Měsíční poutě Nový Jeruzalém - Prosinec 2021

26.11.2021 - ostatní poutě

vždy kolem 13. dne v měsíci na různých místech, vždy dle poselství PM z Fátimy

 

Chvála Kristu!  Vážení a milí přátelé! 

 Za několik hodin se někteří ponoříme do tichého času očekávání - ADVENTU.  Na jedné straně mnozí - vinou různých zákazů a omezení - nebudou moct předat ostatním to co pro ně připravili - ať už se jedná o materiální nebo kulturní statky.  Snažím se s nimi soucítit.  Na straně druhé  -na rozdíl od tohoto pomíjivého světa - věřící v Krista mají před sebou čas naděje - přípravy na Jeho čtverý příchod. 

Na závěr jedné knihy nabádá autor čtenáře (jak často žijeme podle toho, co by tomu řekli lidé) povzbuzuje:  Žijme svůj život pro jediného diváka: Boha. Pokud děláte to, o čem v hloubi duše věříte, že vás k tomu Bůh volá, pokračujte.

K užitečně prožívanému adventu Vám přeposílám myšlenky ve zpravodaji od otců Petra a Mariana.  Všem Vám z celého srdce žehná  a o modlitbu prosí - jáhen Ladislav

Nový Jeruzalém č. 12/2021

Zpravodaj pro 264. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

v Olešnici - ve středu  15. prosince  2021 v 17 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb ve Velké Bíteši:

V úterý 16. listopadu 2021 na mši svaté NJ bylo 60 věřících. Pán Bůh zaplať za obětavou službu pěti kněží při udílení svátosti smíření a mši svaté.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních 3) o vzrůst víry v našem kraji  4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách 5) o život těla a duše pro všechny počaté děti   6) na smír za hříchy celého světa

 

Promluva P. Petra Šikuly při pouti Nový Jeruzalém ve Velké Bíteši:

   Mojžíš to byl vrah a koktal, Davidovi nepadlo brnění a měl rád milostné pletky, Jákob byl lhář, Šalomoun byl bohatý, Abrahám byl příliš starý, Petr měl obavy ze smrti a Lazar byl nakonec mrtvý. Pavel byl vrah, stejně jako Mojžíš. Jonáš utíkal před Bohem, Miriam, sestra Mojžíšova byla drbna, Gedeon a Tomáš pochybovali a chtěli důkazy. Jeremiáš ze sebe dělal šaška, měl deprese a sebevražedné sklony. Eliáš trpěl syndromem vyhoření. Jan Křtitel byl křikloun a buřič, exhibicionista ve velbloudí kůži. Marta byla příliš starostlivá o ty vnější věci a málo o ty duchovní. Marie, její sestra, zas seděla jako pecka a nepomohla. Samson měl dlouhé vlasy, Noe byl opilec. Tak to jsme, bratři a sestry, v docela dobré společnosti.   

 Možná tam stejně tak patří i Zacheus, o kterém jsme dnes slyšeli v evangeliu.  Tak za prvé to byl kolaborant.  Vybíral pro římského císaře daně, obíral svoje soukmenovce. Vzhledem k tomu, že evangelium píše, že byl malé postavy, ale zároveň byl vrchní celník - tedy měl obrovskou moc, tak se dá také předpokládat, že trpěl napoleonským syndromem a byl nesmlouvavý despota.  Nakonec, to co vybral díky své protřelosti navíc, mu hezky zůstalo v kapse. Proto byl tak bohatý.  A rozhodně se nemohl chlubit nějakou super společností. Jestliže se na něho a na jeho kamarádíčky dívali Židé jako na hříšníky, tak to bylo velmi mírné

   Tak to je jeden pohled, jak se na tyto osoby z Písma můžeme dívat. Zkusme přehodit pomyslnou mentální výhybku. Nebo si vyměnit brýle.  S těmi brýlemi si vzpomínám na jednu příhodu. Otec Josef Šindar - možná jste ho znali, byl takový šprýmař - přišel jednou do optiky a říká: „ Pane optiku, já vám nesu zpátky ty bifekální brýle."   Optik na něho: „Pane děkane - bifokální, bifokální."  - „No, vy jste mi dal tady ty bifekální brýle a já s nimi nic nevidím." - „Pane děkane, bifokální, bifokální!" - „Prosím vás, neopravujte mě pořád, já sám nejlépe vím, co s nimi vidím!"   Takže to jsou ty brýle - bifekálně viděl. 

