Co vidíme v Novém Veselí v kostele, před ním a z věže

KOSTEL SV. VÁCLAVA V NOVÉM VESELÍ

1) uvnitř, 2) venku a 3) z věže

 na poděkování všem, kteří se podíleli na úklidu kostela i fary

1) SOCHY A OBRAZY V KOSTELE

Svatostánek - stejně starý jako kostel, dostavěný L.P. 1757 - s křížem, věčným světlem, ozdoben 4 anděly a 2 hlavičkami andělů s křidélky, nad ním je socha ctnosti, která drží symboly víry naděje a lásky: kříž, kotvu a kalich

Oltář, kde se slouží mše svatá, s malým křížem  

Sv. Václav na obraze se 7 anděly a jedním lvem, pravděpodobně symbolem české státnosti, drží jej 2 sochy andělů, obraz je dílem Jana Kautsche a pochází z 3. čtvrtiny 18. století - jako sám kostel, odborně byl restaurován L.P. 1845 a 2012.

Neposkvrněné Srdce Panny Marie vlevo a Nejsvětější Srdce Ježíšovo naproti, obě sochy měří 120 cm a pocházejí z r. 1911, výška 120 cm

Vlevo:

Kazatelna také z 18. století s 2 anděly, jednou hlavičkou a sochou Krista Spasitele nahoře. Na boku kazatelny jsou tři reliéfy ze života sv. Václava: pouť do Staré Boleslavi, cesta do kostela, mučednická smrt; na dveřích pak jeho oslavení v nebi

Vpravo:

Kříž a pod ním Panna Maria s Ježíškem

Na stropě: obraz Boha Otce asi z dob 1. republiky, kdy byla většina našich venkovských kostelů vyzdobena nástěnnými obrazy, aby pak v další módní vlně v závěru tohoto století bylo vše zase zatřeno.

Na vrcholu oblouku mezi oltářem a lodí:

znak žďárského opata Bernarda Henneta, stavitele kostela, na kterém r. 1901  při malování místo původní orlice, kterou má ve znaku jeho rod, nakreslili orlici moravskou

Boční oltáře - oba kolem roku 1790 od Ignáce Josefa Weidlicha z Velkého Meziříčí:

vpravo Svatá rodina - Ježíš, Maria a Josef, doplněná obrazem Boha Otce a symbolem Ducha Svatého a doplněný 4 andělskými hlavičkami

nahoře menší obraz sv. Jana Nepomuckého, českého kněze a mučedníka (+ 20.3.1393), doplněný dvěma anděly a dvě andělské hlavičky, vedle socha sv. Cyrila, stejně jako socha jeho bratra, má 180 cm a pochází z Prahy z dílny mistra J. Krejčího, kde byly obě vytvořeny v roce 1897. Náš tehdejší biskup si přál, aby v každém kostele byli naši hlavní patronové a věrozvěstové zobrazeni, buď na plátně nebo jako sochy či sousoší anebo v oknech.

vlevo vpředu Rodina sv. Jáchyma a Anny s Pannou Marií doplněný 2 anděly nahoře menší obraz sv. Floriána, mučedníka v Rakousku ( + 304 ), svátek 4. května, doplněný 3 anděly a dvě andělské hlavičky, vedle socha sv. Metoděje (jasné poznávací znamení je pallium - bílý pás kolem ramen s černými křížky -, které může nosit jen arcibiskup a platí to dodnes! A to byl jen sv. Metoděj).

Kamenná křtitelnice pochází z 19. století, ale vnitřní cínová nádoba je mnohem starší.

Uprostřed kostela je oltář Panna Maria Lurdská, sv. Josef napravo od ní, nalevo socha sv. Scholastiky, sestry sv. Benedikta, abatyše (opatky, abbas = opat) v Itálii (+543 ), svátek 10. února. Oltář pochází z poslední třetiny 19. století a stojí na místě bývalého třetího vchodu, je to dar bezdětných manželů Josefa a Františky Procházkových z Nového Veselí, proto se někteří domnívali, že tam jsou sochy sv. Josefa a sv. Františky.

Více vzadu na stejné straně: obraz Panny Marie Bolestné od Jana Koudelky z roku 1901.

