Mariánská prosebná pouť Nový Jeruzalém každý měsíc v r. spásy 2025 - Jimramov středa 11.6. v 17 h.

Chvála Kristu!  Vážení a milí přátelé!  

Dnes - mimo jiné - prožíváme svátek patronky rodin a Litoměřické diecéze - svaté Zdislavy.  A je také první den novény před slavností Seslání Ducha Svatého.  

Dnes již svatořečený papež sv. Pavel VI. napsal věřícím do diecéze, které  mnozí na základě statistik říkají "kamenolom"  15. 4. 1971 nádherný a požehnaný dopis.  Z něho vyjímám pro Vaše povzbuzení: "Blahoslavená Zdislava je ozdobou českých zemí. Tam se narodila ze vznešeného rodu, tam žila křesťanským životem a tam byla s velkou úctou pochována. Vynikající ctnosti této ženy, její způsob jejího života a pozoruhodné činy nejenže odpovídají zřejmě dnešním potřebám, ale též mocně vábí všechny křesťany k ochotnému následování."  (Viz Breviář - 30. 5. - modlitba se čtením) 

Kéž by toto přání ochotného následování svatého otce Pán Bůh vyslyšel.  

Je to vůbec v dnešní době možné?  Ano - nedávno citoval papež Lev XIV. svého duchovního otce sv. Augustina, který reagoval na poznámku, kterou slyšíme často i dnes: "... je zlá doba."   - "Žijme dobře a doba bude dobrá - my jsme doba."  

Když mu tři tisíce novinářů na začátku dlouze tleskalo, poděkoval a s úsměvem na rtech podotkl: "Říká se, že potlesk na začátku nic neznamená.  Uvidíme, zda budete na konci ještě vzhůru a budete chtít tleskat."  K tomu stačí dodat - stále a pro všechny nás platí:  Nechval dne před večerem a člověka před smrtí.  

K dobrému životu podle Boží vůle ať Vám poslouží slova otce Ladislava Kozubíka a otce Pavla Šenkyříka ze zpravodaje NJ č. 6.  Srdečně Vás zveme ve středu 11.6.2025 v 18 hodin do Jimramova na pouť NJ - všem žehná jáhen Ladislav

P.S. Pouť na východní Slovensko se blíží, zájemci ať neváhají se co nejdříve přihlásit.  

 

Nový Jeruzalém č. 6/2025

Zpravodaj pro 306. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

v Jimramově – ve středu 11. června 2025 v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Novém Veselí:

V úterý 13. května 2025 na mši svaté při pouti NJ bylo asi 140 věřících. Pán Bůh odplať třem kněžím za jejich službu při zpovídání a za mši svatou.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1)o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání  2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních       3) o vzrůst víry u lidí v našem kraji     4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách  5) o život těla a duše pro všechny počaté děti    6) na smír za hříchy celého světa

 

   Promluva P. Pavla Šenkyříka   při pouti Nový Jeruzalém v Novém Veselí:

Milí bratři a sestry!  Milí přátelé!

Společně slavíme Nejsvětější oběť v den, kdy si připomínáme zjevení Panny Marie ve Fatimě. Je čas Velikonoc, žijeme v církvi, která je velikonoční.  Velikonoce přináší člověku možnost nového života, odpuštění hříchů.  Už zemřelý papež František v jednom svém dokumentu napsal, že my křesťané žijeme raději mentalitu postní doby než mentalitu doby velikonoční. Je nám tak dobře, když člověk žije jenom v tom odříkání. A jsme tak trochu zavřeni sami do sebe.  Papež říkal: „Jsme církev, která žije z Velikonoc!“  Tedy žijeme z naděje.  A ta naděje se musí propisovat do všeho co jsme.  S čím v životě bojujeme. 

