Ohlášky na tento týden
07.08.2022 - naše farnosti
Ohlášky v N.Veselí a Bohdalově od 7. do 14.8. 2022 dá-li Pán
© Jan Peňáz,736529221, penaz.vm@seznam.cz www.farnostnoveveseli.cz Nemocniční kaplan https://www.nnm.cz/duchovni-sluzby tel: 733741473
7/8 2022 – 19. neděle v mezidobí, POUŤ V BOHDALOVĚ - sv. Kajetána,
7:00 Bohdalov na úmysl dárce - o. Jan, který pak křtí svou 22. praneteř
8:00 Nové Veselí za rodinu Boháčkovu, Hausvaterovu rodinu Mokrých a dva syny a švagra Bohuslava Vondráka - o. Pavlíček
10:00 BOHDALOV – za živé a zemřelé dobrodince kostela a farnosti o. Pavlíček
8/8 Pondělí - sv. Dominika, Soběslav
7:00 N. Veselí za farníky 14/8
18:00 Pokojov
9/8 Úterý – sv. Terezie Benedikty od Kříže, patronky Evropy, Roman
7:00 Nové Veselí
18:00 Chroustov
10/8 Středa – sv. Vavřince, Vavřinec
18:00 N. Veselí za oboje rodiče a na poděkování za 65 a 58 let společného života
11/8 Čtvrtek – sv. Kláry, Zuzana
18:00 Bohdalov
12/8 Pátek – sv. Jany Františky ze Chantal, Klára, VELEHRAD 800 let od smrti zakladatele markraběte Vladislava Jindřicha
18:00 N. Veselí - bohoslužba slova – jáhen Jiří
13/8 Sobota – sv. Ponciána a Hippolyta, Alena, setkání mládeže a rodin v Hr. Králové
Neděle 14/8 2022 – 20. v mezidobí, sv. Maxmiliana Maria Kolbe
8:00 !! N. Veselí za rodiče Ambrožovy a syna a rodiče Kotíkovy, dva syny a snachu a za duše v očistci, za živou rodinu a za budoucí pokolení a dar předání víry
9:30 !! Bohdalov za Jana Pometla, bratra, rodiče, rodinu Křehlíkovu a za duše v očistci
11:00 !! u kapličky za živé i zemřelé občany a rodáky z novoveselské farnosti, zvláště zápotocké – 14:30 křest Sebastiana Bělíka
Srdečné Pán Bůh zaplať sestrám z celé farnosti za úklid fary. Pán Bůh zaplať sestrám z Matějova za květinovou výzdobu. Prosíme o dožínkové věnce za každou obec na dožínky 28/8, je potřeba si zavčas sehnat klásky.
Za necelé dva měsíce nám začnou misie. Každý den se za ně budeme modlit.
Vladislav Jindřich * 1160-1165 Praha, + 12.8.1222 Znojmo
Pro Moravu byl zásadní postavou, která jí přinesla klid a prosperitu. A taky byl mnohem větší diplomat než jeho starší a mnohem slavnější bratr Přemysl Otakar I., jemuž uvolnil pražský knížecí stolec. Přesto je moravský markrabě Vladislav Jindřich, druhorozený syn druhého českého krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské, který zemřel před 800 lety, opomíjen nejen v hodinách dějepisu. V té době platil stařešinský řád, který svěřoval vládu nejstaršímu Přemyslovci, kvůli čemuž mezi sebou bojovala česká a moravská knížata.
To ho určitě formovalo a jeho další kroky svědčí o Vladislavově velikosti. Už nechtěl být tím, kdo za každou cenu bojuje o pražský knížecí stolec, ale dal přednost bratru Přemyslovi a spolupracoval s ním.
Vladislav Jindřich se stal moravským markrabětem poprvé roku 1192. Byl to však jen titul spojený s jeho osobou a vyjadřoval podřízené postavení vůči českému knížeti, zatím se nevztahoval k území. O rok později byl na knížecí stolec z vůle císaře dosazen Jindřich Břetislav, který v roce 1194 přijel na Moravu udělat pořádek. Vladislavovi odebral titul a odvedl ho do Prahy, kde se z něj stal knížecí dvořan, aby jej měl panovník pod kontrolou. Přemysl Otakar mezitím utekl ze země, protože se bál o život.
Oddechnout si oba bratři mohli o tři roky později, kdy Jindřich Břetislav umřel. Čeští předáci si vzpomenou na Vladislava Jindřicha a ihned ho prohlásí knížetem. Přemysl to nelibě sleduje ze zahraničního exilu, vypraví se do Prahy a schyluje se k boji mezi bratry. Vladislav Jindřich se ale poradí s českými velmoži a biskupem Danielem, ukáže svoji velikost a s Přemyslem se v prosinci 1197 smíří. Z morálního pohledu z tohoto bratrství vychází mnohem líp.
Zatímco knížete a později i českého krále Přemysla Otakara I. označuje jako rozporuplnou osobnost a představitele politiky užitečnosti, který lavíruje, jak se mu to hodí, Vladislav se podle něj ukázal jako diplomat, když uznal zákonné právo bratra, což konečně zajistilo zemi klid.
V roce 1205 přišli do Starého Města cisterciáčtí mniši, aby zde zbudovali klášter. Z podnětu Jindřicha Vítkovice z Prčice a Hradce a olomouckého biskupa Roberta klášter založil moravský markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti vesnice Veligradu (dnešní Staré Město u Uherského Hradiště), po níž byl pojmenován.
Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince 1157, v této době byla donesena socha P. Marie mnichem Magnusem z benediktinského kláštera Svatého Lambrechta. Někdy kolem roku 1200 vybudoval kníže Vladislav Jindřich první kostel Mater Gentium Slavorum (Matce slovanských národů), kterým chtěl poděkovat za své uzdravení z nemoci.
Za Vladislava Jindřicha se Morava stala také druhým centrem přemyslovských držav. Tyto državy se tak změnily de facto na diarchii, v zahraničí však vystupující jako jeden celek. Původní údělná Morava se proměnila v markrabskou Moravu a konstituovala se jako země.
Vladislav Jindřich se oženil s Heilwidou, snad z rodu rakouských pánů z Trnavy. Zemřel bez potomků a nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I. (respektive do budoucna druhorozeným synům českého krále). Vladislav Jindřich byl pochován ve velehradském cisterciáckém klášteře. Jeho ostatky však byly později zničeny, snad v době husitské.