Rozhledy po rodném kraji - Hrbovské a svařenovské - 8 zastavení

11.01.2024 - naše farnosti

Upřesněno a rozšířeno o nové věci od Zubří - bod č. 15

 

 16. HRBOVSKÉ A SVAŘENOVSKÉ ROZHLEDY

aneb 8 věží, 1 zámek, 1 město a 40 obcí v 8 zastaveních

 

Když navštívíme kapli v Hrbově u Velkého Meziříčí z r. 1941, v jejímž oltáři jsou uloženy ostatky svatého Václava, kterému je spolu s patronem rolníků sv. Izidorem zasvěcená, můžeme se rozhlédnout po rodném kraji.

Před kaplí se dáme doleva po silnici kolem školy, žel zrušené, a kolem domu číslo jedna, který jediný přežil požár v 1766. roce. Dnes je v ubohém stavu, neboť v krutých padesátých letech odvezli rudí mocipáni majitele přímo z pole a od té doby už ho nikdo neviděl živého ani mrtvého. V čase onoho požáru tam bydleli Štěpánkovi. Ti na poděkování za záchranu postavili téhož roku nad vsí kapličku zasvěcenou Nejsvětější Trojici.

1) Poprvé se zastavíme těsně před ní směrem od Hrbova - anebo když jsme vyšli od Palečkových rybníků, 20 metrů za ní - na křižovatce cest a podíváme se zpět. Uvidíme věž hrbovské kaple a za obcí spatříme Kochánov s kaplíi sv. Cyrila a Metoděje, vzadu nad lesy trochu vpravo věž netínského kostela a vyvýšený hájek kolem krypty hraběcí rodiny s kaplí Panny Marie Sedmibolestné. Za tím v dáli za jasného počasí uvidíme celé panoráma Žďárských vrchů: vpravo komín Žďasu, dále Jámy, Jiříkovice a vedle nich Harusův kopec (742 m n. m.) s televizním vysílačem, meteorologické stožáry nad Studnicemi a Pohledeckou skálu (749 m n. m.) se dvěma stožáry. Pohledem se vrátíme k dálnici těsně před námi, za ní jsou Lavičky s novým kostelem svaté Zdislavy z r. 1994, jehož moderní věž nepatrně vykukuje mezi stromy, mírně vlevo vzadu je Závist a vpravo Olší.

2) Vyjdeme ke druhému zastavení, a to na samý práh kapličky. Stojíme-li se k ní, uvidíme vpravo Cyrilov s vodojemem a stožáry, další místo velikého rozhledu. Se dveřmi za zády uvidíme velké město mezi říčkami malými s věží svatého Mikuláše, které vyčnívá nad lesíkem v údolíčku proti nám. Vlevo nad městem se zelená lyžařská chata s novou rozhlednou, za ní Lhotky, dole svítí Mc'Donald a přímo za městem je vidět jeho poslední domy ve čtvrti jménem Karlov a hned nad nimi začátek Dolních Radslavic.

3) Třetí zastavení bude o pár kroků níže, opět na cestě k Palečkovým rybníkům. Vidíme staré nádraží a za ním novou výstavbu na Třebíčské ulici. Nad komínem jedné z budov vidíme Jabloňov, a to domy u státní silnice a o pěkný kus doprava stavby jabloňovského družstva. Nad budovami na samém levém konci města je vidět Petráveč, a to její novou výstavbu na obou koncích obce. Přímo za lyžařskou chatou a rozhlednou je kopec Ambrožný (640) se zesilovačem vyčnívajícím nad okrajem lesa, vlevo od něho je vidět Svatou (679), kopec nad Kadolcem ve farnosti Křižanov, na němž měla svou poustevnu svatá Zdislava, dcera pána na Křižanově. Z míst, kde hřeben Svaté protíná silnici k Heřmanovu, je vidět půl Moravy - od Jihlavy až k Brnu.

4) Čtvrté zastavení je o sto metrů níže po asfaltové silnici. Zastavíme se před křovím, které začíná po pravé straně a naproti sobě vidíme silo u Dobré Vody. Sama tato vesnice je vidět nalevo od něho. Napravo se tyčí stožáry a staniční budova křižanovského nádraží, dále pak družstevní stavby a celá obec Kozlov. Nad ní vyčnívají mezi stromy na vrcholu Šibeníku střechy nejvýše položených domů Křižanova. Všimneme si opět zesilovače na Ambrožném a nalevo od něho Svaté, z níž vidíme tentokrát jen vrcholek.

5) Páté zastavení je na polní cestě od kapličky nahoru asi po sto metrech. Když překonáme zelenou uličku z křovisek a zastavíme se na volném paloučku, znovu rozpoznáme Lhotky za lyžařskou chatou a rozhlednou, Karlov, Dolní Radslavice, Jabloňov a Petráveč. Při troše štěstí uvidíme na obzoru v lesích mezi starým nádražím a Jabloňovem kostel na Rudě. Napravo od nejbližšího lesa vyčnívá Oslavice, před ní střechy chat u Palečkových rybníků, vpravo od Oslavice je pěkně vidět velká lípa nad třebíčskou silnicí, vlevo v lesích při pozorném pohledu spatříme střechy z Osového. Při ještě pozornějším pohledu a za jasného počasí uvidíme zámek v Náměšti a celkem dobře rozeznáme jeho žlutou hranolovitou stavbu s červenou střechou. Vlevo od něho uvidíme pod nejzazšími lesy mezi poslední střechou Oslavice a lípou u silnice, přesně v průseku lesa kousek od nás světlý čtverec. Jsou to družstevní budovy někde u Kamenné za Budišovem.

