Měsíční mariánská pouť Nový Jeruzalém 2023 - 24. ročník - úterý 11. 4. v 18 h v Měříně

20.08.2023 - ostatní poutě

Vážení a milí přátelé! 

Včera jsme  slavili slavnost  Zvěstování  Páně, v dřívějších dobách slavený jako slavnost Zvěstování Panně Marii.  Chtěl jsem Vám poslat pozdrav a zpravodaj, ale  čas na to určený „spolklo“  něco důležitějšího.  A tak podle průpovídky:  „Pozdě, ale přece.“ posílám nyní.  

Otec biskup Zdeněk Wasserbauer nám včera při mši svaté v kapli arcibiskupského paláce v Praze připomněl, že za devět měsíců budeme slavit slavnost Narození Páně a že se už můžeme začít připravovat na Vánoce. 

K této přípravě Vám  posílám slova, která jsou na lístečku zveřejněném otci paulány v jubilejním roce 2000 – v rozšířené, rozjímavé modlitbě „Pod ochranu Tvou se utíkáme.“:

….Zasvěcujeme se Tobě, Královno srdcí, abys nás naučila důvěřovat lásce Otcově, pro kterou není nic nemožného, abys nás učila věrně kráčet po úzké, ale krásné cestě Kristově, která vede k plnému životu a ke svobodě, abys nám pomohla varovat se světského ducha a přijímat Ducha Svatého, dárce svatosti, pokoje, dobra a pravé radosti……“ 

K tomu ať Vám  poslouží duchovní myšlenky  a pozvánky zveřejněné ve zpravodaji.  Srdečně Vás zveme  na postní duchovní obnovu do Štěpánova – v sobotu  1. dubna –  pozor to není apríl. A za 10 dní – 11. dubna večer do Měřína

K všemu dobrému Vám všem žehná – Ve Jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. AMEN. Váš jL

 

Nový Jeruzalém č. 4/2023

Zpravodaj pro 280. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

v Měříně – v úterý  11. dubna 2023  v 18 hodin.

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Křižanově:

V úterý 14. března 2023 na mši svaté NJ bylo cca 130 věřících. Pán Bůh zaplať za obětavou službu šesti kněží při udílení svátosti smíření a za mši svatou.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

3) o vzrůst víry v našem kraji                            4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

      5) o život těla a duše pro všechny počaté děti                 6) na smír za hříchy celého světa

Promluva P. Václava Hejče při pouti Nový Jeruzalém v Křižanově:

