Na sv. Jan Křtitele u Minoritů v Brně

Jeho jméno je Jan. Tak rozhodla matka sv. Jana Křtitele, a jeho m,otec to potvrdil.

Jaké jméno jste dali svému dítěti, ptám se na začátku každého křtu. Slyším, že Sofie nebo Arnold po známých postavách z filmu nebo hudby. Dobrá, rodiče na to mají právo, je jen otázka, co na to budou říkat ty děti, až jim bude 20 let. Možná už dříve, až to budou muset ve škole všem učitelům a spolužákům vysvětlovat.

Rodiče jsou si toho někdy vědomi a proto mi říkají? Křestní jméno mu dáme jiné. To je veliký omyl. Rodné jméno a křestní jméno musí být stejné, nemůže to být někdo pokaždé jiný, i když je pravda, že můžeme přidat druhé křestní jméno. Po kmocháčkovi, říkává se. Ale není to ono. To spíš kmocháček by měl pamatovat na svého svěřence, kmotřence, pokud je to kluk, kmotřenku, pokud je to děvče a za ni se modlit.

 

Přijde čas, kdy se dítě bude zajímat, kdy má svátek, jestli najde o své jméno v kalendáři. Ne v tom občanském, kde se to přehazuje a podobně. Ale v tom církevním. Tam máme jedno jméno na každý den, někdy ani to ne. Ale je velký, podrobný kalendář, říká se mu martyrologium. A tam najdeme na každý den jmen víc. Tam bychom našli asi i Arnolda i Sofii.

Viděl jsem potvrzení o křtu vydané pravoslavnou farností někde blízko Uralu. Bylo to tam napsáno jako u nás a byl tam také řádek: Svátek toho patrona se slaví dne  a báťuška pop tam dopsal datum, aby rodiče a jednou i děcko vědělo, kdy má svátek.

 

A můžeme jít dál: aby vědělo po kom to jméno nosí. Že to není jen po nějakém zpěvákovi nebo sportovci, ale po skutečném hrdinovi, který se proslavil vynikající láskou, který měl ctnosti v hrdinském stupni a nebo dosvědčil svou víru vlastní krví. Proto jsou tak důležité životopisy svatých, proto i dnes v prefaci si připomeneme život sv. Jana, o jehož narozeniny jsme slyšeli v evangeliu.

 

Ale co kdyby se stalo, že opravdu své jméno nenajdeme.

Tak můžeme mít svátek 1. listopadu, kdy je všech svatých. V nebi nejsou jen ty stovky, které za svaté prohlásil Jan Pavel II. a my mu za to děkujeme, protože tím ukázal,že cesta do nebe je otevřená, že tento cíl není tak vzdálený, jak by se někdy zdálo. Na konci Nového zákona se dozvídáme, že v nebi je ohromný zástup svatých, takže skutečně mezi těmi všemi svatými jsou jistě všechna jména a každý může mít svátek 1. listopadu.

 

A dokonce můžeme říci: když tam zatím v kalendáři tvoje jméno není, co kdybys ty byl první, kdo s tím jménem přijde do nebe.

A jsme u toho: Toužíme po nebi?

Toužíme po zdraví těla i duše, toužíme po zdravých klidných vztazích. A je to v pořádku. Zatužme také po nebi.

Tam nic nesvatého nevstoupí. vyhýbejme se věcem nesvatým.

Nestačí jen nedělat zlo, je také potřeba dělat dobro:

Zatužme po dobru. Být dobrými, pro dobro samé, dobré skutky a dobré modlitby. I tato naše dobrá účast.

(Kázal i a na  vysočanskíé a hanácké pouti.)