To první čtení jsem vybral mariánské velikonoční čtení.  Popisuje událost, kdy je Maria společně s učedníky, po Ježíšově nanebevstoupení ve večeřadle.  A v očekávání Ducha Božího.  Večeřadlo v Jeruzalémě je takový sál, má velmi zajímavou historii.  To místo se nikdy nestalo chrámem.   Mnoho míst, která jsou spojené s Ježíšovými zázraky a znameními, významné události spojené s životem Církve, se stala chrámem.  To večeřadlo nikdy.  Dokonce jeden papež v 5. století řekl: „Necháme to tak, jak to je.“  Potom ale přišli muslimové, kteří Jeruzalém okupovali a okupovali také toto místo. Potom se to vrátilo křesťanům, později židům a tak je to dodneška.  Ten prostor byl sice v dějinách různě upravován.  Dnes se sice ukazuje turistům, ale moc se o něj nestarají.  Jsou tam otevřená okna, létají tam holubi, dovedete si to představit, jak to tam vypadá.  Večeřadlo je místo, kde Maria společně s učedníky očekávala Ducha Svatého.  Ježíš přislíbil, že pošle Přímluvce, Ducha pravdy, Utěšitele.  Učedníci společně s Marií čekají.  Když jsem se nad tím zamýšlel, říkal jsem si, že u Panny Marie je to trošku zvláštní.  Maria se otvírá Duchu Božímu tehdy, kdy říká: „Jsem služebnice Páně.“  Tehdy byla zahrnuta Duchem Svatým.  Maria, když stála pod křížem, jak říká apoštol Jan, Ježíš vydal svého Ducha.  Všem, kteří tam byli, tedy i pod křížem stojící Marii. A teď znovu je s Ježíšovými učedníky, jakoby ho měla málo. Já si myslím, že je to pro nás důležité poselství, abychom věděli, že Ducha Božího nikdy nemáme málo, že Ducha Božího nikdy nemáme dost. Jsou lidé, kteří řeknou:  „Já už to nepotřebuju, já mám dost víry.“  NE, BOHA NIKDY NEMÁME MOC! Maria je ta, která společně s učedníky očekává příchod Ducha Svatého.  Ona je pro ně velkým příkladem.  Ona je pro ně také matkou. 

Jak jsem říkal, dnes si připomínáme zjevení Panny Marie ve Fatimě. A tam Panna Maria vybízí, aby se lidé modlili za obrácení hříšníků.  Víme, že hřích je život bez Boha.  Člověk říká: „Pane Bože, dobrý, ale já si ty věci udělám sám.“  Někdy je to ze dne na den, někdy je to pozvolna. Tedy Panna Maria říká: „Modlete se za tyto lidi, kteří žijí bez Boha.“ Panna Maria je pro nás matkou a je pro nás vzorem. A my víme, jak je pro matku vždycky těžké, když její děti prožívají v životě nepokoj, rozpory. A ta Panna Maria říká: „Modlete se za hříšníky.“  Protože Panna Maria má všechny ráda. Maria totiž zná milosrdenství, které nebeský Otec dává.  Maria ví, co může milost Boží, Duch Svatý konat v životě člověka.  A proto Maria je MATKOU NADĚJE.  Ten Mariin pohled na hříšníka není pohledem toho, kdo jen moralizuje a má nějaké zatvrzelé srdce vůči hříšníkům. Mariin pohled je jiný.  Maria Velikonoc je žena, která se raduje, která prosí o Ducha Svatého a nás vybízí k tomu, abychom se modlili za obrácení hříšníků. 

Papež František, krátce předtím než zemřel, vydal svoji poslední encykliku, která je o úctě k Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu.  A tam papež říká: „Ježíš má Božské a lidské srdce.“  To je pro nás hrozně důležité, protože Ježíš nám rozumí.  Dále jsme vedeni k tomu, abychom měli v úctě srdce Mariino.  To je srdce lidské, přetvořené Duchem Božím. 