Čtení:  2. Korinťanům 5,17 – 21;  Evangelium: Jan 19,25 – 27

Nedávno jsem zakusil a vlastně ještě zakouším významné změny ve svém životě a kněžské službě v souvislosti se stěhováním do nové farnosti a zvykáním si na nové prostředí a vztahy. Uvědomil jsem si, že k životu s Ježíšem patří loučit se s tím, na co jsme byli zvyklí, s těmi, s kterými jsme něco prožili, a přijímat  to nové, dobré i náročné. Přitom myslím na mnoho lidí, kteří prožívají nepředstavitelně náročnější chvíle vinou válek či přírodních katastrof jako zemětřesení. Také však na ty, kteří sice zůstávají ve svých domovech, ale prožívají změny svých životů vinou ztrát blízkých lidí, zdraví nebo různých jistot. Přemýšlím, proč tomu tak všemu je a prosím Pána o světlo víry a pomoc všem. To je mi útěchou.   V takových situacích jako i v postním úsilí vyvstává více než jindy naše nedokonalost ve víře i v lásce k Bohu i k bližním, netrpělivost, nestálost, spoléhání na marnosti, hříšnost. Poznáváme, co je opravdu důležité a na co zapomínáme. Pokud před tím neutíkáme, tak se s tím objevuje i touha po smíření, po spáse. Nejde totiž jen o pozemský život, ale i o věčný. Potřebujeme pomoc Ducha Svatého, abychom se dokázali znovu obrátit k Bohu, činit pokání a věřit evangeliu, jak k tomu stále vyzývá Pán Ježíš skrze své služebníky v církvi a jak to připomíná Panna Maria při některých zjeveních.            „Všecko pochází od Boha“, říká apoštol Pavel. Všecko, co souvisí s naší spásou. Když tedy poznáváme svou slabost a hříšnost, tak nám ruku v ruce s tím Bůh chce dát poznat velikost své lásky a smíření. Apoštol Pavel nám hlásá, že se nám toho dostává nikoli pro naše, ale pro Kristovy zásluhy. Nemůžeme se jako baron Prášil vytáhnout za vlasy sami z bažiny, sami se ospravedlnit z vin.         Jsme pobídnuti přijmout vírou do zkušenosti naší bolesti, nedostatečnosti a hříšnosti evangelium o smíření skrze Krista. A pak hlásat toto evangelium, aniž bychom ho zlehčovali či zkreslovali. Dnes lidé říkají, že je jedno, v co kdo věří. Jedna katolička seniorka mi vyprávěla, jak se jí svěřila příbuzná s otázkami kolem spásy a obvyklou myšlenkou, že ke spáse přece nepotřebuje křest ani církev, že stačí dobře žít. Na to jí prý řekla, že si to taky myslí, protože Pán Bůh má rád všechny, a tak je jedno, jestli se nechá pokřtít, nebo ne. „Že je to tak, pane faráři?“, chtěla se ujistit. Není to jedno. Bůh má rád sice všechny stejně, ale také čeká na svobodnou odpověď každého. Odpověď na slovo, které se stalo tělem, a kterým nebeský Otec i naším prostřednictvím chce oslovit další lidi. Dělat dobré skutky je důležité, ale pokud by ke spáse stačily, pak by Ježíšovo vtělení, oběť na kříži a zmrtvýchvstání byly zbytečné stejně jako naše víra a křest. Ten se lidem nejeví tak důležitý, protože jej chápou jen jako pěkný obřad, nikoli jako spásonosné setkání s živým Bohem a jako zpřítomnění velikonočního tajemství v životě křtěného. Ve křtu nás i dnes Bůh smiřuje se sebou skrze Krista. To je evangelium, které máme hlásat lidem hledajícím odpovědi na jejich otázky. Když o tom ti lidé chtějí mluvit, je to příležitost k hlásání Krista, ne našich domněnek, které udržují v omylu a neukazují další cestu. Není jedno, v co nebo v koho věříme, jak žijeme. My věříme v Krista, ve kterém se ke každému člověku a v každé situaci sklání Bůh a nabízí spásu skrze službu církve. Když máme druhým odpovědět na otázky po spáse a nevíme, jak to říct, můžeme jen mlčky ukázat na kříž s Kristem a Marii stojící u něj. V něj věřím a věříme v naší církvi. Skrze Ježíšovu oběť a na přímluvu Matky Boží i naší se nám dostává smíření. Bůh ví, jak to s kým je a bude. Maria je útočištěm hříšníků, nás všech. Nevede nás k ledasčemu, ale k Ježíši a do společenství církve. Ona je spolupracovnicí Boží na díle smíření, přímluvkyní celé církve a nese s námi bolestnou starost o spásu těch, na kterých Bohu i nám záleží. Je nám příkladem víry a věrnosti i povzbuzením k vytrvalosti.        Velikonoční tajemství naší víry přinášející smíření a pokoj do lidských srdcí i v životních nepokojích, kéž nás znovu osloví, pronikne a my se staneme jeho hlasateli. Spolu s Ježíšem a Marií kéž kromě různých vážných i malicherných starostí o pozemské zajištění prožíváme také a především starost o spásu naši i druhých. Kéž věříme, že to stojí za to, jako i účast na této mši ve společenství církve, s vědomím, že: udělám tu trochu, kterou mohu a vše svěřím Marii a Bohu.

