Proč malují ve Francii sv. Mikuláše se třemi dětmi v kádi

Proč malují ve Francii sv. Mikuláše se třemi dětmi v kádi a jak se na to dívají dnes.

U nás je svatý Mikuláš většinou malován s třemi jablíčky. Říká se, že kvůli třem dívkám, které měly líčka krásná jako panenská jablíčka. Hrozilo jim nebezpečí na těle i duši, díky Mikulášově štědrosti toho byly uchráněny.

Někde je světec zobrazen, jak zachraňuje tři nevinně odsouzené před popravou.

Ve Francii je nejznámější obraz s třemi dětmi, které vylézají z kádě na maso.

Starobylá píseň k tomu vypráví o řezníkovi, který je vlákal do svého domu.

... A sotva vešly, děti vzal, / jak selata je podřezal /

a maso z nich hned nasolil / a do kádě je naložil.

Po sedmi letech u řezníka přespal svatý Mikuláš a požádal o večeři. Chtěl to solené maso z kádi. ...

A jak to řezník uslyšel, / ze dveří ven vyrazit chtěl.

Na to řekl svatý Mikuláš:

„Řezníku, neprchej a stůj! / Kaj se a v Boha důvěřuj!"

Dětem pak Divotvůrce pokynul, a ty hned vstaly s pocitem, že se dobře vyspaly. Tím končí jeden ze středověkých Zpěvů sladké Francie.

Dostalo se mi do rukou nejnovější vydání této písně i s notami a ilustracemi pro děti. Vyšlo začátkem našeho 3. tisíciletí. Měl jsem dojem, že celá báseň je o něco kratší. A skutečně: Verše:

„Řezníku, neprchej a stůj! / Kaj se a v Boha důvěřuj!"jsou vynechány. Nevím, proč a kdo takto šetřil místem, ale v každém případě dětem dnes z tohoto příběhu zbude krvavý začátek na způsob nejhoršího akčního filmu a pak hned šťastné zakončení, prostě happy-end jak vyšitý. Jako by se pokání a důvěra v Boha už nehodily, jakoby náš život byl buď jen krvavě červený nebo naprosto růžový.

A skutečně většina programů nám ho tak dnes líčí.

Člověk však ví, že všude je chleba o dvou kůrkách, křesťan ví, že jsme nakloněni ke hříchu. Doufá však, že vždy je možnost k nápravě. Jen je potřeba víc dát na svatého Mikuláše i na jeho a našeho Mistra: Čiňte pokání a věřte evangeliu (Mk 1,15). To je cesta k opravdovému happy-endu, jistá cesta ke šťastnému dosažení cíle, zde i v budoucnosti.

Zde je originál ze Zpěvů sladké Francie v mistrném překladu Hanuše Jelínka:

 

Rf: Tři drobné děti jedenkrát si vyšly klásků nasbírat.

Byl večer, chtělo se jim spát. „Řezníku, chceš nám nocleh dát?"

„Jen dál, dětičky, vejděte, zde jistě nocleh najdete." Rf:

A sotva vešly, děti vzal, jak selata je podřezal

a maso z nich hned nasolil a do kádě je naložil. Rf:

Let sedm přešlo. A v ten čas šel tudy svatý Mikuláš.

U řezníkových klepal vrat: „Řezníku, chceš mi nocleh dát?" Rf:

„Jen dál, jen dál! Jak vzácný host! Pro svatého mám místa dost!"

A sotva světec vešel dál, hned o večeři požádal. Rf:

„Mně soleného masa dáš, co sedm let už v kádi máš."

A jak to řezník uslyšel, ze dveří ven vyrazit chtěl. Rf:

„Řezníku, neprchej a stůj! Kaj se a v Boha důvěřuj!"

Pak svatý Mikuláš se zved a na okraj té kádě sed. Rf:

„Vy děti, které spíte tam, Mikuláš světec přišel k vám."

Tři prsty přitom světec zved a hoši vzbudili se hned. Rf:

Řek první:" „To jsem krásně spal!" „Já také," druhý povídal.

A třetí řekl, povzbuzen: „Mně zdálo se, že v ráji jsem."

Tři drobné děti jedenkrát si vyšly klásků nasbírat.

Přeložil Hanuš Jelínek, vydala Mladá fronta, Praha 1997

Nápěv písně, uspořádaný  po 6 verších: refrén a sloka.

La Légende de saint Nicolas

 

Ils étaient trois petits enfants

Qui s'en allaient glaner aux champs.

Tant sont allés, tant sont venus

Que sur le soir se sont perdus.

Vinrent a passer chez le boucher:

« Boucher, voudrais-tu nous loger?

 

- Entrez, entrez petits enfants,

Y a de la place assurément! »

Ils n' étaient pas plus tôt entrés

Que le boucher les a tués.

Les a coupés en p'tits morceaux,

Mis au saloir comme pourceaux. 

 

Saint Nicolas, au bout d´sept ans

Vint à passer devant ce champ;

Alla frapper chez le boucher:

« Boucher, voudrais-tu me loger?

- Entrez, entrez saint Nicolas,

Pour de la place il n' en manque pas! »

 

Il n' était pas plus tôt entré

Qu' il a demandé à souper.

« Voulez-vous un morceau d´jambon?

- Je n'en veux pas, il n'est pas bon!

- Voulez-vous un morceau de veau?

- Je n'en veux pas, il n' est pas beau! »

 

« Du p'tit salé je veux avoir,

Qui a sept ans, qui est dans l'saloir!

»Quand le boucher entendit ça,

Hors de la porte il s'enfuya.

« Boucher, boucher, ne t´enfuis pas!

Repens-toi ! Dieu t´pardonnera. »

 

Saint Nicolas alla s'asseoir

Dessus le bord de ce saloir.

« Petits enfants qui dormez là,

Je suis le grand saint Nicolas! »

Et le grand saint leva trois doigts;

Les p'tits se levent tous les trois.

 

Le premier dit: «J´ai bien dormi. »

Le second dit: « Et rnoi aussi. »

Et le troisième répondit:

« Je croyais être au Paradis. »

Ils étaient trois petits enfants

Qui s'en allaient glaner aux champs.