Kronika poutníka Mor. Compostela 2025

Hned po návratu z pěší pouti na Jubileum kněží v Římě, kdy nás v neděli 22/6  z Rieti (město, které je považováno za zeměpisný střed Itálie a je od Říma – středu katolické církve vzdáleno 115 km) vyšlo 45, z toho dva poutníci, kteří tam přišli pěšky z Římova v jižních Čechách ve věku od 12 do 85 let začala Moravská Compostela.

Ze svatého Kopečka nás vyšlo 46 (nejmladší Martina z Olomouce) po ranní mši svaté v pondělí 30.6. Vše připravila Matice svatokopecká, s doprovodným vozidlem na zavazadla zase posloužil František Mrázek z Fryštáku. I když jsem na pouti do Říma ušel, pěšky jen 52 procent trasy, byl jsem tak unavený, že jsem jako druhé doprovodné vozidlo vzal svou Dacii, v jejímž řízení jsme se zase střídali se sestrou Janou.

U zastavení v Bukovanech jsem zase rozdal poutnické křížky, ze velkého vedra jsme došli do Tršic, kde nás přivítali v kostele, pěkným výkladem a díky Charitě pěkným občerstvením na faře. Pak jsme pokračovali až do Pavlovic, kde jsme se tradičně měli moc dobře a kde po večeři zase proběhlo seznamování, škoda že později se už na ně nenajde čas.

Druhý den bylo příjemněji, nepříjemné však byly objížďky, i když rozebraný most v Dřevohosticích sice pěším tolik nevadil, potok přešli po boční lávce. Pan starosta nám nabídl prostory k hygieně, místní rodák nás zase pozdravil a přes Lipovou a Ochozy jsme došli do Slavkova pod Hostýnem. Pan starosta vše zařídil, ale musel odjet, vítala nás paní místostarostka a místní lidé starší i mladší nám nabídli zase dobré jídlo a pití. Děkujeme.

Na Svatý Hostýn jsme se vyšplhali trochu později, posunuli jsme mši svatou, ale ubytování a večer proběhl dobře.

Ráno vše zapisovala Matice svatokopecká, protože místní Matice není oprávněna jednat za třetí osobu ani právnickou. Vycházelo nás 85, hodně malých dětí, nejmladší pětiletá Veronika, která už dříve šla aspoň část. V Rusavě jsme byli na polévce a pak se rozdělili na dvě skupiny – jedna po silnici kolem koupaliště, druhá přímo přes kopec. Ta druhá tam byla letos dříve, ale jen o chviličku. Společně jsme sešli do Lukovečka. U kapličky se pomodlili ale kvůli horku jsme šli na výborné pohoštění od místních sester do kulturního domu.  Nad Fryštákem jsme se rozhodli vyhnout se rušné silnici mezi tímto městem a ZOO ve Štípě, přibyly sice dva kilometry, ale bylo to klidnější. Ve Štípě zase nádherné přijetí, o. František vyprávělo své zlaté mši svaté, v rodném Veselí nad Moravou k 50. výročí svěcení.

Ráno jsme šli do Zlína, po krátké zdravotní zastávce na faře pokračovali na Maják a pak lesní cestou ke Kaménce – kapličce u Svaté vody. Díky praporkům a vestám jsme zvládli i rušný úsek státní silnice. Blízko studánky jsme se tentokrát nechtěně rozdělili, část šla do Oldřichovic polními cestami přes Karlovice, část po silnici. Sešli jsme se u kostela sv. Zdislavy a po modlitbě poobědvali v kulturním domě díky obětavosti i starších a ochotné pomoci mladých děvčat. To už bylo velké vedro, ale zvládli jsme to. V Napajedlích jsme se zastavili u hrobu Aničky Zelíkové, ubytovali se v tělocvičně v klášteře, kde je více soukromí a děti mohou spát na hřišti, a po mši svaté jsme povečeřeli díky místní škole a faře na farním dvoře.

Odtud jsme vyšli brzy ráno za příjemného, počasí, s malou zastávkou v bufetu v Babicích u Baťova kanálu a v Huštěnovicích jme došli do Jalubí, kde nás čekali v kostele i v kulturním domě. Děkujeme. V závěru pouti nesli tátové roční Marušku a dvouletého Metoděje. 

Pak jsem se nad Jalubím dívali na Svatý Hostýn a podruhé v dějinách zpívali nově vytvořené sloky v písni o větru od Buchlov, který jsme viděli na druhé straně, To nás bylo už 102. Mezi Velehradem a Modrou jsme se setkali s poutníky od sv. Antonínka (35) a na kraji obce byli  přivítáni p. starostou a Maticí velehradskou. Po vstupu do baziliky byla mše sv., kterou sloužil o. biskup Pavel, Posád, který nás pěší poutníky na závěr pozdravil a povzbudil. Mše svaté se se svým farářem zúčastnilo i 10 poutníků od Staré Matky Boží v Žarošicích, takže nás letos bylo nejméně 147.

Foto z druhé části pouti najdete zde  - díky Jar. Kudrnáčovi. 

Bohu díky. I jeho andělům. Byly jen malé starosti, jedna pokuta a dvojí omdlení, z kterého se lidé za pás minut probrali. 

Děkuji všem účastníkům --  JSTE DOBŘÍ.  Italové by řekli: Bravi, bravissimi.

Zvlášť děkuji za všechny starosti organizační, už bych je sám nezvládl.

A děkuji i všem, které jsm,e potkali a kteří nám pomohli.

Pán Bůh zaplať, díky vám se Moravská Compostela stala poutí od srdce k srdci, jak se právem o poutích říká.

Toto jsem poslal do Proglasu i do Katolického týdeníku: 

Pěší poutníci ze Sv. Kopečka na Velehrad, kteří byli všude srdečně přijati, děkují křesťanským Pán Bůh zaplať všem, kdo jim po cestě pomáhali, především Matici svatokopecké, olomoucké Charitě, obci Tršice, centru Ráj v Pavlovicích, starostům v Dřevohosticích a Slavkově pod Hostýnem, slavkovskému zastupitelstvu, ženám a mládeži, Matici svatohostýnské, děvčatům z Lukovečka a kněžím, starostům a všem dobrodincům ve Štípě, Oldřichovicích, Napajedlech a Jalubí i velehradskému starostovi a místní matici. Poznávali jsme, že pouť je skutečně cestou od srdce k srdci a že Panna Marie, Průvodkyně na cestách pro svaté Cyrila a Metoděje, provázela i pro nás.

 Na Proglasae zahrají v neděli 20/7 v 14:30 h. 

V Katolickém týdeníku to bude v čísle 30, které vyjde před neděli 27/7