Sbírka - po uhrazení nutné režie NJ jsme darovali 29 700 Kč České charitě pro pomoc obětem zemětřesení v Syrii a Turecku - Pán Bůh zaplať.       Poděkování patří také místnímu faráři  P. Josefovi Pohankovi a farníkům z Křižanova, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.  Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta NJ v Měříně, kterým je P. Mgr. Jiří Kaňa, farář ve Velkém Meziříčí, Netíně a Borech, děkan velkomeziříčský:  Jmenuji se Jiří Kaňa, pocházím z vesnice Dolní Bojanovice, z okresu Hodonín.    Studoval jsem na gymnáziu v Hodoníně a po maturitě v roce 1980 jsem se dostal na CMBF do Litoměřic na studia bohosloví. Na kněze jsem byl vysvěcen roku 1987 v Brně biskupem Josefem Vranou, administrátorem olomouckým.

Sloužil jsem v Brně, v Blansku a nyní ve Velkém Meziříčí. Za svého života jsem potkal mnoho dobrých lidí, včetně kněží, kteří mě vedli a povzbuzovali k dobrému.        Pro život každého křesťana, včetně kněze, považuju za důležité následovat Pána Ježíše, ctít v Panně Marii Matku Boží a první křesťanku a mít v úctě a milovat Boží církev (zejména svou farnost a diecézi a jejich služebníky).     Rodiny to dnes nemají lehké, protože jsou ostřelované mnoha novými tvrdými a nemilosrdnými názory, a dokonce i takovými, které rodinu považují za přežitek. Tady platí, že se nesmíme řídit trendy světa, ale Božím slovem a autoritou církve, které skvěle fungují už po tisíciletí. Zatímco i ty sebemodernější názory brzo vyšumí a zmizí nahrazeny zase nějakými novými. Přesto i za krátkou dobu dokáží napáchat takové škody, že pak druhým velmi zkomplikují život a vztahy na dlouhé roky.       Proto je potřeba ctít rodinu jako Boží dílo a ne ji ničit nebo měnit lidskou pýchou, ale s pokorou se ptát nebeského Otce, jak to vidí On a co dnes můžeme udělat pro to, aby i v naší turbulentní době jeho dílo znamenalo pro všechny základ pokoje, lásky a cesty k životu.    Sbírku na pouti NJ  v Měříně – jak říká místní farář P. Josef – náš společný dobrý skutek pošleme nadaci Cesta 121, která pomáhá starým a nemocným kněžím.                     Otec Jiří

Představení nadace Cesta 121: Proč se jmenujeme Cesta 121?   "Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi." Právě tato slova Žalmu 121 inspirovala zakladatele sdružení zařadit do svého názvu číslici 121. "Chceme být cestou, k níž budou moci kněží upínat svůj zrak v časech těžkých a složitých. Rádi bychom pro ně byli nadějí, že právě po této cestě jim přijde pomoc, která je z jejich soužení vysvobodí."    Ve spolupráci s otci biskupy pomáháme stárnoucím kněžím a kněžím v nouzi.  Poskytujeme zdarma zdravotní pomůcky: chodítka, mechanické a elektrické vozíky, zvedáky, sedačky do vany, toaletní program, pomůcky při inkontinenci, polohovací lůžka.   Do domova kněze instalujeme schodišťové sedačky, schodolezy, přispíváme na výtahy.   Nabízíme speciální náramky, jimiž si kněz v nouzi může přivolat pomoc.   Zasíláme zdarma mobilní telefony s velkými tlačítky.   Spolufinancujeme stavební úpravy, které umožní prodloužit pobyt stárnoucích kněží v prostředí, v němž jsou doma.     Zajišťujeme dveřní telefony s obrazovkou, aby byl kněz chráněn před zloději a násilníky.    Nabízíme zdarma biblickou literaturu pro hůře vidící kněze.  Přispíváme na ozdravné a lázeňské pobyty.    Hradíme operace.    Zajišťujeme léky zdarma, případně ve vybraných   případech uhradíme doplatky za léky, které neproplácí pojišťovna.    Zprostředkováváme diskrétní pomoc psychoterapeuta.   Spolupracujeme s kněžskými domovy a hospici.    Finančně podporujeme osoby, které pečují o nemocné kněze.   Pomáháme při havarijních událostech, kdy je fara poškozena požárem, vodou, povětrnostními vlivy apod.

