Měsíční pouť Nový Jeruzalém - květen 2019

27.09.2019 - ostatní poutě

u nás v úterý 14/5 v 18 h.

 

Pochválen buď Ježíš Kristus!

Vážení a milí přátelé!

Dnešní Boží Slovo: .....Ve jménu Ježíše Nazaretského....stojí zde tento před vámi člověk zdravý...v nikom jiném není spásy! (Sk 4 kap.)

Blaho - přeji Všem Vám, kteří nosíte jména svatých Vojtěcha, Jiřího, Marka a Jaroslava a máte v tomto Velikonočním týdnu svátek.

Všem Vám vyprošuji požehnanou celou dobu Velikonoční  - Boží milosrdenství a dary Ducha Svatého - abychom byli svědky Pána Ježíše - podle jeho vůle, všude tam, kde jsme.

K tomu ať Vám pomohou myšlenky a slova zpravodaje NJ.

Váš  - v Kristu - jáhen Ladislav

 Nový Jeruzalém č. 5/2019

Zpravodaj pro 233. prosebnou mariánskou pouť, která

se bude konat (dá-li Pán Bůh) v Novém Veselí - v úterý  14. května 2019 v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Měříně.

Ve čtvrtek 11. 4. přijelo a přišlo na pouť NJ do Měřína čtyřmi autobusy, auty a pěšky asi 350 poutníků. Svátost smíření udělovalo 6 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

                

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních       3) o vzrůst víry v našem kraji  4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách    5) o život těla a duše pro všechny počaté děti      6) na smír za hříchy celého světa

 

Kázání opata P. Marian Rudolfa Košíka OPraem na pouti NJ v Měříně:

Bratři a sestry,

Pán Ježíš o sobě řekl: Já jsem cesta, pravda a život. Nazývá-li se Pravdou, potom jeho Matka Panna Maria je Matkou Pravdy. A o tu nám jde. Pravda je jenom jedna. Neplatí: každý má svou pravdu. Buď ji společně hledáme, nebo nehledáme.

Stvoření a člověk v něm, je dílem Božím. Prvním hříchem člověk mnoho narušil, ale Boží zákon je nám daný. Bůh ustanovil manželství a dal příkaz: Rosťte, množte se a naplňte zemi a podmaňte si ji. Jinými slovy utvářejte manželství, do něj přivádějte děti, vychovávejte je a pracujte, abyste měli obživu.

Dnes je rodina a manželství v krizi. Ale kdo je dovedl do této situace? Člověk, který si myslí, že může všechno - i měnit Boží zákony a ustanovení. Mají-li být lidské zákony pravdivé, k dobru člověka a společnosti, musí vycházet ze zákona Božího. Podíváme-li se na některé zákony císařovny Marie Terezie, platily u nás až do konce roku 1949, kdy je mocipáni zrušili, ne proto, že by přestaly platit, ale protože se jim nehodily.

Mezi Boží ustanovení patří také manželství muže a ženy a rodina s dětmi. To je nejmenší buňka jak lidské společnosti, tak i Církve. I Pán Ježíš jako člověk vyrůstal a byl vychováván v úplné rodině, kde sv. Josef zastupoval Otce. Nenechme si vnutit jinou podobu rodiny. Pohrdání s Božím zákonem se nevyplácí a člověk se trestá sám.

V době Velké francouzské revoluce v roce 1789 zrušili křesťanský kalendář a jakobíni se snažili tvrdým prosazováním nahradit vše zažité, především to, co mělo křesťanské kořeny.  Tak nahradili sedmidenní týden dekádami, týden měl 10 dnů. Tažný dobytek to nevydržel a nevydržel by to ani člověk, kdyby Napoleon tento kalendář nezrušil.

Když v roce 1948 na Krista Krále udělali soudruzi neděli pracovním dnem, vzpomínali staří kněží, jak předpovídali komunistům krach, protože sáhli na den Páně. Trvalo to sice 40 roků, ale došlo k tomu.

A proto v dnešní zvláštní době chraňme si manželství muže a ženy, chraňme rodinu. Tak to po nás Pán Bůh žádá. Chránit Jeho ustanovení, jeho řád a zákony.

Jsme zde, abychom se modlili za obnovu víry v našem kraji. A ta musí začínat u každého z nás a v našich rodinách. Máme málo dětí, ale kolik se jich nesmělo narodit? Máme málo povolání k manželství a ke kněžství? Ale kolik mladých lidí toto volání odmítá, protože nechce na sebe vzít odpovědnost. Bůh je štědrý, my zapomínáme na jeho milost pomáhající a spoléháme jen na sebe a potom se bojíme.

