Pohřeb Jiřího Louba 18/5 20

18.05.2024 - promluvy

Promluva na 2. čtení č. 13 a evangelium č. 11

 

Zarmoucená rodino, milí příbuzní, vážení hasiči, přátelé a známí, smuteční hosté, bratři a sestry

V této smutné chvíli, při otázkách kolem smrti, kdy těžko hledáme jasnou odpověď a kdy si můžeme dokonce připadat jako v nějaké mlze, nechme zaznít slova, která poprvé zazněla při prvním zapálení svíce, která stojí u rakve. Světlo Kristovo, zpívalo se dokonce třikrát po sobě.

Proto je tato svíce tak důležitá, proto ji dáváme k rakvi. A při pohledu na ni si ji můžeme spojit s tím, co jsme slyšeli jsme v úvodu, že náš zemřelý  se vyučil kovářem a že také přišel na chuť včelaření. Ta svíce je sice z moderních látek, parafinu a jemu podobných, ale v těch místech, kde se do ní zapichují kadidlová zrna jako připomínka hřebů na kříži, je naplněna pravým včelím voskem, protože je mnohem měkčí a poddajnější. U nás, i když to není pravidlem v každém kostele, stojí na nádherně ručně kovaném stojanu.

Kovář i včelař měli tedy podíl na tom, že dnes tato svíce může stát u rakve, hasiče, kováře  a včelaře, vašeho manžela, tatínka, dědečka a nám připomínat světlo Kristovo. A můžeme si představit, jakou silou je nutno bušit do rozžhaveného železa, aby se vytvořily tyto krásné tvary, jsme schopni si představit s jakou citlivostí se včelař dotýká voskových buněk, ve kterých dřímá život anebo z kterých prýští ta nejsladší pochoutka na světě.

A s tímto dvojím pohledem vnímejme i tyto chvíle, kdy je zde neúprosná smrt, ale zároveň i tichá naděje. Krutá smrt, jejíž datum se vyryje do kamene a je možné je rozeznat i po staletích, záchvěv naděje, těšení, které často nejde ani vyslovit nahlas, natož napsat a podepsat se.

Když náš zemřelý ve svém životě spojoval ráznost kováře i jemnost včelaře, zkoušejme to se vzpomínkou na něj i my. Důležitá místa, data i jména z jeho života jsem zmínil v úvodu a ta jistě nezapomeneme a jejich výročí budou stále živá nejen v kalendáři. Naději nám připomnělo čtení z Písma svatého. Naději na budoucnost, protože svatý Pavel ve svém dopise Timotejovi jasně napsal a osobně podepsal, že když jsme s Kristem umřeli, budeme s ním i žít. A dokonce i kralovat, protože jsme zváni do Božího království. A jak nám to zapsal svatý Jan v evangeliu Pán Ježíš jasně prohlašuje: Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně a já ho vzkřísím v poslední den,

Kéž tato slova z Písma, slova Kristova apoštola i jeho samého i nás projasní, abychom zažili ve své duši pokoj, útěchu a jasno, prostě aby nás naplnilo světlo Kristovo, které nám připomíná po celý rok v každém kostele tato velikonoční svíce, v našem kostele krásné dílo vytvořené ve spolupráci kováře a včelaře, jako byl i váš drahý zesnulý, kolega hasič a náš farník bratr v Kristu Jiří. A věčné světlo v Božím království ať mu svítí, a jednou i nám všem. Amen.

Komentáře:

přidej komentář

KTERÝ Z 8 DŮVODŮ ÚPADKU ŘÍŠE ŘÍMSKÉ SE NEJVÍCE PODOBÁ 21. STOLETÍ?”

1 (2)

 

2 (0)

 

3 (0)

 

4 (0)

 

5 (0)

 

6 (0)

 

7 (0)

 

8 (0)

 

celkem hlasovalo 2 lidí

předchozí ankety

Dnes je 15. června 2024

svátek má Vít

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)