Měsíční poutě Nový Jeruzalém - Červenec 2021

23.06.2021 - ostatní poutě

vždy kolem 13. dne v měsíci na různých místech, vždy dle poselství PM z Fátimy

 

Chvála Kristu!

Vážní a milí přátelé! 

Dnes večer začala slavnost Narození svatého Jana Křtitele.  Možná se mýlím, ale narozeniny  v  Církvi slavíme jen u Pána Ježíše, Panny Marie a Jana Křtitele.  Bůh si Jana povolal, aby byl předchůdcem Jeho Syna, aby byl jeho mocným hlasem, který volá na poušti.

Jak přijímáme slova Božích služebníků, když k nám skrze ně mluví Pán Bůh?  Kolik z těchto mnoha vyvolených podlehne pokušení a volá slovo světa místo Slova Života?  22. června jsme si připomínali sv. Jana Fishera, který na rozdíl od jeho čtrnácti bratří v biskupské službě zůstal věrný Bohu a Církvi i za cenu ztráty pozemského života.  Stejně tak i Jan Křtitel, když napomínal krále Heroda.

Ale Duch Svatý má své podivuhodné cesty.  Máme rok sv. Josefa, rok rodiny a manželství.  Lidé, zvlášť mladí na slova kněze, rodičů - moc nedají.  Zato slova celebrit mají váhu.  Jednu perlu Vám daruji:  V jednom rozhovoru se současným populárním hercem (předpokládám, že nepatří mezi praktikující křesťany) zazněla tato slova:  "Jsem rozvedený a už jsem se nikdy neoženil.  Pár vztahů mám za sebou, ale novou rodinu jsem zakládat nechtěl, i když nějaké tendence z mé strany byla.  Vždycky jsem si připomněl, že mám dvě děti, že jsou moje a jsem za ně rád, že je mám.  A teď k stáru stále víc zjišťuji, že milostná vzplanutí, různé citové eskapády a i rozvod byly docela zbytečné, prostě dnes vím, že to bylo všechno hloupost."

.....A tak vážení a milí, nedějme hlouposti a pokud je uděláme, tak je co nejdřív napravme.  K tomu ať nám pomohou myšlenky duchovních otců - Miroslava, Milana a Jana.  Na přímluvu Panny Marie, sv. Josefa, svatého Jana Křtitele, až Vám žehná - Všemohoucí Bůh - Otec i Syn i Duch Svatý.  S přáním plnění Boží vůle a všeho dobra - jáhen Ladislav

P.S.  Jedna radost z rodiny:  27. 5. se narodilo vnouče s pořadovým číslem 14.  Jeho jméno je Jan.

Nový Jeruzalém č. 7/2021

Zpravodaj  pro 259. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh) ve Slavkovicích - v úterý  13. července  2021 v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Jimramově.

Ve středu 16. června 2021 na mši svaté NJ bylo cca 70 věřících. Pán Bůh zaplať za obětavou službu čtyř kněží za udílení svátosti smíření a mši svatou.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních 3) o vzrůst víry v našem kraji 4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách 5) o život těla a duše pro všechny počaté děti 6) na smír za hříchy celého světa

 

                Promluva P. Mgr. Miroslava Kulifaje při mši svaté NJ v Jimramově:

Slova svatého evangelia podle Marka:

Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhý břeh!" Rozpustili tedy zástup a vzali (Ježíše) s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: „Mistře, je ti jedno, že hyneme?" Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: „Mlč! Buď zticha!" A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: „Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?" Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali se mezi sebou: „Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?"

