadit sílu svého rozumu, srdce i rukou, abychom chránili a rozvíjeli člověka a jeho okolí. Především je třeba starat se o manželství a o rodiny, které jsou nepostradatelnými stavebními kameny naší společnosti a církve. Nízký počet dětí v našich zemích je jedním z největších problémů Evropy. Držme se ideálu stabilních manželství a rodin a pomáhejme nést břímě těm lidem, jejichž stabilní vztahy ztroskotaly.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.

 S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste.

7. PODPOROVAT SOLIDARITU V EVROPĚ A NA CELÉM SVĚTĚ

Katolíci z našich osmi zemí v nyní končícím roce Středoevropských katolických dnů společně i pro sebe navzájem mnoho vykonali. Posílili tak solidaritu občanské společnosti v našich zemích. Toto společenství se po „Pouti národů" nesmí znovu vytratit. My biskupové prosíme všechny nám svěřené křesťany: Pojďme dále po započaté cestě uprostřed našeho kontinentu, uprostřed ekumenického křesťanstva a uprostřed celého lidstva. Pouť národů byla a je důležitým úsekem na této cestě. Vzpomínka na milostnou Madonu Celskou ať nás na této cestě doprovází.

- Prosme o sílu Ducha Svatého takto konat.

S láskou, s důvěrou, svěřujeme se Ti, Kriste.

+ Josip kardinál BOZANIC arcibiskup záhřebský, předseda Chorvatské biskupské konference

+ Christoph kardinál SCHÖNBORN arcibiskup vídeňský, předseda Rakouské biskupské konference

+ István SEREGELY arcibiskup egerský, předseda Maďarské biskupské konference + Józef MICHALIK arcibiskup przemyślský, předseda Biskupské konference Polska

+ Jan GRAUBNER arcibiskup olomoucký předseda, České biskupské konference

+ Franc RODE arcibiskup ljubljanský, předseda Slovinské biskupské konference

+ František TONDRA sídelní biskup spišský, předseda Biskupské konference Slovenska

+ Franjo KOMARICA sídelní biskup Banja Luky, předseda Biskupské konference Bosny a Hercegoviny

Mariazell 22. května 2004