 Naproti: obraz 14 svatých pomocníků, který je zřejmě starší než kostelní budova. Uprostřed je zdůrazněn sv. Kryštof, aby si ho člověk hned všiml, protože s pohledem na něj a přáním i prosbou, abychom i my jako on posloužili Pánu Ježíši, máme začínat každý den. Proto byly na kostelech i zvenku veliké obrazy tohoto světce, který žil v Malé Asii ve 3. století a má svátek 25. 7.

Na obraze je však celkem 19 postav - 14 světců, Ježíšek, kterého nese sv. Kryštof, nahoře Panna Maria a sv. Josef a dva andělé, dole jsou dvě zvířata, jelen a laň, vše v podrobném popise úplně na konci.

14 obrazů křížové cesty od Jana Kasala z Polné, zakoupena 1848, restaurována 2018.

Dvě zpovědnice stejně staré jako kostel: při vstupu vlevo s reliéfem sv. Marie Magdaleny a 2 hlavičkami andělů, vpravo s reliéfem sv. Petra a dvěma hlavičkami.

V sakristii: kříž a sošky sv. Jana evangelisty a Panny Marie Bolestné, v původní barokní skříni na potřeby ke mši sv. je i primiční kalich věnovaný rodákem P. J. Křivánkem, který působil a zemřel v Kanadě. Socha Vzkříšení z 19. století.

Tři kropenky, vedle každého vchodu jedna, jsou z 18. století.

Na kůru: varhany z roku 1804 a sochy 3 andělů.

Ve věži: hodiny se 4 ciferníky a 4 zvony: Ave Maria z r. 1947 - 280 kg, C 2, 76 cm vysoký, 60 cm v průměru, umíráček z r. 1832, který přežil dvě války, 31 cm vysoký, 24 cm v průměru. V roce 2020 byly v Polsku pořízeny 2 nové zvony: sv. Václav - 435 kg, A 1 a sv. Jan Pavel II. s připomínkou sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandra - 205 kg, D 2. Požehnal je 27/9 pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul a byly zavěšeny 20/10 2020 a zvoní od 22/10 2020 (sv. Jana Pavla II.)

2) SOCHY A PAMÁTKY PŘED KOSTELEM

Románská křtitelnice z původního kostela, který stál na starém hřbitově na místě dnešní márnice a je připomínaný už L.P. 1393.

Kříž z roku 1860, jehož více jak sedmimetrové svislé břevno je z jednoho kusu kamene

Sochy u brány přibližně stejně staré jako kostel: sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu, odborně zvaná Immaculata (Neposkvrněná), Panna Maria s Ježíškem je Madona, s mrtvým Ježíšem Pieta (Slitovná anebo Politováníhodná) a s hvězdami kolem hlavy Assumpta (Nanebevzatá).

Sochy na průčelí kostela, opatřeny pletivem proti holubům, jsou zřejmě o něco mladší: vlevo socha sv. Antonína Paduánského, kněze a učitele církve, který žil v Portugalsku a v Itálii v 13. století, svátek 13. června, s Ježíškem v náručí, ale na rozdíl od sv. Josefa nedrží lilii, je opásán provazem s třemi uzly a na hlavě má tonzuru - vyholenou pleš, vpravo je socha sv. Jana Sarkandra, umučeného pro zpovědní tajemství 20.3.1620 v Olomouci. Když se kostel stavěl, už se očekávalo jeho blahořečení (došlo k němu až r. 1860 a svatořečen byl v r. 1995 v Olomouci), proto se na více místech už připravovaly jeho sochy, ale nesměly být po něm pojmenovány. Proto se hledali příbuzní světci a jejich jménem byla ta socha označena. Těchto případů bylo více, v N. Veselí byl jako krycí světec vybrán sv. Josef Kalasánský (+ 1648) a je zobrazen v kněžském rouchu a plášti, jaký se nosil v 17. století. Proto je v některých seznamech dosud uváděno toto jméno.

U bočního vchodu: pískovcová socha sv. Václava od místního rodáka Julia Pelikána z roku 1965, jeho poslední dílo, které z vděčnosti za návrat do církve věnoval farnosti, kde byl pokřtěn. Většinu života pracoval na arcibiskupství olomouckém a mohl tvořit díla s tématikou duchovní i jinou.

Za řekou Oslavou, za potokem, jak říkají místní podle skutečného stavu, stojí barokní fara z roku 1784, před ní je socha sv. Floriana z konce 19. století, stodola je z roku 1811.

