Při pohřbu 29.8.2022 v Novém Veselí

31.08.2022 - promluvy

 Pohřeb Jiřího Jurka z Újezda čp 52 dne 29.8. 2022  v 14.00 na starý hřbitov

Začátek mše svaté:

Ve jménu Otce …. Pán s vámi.

POSADÍME SE v domě Božím do lavic, které jsou stejně jako oltáře ozdobené plodinami z našich zahrad, protože ty jsou darem Božím a dílem lidských rukou a za obojí musíme děkovat. To zde bylo včera při našich farních dožínkách.

Začínáme tuto zádušní mši svatou za nesmrtelnou duši našeho zemřelého drahého bratra v Kristu pana

Jiřího Jurka. Poprvé spatřil světlo tohoto světa dne  13. srpna 1952 v nemocnici v Novém Městě jako nejmladší ze tří dětí  Oldřicha  a jeho manželky Marie rozené rozené Drejčkové, obou z  Újezda. V nemocniční kapli sester sv. Kříže, které v Novém Městě sloužily, byl pokřtěn a tím získal naději na věčný život v nebi. Zajímavé je, že kaple byla sicxe před lety zrušena a le dosud poznáte, kde přesně byla. Je to jediná budova v celé memocnici se zaobleným rohem a stojí nahoře hned u dráhy.

 Z jeho cesty k tomuto cíli všech našich cest připomínám   základní školu v Újezdě, měšťanku  zde v Novém Veselí a vyučení opravářem zemědělských strojů ve Velké Bíteši. Pracoval na traktorce v Bohdalově a Novém Veselí jako řidič. Žně trávil na kombajně na polích celého Československa.

V roce 1976  byl  v obřadní síni MěNV v Polné a pak v kostele Nanebevzetí Panny Marie oddán s .... .

Náš bratr v Kristu byl po celý život aktivním členem dobrovolných hasičů v Újezdě. Byl znám svou ochotou pomoci a opravit všelijaké stroje a zařízení. Jeho tatínek se před mnoha lety zasloužil o zavedení poutí v Újezdě. K nim patří i posezení s harmonikou v sobotu večer před poutí. Byl tam i letos a všichni vzpomínají, jak pěkně přátelsky a sousedsky jej prožili i díky jeho dobré náladě.

Cestou domů asi sklouzl do rybníka a v prvních hodinách neděle 21. srpna tam zemřel jako 2. ze svých sourozenců, 4 roky po smrti maminky a 46 let po smrti tatínka.

Jménem farnosti přidávám i poděkování za obětavou  a opakovanou výpomoc ve farním lese, když byl napaden kůrovcem. Jeho zásluhou byl pořízen elektrický pohon zvonů zde v Novém Veselí a nového i původního zvonu v Újezdě.

Do nejsvětější oběti vložme svoji vděčnost Bohu za jeho život i prosbu za dosažení krásného cíle všech lidí – Božího království v nebi.

Mši svatou začneme tichou prosbou za odpuštění pro sebe i pro něho.

Promluva:

Biblické texty:  1. čtení č. 12 – Sol 4, evg č. 6 Luk 12,35-40

Zarmoucená rodino, milí příbuzní, přátelé a sousedé, vážení spolupracovníci a hasiči, vážení smuteční hosté.

Asi vás napadlo, že podle evangelia musíme být připraveni na smrt v každé chvíli, i té nepříjemnější z celého týdne, kterou je nedělní předvečer, i celé obce, kterou je domácí předvečer pouti. Někdy až zamrazí, když si člověk řekne: To je slovo Boží, to je slovo pro život a dokonce i pro mne a přizná si: Vždyť i já to beru jen jako zajímavý citát.

Pán Ježíš však před tím říká, že je potřeba být bdělí. A to může být únavné, jak nám on sám připomíná v podobenství o deseti pannách, které čekaly na ženicha.

Jenomže v tomto případě  nečekáme u zubaře, nečekáme na vyřízení dokladů. To bývá tak často přímo nekonečné. My však čekáme, že budeme s Pánem navždycky. Navždycky a kdoví kdy, řekne si človíček, který právě při čtení evangelia nedával pozor. Každý si však může upřímně vzpomenout na chvíle štěstí, jaké prožívá tatínek a maminka se svými dětmi, jaké prožívají velké děti když samy něco dokážou, někam se dostanou, jaké prožívají ti staří, když cítí vděčnost svých drahých, kteří za nimi přijeli. A možná, že si řeknou, jak čteme v knihách napsaných lidmi: Škoda, že tak krátce, že už zase museli odjet.

Svatý Pavel však jasně napsal, že budeme s Pánem navždycky. To, co zde zažíváme jen chvilku, třeba o každoroční pouti, na kterou pak půl roku vzpomínáme a pak se půl roku těšíme na další, to máme prožít bez omezení, navždycky. Úplně lidově to můžeme říci: Cítit se jako v nebi. Nejenom cítit, ale jednou tam být. A to je nám od Boha slíbeno, to je cíl všech našich cest. I té poslední od kulturního domu po návsi domů.

Čekání je vždycky nepříjemné. Nečekaná smrt je ještě nepříjemnější pro pozůstalé. A nejsmutnější je, když se o různých ústavech pro nemocné a přestárlé řekne, že to je čekárna na smrt. Sem tam to někomu přijde líto, a tak klientům zavolají nějakou cimbálovou muziku anebo baviče z okolí. A někdy ne svou vinou přestanou lidé bdít a už jen pospávají.

I ten nejsložitější ústav, i ten nejtěžší stav je však čekání na Boha, který s Ježíšem nás přivede k životu, abychom s ním byli navždycky. Nečekaně, ale navždycky, navždycky bez strachu a bolestí. Prostě v nebi. A tam jsme zváni, ten Nejvyšší rozhoduje, kdy a jak vyjdeme, ale my nejen, že máme bdít a trpělivě čekat, my se můžeme dokonce těšit. A těm, kteří nás tímto směrem předešli to přát. Sobě také. Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohne ě a přiveď do nebe všechny duše. I našeho zemřelého bratra v Kristu Jiřího.  Amen.  

Komentáře:

přidej komentář

?

- (1)

 

- (0)

 

- (0)

 

- (2)

 

celkem hlasovalo 3 lidí

předchozí ankety

Dnes je 30. zaří 2022

svátek má Jeroným

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)