   Ale my  zkusíme odložit ty bifekální brýle a vzít si bifokální a podívat se na Zachea z nějaké jiné strany. Co je na něm pozitivního a zajímavého? Řekl bych, že je hezké, že Zacheus byl zvědavý.  Někdo řekne: „To není dobře, člověk nemá být zvědavý."  Má být zvědavý.  Možná říkáme zvídavý, možná rozlišujeme zvídavost, která je dobrá a zvědavost, která je otravná, ale nakonec se učíme od dětí, když dosáhnou tří let, začne je zajímat všechno.  A nejčastější slovo, které užívají, je slovo proč.  Vy na to odpovíte a znovu proč.  A znovu odpovíte a znovu proč. Je to jakýsi nekonečný řetěz otázek proč a odpovědí.  Je to proto, že dítě začíná hledat svou orientaci v tomto světě.  A nasává informace jako houba. A člověk mu ani tak nestačí.  Ale to zajímat se, tato otázka PROČ je opravdu velkým znamením mládí a duchovní svěžesti, i té duševní.  My se totiž můžeme někdy dostat do opačného extrému, že nás už nic nezajímá.  Ztratíme chuť něco poznávat nebo objevovat něco dobrého.  Něco nového, co by mohlo obohatit náš život. Rezignujeme a to je špatně.  My musíme znovu a znovu si klást otázku proč.   Co to znamená?  Co znamená, že jsem křesťanem? Jak to vypadá, že jsem Ježíšovým učedníkem?  Tak jako s dítětem hledat odpovědi.  Říkal mi jeden tatínek, že jeho synek pořád otravoval s tím proč a proč a tak to chtěl nějak utnout, tak řekl: „Protože a basta, a už se tak blbě neptej." Tak to byl jeden způsob, většinou to nepomohlo.   Anebo „Já nevím a dej pokoj!"  Taky to moc dlouho nepomohlo. A tak našel odpověď:  „Víš co? Popřemýšlíme o tom a až přijdu domů, tak budeme společně hledat odpověď."  Společně hledat.  Společně hledat odpovědi. To důležité.  To je velké umění.  Je to známka duševní a duchovní mladosti, když se zajímáme.  Hledáme proč a hledáme odpovědi. I v životě, i v Církvi.  To není náhodou, že nás k tomu vybízí i Svatý otec František. Když byl před několika týdny otevřen synod, byla to právě ta starostlivá otázka Svatého otce: „Jak se máte? - Jak se vám žije?  - Jak se vám daří nebo nedaří?  - Co bychom mohli dělat jinak? - Pojďme se o tom bavit."  A to je pozvání, velmi vážné, ale také velmi radostné.  Zároveň je znamením velké odvahy a mládí. Chceme se dívat do budoucna, proto se bavíme o Církvi.  Proto jsme začali synod. 

Tou další pozitivní vlastností, která se mi na Zacheovi líbí, je jeho pohotovost.  Jakási všímavost, pozornost.  Ježíš mu řekne:  „Zachee, slez z toho stromu.  Půjdeme k tobě, já musím u tebe dnes přespat." Zacheus neřekne: „Počkej, tos měl říct dřív.  My to nemáme doma nachystaný.  My jsme neuklidili, já tě tam nemůžu vzít,  tak se nezlob, já mám jiný plány.  To Zacheus neudělá. Na tu jednoduchou výzvu řekne: „Ano, tak pojď!"  Ta veliká pohotovost využít příležitost.  Kolikrát člověka napadne udělat něco dobrého.  Pak jsme rádi, že to zapomeneme.  Pak se nám to někdy vybaví, s tím, že jsme to udělat měli, protože to byl dobrý nápad.  Jenom se nám nechtělo, protože jsme byli líní.   Ta pohotovost, se kterou Zacheus odpovídá, je opak té naší setrvačnosti, kdy fungujeme automaticky  a děláme to znovu a znovu, protože jsme to dělali tak vždycky.  Každému vykolejení se bráníme.  Objevit možnost novosti, pohotově na ni odpovědět.  Jeden kamarád byl pozván, aby vedl zkoušku sboru, protože k tomu umění měl velmi blízko a byla to takřka jeho druhá profese, tak se snažil ten venkovský  sbor  pozvednout, jakoby vytáhnout.  Cvičit s nimi.  Během té zkoušky do nich investoval spoustu energie, síly, vysvětloval, znovu zkoušel a znovu a znovu. Ukazoval, zkoušel.  A po nějaké době, spoustě dřiny jedna z těch zpěvaček říká: „Ale co, proč se tady budeme štvát.  Vždycky jsme to zpívali takhle a vždycky to stačilo."  To je ta setrvačnost, neochota změnit něco co v mém životě je a co beru jako každodenní provoz. 

