Chvála Kristu! 

Vážení a milí přátelé! 

Je dnes krásná říjnová neděle.  Začalo to hustou mlhou, ale už se podzimní barvy začínají "zapalovat" světlem slunce.  Dnes se modlíme  a pomáháme misiím na celém světě.  Je také svátek svatého Jana Kapistránského.  Jeho život byl jako dnešní den - nejdříve mlha pomíjejícího bohatství, požitků  a moci a po obrácení světlo Kristovo, které roznášel do celé Evropy.  V naší vlasti zanechal velmi výraznou stopu např.:  Brno, Drásov. Znojmo, Jemnice, Jihlava; v Čechách Krumlov, Plzeň, Tachov, Cheb. Vstup do Prahy měl zakázán.  Proč asi?  

Při jeho promluvách docházelo k početným zázračným uzdravením těla a zvláště nesmrtelných duší.  V závěru života dodával odvahu obráncům Bělehradu proti mohamedánské přesile účinnou zbraní proti zlu - volal jméno Ježíš.  Jméno, při kterém poklekne každé koleno na nebi i na zemi.  Z toho vyplývá pro nás otázka:  "Jak poklekám před Pánem Ježíšem, který je ve svatostánku kostela - 24 hodin 7 dní v týdnu?" 

Nedávno se jeden spolubratr zeptal jednoho českého otce biskupa:  "Otče biskupe, věříte na odpustky?"  On odpověděl:  "Třikrát jsem v životě - před každým svěcením - přísahal, že pevně věřím všemu, co učí katolická církev." Pro naši neumdlévající pomoc trpícím duším v očistci můžete přijmout několik informací ve zpravodaji k moci získat odpuštění časných trestů za hříchy.  K tomu všemu také duchovní hloubku v promluvě otce Michala a představení se otce Michaela - těšíme se do Radešínské Svratky.

Ke  konání dobrých skutků, ke kterým nás stvořil a vše potřebné nám dává - Boží požehnání vyprošuje jáhen Ladislav

Nový Jeruzalém č. 11/2022

Zpravodaj pro 275. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

v Radešínské Svratce –  v úterý  15. listopadu  2022 v 17 hodin.

 Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Křoví:

Ve čtvrtek 13. října 2022 na mši svaté NJ bylo cca 80 věřících. Pán Bůh zaplať za obětavou službu tří kněží při udílení svátosti smíření a za mši svatou.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

3) o vzrůst víry v našem kraji          4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

         5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     6) na smír za hříchy celého světa

Promluva P. Michala Cvingráfa při pouti Nový Jeruzalém v Křoví:

Panna Maria – královna míru.

Sestry a bratři, v prvním čtení od proroka Izaiáše jsme slyšeli slova plná radosti a útěchy, že přijde na svět vládce, který bude knížetem pokoje. Tím vládcem není nikdo jiný než Boží Syn, jehož narození oznámil pokorné dívce Marii archanděl Gabriel.

Při dnešní pouti slavíme mši svatou o Panně Marii, Královně míru. Na mnoha místech světa nevládne pokoj, ale válka, a to nejen na Ukrajině. V mnoha zemích jsou křesťané pronásledování. Proto při dnešní pouti chceme světu vyprošovat pokoj a mír. Prosba za mír je  stálý úmysl pouti Nový Jeruzalém.

Titul Matky Boží, Královna míru známe z Loretánských litanií. Tuto invokaci vložil do litanií papež Benedikt XV. v roce 1917 během 1. světové války. Letos je tomu 105 let.

Ještě jedno 105. výročí chci dnes připomenout. Na dnešní den připadá výročí posledního zjevení ve Fatimě. 13. října 1917 se Panna Maria naposledy zjevila třem dětem: Františkovi, Hyacintě a Lucii. Matka Boží se jim tenkrát představila jako Královna růžence. A dodala: „Modlete se nadále denně růženec. Válka se chýlí ke konci a vojáci se brzy vrátí domů.“ Válka pak skončila 11. listopadu následujícího roku.