K dalšímu zastavení našich rozhledů je možno se dostat dvojím způsobem. Když půjdeme dál po této polní cestě, čeká nás trní a hloží. Nejprve se nám však na malém paloučku na opačné straně návrší otevře pohled k Uhřínovu. Vlevo od něho vidíme Horní Heřmanice, úplně vlevo pak Nový Telečkov. Napravo od Uhřínova vidíme Horní Radslavice, které lze spatřit v plné kráse jen právě odsud. Pod námi je Šeborov. Půjdeme dále a kótu 569 - Hrbovský vrch - necháme vlevo. Kdybychom na ni přesto vystoupili, uvidíme z ní kromě už jmenovaných obcí také Vídeň, tu naši - malou, ale čipernou.

6) Za chvilku už před sebou vidíme vodojem, naše šesté zastavení Pohodlně se k němu dostaneme přes hrbovskou náves. V neutrálním území mezi oběma obcemi vyjdeme po asfaltové silnici proti kulturnímu domu vlevo do kopce. Naproti vodojemu ukrývá bujná vegetace studánku. Vodu z ní nikdo nepije kvůli Francouzům, pohřbeným u ní za napoleonských válek. Vodojem obejdeme po jeho levé straně, přijdeme k jihozápadnímu rohu drátěné ohrady. Tam uvidíme totéž, co z paloučku za lesem: zleva Nový Telečkov, Horní Heřmanice, Uhřínov, střechy a kouř z Horních Radslavic pokud tam zrovna topí. Vzadu za uhřínovským kravínem vyčnívá nad lesy kolega zesilovače na Ambrožném nad Kúskami, a to stožár u Čechtína, přesněji u dvora Vartenberku poblíž Jelení hlavy (617). Dole pod námi je samota zvaná Dvorek - bývalý panský dvůr koupený od hraběte. Z ním je údolí Balinky a hned naproti Šeborov. Další dvůr stál na místě dnešních Pohořílek. Kdysi vyhořel a tím dal název celé osadě a dodnes jeho bíle zářící budova tvoří její dominantu. Pod ním stál donedávna javor, který pamatoval zrušení roboty v roce 1848. Když to tenkrát slavili, vyhrávala pod ním hornická kapela. Než padl za oběť vichřici, byl tak silný, že tři muži sotva objali jeho kmen. Možná právě on inspiroval ke složení písně: „Seděla dívka pod javorem, pásla husy pode dvorem...." Dále vpravo vidíme Pavlínov s dvěma výrazně bílými stavbami a vedle Pavlínovskou horku (615) s její typickou zubatou siluetou řídkého lesa. Před ní je Otín, za ním Geršov, úplně dole lze zahlédnout střechy Frankova Zhořce. Vzadu vpravo je vidět obec Chlumek. Na obzoru jsou vidět lesy kolem Řehořova s průsekem, kterým pochází i státní silnice, a dále vpravo vysílač u Nadějkova. Blíže k nám je měřínský velkovepřín lidově zvaný Gigant a ještě blíž Nové Dvory, úředně však Nová Zhoř. Její Stránecká jmenovkyně je zakryta lesíkem těsně před námi a je vidět jen její pravý okraj. Nad ním úplně na obzoru jsou vidět zemědělské stavby obce Stáj na jihlavském okrese, tedy stájské stáje. Za třešní před námi vyčnívá věž kostela svatého Jana Křtitele v Měříně. Vzadu za ní se bělají kravíny Malého Meziříčí, dnes zkráceně Meziříčka. Za svařenovskými střechami vidíme dálnici, za ní blízkovské kravíny a Dědkov zakrytý stromy.

7) Sedmé zastavení není daleko, popojdeme k dalšímu rohu ohrady. Uvidíme jasnou dominantu kraje - Dědkovskou horu (694). Vlevo od ní se nad lesy tyčí vysílač na Havlině u Chroustova nad druhé straně hřbetu. Pod ní je Dědkov, vlevo dole Blízkov s novou kaplí svatého Václava, postavenou kolem r. 1968 a požehanou a otevřenou až v roce 1990. Blíže k nám je opět Stránecká Zhoř, další Mc'Donald u čerpací stanice Shell. Pak vidíme Kochánov a netínskou věž a hrobku, s kterými jsme začínali. Kdyby nás povodí Moravy pustilo na travnatou plochu přímo nad nádržemi, viděli bychom celý Měřín, více z Meziříčka a také silo v Dobré Vodě a Svatou.

8) K poslednímu, osmému zastavení jdeme od vodojemu asi 100 metrů západním směrem a odbočíme dolů k vesnici. Nad kolnou k severu uvidíme nám už známý Harusův kopec. Za lesy vpravo od Kochánova vyčnívá malý zelený kopec - Chlumek u Hlinného (651). Vlevo od něho jsou vidět opět Jámy, má rodná farnost, vzdor svému jménu ležící vysoko na svahu pod Vejdochem (662). Pojmenovány byly totiž podle jam v zemi, v nichž se kdysi těžilo stříbro. Je to tedy hornická obec, škoda, že si hornická kladívka nedali do svého znaku. Za nimi vlevo od vysílače zase Jiříkovice, moje rodné Slavkovice však vidět nejsou. Za Jiříkovicemi je vidět holý hřeben na Bednářově kopci, z něhož by šlo spatřit Vlachovice a z nich pak celé panoráma na sever od Žďárských vrchů až k Suchému vrchu v Or1ických horách. Vpravo od vysílače je jasně vidět Rokytno s typickým špičatým lesíkem, tři meteorologické stožáry a obec Studnice vedle nich a ještě více vpravo dva stožáry na Pohledecké skále. Po polní cestě můžeme dojít na svařenovskou náves anebo se vrátit k vodojemu a po silnici se dostat ke společnému kulturnímu domu a dolů ke kapli.

 

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

Dnes je 25. dubna 2024

svátek má Marek

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)