Jedna dívka, poměrně malá, měla ve škole vypracovat jeden úkol a měla nějak namalovat svůj postoj ke světu.  Namalovala dva obrázky.  Na jednom obrázku byla kulatá zeměkoule a v ní bylo namalované srdce – říkala: „To jsem já.“  A namalovala ještě druhý obrázek. Namalovala zeměkouli, která byla v srdci. A říkala: „To jsem také já.“  Já se totiž učím mít ráda všechny lidi.  Mít v srdci všechny lidi.  Maria je ta, která má ráda všechny lidi.  Mít Ducha Božího znamená vyprošovat si toto Mariino srdce.  Tedy srdce, které nemoralizuje, které nekomentuje, které neodsuzuje, ale které sjednocuje.  To je srdce, které je obnovené a utvořené Duchem Božím.  Prorok říká:  „Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.“ 

Dnes, když prosíme Matku Boží o přímluvu, ať nám Bůh – na její přímluvu - dá nové srdce.  Ať nám daruje svého Ducha, abychom byli lidmi Velikonoc.  Lidmi, kteří milují hříšníka, kteří se modlí za jeho obrácení, kteří nekritizují, kteří sjednocují! 

Sbírka: Po uhrazení nutné režie poutě NJ jsme darovali 12 900 Kč na zřízení pedagogicko – psychologické poradny v Brně. Poděkování patří také místnímu faráři Mons. Janu Peňázovi, panu varhaníkovi, zpěvákovi, schóle a místním farníkům, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili. A především: „Pán Bůh odplať za každodenní modlitby svatého růžence na úmysly Nového Jeruzaléma.“

 

Představení hlavního celebranta poutě NJ v Jimramově, kterým bude P. Ladislav Kozubík SDB, farář v Sebranicích u Litomyšle. 

Věk: Narodil jsem se v roce 1959 na Vsetíně.   

Dětství, mládí, studia, působiště: Vyrůstal jsem v nevelké valašské dědině (Valašská Polanka). Na dětství mám nejkrásnější vzpomínky. Bylo to období bezstarostnosti, bezpečného zázemí, které vytvořili moji rodiče, ale také sourozenci (mám 5 sourozenců) a vlastně celá pospolitost naší farnosti, protože v mnohém jsme žili jako jedna rodina. Po střední škole jsem kratší čas pracoval ve Zbrojovce Vsetín, následovala vojenská služba a po ní teologická fakulta v Litoměřicích. V roce 1986 jsem v Olomouci přijal kněžské svěcení a potom následovala působiště: Ostrava – Božský Spasitel, Vápenná, Hroznová Lhota, České Budějovice, Litomyšl, Ostrava – Třebovice, Zlín – Jižní Svahy, Telnice u Brna, Babice u Lesonic a nynější místo v Sebranicích. Ta pestrost působišť je dána mojí příslušností ke kongregaci salesiánů, takže podle přání Otce provinciála…   

Co podstatného jsem se v dětství naučil od rodičů? Rodiče pro nás děti byli vzorem pracovitosti (nikdy jsem je neviděl zahálet; kromě krátkých výletů snad v životě nebyli na dovolené) a důvěry v Boží pomoc.  Jenom kratinkou vzpomínku: když začali přestavovat stodolu na obytný dům, měli ušetřeno 600 korun. Koupili tedy něco písku a pár pytlů cementu. Nějak se začít muselo. Dnes, když už rodiče nežijí, si často kladu otázku: Jak to všechno dokázali zvládnout? Zřejmě tak, že byli věrni Bohu.   

Co bylo tím nejdůležitější impulsem pro rozhodnutí stát se knězem? Asi to bylo víc věcí, ale jednou z nejdůležitějších byl příklad kněží salesiánů, kteří naši rodinu navštěvovali. Také příklad krásného kněžského života našeho pana faráře P. Jana Absolona a také rodáka z naší farnosti P. Ladislava Filgase.   

Kdo byl nebo je pro mne kněžským vzorem? Zase je těch vzorů víc. Ať už starších spolubratří salesiánů (byli upřímně zbožní a dokázali Bohu nabídnout svůj život ve službě mládeži a nejpotřebnějších lidí) nebo starých farářů, kteří lidem rozuměli a uměli je usměrnit a povzbudit v jejich nelehkých  životních situacích. Příklad věrného kněžského života mně dal i náš bývalý pan farář P. Jozef Berec, rodák ze slovenské Nitrice. Dnes asi nejvíce vnímám jako podnětné nadšení mladších kněží a spolubratří a jejich chuť hledat nové cesty evangelizace a pastorace.   

Co považuji na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?  Řečeno biblicky: Být s Ježíšem, a nakolik je v lidských silách, umožňovat, aby on sám Boží mocí umenšoval zlo a vytvářel rodinu lidí, ve které si všichni rozumí a mají se rádi (srov. Mk 3,13-15). Což je nesmírně těžký úkol a sám zde vidím svůj obrovský dluh.   

 Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí? Toto je otázka spíše na vyšší patra v církevní hierarchii. Nejen věřící, ale i kněží a možná i biskupové jsou nad touto otázkou bezradní.  Jednou možnou odpovědí by mohl být příklad blahoslaveného Karla Foucaulda (1858–1916) který získal pro víru v Ježíše mnoho mužů a žen, ale pouze tím, že se rozhodl s těmito chudými lidmi žít a ukazoval jim příklad praktického křesťanství: „Ve chvíli, kdy jsem uvěřil, že Bůh existuje, pochopil jsem, že nemohu dělat nic jiného než pro něj žít. Moje duchovní povolání se zrodilo ve stejném okamžiku jako moje víra.“ K. Foucauld    

Co vidíte jako důležité ve své práci, ve svém životě? Dávat více prostoru Božímu duchu, aby mohl působit ve světě slábnoucí víry. A to podle evangelia nejde jinak než postem a modlitbou (srov. Mk 9,29). Toto může být zároveň i odpověď   na Vaši otázku: „Kde mě nejvíce tlačí boty…“   

Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na pro azylový dům pro matky s dětmi v Hamrech u Hlinska – Betlém nenarozeným.

Na co se nejvíc těšíte? Zřejmě na exercicie, duchovní cvičení. Těší mě vidina, že budu mít dostatek času pro modlitbu, přemýšlení o svém vztahu k Bohu i čas pro odpočinek.    

Co vám udělalo v poslední době radost? Farní pouť do Poličan k Trapistkám, kde je jedna sestra z naší farnosti a velmi milé setkání na zpáteční cestě s opatem Tadeášem, který nás přijal doslova otcovsky ve svém klášteře v Želivě.

Co je pro rodiny podstatné, co potřebují, čím může církev rodinám pomáhat, jak to prožívám ve své službě?   Ať se rodiče nebojí před svými dětmi projevit živou víru. Bez tohoto příkladu budou jejich děti nejisté a budou v životě neustále tápat. A děti ať najdou odvahu poslouchat své rodiče. Může to být pro ně těžké, ale taková ochotná poslušnost v sobě nese i zaslíbení: Lidé, kteří umí projevit k druhému úctu, mohou ve svém životě počítat s Božím požehnáním. Stačí se jen podívat na čtvrté přikázání v Desateru.

Jubileum 2025 – zpráva o jedné z mnoha mimořádných milostí.  Věřící (katolický křesťan) může v tomto milostiplném roce – při splnění všech nutných podmínek, kterými jsou – úmysl získat odpuštění časných trestů, nemít zalíbení ani ve všedním hříchu, stav v milosti posvěcující, svátost smíření v blízké době, svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce, předepsaný skutek –  získat dva plnomocné odpustky za jeden den!    Je to možné, když v tom dni věřící přijme ve svatém přijímání dvakrát Pána Ježíše. (podmínkou pro druhé svaté přijímání je účast na celé mši svaté). Tento druhý odpustek může získat jen pro duše v očistci (podobně jako od 1. – 8. listopadu).   (Toto je obsaženo v „Pravidlech pro udělování odpustků během řádného Jubilejního roku 2025 ze dne 13.5. 2024)

Volba a volby

Jsme rádi, že volba papeže byla rychlá, děkujeme Duchu Svatému, který vedl kardinály, za které jsme se modlili. Budou zase další volby různého typu. Pro každé z nich se jistě bude hodit modlitba podle učitele církve sv. Tomáše Akvinského, kterou máme v kancionálu pod číslem 927. Zkusme se ji denně modlit (nebo třeba i zazpívat) celou dvakrát, a to 1) za sebe  a 2) za politiky – všechny bez rozdílu, domácí i zahraniční, současné i budoucí, kandidáty zvolené i nezvolené. Bude to opravdu lepší než u piva nebo před obchodem nadávat na politiku. A dokonce ještě lepší, než jen kritizovat ty, kteří nadávají na všechno. Modleme se tedy za sebe a pak znovu za druhé:

1.     Dej mi, Pane, bdělé srdce, / ať se ti dnes nevzdálím nerozvážným smýšlením. / Dej mi srdce ušlechtilé, / jež by žádný špatný cit nedokázal ponížit.