Panna Maria nás vyzývá ke každodenní modlitbě svatého růžence. Toto její přání se naplňuje i při pouti Nový Jeruzalém, když se každý den schází věřící v různých farnostech k modlitbě růžence ať v kostele nebo v rodinách. Prožíváme měsíc říjen, věnovaný modlitbě růžence. Minulý pátek jsme slavili památku Panny Marie Růžencové. Ustanovil ji papež Pius V. jako poděkování za vítězství křesťanských vojsk proti velké turecké přesile v námořní bitvě u Lepanta. 12. září se slaví památka Jména Panny Marie, kterou ustanovil papež Inocenc XI. jako projev vděčnosti za vítězství křesťanských vojsk proti turecké armádě u Vídně roku 1683.

Jistě někteří znáte Růžencovou revoluci na Filipínách. Pro povzbuzení se podrobněji seznámíme s těmito událostmi. V roce 1972 se Filipíny staly totalitní zemí. Prezident Ferdinand Edralin Marcos, který už nemohl kandidovat, protože úřad zastával již dvě tříletá období, ve své touze po moci zlikvidoval svobodu tisku, odstranil opozici a s ní sedm tisíc důstojníků a vojáků, rozpustil parlament a dal zavřít člena parlamentu Benigna Aquino, který ve vězení onemocněl na srdeční nemoc, která vyžadovala operaci. Diktátor Marcos mu dovolil odejít do USA s tím, že se už nikdy nevrátí.

Silnou osobností na Filipínách byl kardinál Jaime L. Sin. Všichni ho poslouchali, dokonce i prezident Marcos, který na kardinálovo naléhání v roce 1974 propustil na svobodu několik set politických vězňů. Proto bylo jen pochopitelné, že Marcos chtěl zaútočit i na církev, ale pro silný odpor kardinála Sina ustoupil se slovy: „Mám dost svých problémů. Proč bych vstupoval do konfliktu s církví?“ Situace v zemi se stávala velmi napjatou. Zejména poté, co se do země v roce 1983 z USA vrátil Benigno Aquino, jehož zastřelili při vystupování z letadla ještě dříve, než se jeho noha dotkla země. Jeho smrt probudila Filipínce z apatie. Do čela odporu se postavila vdova po Benignovi Aquinovi, Corazon Aquinová. Dne 22. února 1986 se v kasárnách obrnili ministr obrany Juan Enrilo a generál Fidel Ramos, zástupce velitele ozbrojených sil s třemi sty vojáky proti diktátorovi Marcosovi. Ten na ně poslal tanky.

 

U kardinála zazvonil telefon: „Eminence, musíte nám pomoci. Pokud nám nepomůžete, tak za několik hodin už nebudeme živí.“ Kardinál odešel do své kaple. Když se za půl hodiny vrátil, věděl, co má dělat. Prostřednictvím katolického rozhlasu Veritas vyzval všechny, aby šli do Aleje Zjevení svatých bránit vzbouřence. Mezi tanky a kasárna se na kardinálovu výzvu dostavil dvoumiliónový dav lidí s růžencem v rukou. Přišly celé rodiny, kněží, řeholní sestry, aby čtyři dny a čtyři noci stáli na stráži. Kromě toho kardinál vyzval k modlitbě i řeholní sestry ve třech kontemplativních klášterech, které se se zdviženýma rukama modlily na kardinálův úmysl.

Nepadl ani jeden výstřel. Tanky se zastavily a velitelé, kteří měli dát povel k palbě, volali: „Modlete se hlasitěji, ať i moji vojáci v tanku slyší vaši modlitbu!“ Potom speciální jednotky pustili na lidi plyn, ale vítr se obrátil a všechen plyn šel zpět na vojáky. Do davu přistály i vrtulníky, ale nikdo už neútočil, protože vojáků se dotkla Boží milost.

Nakonec Marcos ze země uprchl a Corazon Aquinová byla zvolena za prezidentku. Kardinál Sin, ale i ostatní účastníci těchto událostí, to považovali za zázrak na přímluvu Panny Marie. Na místě Růžencové revoluce byla postavena svatyně Panny Marie, Královny míru.

