Promluva na evangelium z 5. neděle v mezidobí B

04.02.2024 - promluvy

 

Svatý Marek zapsal to, co kázal sv. Petr, rybář, který se jakž takž naučilo řecky. Proto jeho evangelium je nejkratší, a má samé krátké věty. Jde přímo k věci, nevšímá si okolností, které nejsou důležité. Jak jsme, slyšeli před týdnem i dnes, Pán Ježíš vyhnal mnoho zlých duchů. Nemohl to vynechat, my to tak neradi slyšíme. Ale je to v Slově Božím. Dneska to zajímá filmaře, chtějí z toho udělat filmy, na které všichni půjdou a oni hodně utrží. Jak je to ale ve skutečnosti. Ne nafilmované, ale v běžném životě. Poslechněme si to: P. Vojtěch Kodet se ve své knize vzpomínek zmiňuje o satanistech, kteří se u nás objevili už v polovině osmdesátých let. Píše, že někteří z nich za ním přišli se žádostí o pomoc.

Takového člověka za mnou vždycky dovedl někdo, kdo se s ním setkal. Bylo to většinou v situaci, kdy se dotyčný dostal do neřešitelných problémů a uvěřil, že mu může pomoct už jen Bůh. Často se mezi satanisty zapletl člověk jen ze zvědavosti nebo z odporu vůči církvi. Když pak po něm chtěli nějaké přísahy, smlouvy se satanem a zasvěcení se zlu, tak nevěděl, jak z toho ven. A pokud se pokusil sám dostat z jejich vlivu, dělali mu velké problémy a bylo mu hodně zle.

A to vymítání – latinsky exorcismus – bylo také velmi zlé, těžké, žádné dobrodružství, ale neustálá modlitba spojená s opravdovými posty a to se nedá nafilmovat.

Lidi pak řeknou: My to známe, vždyť jsme to viděli v televizi. Ale ono to bylo úplně jinak.

Jinak i v tom, že Ježíš je Králem nebe a země, že mu patří všechna moc a sláva na věky ale pravda je také, že stojí u dveří a klepe. Kdo mu otevře, k tomu vejde. Když neotevře, dělá místo jeho nepříteli i nepříteli své duše a nakonec i svého těla. A to přece nechceme. Takovým klepáním může být i zvonění z věže. Hlásek, který nás volá do kostela. Všimněte si, jak to někde někomu moc vadí. Přistěhuje se a protestuje. Kdo má ten rámus poslouchat. Přitom zvony hrají, je to harmonie. Úplně zapomene, že platí právo dřívějšího. Když tam už trať byla, a on se přistěhuje, nemůže přece žádat, aby vlaky tudy přestaly jezdit.  To bylo možné před skoro 200 lety, kdy představitelé nějakého malebného města rozhodli: My tady tu železnou obludu nechceme. A z městečka se tím pádem stala větší vesnice, zatímco z obyčejné vesnice se železničním uzlem se stalo průmyslové město. Teď už není co řešit. Prostě právo dřívějšího.

Nepřeslechněme klepání Pána Ježíše.

Komentáře:

přidej komentář

Od 1.2.2024: Když prochladnu, nejlépe mě zahřeje

grog. (3)

 

svařené víno. (4)

 

lok slivovice. (6)

 

horká polévka. (3)

 

chvilku běhat. (1)

 

zalézt do peřin. (1)

 

dát nohy do vřelé vody. (1)

 

sprcha. (2)

 

celkem hlasovalo 21 lidí

předchozí ankety

Dnes je 22. února 2024

svátek má Petr

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)