Držme se Krista Pána, který o sobě říká že je pravda, žijme pravdivý život a nezapomínejme na Pannu Marii, která stojí při nás, když plníme Boží zákon, zachováváme Boží ustanovení. Ona nebyla podrobena mojžíšským předpisům, a přece se podřídila, když nesla 40. dne po narození svého Syna do chrámu, aby splnila mojžíšský příkaz. 

Dnešní svět žádá naše svědectví našeho života. Na přímluvu Panny Marie, jej žijme jako opravdoví křesťané. Amen.

V závěrečném poděkování panu opatovi zazněla slova o jeho naplněném diáři - zde je jeho odpověď: Diář může být jakkoliv plný, ale konat kněžské poslání je na prvním místě, a proto jsem velmi rád pozvání otce Josefa přijal. Je to velká radost pro kněžské srdce. To ostatní je až na dalším místě.

Sbírka  - po  zaplacení autobusů, nutné režie - jsme darovali 6 517 Kč na pomoc společnosti Na počátku o.p.s.   Pán Bůh zaplať. Poděkování patří také místnímu faráři otci Josefovi Havelkovi a všem farníkům z Měřína, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. A hlavně - díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta NJ v Novém Veselí, kterým je P. Mgr. Josef Pohanka, farář v Žarošicích a Želeticích u Kyjova: 

Narodil jsem se zámku ve Velkém Meziříčí, kde tenkrát byla porodnice, na Hromnice roku 1974. Vyrůstal jsem v malé vesnici Újezd u Tišnova ve farnosti Dolní Loučky. Po základní škole jsem absolvoval gymnázium v Tišnově a po maturitě byl hned přijat do Teologického konviktu v Litoměřicích. Po roce v krásném, ale duchovně zbídačelém prostředí severních Čech jsme se spolužáky z Moravy pokračovali ve formaci ke kněžství v Olomouci. V roce 1998 jsem byl vysvěcen na jáhna a biskupem Vojtěchem poslán na praxi do Ivančic. Následující rok jsem přijal kněžské svěcení a jako kaplan se dostal do svého rodiště. S tím jsem vůbec nepočítal, protože Velké Meziříčí mezi bohoslovci mělo pověst místa, kde je velmi mnoho kněžské práce a platilo trochu za postrach. Skutečnost však byla zcela jiná. O Velkém Meziříčí, Borech, Netíně a zvláště Uhřínově platilo, že je to místo od Pána Boha. Díky kořenům maminky v tomto kraji jsem se mezi zdejšími lidmi cítil jako doma. Bohužel jsem se po roce a půl opět nečekaně stěhoval na Fryšavu pod Žákovou horou a dojížděl do Krásného. Byla to pro mne veliká změna. Z největší farnosti diecéze přijít do rekreační oblasti. Na faře se mnou bydlel Mons. Ladislav Simajchl a já měl možnost pochytit řadu mouder a zkušeností tohoto vyhlášeného pastoralisty a kazatele. V létě 2001 pak následovalo stěhování do poutních Žarošic, kde jsem dosud. Postupně jsem měl na starosti ještě farnosti Lovčice, Archlebov a nyní Želetice u Kyjova.

Kněžské vzory   

Bezesporu jím byl duchovní správce naší farnosti v době mého dětství P. Josef Soukop, známý pod přezdívkou Velký náčelník. Kněz svatého života a veliká osobnost brněnské diecéze. Duchovně mě vedl až do své smrti v předvečer Sametové revoluce a já jen v semináři litoval, že už není na světě, poněvadž bych něm měl toho nejlepšího duchovního vůdce. Ale mnohé jsem si vyprosil u jeho hrobu. Pak to byla řada dalších kněží. Velmi jsem vděčný svým farářům, u kterých jsem sloužil v roli jáhna a kaplana.

Krása kněžství

Po takřka dvaceti letech kněžství mohu dosvědčit, že je krásné být knězem. Přes mnohé těžkosti bych nikdy neměnil. Radostí ve službě je pro mne zvláště zpovídání a duchovní doprovázení nemocných a umírajících. Bolestí pak moje vlastní hříšnost, kterou Pánu kazím jeho dílo. Smutkem mě naplňuje, když věřící málo doceňují dar víry a jsou slepí a neteční vůči Boží lásce. Právě naše opravdovost a věrnost i v malých věcech mohou být tou nejlepší evangelizací pro naše okolí.

Sbírka v Novém Veselí bude na pomoc malomocným - Likvidace lepry.  

                                                   Děkuji za Vaše odpovědi.