Křížová cesta:  Slova našich dnů

Nechci, nebaví mě to, nemám čas, nesouhlasím, nenávidím, nemám chuť, nemám rád, neodpustím, nevydržím, nemám náladu...  Tato slova se, Bohu žel, stala nejen součástí našeho slovníku, ale především našeho srdce, celé naší bytosti. Dejme si za úkol, že tato slova budeme pomalu odstraňovat ze svého slovníku, ze svého podvědomí, a čiňme tak!

1. Kristus je odsouzen – nesouhlasím.  

Konal jen dobro, a přesto je odsouzen. Je to nespravedlivé, ale Kristus přijímá. Zná cenu pokory a ví, že pokora a mlčení jsou v Božím plánu boje proti zlu nejúčinnější. 

Odpusť nám, Pane, že neumíme mlčet.

2. Kristus bere na sebe kříž – nechci  

Neříká nechci – ačkoliv ho nenese sám za sebe, ale nese ho za nás. Nechceme se zapřít v jídlu, v zábavě, v televizi, nechce se nám nést svoje obtíže, svůj kříž, a to už ani neuvažujeme, že bychom měli nést kříž za druhé.

Odpusť nám, Pane, každé naše "nechci", kterým jsme odmítli tvou vůli a poslouchali protivníkův hlas.

3. Kristus padá poprvé - nestačím na to. 

Kristus musí projít překážkami, mezi které patří i pády.  Neříká, že na to nestačí, vstává a pokračuje. A kolik bojů, překážek jsme už vzdali my? Chce to jen zatnout zuby, poručit si.

Odpusť, Pane, že jsme byli líní, ustrašení, a že jsme nebojovali.      

4. Kristus potkává svou Matku - nestojím o to.

Maria, člověk, který odpověděl na Boží výzvu: „Ano.“ Neodmítá Boží plán, přijímá, raduje se z něho. Kolikrát svým postojem jsme řekli Bohu: Nestojím o tvé plány.  Nechávám se oklamat tím, co je povrchní, dočasné, líbivé...a nestojím o dary z rukou Boha. 

Odpusť nám, Pane, že jsme nestáli o tvou lásku, přátelství, klid a zaměřili se na hodnoty, které nás uspokojily jen na chvilku.

5. Šimon z Kyrény pomáhá Kristu - nemám čas. 

Každý den se za něčím honíme, pospícháme, běžíme. Nemáme čas obdivovat květiny, slunce a ticho. Nemáme čas vyslechnout toho, kdo nám chce svěřit své problémy. Nemáme čas se modlit a na druhé straně se dokážeme hodinu dívat na televizi, poslouchat rádio, pomlouvat bližního, kritizovat nadřízené.

Odpusť nám, Pane, že maříme čas zbytečnostmi a nevyužíváme ho podle tvých představ.

6. Veronika - je mi to jedno.  

Žena-, která není lhostejná k trpícímu člověku.  Mysleme na ženy, na matky, které se zbavují svých dětí. Kde je smysl pro oběť? Jim to je jedno - ve jménu pokroku, ve jménu vědy, rozumu...

Pane, přijmi naši oběť, jestliže je to možné, jako smír za ty, které zabíjí své nenarozené děti.