   S tím souvisí ta třetí věc, co Zacheus udělal.  On se jasně hned rozhodl pro pokání.  Pokání - řeckým slovem se to říká - metanoia - tedy změnit smýšlení.  Když se s Ježíšem potkal, tak důsledek tohoto setkání bylo: „Polovinu svého majetku dám chudým. Jestli jsem někoho o něco obral, tak mu to nahradím." Ježíš nevyžaduje jakousi citovou lítost: „Tak teď bys měl plakat, Zachee."  Nic takového neříká.  Ale Ježíšova přítomnost vede k rozhodnutí. Pokání nesmíme zaměňovat s citovou lítostí. Není to o tom, že se cítíme smutně, protože jsme něco zvorali, něco se nám nepodařilo.  Pokání je aktivní postojNastavit se správným směrem. Úkon pokání není bědování nad minulostí, ale rozhodnutí našlápnout správně. Jsou tedy tři věci, které nám Zacheus může předat jako poselství do života.  

   Opustit zvědavost, neopustit vnitřní mládí. Byt pohotoví, všímat si toho co je třeba.  Být ochotní, změnit smýšlení, rozhodnout se vyjít jinak, správně. To, že se to odehrává u města Jericha, je také docela symbolické. Jericho je jedno z nejstarších měst, které máme doložené, máme dochované vykopávky. A v Bibli je na něj často odkazováno.  Nejznámější je příběh dobývání tohoto města Jozuem. Jozue dostane rozkaz, že pouze kněží mají s archou úmluvy chodit kolem hradeb města a troubit na beraní rohy. Oni to udělají jeden den, druhý den, třetí den, čtvrtý den, pátý den, šestý den.  Sedmý den to mají udělat sedmkrát, mají troubit a pak lid má vyrazit velký pokřik. Když to udělali, hradby Jericha spadly.  Čili žádná zbraň, žádný meč, žádné dobývání města útokem, ale nesením Boha, jeho přítomnosti v arše úmluvy. Stejně tak Ježíš neutočí na Zachea žádným způsobem. Ani násilím, ani manipulací, ani přesvědčováním, ani vyhrožováním.  Jen se prostě potkají. A Ježíš dobude Zacheovo srdce svou přítomností. Jednoduše stačilo, aby ti, kdo Ježíše znali, vytvořili dobrou atmosféru, že byl Zacheus zvědavý na Ježíše se podívat. Možná to je i velké poslání křesťanů dnes. Vytvářet takovou atmosféru, aby lidé byli zvědaví, poznat co jsou to křesťané. Vytvářet atmosféru Boží, přijetí, něco krásného a povzbuzujícího.  To je velký úkol, proto debatujeme během synody. Proto hledáme správné odpovědi na naše otázky. Proč? Jak máme co dělat?  Prosme Ducha Svatého.  Může nám v tom být oporou sám Zacheus, aby nás naučil této vnímavosti, přijetí v atmosféře Boží krásy, radosti. Amen.

Sbírka - po uhrazení nutné režie NJ, jsme darovali 3 800 Kč na stavbu nového kostela Ducha Svatého v Brně - Nové Líšni.  Pán Bůh zaplať.