 

Stručnost promluvy pana opata a odpovědí otce Josefa mně postavila před otázku čím vyplnit prostor zpravodaje NJ č. 5/2019.    18. dubna. 2019 náš (Brněnský) biskup Vojtěch Cikrle - v katedrále při mši svaté zvané Missa chrismas - svěcení olejů a obnova kněžských a jáhenských slibů - v homilii mimo jiné stručně a  velmi jasně promluvil o hříchu, který je v současné době neúnavně zveřejňován sdělovacími prostředky. 

 Naštěstí - po probděné Velké noci - mně Pán Bůh dopřál nepodlehnout různým pokušením psaných textů, které jsem měl v plánu do zpravodaje dát.  Na serveru „Skleněný kostel" jsem objevil článek Tomáše Walera, který jakoby byl rozjímáním nad slovy biskupa Vojtěcha. Slova, která nám dávají naději a návod na cestě víry, která byla, je a bude úzká, strmá, hrbolatá, plná překážek, ale vede ke správnému cíli.  jL

 

Prorocké slovo emeritního papeže Benedikta XIV.

Těsně před začátkem Svatého týdne byl zveřejněn poněkud nezvyklý článek. Jedná se o poznámky Benedikta XVI. z 11. dubna 2019. Emeritní papež se rozhodl poskytnout svůj pohled na poslední události v církvi spojené se sexuálními delikty. Text je poměrně dlouhý (šest stran A4) a také velice hutný a obsažný. Skoro bych řekl, že věk Benedikta XVI. (v těchto dnech oslavil 92. narozeniny) nic neubral na jeho brilantnosti a především prodchnutosti Duchem Svatým. Text lze myslím zcela jednoznačně označit za text prorocký.
Emeritní papež rozdělil své úvahy do tří okruhů. V tom prvním vysvětluje sexuální revoluci v 60. letech minulého století. Pro nás Čechy je možná překvapivá informace o tom, jak v Německu byly dětem promítány filmy se sexuální tématikou až na pokraji pornografie, a to s požehnáním ministryně zdravotnictví. Benedikt zde dále popisuje nárůst násilí s tím spojený. 
Zajímavé je líčení úpadku morální teologie a dokonce vnitřní spory v církvi mezi některými teology a Svatým otcem Janem Pavlem II. Zcela se začala vytrácet tradiční morálka založená nejen na Písmu, ale také na přirozeněprávním hledisku, do té doby samozřejmém. Začalo se vžívat posuzování dobra podle toho, co se nám líbí a co nám dělá dobře. Autor zde připomíná, že Bůh je víc než fyzické přežití. Život získaný za cenu zřeknutí se Boha, život založený na nejzazší lži, není životem.

Ve druhé části pak popisuje důsledky tohoto pro církev. Změny v přípravě na kněžskou službu označuje za kolaps a píše o vzniku homosexuálních klubů v rámci seminářů. Atmosféra byla taková, že knihy Josepha Ratzingera byly skrývány jako škodlivé a kdo je četl, mohl být označen za nevhodného ke kněžství...

V části věnované pedofilii vysvětluje tzv. garantismus. Znamenalo to, že při vyšetřování deliktů měla být zaručena práva především obviněných, a to v míře, která fakticky znemožňovala jejich odsouzení. Zároveň uvádí, že hlavní příčinou těchto deliktů je odpad od víry, neboť pouze tam, kde už jednání lidí neurčuje víra, jsou takovéto delikty možné.

V nejkrásnější třetí části pak pokládá otázku: Co máme dělat? Především varuje před pokušením vytvořit nějakou jinou církev. Jedině láska a poslušnost našemu Pánu Ježíši Kristu mohou ukazovat správnou cestu. Za nejdůležitější pokládá lásku s tím, že síla zla se rodí právě z odmítnutí Boží lásky. Zdůrazňuje nutnost vnímat Boha jako základ pro vše. To, že Bůh je stvořitelem a mírou všech věcí, je prvotní požadavek. Zároveň sám Bůh se stává v Ježíši Kristu stvořením a mluví k nám lidem jako člověk.

V západní společnosti však Bůh ve veřejné sféře absentuje a nenaslouchá se mu. Připomíná, že po druhé světové válce přijalo Německo do ústavy deklaraci o odpovědnosti před Bohem. Půl století poté už nebylo možné přijmout kritérium odpovědnosti před Bohem do evropské ústavy. V tomto rozhodnutí se odráží situace Západu, kde se Bůh stal privátní záležitostí menšiny.
Vyzývá všechny křesťany k tomu, aby Boha pouze nepředpokládali, ale upřednostňovali! Vyjadřuje smutek a obavy nad naším postojem k eucharistii. Její formální přijímání, které se stalo pouze společenským obřadem, budí obavy. Vyzývá k tomu, abychom chránili tento veliký dar před zneužíváním.

