Na Bílou sobotu 8.4.2023

08.04.2023 - promluvy

Vzpomínám si, že asi před deseti roky, když ve Křtinách zřídili domov pro nemocné s Alzheimerem, se večer ztratil jeden pán, kterého tam dali. Celá obec ho hledala, zapojili se i záchranáři, a celá obec si oddychla, když ho našli živého v lese.

Slyšel jsem, že kdesi a kdysi takhle celá obec a dlouho do noci hledala ztraceného kluka, tenkrát bez mobilů, bez termovize, infračervených zaměřovačů  a psovodů, jen lidé sami. Za pár hodin se nešťastní vraceli domů, rodiče asi nespali…

Při východu slunce si to kluk rázoval po dědině. Do večera někde lítal a když šel kolem otevřeného včelína, vlez tam a usnul a probudil ho až ranní chlad. Tu radost rodičů a celé obce nemusím popisovat.

Učedníci ani učednice Pána Ježíše nehledali, věděli, že hrob je zavalený kamenem. Josef z Arimatie podobně jako Josef z Nazareta dělali svou práci poctivě, podobně jako i naši hrobníci. Sv. Matouš píše, že dvě z nich, Marie Magdalská a druhá Marie, se šly ke hrobu podívat. Nebyla to Panna Marie, jiní evangelisté připomínají, že to byla matka Jakubova. Oni také dodávají, že sebou nesly i vonné masti, aby pomazaly mrtvé tělo.

Apoštolové i ostatní učedníci i učednice byli schováni. Nemohli se s tím vším vyrovnat, jak přiznali ti, co prchali do Emauz. Utrpení a smrt Pána Ježíše byla velká zátěž pro jejich víru, jak tomu bývá dosud a u nás všech, když to dolehne na nás nebo na naše blízké.

A dá to zabrat naší víře, je to pro ni víc než zkouška, přímo útok.

Dovedeme si představit, jak by to také mohlo skončit. Co kdybys zůstal jediným – jedinou - ze třídy, který chodí do náboženství. A jsou takové děti, v Čechách je to běžné. Co kdybyste byli jedinou rodinou z celého paneláku, kde jsou čtyři vchody a v každém 16 bytů, která se v neděli vypraví do kostela. Jsou takové rodiny ve velkých městech, dokonce i na Moravě.

Vírou myslím uvěřit v Krista vzkříšeného a zmrtvýchvstalého, protože všichni Češi věří. Někteří na amulety, že určitě přinášejí štěstí, jiní na dny kdy se musí něco přesného udělat, další na dopisy ať už papírové nebo přes počítačovou síť, které zaberou, když je před tím odešlete 50 lidem, dost lidí všude věří v různé východoasijské nauky. Prostě i v takzvaném ateistickém národě věří kde kdo čemukoli.

Abrahám, o kterém jsme slyšeli ve 2. čtení byl jediným věřícím v neviditelného Stvořitele na celém tehdejším světě. Nezbožňoval ani slunce, ani měsíc, ani práci ani sport ani žádného koníčka. A vydržel, i přes tu těžkou zkoušku se synem.

I učedníci a učednice uvěřili Pánu Ježíši a věřili v něho. A pak přišel Velký pátek, útok na Pána Ježíše. I když své utrpení, smrt a oslavení předpověděl, byla to zkouška víry pro všechny jeho učedníky. Proto na Bílou sobotu věřila jediná Panna Maria. Tak to hlásá katolická tradice – ta opravdová tradice, nejen nějaké starodávné zvyklosti a novodobé výmysly.

Apoštolové i ostatní učednici se schovali, ale některé učednice se přece jen někam vypravily. A najednou jde Pán Ježíši proti nim, ale ne proti, spíše naproti, na pomoc jejich slabé víře.

To byla radost, jako u toho kluka, kterého probudil ranní chlad, před východem slunce.

A způsobil radost rodičům a celé dědině, obci, městysu …

Pán Ježíš přinesl radost z víry pro ty dvě, ale brzy pak i pro další učedníky, radost pro všechen lid, radostné Aleluja zní teď opravdu po celém katolickém a evangelickém světě.

Kdo nás probudí, kdo zahřeje nás promrzlé nejen kvůli bílému ránu letošní Bílé soboty, ale hlavně naše duše tak často po studené sprše, kterou je právě to utrpení a smrt, o kterém se mluví skoro v každé zprávě v televizi (kromě televize dobrých zpráv NOE), na počítači i v obchodě, u piva, v čekárně či na návsi.

Kéž by nás probudilo Slunce, které nezná západu, jak se před chvílí zpívalo z kůru o Pánu Ježíši Zmrtvýchvstalém. On je Pán všech věků, on vládne dějinám, jehož je království i moc a sláva navěky, jak jsme říkali chvilku před tím pod věží.

Magdalena a druhá Marie se šly podívat na hrob, jak píše sv. Matouš. Asi chtěly i něco pěkného udělat ve vší té zlobě a smutku. Asi nesly i vonné masti, jak píši další evangelisté.

A Ježíš šel proti nim. Nebyl proti, ale přišel na pomoc.

Hledáme radost a pokoj, i víru, naději a lásku. Jak na to? Něco pěkného udělat. Anebo se jen přijít podívat, třeba k Božímu hrobu, do domu Božího.

On přijde naproti, na pomoc, když my mu půjdeme naproti. Pojďme s radostným Aleluja, i s vděčným Bohu díky i s tím hlavním: Ježíši, důvěřuji Ti. Ty na to máš, můj Králi zmrtvýchvstalý, slavný nad smrtí vítězi. Amen.

DG KV-VV

Komentáře:

po přečtení | jLK - 10.4.2023

zobraz komentářepřidej komentář

KTERÝ Z 8 DŮVODŮ ÚPADKU ŘÍŠE ŘÍMSKÉ SE NEJVÍCE PODOBÁ 21. STOLETÍ?”

1 (2)

 

2 (0)

 

3 (0)

 

4 (0)

 

5 (0)

 

6 (0)

 

7 (0)

 

8 (0)

 

celkem hlasovalo 2 lidí

předchozí ankety

Dnes je 15. června 2024

svátek má Vít

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)