7. Kristus padá podruhé - nemám náladu.  

Už zase? Kristus to neříká. Ví, že musí usmířit mnoho hříchů, plní vůli svého Otce.  Neřídí se svou náladou, pocity. My se však mnohdy řídíme svou náladou.

Odpusť nám, Pane, že jsme jednali jen podle své nálady, že jsme chtěli prosazovat svou vůli, a ne prožívat slova modlitby Otče náš – buď vůle tvá...

8. Kristus potkává ženy – nepomohu.

To nemá cenu, tím nikomu nepomohu. Každý sebezápor, každá oběť, každá modlitba se skrze Boha promění v nějakou milost, i když my to nevidíme. Jsme součástí těla Kristova, které stále trpí, je pronásledováno, bičováno, posmíváno, a tak prožíváme jeho bolesti - jako prožívaly Kristovu bolest ženy, které ho potkaly.

Odpusť, Pane, že jsme se nezajímali o život církve, celé církve, celého těla Kristova a nepomáhali svou obětí, sebezáporem, modlitbou...

9. Kristus padá potřetí – nevydržím. 

Jsou někdy situace, kdy na nás doléhá utrpení ze všech stran. Pak často říkáme:  „Už to nevydržím.“ Není možné, aby nás opustil ten, který si nás vyvolil, nebo aby nám dal větší kříž, než můžeme unést. Není možné, aby se náš Stvořitel spletl a nevybavil nás potřebnými schopnostmi. 

Odpusť nám, Pane, že jsme malomyslní.

10. Kristus zbaven šatu – nenávidím. 

Berou Kristu i šaty. Oni nenávidí - on miluje. Je to protiklad, který byl nutný pro spásu nás všech. I v našem srdci je někdy nenávist. Nenávidíme věci, lidi... Místo lásky a odpuštění - nenávidíme. A to, co bychom měli nenávidět - to je hřích v jakékoliv podobě, to mnohdy klidně přijímáme. 

Odpusť nám, Pane, že jsme místo lásky měli nenávist a v případě hříchu někdy dokonce i souhlas.

11. Kristus přibit na kříž - nemám rád.  

Mohli jsme dostat větší důkaz lásky Krista k nám? Je za nás ukřižován. Má nás rád, i když jsme ho tolikrát zapřeli, zradili a opustili. A co všechno a koho my nemáme rádi? Nemáme rádi to a to jídlo, nadáváme na počasí, nemáme rádi toho a toho člověka. Dostali jsme přikázání lásky. Miluj svého Boha a bližního. Jak tento příkaz plníme?  

Odpusť, Pane, naši nelásku vůči tobě a vůči bližním.

12. Kristus umírá – neodpustím.

Kristus umírá. Dívá se dolů na ty, kteří ho odsoudili. Nespílá jim, neříká, že jim neodpustí. Ať slunce nezapadá nad vaším hněvem. Jak je to s námi? Jak si odpouštíme: vzájemně jako bratři, jako přátelé? Neodmítli jsme někdy ruku nabídnutou ke smíru? Nečekali jsme někdy až první přijde ten druhý s výmluvou: „Proč bych se já pokořoval, vždyť jsem nezačal... Odpouštějme si navzájem, protože totéž chceme my po ostatních a po Bohu. Ve hněvu není lásky. Z hněvu se raduje jen ďábel a Bůh má zármutek.

Odpusť, Pane, že jsme si nedokázali odpouštět.

13. Kristus na klíně své Matky – ne!

Matka Boží je velká žena, protože řekla Bohu své ano. Neřekla: „Ne!“  Dokázala svou poslušností umlčet otázky a nedůvěru. Bůh je trpělivý, my ne. Bůh odpustí - my také ne. Napravme své skutky. Právě ony křičí celému světu ne!

Odpusť nám, Pane, že jsme odmítli tvůj scénář a roli, kterou jsi nám v něm dal.