Benedikt XVI. také upozorňuje na to, že z církve mizí ona nadpřirozenost, která je dána její podstatou. Biskupové dokonce formulují svoje pojetí církve z velké části téměř výlučně politickými termíny. Dodává, že církev námi vytvořená, nemůže prezentovat žádnou naději. Idea nějaké lepší církve, kterou si sami vytvoříme, je ve skutečnosti ďáblův návrh.
Ke konci pak připomíná, že i dnes je v církvi společně s koukolem i mnoho těch, kteří jsou onou pšenicí zmiňovanou Ježíšem v podobenství.

V samotném závěru pak emeritní papež děkuje současnému papeži, pozemské hlavě katolické církve, za vše, co dělá pro to, aby nám nepřetržitě ukazoval Boží světlo.

Neponechme toto poselství Benedikta XVI. bez povšimnutí. Považuji za zvláštní Boží milost, že nám Bůh ponechal tohoto velikého papeže v pozadí a zároveň děkuji Bohu za to, že papeži Františkovi dal pokoru k tomu, že dovolil tento prorocký text publikovat. Bůh se o nás stará a nenechá svou církev padnout.

https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=29264

 

Pozvánky.

Nabídka z Prahy. U příležitosti 30. výročí kanonizace sv. Anežky Přemyslovny vyřezal student P.Š. její sošku z dubového dřeva. Soška je inspirována Madonou z Hejnic ze 14. století. Je 53 cm vysoká a je upravena tak, že může stát i viset. Podařilo se rovněž zhotovit odlitky z tvrzené sádry, takže jsou podstatně méně zranitelné, ne ovšem nerozbitné. Ale neroztříští ani se neurazí při skácení. Soška je jednobarevná a má barvu dubového dřeva. Odlitek je tak dokonalý, že zachycuje i strukturu dřeva z originálu. Cena odlitku je 1300 Kč. Je to nejenom krásný doplněk jakéhokoli interiéru, ale vede k upevnění úcty této naší přední patronky. V případě zájmu se obraťte na jáhna Ladislava Kince.

 

19. - 21. 7.  - Západní Čechy III.  Program a místa, které navštívíme, jsou ve stadiu plánování a domlouvání. Ubytování je objednáno v Plzni - stejné jako loni - turistická ubytovna - tří a šestilůžkové pokoje, WC a sprchy na chodbě, v areálu restaurace - v ní budeme mít 2x snídani a večeři, k dispozici je také krytý a venkovní bazén.  Do programu bude s největší pravděpodobností zařazen klášter Kladruby, synagoga v Plzni, pivovar Gambrinus. Zatím je ještě 24 volných míst v autobuse.

 

 Plán poutí na rok 2019:           18. - 24. 8. - XIX. pěší pouť na Velehrad

                        21. 9. - XVI. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka 

                           28. 10. - Praha - po stopách sv. Anežky České

 

Plán poutí NJ na rok 2019 a rok 2020:

2019  16. červenec Křoví - P. Tomáš Vyhnálek OMI z Českých Velenic.

          13. srpen     Žďár I               12. září         Radostín

          15. říjen Bystré          13. listopad Jámy               12. prosinec   Olešnice

2020  14. leden  Velké Meziříčí      13. únor     Trpín       12. březen      Křižanov

          14. duben  Měřín                  13. květen  Bohdalov         16. červen

          14. červenec            13. srpen                            15. září          Pavlov

          13. října                   12. listopad Jámy              15. prosince   Olešnice

2021    únor - Lysice

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde -... ....

 

Srdečné pozvání na 234. pouť NJ - ve čtvrtek  13. června 2019 v 18 hodin do Jimramova - hlavní celebrant -  P. Jakub Holík z Třebíče

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu.

Uzávěrka příštího čísla je 20.5. 2019. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém

Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14.

Zodpovědný redaktor : jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, telefon: 606948970

 

Časopis je určen výhradně pro vnitřní potřebu farností a poutníků NJ.

Komentáře:

přidej komentář

Od 1.10.2019: Nejvíc se mi líbí, když se řekne, že kněz mši svatou

slouží. (36)

 

obětuje. (5)

 

slaví. (34)

 

předsedá jí. (1)

 

vykoná obřad. (0)

 

Nejsem schopen posoudit. (5)

 

celkem hlasovalo 81 lidí

předchozí ankety

Dnes je 23. října 2019

svátek má Teodor

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU