Veliká ne jen velká noc

21.04.2014 - úvahy

Veliká noc

Je Velké Meziříčí a je Malé Meziříčí, kterému se úředně říká
Meziříčko. U Křtin byla Velká Bukovina. Ta časem přišla o svůj první titul a z Malé  Bukoviny se stala Bukovinka. Podobných obcí a měst bychom našli více. A někde  mají Velkou pardubickou s více okruhy, v nejdůležitějším sídle naší vlasti budují Velký pražský okruh.

Byla však VELIKÁ noc, při které izraelský národ vyšel na
svobodu z otroctví v Egyptě, jak to popisuje v Bibli druhá kniha Mojžíšova. Tak vznikly největší židovské svátky - připomínka této Veliké noci - Velikonoce. Ty v roce 33 po Kristově narození (nechme velké matematiky, aby to přepočítávali, některým z nich vychází, že to bylo až v roce 30) byly vyjímečné. Do hlavního města Jeruzaléma přišel Ježíš. Nepohodlný člověk. Ve všem. Jak víme hned z několika evangelií, vjel tam na oslátku. Jako kdyby někdo přijel do hlavního města k hlavě státu na Hradčany na koloběžce.

A neprovokoval jen tím. Tvrdil, že od Boha  vyšel, že ví, jaké to tam „nahoře" je. Říkal doslova: „Je tam můj i váš Otec." To je podle něho jméno té  Velké neznámé, jak říkával velký odborník na lety do kosmu a s tím související věci  doktor přírodních věd Jiří Mrázek, kterého my starší pamatujeme
z jeho komentářů k těmto velkým výkonům vědy a techniky. Ježíš tvrdil, že jeho Otec ho bude chránit jako táta své dítě. Pak se ovšem dostal do soukolí, které ho zničilo. Rozjela se mediální kampaň, věc přišla k zaujatému soudu, mocní se domluvili mezi sebou. Ježíš byl odsouzen a popraven. A oni si
spokojeně oddechli. Než začaly svátky Veliké noci, byl jeho případ vyřešen a jeho mrtvé tělo bylo pro jistotu hlídáno.

Pak došlo ne k velkému, ale VELIKÉMU překvapení, protože on vstal zmrtvých. Je to největší událost od stvoření světa. Základ našich křesťanských velikonoc. Trvají dodnes. A každému mohou pomoci, když uvažuje o té Velké neznámé nad námi, o té velké jistotě i nejistotě  zároveň: kdy to přijde a co pak bude. Ono to přijde, jsme zde na světě jen na  výletě, to je jediná jistota, o tom není pochyb. Co pak  bude? Kdo tam bude? Velikonoční vítěz nad  smrtí nám přijde naproti. Na něj se můžeme se těšit, smrti se nemusíme
děsit.

To jen lidé propadlí genderovým teoriím se děsí, že u  nás po Velikonocích si muži mohou dovolit beztrestně udeřit ženu a dokonce ji polít. Naši předkové to vyřešili jednoduše: Děvčata měla právo odplaty. Nechci zavádět dívčí pomlázku v pondělí po západu slunce, jak to skutečně v některých moravských krajích je. V tu dobu bývají muži strašně unaveni a někteří neschopni vládnout ani jazykem. I kdyby se ubránili oni, smrti se neubráníme nikdo. Ani Ježíš na Velký pátek tenkrát v Jeruzalémě v roce 30. Jedině on to však vyhrál, jak se díky ženám rozneslo v neděli ráno po židovské Veliké noci mezi
učedníky. A díky jim pak po celém světě. Svatý Pavel pak napsal, že my to platí i pro nás: „On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním." (1 Sol 5,10)

To je velké poselství našich svátků velikonočních, svátků
Umučení a Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. Pro každého, protože on je Spasitelem všech lidí!



Komentáře:

přidej komentář

Dnes je 29. května 2024

svátek má Maxmilián / Maxim

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)