Bratři a sestry, milí poutníci! Po dlouhém období epidemie a s ní souvisejících restrikcích je nám dopřáno znovu se - relativně bez omezení - opět setkávat na slavení bohoslužeb a poutí, mezi které patří i poutě Nového Jeruzaléma. Smutná doba, která je - alespoň v to doufáme - za námi, více či méně poznamenala život každé rodiny, každého jednoho z nás. Covid někoho připravil o blízkého člena rodiny či přítele, někomu vzal práci, někomu na dlouhou dobu podlomil zdraví, někomu se možná vyhnul obloukem, ale na světě snad není nikdo, komu by nějakým způsobem nevstoupil do života... Tváří v tvář viru a s ním spojenému nebezpečí se nejen jednotlivci, ale celé lidstvo ocitli v podobné situaci, v jaké se ocitá malá rybářská loď na rozbouřeném otevřeném moři. Dezorientována, zmítaná vlnobitím a větrem, nebezpečně se naklánějící na tu nebo tamtu stranu, s žádnými nebo nejasnými vyhlídkami na zlepšení situace.

Rybářská loď je vedle kříže, vejce či stromu jedním z nejpřilnavějších a nejsugestivnějších symbolických vyjádření lidského života. Někteří možná znáte italského veristického spisovatele Giovanniho Vergu. Jeho nejznámější dílo Malavogliové, v pozdějších překladech známé jako „Dům u mišpule", líčí osudy několika generací starého rybářského rodu Malavogliů a život typické sicilské vesničky v 19. století. Hlavním a dá se říct i jediným zdrojem obživy chudé rodiny je rybářská loď, která několikrát ztroskotá. Někteří členové rodiny u toho přijdou o život. Po mnoha peripetiích je rodina nakonec nucena svůj zdroj obživy prodat. Autor ve svém díle popisuje, jak se neštěstí se v lidském životě řetězí jedno za druhým až nakonec stáhne ke dnu všechny členy rodiny. Tato loď, která je zdrojem obživy a symbolem života, nese symbolický název „Provvidenza" tedy „Prozřetelenost". Vyjadřuje touhu jejich majitelů po Božím požehnání, ale autor, který Boží existenci odmítal, symbol lodě proměnil v trpkou ironii - v symbol nezvratnosti nešťastného lidského osudu. Loď je skutečně výstižným obrazem pro lidský život, ale v křesťanském pohledu má od Vergova symbolu daleko.

Život každého z nás je jako loď, která vyplouvá z přístavu. Když loď dorazí na otevřené moře, rybáři spustí sítě a začíná samotný lov. Každý člen posádky věří, že úlovek bude hojný, jinak by nemělo smysl se na zrádné otevřené moře vydávat. Náš život, stejně jako každá plavba lodí, má bod, ze kterého vyplouvá a bod, ke kterému směřuje. Výchozím bodem je přístav naší jistoty, místo, kde jsme se narodili a kam patříme, kde jsme mezi svými a kam se stále rádi vracíme. Abychom ale mohli vůbec něco ulovit, je potřeba tento přístav, tyto jistoty opustit: proto opouštíme své domovy, své rodné vesnice, abychom se vydali za svým životním cílem: za studiem, za prací, za životním partnerem.

Dnes víc, než kdy jindy cestujeme, poznáváme svět a nové lidi. Na otevřeném moři našeho života se pak začínáme realizovat, plníme si své sny, profesní i rodinné. To jsou roky naší zralosti a dospělosti. Po určitém čase se však loď začne ubírat směrem k bezpečí přístavu  s úlovkem na palubě. Větším či menším. Tentokrát se ale ubírá k přístavu jinému, k přístavu věčnosti, který je rovněž pevným bodem a jistým cílem.

Plavbu života někdy pohání příznivý vítr, někdy je komplikována bouří a vlnobitím, někdy je bezvětří, a proto je potřeba pořádně zabrat do vesel. Někdy se loď nebezpečně naklání, někdy je vody na palubě příliš, tak že hrozí, že se převrhne.

V Markově vyprávění o utišení moře vidíme nejdřív rozbouřené moře a strach - „opuštěnost" učedníků. Ježíš je sice s nimi, ale přestože moře cloumá s loďkou, on klidně spí! V momentech, kdy se s námi život nemazlí, jednáme stejně jako učedníci, a tak si uvědomujeme nestálost a křehkost naší pozemské existence, jejíž největší problém pro nás je, kdy se nemáme čeho chytit, chybí nám jistoty. Vidíme Krista, ale spícího, bez zájmu!

Posléze však vidíme Ježíše, který se vzbudil a krátkým povelem uklidňuje živly: „Mlč! Buď zticha!"  Vítr a moře poslechnou, neboť je to Bůh, který k nim mluví. Ten samý Bůh v Ježíši se hned ptá učedníků a ptá se také nás: „Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?" Bouře je zkouška. Nejen zkouška osobnosti, ale také naší víry. Nikdo z nás se ve svém životě zkouškám nevyhne, bouřky byly, jsou a budou. Věřit neznamená vyhnout se jim, ale dokázat jimi proplout s Ježíšem. Věřit znamená plout s Ježíšem na palubě, být s ním na jedné lodi.  Ano, někdy si skutečně musíme sáhnout na dno, pocítit vlastní bezmocnosti, abychom pochopili, že sami se nespasíme, ale že k tomu potřebujeme Ježíše. Probudí ho naše modlitba. Modlitba, která má v těžkých situacích zcela nahradit zoufalství a strach.

Věřit za každých okolností, to je červená niť táhnoucí se vyprávěním o utišení bouře. Kdo se na život a otřesy, které sebou přináší, dívá Ježíšovýma očima, tomu je jasné, že Bůh ty, kteří jej z paluby svých životů sami nevykážou, ztroskotat nenechá. S jistotou neskončí jako loď „Prozřetelnost" z Vergova románu. Zůstává na palubě, protože on je Emanuel - Bůh s námi. A když je s námi na palubě Bůh, kdo proti nám? 

Sbírka - po uhrazení nutné režie NJ, jsme darovali 4700 Kč na opravu fary v Sulkovci.  Pán

Bůh zaplať. Poděkování patří také místnímu faráři otci Marku Husákovi a farníkům z Jimramova, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.

Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta NJ ve Slavkovicich, kterým je P. Mgr. Milan  Werl Ph.D., novokněz, kaplan v Hodoníně:

Stručné představení - věk, dětství, mládí, studia, působiště

Milan Werl (* 1984) pochází z Třebíče, brzy se s rodiči přestěhovali do Brna, kde prožil většinu života. Po absolvování matematického gymnázia pokračoval ve studiu matematiky na Masarykově univerzitě v Brně. Během tohoto studia se začal připravovat na křest, který přijal v roce 2007 v Brně-Obřanech. Tam také po dalších 14 letech slavil primiční mši svatou. Když se doktorské studium blížilo k úspěšnému ukončení, v roce 2014 byl přijat do kněžského semináře v Olomouci. Jáhenskou službu vykonával ve Znojmě. Mezi jeho koníčky patří sport, zejména cyklistika, a dále matematika. Také si rád přečte hezkou knihu s duchovním zaměřením.

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?

Poctivosti a skromnosti.

Co bylo tím nejdůležitější impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?

Jeden silný impuls v sobotu odpoledne, datum si stále pamatuji a nejspíš si ho budu pamatovat celý život. Tento impuls byl však doplněn dalšími událostmi, které mě v rozhodnutí stát se knězem utvrzovaly.

Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?

Žít poctivý křesťanský život.

Kam nasměrujete sbírku na NJ ve Slavkovicích?  Na Mary‘s Meals

Na co se nejvíc těšíte? Na zpovídání (odpověď píši ještě jako jáhen).

 

Pár vzpomínek při ohlédnutí zpět na těch 70 let

JEDOVNICE

Jako kaplan jsem jezdil ve Škodovce 105. Tenkrát před 40 roky se kradly gumy ze stěračů - stírátka. Šikovné zlodějské ručičky je z ramena rychle sesmekly a odnesly. V tehdejších mototechnách se pak těžko sháněly nové. Proto zodpovědní řidiči, mezi něž jsem patřil i já - novopečený - vždycky před zamčením vozidla svoje stírátka sňali a schovali v autě pod sedadlo, aby to nikoho nelákalo. Dělal jsem to na každém parkovišti, hlavně v Brně, ale i v dalších městech.