2.     Dej mi, Pane, pevné srdce, / které nikdy nezlomí nesnáze či pohromy. / Dej mi srdce nezávislé, / svobodné a odvážné, povznesené nad vášně.

3      Dej mi rozum, jenž tě hledá, / moudrost, která nalezne život podle vůle tvé. / Dej mi pravou, pevnou víru, / lásku, v níž se přetvořím / a stanu se zcela tvým.

 1.     Dej JIM, Pane, bdělé srdce, / ať se ti dnes nevzdálím nerozvážným smýšlením. / Dej JIM srdce ušlechtilé, / jež by žádný špatný cit nedokázal ponížit.

2.     Dej JIM, Pane, pevné srdce, / které nikdy nezlomí nesnáze či pohromy. / Dej JIM srdce nezávislé, / svobodné a odvážné, povznesené nad vášně.

3.     Dej JIM rozum, jenž tě hledá, / moudrost, která nalezne život podle vůle tvé. / Dej JIM pravou, pevnou víru, / lásku, v níž se přetvořím/ a stanou se zcela tví.

Požehnej vám všem i jim všem na přímluvu svatého Tomáše Akvinského všemohoucí Bůh ...+...

 

Aktuální heslo z FATYMu, které se k tomu velice hodí:

                                         Mějme stále na paměti, že jsme všichni Boží děti.

 Modlitba za papeže Lva XIV.  

Pane Ježíši Kriste, děkujeme ti,  že jsi nám daroval  papeže Lva XIV.  Prosíme tě, žehnej mu v jeho náročné službě.  Naplňuj ho stále svým Svatým Duchem, aby v jeho síle hlásal evangelium o tvém milosrdenství celému světu.  Ochraňuj ho ode všeho zlého a pošli mu dobré rádce a spolupracovníky.  Naplňuj ho svou láskou, aby tě miloval nade všechno a s horlivostí i pastýřskou láskou vedl Boží lid, který jsi mu svěřil.  Amen. 

                                           Plán poutí na rok 2025:

24. – 27. 7. 2025 – poutní výlet na Východní Slovensko II. Program bude velmi podobný jako v roce 2024 – jsou k tomu dva důvody – jednak se někteří přihlášení nemohli loni zúčastnit a někteří, kteří tam byli by tam chtěli znovu.

V programu bude zařazeno: v pátek  Vysoká nad Uhom (hrob bl. Anny Kolesárové a centrum mládeže, v sobotu Litmanová ( poutní místo Pann Marie) a v 17 hodin - ve Spišské katedrále sv. Martina mše svatá s  o. biskupem Františkem Trstenským,  Smižany (Boží milosrdenství), a další. Podrobný program dostanou přihlášení na začátku července.   Předpokládaná cena – za místo v autobuse, ubytování včetně polopense, vstupy – cca   6000 Kč,  dětí – 4000 Kč, děti z početných rodin 2000 Kč, vše podle aktuálních cen v létě. Prosím zájemce o přihlášení. Děkuji -jLK

 17. – 23. 8. - XXV. pěší pouť na Velehrad      

13. 9. – XXII. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka    

17. – 19. 10. – poutní výlet do Severních Čech

                                     Plán poutí NJ na rok 2025:

srpen – Velká Bíteš                září – Radostín          

říjen - Deblín                                listopad - Černá Hora        prosinec - Olešnice.

 Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti – na rok 2026 jsou volné tyto měsíce: červenec, srpen. říjen a listopad - kdo dřív přijde...

 Srdečné pozvání na 307. pouť NJ do Sádku u Poličky v úterý 15. července 2025 v 18 hodin.

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 6. 2025. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém; Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14, www. rovecne.farnost.cz

Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, 606948970