Poděkování patří také místnímu faráři P. Bohumilu Poláčkovi  a farníkům z Velké Bíteše, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.

            Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta NJ v Olešnici, kterým je opat P. Marian Rudolf Kosík z Nové Říše: 

Stručné představení - věk, dětství, mládí, studia, působiště. Od narození před 70 roky až do svých teologických studií jsem žil v rodných Šaraticích. Zde dozrálo moje povolání ke kněžství, a tak jsem byl v roce 1983 vysvěcen v Brně na Petrově na kněze. Jako kaplan jsem působil ve Žďáře nad Sázavou u sv. Prokopa, a potom jako farář v Batelově a Panských Dubenkách, v Archlebově, Věteřově a Bohuslavicích u Kyjova, na poutním místě v Žarošicích, v Brně - Židenicích, v Nové Říši, ve Staré Říši a v Krasonicích. Už je tomu dvaadvacet roků, kdy mě bratři zvolili za opata kláštera v Nové Říši. Všude jsem byl rád, nikdy jsem si místo působení nevybíral a na všechna místa a farníky s láskou vzpomínám.

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?  Žili jsme tři generace pohromadě a za to jsem velmi vděčný. Dostalo se mně vychování, naučil jsem se skromnosti a šetrnosti a snad i pracovitosti a odnesl jsem si do života víru. Naučili mě vážit si druhého a chovat se lidsky.

Co bylo tím nejdůležitějším impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?  Malých impulsů bylo mnoho. Vždyť jsem od začátku školní docházky až do odchodu na kněžská studia sloužil jako ministrant a potom jako kostelník u oltáře. Tím posledním impulsem bylo důrazné napomenutí pana faráře: „Konečně se rozhodni" a „Farnost, která dá diecézi kněze, bude mít kněze."

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?  Jako ministrant a kostelník jsem se setkal s mnohými kněžími a později jsem coby pomocník o Zlatých sobotách poznal mnohé starší kněze i mladé i novokněze na poutích v Žarošicích. Téměř každý mě nějak oslovil a něco dobrého předal. Celým bohosloveckým a kněžským životem mě však provází příklad toho, s nímž jsem se osobně nikdy nesetkal: sluha Boží Antonín Cyril Stojan.

Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?   Nejdůležitější je být s Pánem Ježíšem a milovat kněžství, k němuž mne povolal. A také ukazovat druhým na Krista Pána, na lásku Otcovu a Boží milosrdenství. Škoda, že se dnes o kráse a vznešenosti kněžství tak málo mluví.

Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?   Papež František říká, že o víře se nemusí mluvit, když člověk podle ní žije tak, že druhý zatouží ho následovat. Je čas žít svou víru opravdově.

Co vidíte jako důležité, na co kladete důraz ve Vaší práci, ve svém životě, v klášteře, v kanonii?  Letos náš řád slaví 900 roků od svého založení sv. Norbertem o Vánocích roku 1121. A premonstrátský řád má heslo: Být připraven ke každému dobrému dílu. Proto se snažíme modlit i pracovat, starat se o všechny generace farníků, a to není jen duchovní služba, ale snažíme se nabízet i kulturní pořady, koncerty a vzdělávání. Zkrátka vidět potřeby druhých.

Mohl byste nám  přiblížit úmysl sbírky na pouti NJ v Olešnici? Nechám to na těch, kteří ji mají na starosti. 

Jáhen LK:  Poutě NJ - vinou situace, v které musíme v posledních dvou rocích žít prodělaly určité změny.  Počet poutníků značně klesl.  Uvedu dva z více důvodů.  Jedním z nich je to, že není možné posílat autobusy na svoz poutníků. Druhý důvod je ten, že nemálo věrných poutníků si za těch 22 roků vzal Pán Bůh k sobě do svého království - do nebe. Byli to věřící, kterým velmi záleželo - v moudrosti stáří - na předávání pokladu víry lidem v našem kraji.    Mnoho z nich se každý den modlilo sv. růženec na úmysly NJ a každý měsíc putovalo věrně na pouť NJ do různých farností. Důkaz jejich přízně vidím v tom, že díky kněžím a věřícím poutě NJ a každodenní modlitba ještě stále trvají.  Farnost Olešnice je svým způsobem rodištěm poutí NJ.  Bude zde už po 23. Určení sbírky - pokud ji neurčí hlavní celebrant - určí místní pan farář.  Ve farnosti Olešnice toužíme pořídit nový zvon - jako náhradu jednoho ze zvonů, které byly zabaveny pro válečné účely. Sbírka bude na nový zvon, který ponese jméno hlavního patrona české země - sv. Václava, který má sochu před kostelem.