14. Kristus uložen do hrobu   

Kristus svoji křížovou cestou došel až do konce. Neříkal na ní slova: nechci, nesouhlasím, nevydržím, nemám čas, neodpustím, nenávidím, nemám náladu... Není to i pro nás návod, jak zvládat svou křížovou cestu, jak žít?

Pomoz nám, Pane, ochudit svůj život o tato slova, aby se stal bohatším. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

                                                          Pozvánky, nabídky.

Stálá duchovní služba v děkanství Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. 

Křižanov: Kostel sv. Václava je otevřen k modlitbě věřících každý den od rána do večera. Každou neděli od 15 – do 17 hodin je zde přítomen místní farář P. Josef Pohanka a nabízí věřícím přijetí svátosti smíření (sv. zpověď) nebo duchovní rozhovor.

Slavkovice: Poutní kostel Božího milosrdenství: svatá zpověď v sobotu a v neděli od 14 do 17 hodin, na první a třetí sobotu v měsíci už od 10 hodin.

Duchovní služba v Nemocnici Nové Město na Moravě - katolický kněz,  P. Sylwester Jurczak, nemocniční kaplan - svátost nemocných, svátost smíření, sv. přijímání, rozhovor s pacientem. Telefonický kontakt: 733 741 473.

Postní duchovní obnova: sobota 1. dubna 2023 ve Štěpánově nad Svratkou, kterou povede – dá-li Bůh – P. Mgr. Ing. Pavel Habrovec.  Zahájíme ji – dá-li Bůh – v 9 hodin adorací, budou tři přednášky na téma – List svatého Jakuba; polední občerstvení na faře, sv. zpověď, křížová cesta, korunka k Božímu milosrdenství, svatý růženec, mše svatá, svátostné požehnání. Předpokládaný konec v 16 hodin. Srdečně Vás zveme.

Pouť k hrobu sv. Kunhuty – Bamberk, Norimberk a Nepomuk. (Ještě několik volných míst)  Řk farnost Nedvědice,  duchovní doprovod Mons. Jan Peňáz,  24. a 25. června, cena – 2400 Kč a 44 Eur, přihlášky - jaroslava.kozarova@seznam.cz, tel. 723 800 537

 

Poutní výlet rodin s dětmi – pondělí 8.května 2023. Jevišovice – kostel sv. Josefa a zámek, Tavíkovice – nový  kostel Panny Marie – matky Církve, Slavětice - restaurace u Bohouše – oběd a májová  pobožnost u rodinné kapličky, prohlídka jaderné elektrárny Dukovany.

Cena: místo v autobuse – 250 Kč, tatínci a děti z početných rodin – 0 Kč + cena oběda a vstupy.

Přihlášky – zn. „čím dřív, tím líp.“ u jLK.

Plán poutí na rok 2023:    28. – 30. 7. – Východní Čechy;   20. – 26. 8. - XXIII. pěší pouť na Velehrad;  9. 9. – XIX. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka;   16. 9. – Kutná hora  

Plán poutí NJ na rok 2023:

červen – Jimramov                       červenec - Nová Ves u NMnM                     srpen   -  Olešná   

září – Radostín      říjen - Radešínská Svratka            listopad  -  Jámy         prosinec  -  Olešnice.

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - kdo dřív přijde -..

 

Srdečné pozvání na 281. pouť NJ do Nového Veselí  - v úterý 16. května 2023 v 18 hodin – hlavní celebrant – Jeho Excelence Mons. ThLic. Ing. Zdeněk Waserbauer,  ThD. – pomocný biskup pražský, titulární biskup butrinský, generální vikář pražské diecéze, kanovník svatovítské kapituly. Rodák z Velké Losenice (Nového Města na Moravě) (zdroj Wikipedia)

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 4. 2023. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém;

Vydává: Řím. katolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14, www. rovecne.farnost.cz Zodpovědný  redaktor: jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, tel: 606948970

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

Dnes je 19. dubna 2024

svátek má Rostislav

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)