Na kopci naproti je kaple z roku postavená 1680, ke cti ochránců před morem - sv. Rocha, vyznavače ve Francii ( + 1327), svátek 16.8., sv. Šebestiána, mučedníka v Římě ( + v 3. století), svátek 20.1. a sv. Rozálie Palermské, panny a poustevnice na Sicílii ( + ve 12. století ), svátek 4.9., pouť je vždy po sv. Rochu

3) PŘI POHLEDU Z VĚŽE

Nejprve musíme zdolat 28 schodů na kůr, pak 37 schodů k půdě a pak 30 schodů ke zvonům, odkud je rozhled (a ještě tam je 29 schodů k hodinám).

Z okna západního vidíme rybník, Matějov, Rosičku - rozhlednu i obec.

Z okna severního: komíny Žďasu, Budeč, Bednářův kopec nad Jiříkovicemi, Harusův kopec nad Radňovicemi s televizním vysílačem, střechy hospodářských budov v Rokytně nad Novým Městem, Vatín, Jámy a nad nimi kopec Vejdoch (663 m n.m.) - typický bod na obzoru, viditelný skoro z celé naší farnosti: na rovném poli mezi lesy osamělá dvojice lip z r. 1968 (česká a slovenská), kde k 100. výročí republiky chtějí postavit bílý kříž - Strom života, dílo Petra Váni z Prahy.

Východní okno: opět Vejdoch, údolí Oslavy, Březí nad Oslavou a samé lesy.

Směrem na jih: vysílač na Havlině u Chroustova, dalekohledem je vidět i pár střech z této obce a vrchol věže bohdalovského kostela, na obzoru vlevo pak pouhým okem vidíme lesíky nad Pavlovem.

Rozmístění svatých 14 pomocníků v kostele v Novém Veselí

zleva dolů:

1. Svatý Pantaleon - lékař (medik) a mučedník, žil ve 3. století Malé Asii

2. Svatý Vít - mládenec a mučedník, narodil se kolem roku 297 na Sicílii a byl umučen roku 304 v Římě - s kohoutem

3. Svatý Erasmus - biskup a mučedník, žil ve 3. století v Antiochii v Sýrii

4. Svatý Jiří - voják a mučedník, žil ve 3. století v dnešním Turecku s drakem

5. Svatý Diviš (Dionýsius - Denis) - biskup a mučedník, žil v 2. - 3. století v Paříži - s hlavou v podpaží, byl sťat na Montmartru (hoře mučedníků) v Paříži, kde je dneska bazilika Sacré Coeur

6. Svatý Eustach - důstojník, umučen v Římě 20. září r. 120 - s jelenem, dříve byl, a někde dodnes je, patronem myslivců

7. uprostřed: Svatý Kryštof - mučedník, žil v Malé Asii ve 3. století

vpravo odzhora:

8. Svatá Barbora - panna a mučednice, žila ke konci 3. století v Malé Asii

9. Svatá Markéta - panna a mučednice, žila ve 3. století v syrské Antiochii

10. Svatá Kateřina - panna a mučednice, žila ve 4. století v Alexandrii

11. Svatý Cyriak - jáhen a mučedník, žil v Římě ve 4, století

12. Svatý Achác - důstojník a mučedník, žil v 1. století v dnešním Turecku

13. Svatý Blažej - biskup a mučedník, žil v 3. století v Malé Asii - s 2 svícemi

14. Svatý Jiljí - opat, žil v 7. století ve Francii - s laní

PŘEHLED A DOSLOV

Kromě křížové cesty máme Pána Ježíše v kostele zobrazeného v různém věku a více výtvarných podobách 11 krát.

Děkujeme mu, že je s námi v podobě svatého chleba v tajemství Eucharistie

Pannu Marii máme 7 krát.

Prosíme ji, abychom dokázali jako ona být na svém místě služebnicí-služebníkem Páně a celým životem říkat: Ať se mi stane podle slova Tvého.

Andělů máme 16 namalovaných na obrazech, 11 vyřezávaných  celých soch a 15 hlaviček (11 vyřezávaných a 4 namalované).

Děkujeme jim, že nás provázejí na všech cestách, a prosíme, ať nás jednou doprovodí až ke trůnu Nejvyššího.

A sv. Václava prosíme: Nedej zahynouti nám ni budoucím. Potěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave. Kriste eleison.

Bože, buď milostiv a žehnej na přímluvu sv. Václava nám, našemu národu, našemu kraji, naší vlasti, našemu světadílu, všem lidem dobré vůle.