Kde vás nejvíc „tlačí boty"?   Jsou velké plány, co v klášteře dělat pro lidi. Ale stále je nás málo. Rádi bychom konali duchovní obnovy, exercicie a podobně.  A nyní také, když jsme dostali po dvou stoletích do správy premonstrátské poutní místo Křtiny, abychom zde zajistili poutníkům a farníkům nejen „duchovní servis," ale i nějaké zázemí. A to zatím nelze.

Na co se nejvíc těšíte?   Dá-li Pán Bůh, tak příští rok na kněžské svěcení a primici našeho bratra.

Co Vám udělalo v poslední době radost?   Ve středu 17.11. složil tento náš bratr slavné sliby a v neděli 21.11. přijal jáhenské svěcení. Díky Pánu Bohu je nás o jednoho víc, a tak zase zažíváme projev Boží blízkost a jeho požehnání.                                      Děkuji za rozhovor.

 

Modlitba za nového biskupa

Milé sestry, milí bratři, jak už víte, po dosažení 75 let věku jsem zaslal papeži Františkovi svou abdikaci a prosím vás, abyste jeho rozhodování o budoucnosti brněnského biskupského stolce provázeli svými modlitbami. Pokud se chcete modlit společně, můžete použít  modlitbu uvedenou níže.                                                                                                 Váš biskup Vojtěch

Modlitba za nového biskupa:   Bože, Dobrý pastýři,   svěřujeme ti jmenování nového brněnského diecézního biskupa a prosíme: veď mysl Svatého otce i všech, kteří nesou za tuto volbu  odpovědnost.   Dej nám takového biskupa, který bude tvým obětavým a věrným služebníkem a bude usilovat o to, co se ti líbí a co je k prospěchu Božího lidu i celé církve.  Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Pozvánky, nabídky.

Milí bratři a sestry, pokud budete potřebovat kněze pro někoho, kdo je v nemocnici: Od 1. 10. 2019 byl pověřen katolický kněz P. Sylwester Jurczak, farář na Fryšavě, duchovní službou a pastorací v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Kněz bude přítomen v nemocnici po telefonické dohodě, on Vám poradí, jak postupovat. Služba kněze: pomazání nemocných, svátost smíření, sv. přijímání, rozhovor s pacientem.  Telefonický kontakt: 733 741 473.

 

Plán  poutí na rok  2022    14. 5.   poutní výlet rodin s dětmi

                                          29. - 31. 7.  - Západní Čechy VI. 

                                          21. - 27. 8. -  XXII. pěší pouť na Velehrad

                                       10.9. - XVIII. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

                                              17. 9. - Králíky

 

                        Plán poutí NJ na rok  2022:

2022                               15. únor      Lysice        15. březen    Křižanov   

        12.duben  Měřín     12. květen   Bohdalov   14. červen    Olešná

         12. červenec          16. srpen                      13. září         Pavlov

         13. říjen                  15. listopad                  13. prosinec  Olešnice   

 

 Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde -... ....

 

 Srdečné pozvání na 265. pouť NJ - ve čtvrtek 13. ledna 2022 v 17 hodin do Velkého Meziříčí.   Hl. celebrant P. T. 

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 12. 2020. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

 

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém; Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14.          www. rovecne.farnost.cz

Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, telefon: 606948970

Komentáře:

přidej komentář

Od 1.11.2021: Předpovědím počasí (denním i dlouhodobým) věřím na

75 % (9)

 

50 % (6)

 

25 % (5)

 

Těžko říci. (6)

 

Nesleduji to tolik. (3)

 

celkem hlasovalo 29 lidí

předchozí ankety

Dnes je 5. prosince 2021

svátek má Jitka

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)