Dvakrát jsem si řekl, že na tomto klidném místě je mohu nechat nasazená, a dvakrát mi je právě tam ukradli. I oni je zřejmě potřebovali, protože i jim je kradli druzí. A jsme u dodnes žhavé otázky. Tenkrát se to řešilo tak, že když řidič přišel na parkoviště a stírátka byla pryč, „vypůjčil" si je z nejbližšího auta v sousedství, na kterém ještě zbyla. Klidně odjel, protože jízda bez nich byla pokutována a utěšoval se tím, že jeho právě postižený kolega řidič štafetu posune dál a poslouží si u dalšího souseda.

Takto přišel o stírátka i kolega kaplan Josef. Nevydal se běžnou cestou, přerušil obvyklou štafetu a odjel bez nich. Když ho zastavila hlídka Veřejné bezpečnosti a vyčítala mu to, řekl klidně: „Přece jako farář (ačkoli byl teprve kaplan) to nemůžu udělat, jako to udělali mně." Nevím už, zda mu udělili pokutu anebo ho propustili bez ní, ale jeho rozhodnutí a zdůvodnění platí pořád - žhavě žhne, neboť jasně vyplývá ze živého Slova Božího, z Ježíšova „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi". I lid to pochopil, proto říká, že čím kdo zachází, tím také schází, a podobné moudrosti, které má skutečně odkoukané ze života.

Byl to opravdu problém sehnat a nekrást. Osobně si nemohu stěžovat, v obou mých případech se našli dobří lidé, kteří mně pomohli. Stěžoval si však jeden ředitel národního podniku, ale až za dva roky. „Vyrobili jsme dva miliony stírátek a lidé je nekupují. To přece takhle nejde, co s nimi teď máme dělat?"

Křtiny

Před večerním zamykáním kostela když už byla tma, nechal jsem svítit jen jedno světlo dole u hlavního oltáře. To pak ozářilo milostnou sochu Panny Marie (od slova vyprošené milosti) takovým způsobem, že bylo vidět jen tvář Božího Synáčka, která úplně zakryla tvář jeho Matky, takže opravdu byla v jeho stínu. Pravá služebnice Páně, která ustoupila, aby Spasitel vynikl. A vždycky jsem ji prosil, abych to dokázala také tak, zůstat služebníkem Pánovým přes různé choutky a pochoutky, vytrvat!

NOVÉ VESELÍ

Když v zimě večer zhasneme v kostele poslední světla, vidíme jen obraz Boha Otce s otevřenou náručí na klenbě nad hlavním oltářem. Díky pouličnímu osvětlení tam září celou noc. Dost lidí si dává na úmrtní oznámení verš jedné básnířky, že nastala noc a pak žádné ráno. Láska Boží nás však provází ve dne v noci, i za hranicí smrti nás v Otcově domě pořád čeká jeho otevřená náruč....  A je moc pěkné, že u sv. Václava to máme před sebou i nad sebou ve dne v noci na očích.... Ať to zůstává i v naší mysli a hlavně v srdci! Vždyť každý z nás na této zemi poutníkem je k věčnosti ....                                              Jan Peňáz

Pozvánky, nabídky.

Milí bratři a sestry, pokud budete potřebovat kněze pro někoho, kdo je v nemocnici: Od 1. 10. 2019 byl pověřen katolický kněz P. Sylwester Jurczak, farář na Fryšavě, duchovní službou a pastorací   v nemocnici v Novém Městě na Moravě.  Kněz bude přítomen v nemocnici po telefonické dohodě, on Vám poradí, jak postupovat. Služba kněze: pomazání nemocných, svátost smíření,  sv. přijímání, rozhovor s pacientem.   Telefonický kontakt:  733 741 473.

