V jubilejním CM roce se naučíme Otče náš staroslovansky - vysvětlivky

07.01.2013 - pěší pouť na Velehrad

a třeba i Zdrávas Maria

„Otče náš" staroslověnsky

 

Jestliže v tomto roce oslavujeme příchod misionářů a učitelů sv.Konstatnina/Cyrila a sv.Metoděje, zvláštním způsobem si uvědomujeme, jaký to byl vzácný a neobvyklý dar Slovanstvu, že přinášeli překlad liturgie a Písma ve staroslověnštině, jazyce srozumitelném tehdejším Slovanům na Moravě, v Čechách i na Slovensku a v dalších zemích.

O téměř tisíc let tak předběhli snahu většiny ostatních (katolických) národů Evropy sloužit Bohu a poslouchat Písmo ve vlastních jazycích.

 

Proto si myslím, že každý ctitel sv.Konstatnina a Metoděje by měl znát alespoň něco ze staroslověnských textů nebo modliteb, zejména Otčenáš. 

Většina katolíků totiž zná a občas se modlí Otčenáš například v latině, protože je to jeden z jazyků prvotní církve (hebrejština, řečtina a latina), který je dodnes chápán jako výraz jednoty římské katolické církve a jako prostředek slavení liturgie a společné modlitby mezi různými národy.

 

A tak by mohl být staroslověnský Otčenáš pro nás prostředkem, jímž můžeme vyjadřovat své osobní  napojení na tradici staroslověnskou, můžeme jej cítit jako výraz  jednoty mezi slovanskými křesťanskými  národy a také jej můžeme příležitostně použít jako společnou modlitbu s našimi pravoslavnými bratry (když jej budeme dobře znát zpaměti) .  A tak v letošním roce, kdy se my poutníci připojujeme k oslavě příchodu apoštolů Slovanů, bychom se mohli častěji modlit staroslověnský Otčenáš při svých modlitbách i během putování. Není samozřejmě možné se modlit například celý růženec ve staroslověnštině /i když by to jistě šlo celé do staroslověnštiny přeložit/, protože růženec ještě v době Konstantina a Metoděje neexistoval, ale Otčenáš na začátku růžence nebo na začátku jednotlivých tajemství je možné se modlit i staroslověnsky - tedy ve společenství stejně smýšlející ch poutníků, kdo chce a komu je to blízké a kdo to dobře umí, aby tu modlitbu ke škodě naslouchajících nekomolil - podobně jako je to s modlitbou Pater noster v latině - i tu by měl přednášet jen ten, kdo ji opravdu umí vyslovovat správně, nebo rozumí tomu, co říká.

 

Nikdy totiž nezapomenu na jeden okamžik, kdy jsme byli hosty v domě pravoslavného popa v Rumunsku, v jedné vesnici v Moldávii. Když jsme se představili, navrhl pop, že bychom se tedy měli spolu pomodlit, a protože jsme byli z různých národů, začal se modlit Otčenáš latinsky (protože rumunsky nebo moldavsky bychom nerozuměli a nemohli se připojit). 

 

Staroslověnský Otčenáš, který někteří už znáte z dřívějška, se ovšem vyskytuje v několika verzích s drobnými odchylkami nebo odlišnými slovy či výslovností. Není důležité shodnout se na jediné „kritické" verzi, kterou snad skutečně používali na Moravě v době sv.Konstantina a Metoděje, ale spíše se naučit verzi nejobvyklejší (a respektovat varianty, které má někdo zaužívané), například tuto:

 

Nejprve uvádím obvyklou dnešní verzi  v (modernizované) cyrilici a pak přepis kritické verze do latinky (přizpůsobený naší respektive staročeské výslovnosti, tedy ne zcela přesný) včetně variant rekonstruovaného textu proti obvyklému:

(upozorňuji, že původní staroslověnština znala „h" na rozdíl od pozdější ruštiny a církevní slovanštiny, takže není chybou někde vyslovovat „h" místo „g")

 

  • Отьче нашь ижє ѥси на нєбєсьхъ да свѧтитъ сѧ имѧ твоѥ да придєтъ цѣсар̑ьствьѥ твоѥ да бѫдєтъ воля твоя яко на нєбєсє и на земл̑и хлѣбъ нашь насѫщьныи даждь намъ дьньсь и остави намъ длъгы нашѧ яко и мы оставляємъ длъжьникомъ нашимъ
  • и нє въвєди насъ въ напасть нъ избави ны отъ нєприязни [яко твоѥ ѥстъ цѣсар̑ьствьѥ и сила и слава въ вѣкы] аминь :

 

Přepis 

(respektuje rekonstruovaný text, ale řídí se spíše staročeskou výslovností staroslověnštiny):

(bez jerů a bez přízvuků)

 

OTČE NAŠ, IŽE JESI NA NEBESECH,

DA SVJATIŤ SĚ IMĚ TVOJE

DA PRIDĚT CESARSTVYJE TVOJE     (carstvyje)

DA BUDĚT VOLJA TVOJA

JAKO NA NEBESE I NA ZEMLI.

CHLĚB NAŠ NASUŠČNYJ DAŽĎ NAM DNES

I OSTAVI NAM DLUHY NAŠĚ

JAKO I MY OSTAVLJAJEM DLUŽNIKOM NAŠIM

I NE V´VEDI NAS VO ISKUŠENIJE     (vo napasť)

NO IZBAVI NY OT LUKAVAHO     (ot neprijazni)

(JAKO TVOJE JESŤ CESARSTVYJE I SILA I SLAVA VO VĚKY)

AMIN

 

 

 

 

 

 

odkazy na internet, kde se můžete o rekonstruovaném textu dovědět více:

http://www.volny.cz/gabriel.fiala/modlitba_pane_staroslovensky.htm

 

odkazy na internet, kde jsou ukázky zpívaných verzí staroslověnského Otčenáše

http://hungama.ratedesi.com/video/JvVZ8kbOddk/Staroslov%C4%9Bnsk%C3%BD-Ot%C4%8Den%C3%A1%C5%A1,-CantiCorum

Komentáře:

přidej komentář

Z jiných slovanských jazyků se ni nejvíce líbí názvy dnů

slovenské (12)

 

polské (7)

 

lužickosrbské (3)

 

ruské (8)

 

ukrajinské (4)

 

běloruské (1)

 

slovinské (2)

 

chorvatské (6)

 

celkem hlasovalo 43 lidí

předchozí ankety

Dnes je 4. srpna 2025

svátek má Dominik

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)