 

Turzovka sobota 4. září - pro farnost Nové Město na Moravě a blízké okolí. Duchovně doprovází P. Miro Kulifaj. Možnost nástupu v Bystřici n.P., příp. dle dohody.

Turzovka neděle 5. září - pro Ždár n.S., Křižanov, Velké Meziříčí, Brno, příp. dle dohody.

Krajem tří císařů sobota 18. září - Rajhrad u Brna, moderní kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, Mohyla Míru, Žuráň, hrob Maryši. Duchovně doprovází Mons. Jan Peňáz. Odjezd z NMNM, ZR, Nove Veselí, příp. dle dohody.

Medugorje - 23.9. - 28.9. - duchovní doprovod P. Tomasz Kazaňski SAC - pallotin z Radešínské Svratky

Olomouc a Svatý Kopeček - sobota 16.října - prohlídka historického centra Olomouc a Svatého Kopečku, možnost navštívit i podzimní výstavu Flora Olomouc.

Na všechny výše uvedené nabídky podrobnosti a přihlášky u Václava Šustra, mail: vaclav.sustr@post.cz, tel. 777 640 961.

 

Západní Čechy V.  Jáhen LK a Mons. Jan Peňáz (koncem června 2021 děkujeme Pánu Bohu za dar sedmého křížku na jeho kněžských bedrech) Vás srdečně zvou na již pátý poutní výlet do Západních Čech.  Průzkumnou a přípravnou cestu uskuteční jL až po uzávěrce tohoto zpravodaje, proto jen to, co je zatím v plánu, stále platí: dá-li Pán Bůh.  Datum: 16. - 18. 7. 2021.  Ubytování - bazén Slovany Plzeň.  V plánu je navštívit nově opravenou katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni, Kdyni (od 1. září tam nastupuje do kněžské služby P. Karel Adamec z Olešnice, nádherné poutní místo Nové kostely u Svaté Krve v Bavorsku (loni jsme tam přijeli v nevhodný čas), malou židovskou synagogu v Plzni a další.  Ve chvíli uzávěrky máme ještě dostatek volných míst.  Přihlášky a informace u jL.

 

XXI. pěší pouť na Velehrad - 22. (23.) - 28. srpna 2021.  Letos bude několik drobných změn, jedna z nich - přijmeme pozvání pana hrázného z Vírské přehrady k prohlídce vnitřku hráze a zařízení přehrady, proto z budeme úvodní etapu z Vítochova začínat dříve - s největší pravděpodobností v 9,30.  Závěrečnou mši svatou na Velehradě bude mít otec světící biskup Antonín Basler z Olomouce.  Je třeba se přihlásit na trasu Radešínská Svratka, Vítochov, Vír, Olešnice, Letovice, Boskovice, Sloup, Ruprechtov, Rostěnice, Milonice, Koryčany, Boršice, Velehrad co nedříve u jL.

 

XVIII. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka - sobota: 11. září 2021. Začínáme ráno v 8 hodin na hrobě umučeného kněze P. L. Kubíčka v 8 hodin ráno, polední přestávka v Doubravici nad Svitavou a zakončení kající pouti plánujeme v 17 h. mší svatou u Bolestné matky Boží ve Sloupě v Moravském krasu.

                           

                                                           Plán poutí NJ na rok 2021:

2021   14. září Radostín n/Osl

           13. říjen Rad. Svratka  11.(16.) listopad  .........  15. prosinec    Olešnice   

 

  Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde -... ....

 

  Srdečné pozvání na 260. pouť NJ - ve  čtvrtek 12. srpna 2021 v 18 hodin do Nové vsi u Nového Města na Moravě - hl. celebrant P.  Mgr. Petr Václavek, farář v Rouchovanech, Dukovanech a Mohelnu.

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 7. 2020. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

 

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém; Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14.                   www. rovecne.farnost.cz

Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, telefon: 606948970

 

Komentáře:

přidej komentář

Dnes je 23. června 2021

svátek má Zdeňka

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)