K Růžencové revoluci došlo na Filipínách ještě jednou a to v roce 2001. Po druhém modlitebním vítězství kardinál Sin ve svém pastýřském listě ze dne 24. ledna 2001 napsal:

 „Jak došlo k druhé mírové revoluci? Mám na to jen jednu odpověď: díky Boží milosti. Obě mírové revoluce nás učí, že Pán vyslyší naše modlitby, opět nám navrací lidskou důstojnost a vyléčí naši zemi, když se my, Boží lid, k němu obrátíme s modlitbou a pokáním. Mocnější než zbraně je důvěryplná modlitba. Účinnější než strategické plánování jsou půst a oběti. Mocnější než vojenská síla je tichá moc národa, který bdí v modlitbě.“

Na všechny tyto události můžeme vztáhnout slova archanděla Gabriela z dnešního evangelia: „Vždyť u Boha není nic nemožného.“

Sestry a bratři, ať jsou pro nás tyto události povzbuzením, že Matka Boží vítězí nad zlem, nespravedlností a válkou. Ale potřebuje k tomu naši důvěryplnou modlitbu.

Jistě mnozí z nás zažívají obavy a strach z budoucnosti. To nás však má vést k ještě intenzivnější modlitbě. Věřím, že všichni jak jsme tady, se každý den modlíme alespoň desátek růžence. Buďme v této nádherné modlitbě povzbuzeni slovy Panny Marie, která řekla přesně před 105 lety Františkovi, Hyacintě a Lucii a která říká i každému z nás: „Modlete se nadále denně růženec.“

Sbírka - po uhrazení nutné režie NJ jsme darovali  6 400 Kč na stavbu nového kostela v Brně - Líšni. Pán Bůh zaplať.    Poděkování patří také místnímu faráři P. Petru Papouškovi a farníkům z Křoví, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.

Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hl. celebranta NJ v Radešínské Svratce, kterým je Mgr. P. Michael Macek, farář na Moravci, Bobrové a Strážku.

Stručné představení – věk, dětství, mládí, studia, působiště    Jmenuji se Michael Macek a na svět jsem přišel v listopadu roku 1970. Vyrostl jsem v Kuřimi a spoustu času jsem taky strávil u babičky v Jindřichově Hradci.

Studoval jsem na gymnáziu v Tišnově a pak jsem kvůli zálibě ve fyzice pokračoval ve studiu geofyziky na přírodovědecké fakultě v Brně. Ale protože geologie tam bylo víc než fyziky, tak jsem začal hledat něco, co by mi dávalo větší smysl. To mě přivedlo k hledání hlubšího vztahu s Bohem a způsobu, jak mu svým životem odpovědět. Přemýšlel jsem o misijním působení nebo řeholnímu životě. Nakonec jsem se stal diecézní knězem.

Působil jsem jako kaplan kraťoučký čas v Moutnicích pak v Tišnově a na Lomnici, potom v Rousínově a nyní působím 4 roky na Moravci, v Bobrové a ve Strážku.

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?   Mým kněžským vzorem je a zůstává náš Mistr. A je to také můj mistr kněžství - Ježíš Kristus. A tak i ve své službě považuji za nejdůležitější zůstávat mu nablízku, naslouchat jeho slovu a učit se jeho způsobu vnímání a jednání a zůstávat s ním spojený.

 Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější? Kdysi mě inspiroval jeden řádový biskup, který říkal: „Důležitý je, aby byl Kristus ve tvém srdci. A abys ho vnímal i v srdci druhého člověka. Můžeš se modlit jednoduše: „Kristus v mojem srdci - Kristus ve tvojem srdci.“  A tak se snažím, aby toto Spojení bylo stále živé.

Nedávno jsem narazil na jednu krásnou otázku: Jakou otázku bys potřeboval slyšet pravidelně? A moje odpověď je, že bych potřeboval často slyšet: Je Kristus ve tvém srdci a umíš vidět Krista v srdci toho, kdo stojí před tebou?  Myslím, že to je něco, co může pomáhat i v mnoha našich vztazích, rodinách a co může probouzet růst toho dobrého a nejlepšího, co Bůh do každého z nás vložil.

Na jaký úmysl nasměrujete náš společný dobrý skutek při sbírce na pouti NJ v Radešínské Svratce? Pošleme ji Hnutí na počátku z.s., které nabízí pomoc pro ženy, které chtějí zachránit život počatých dětí i přes to, že jsou svým okolím a okolnostmi vedeni k jeho ukončení.  Všem žehná – P. Michael Macek.

 

ODPUSTKY:  Katolická církev, tedy naše matka církev, učí nauku o odpustcích. O co vlastně jde. Abychom správně pochopili tuto nauku a tuto církevní praxi, je třeba si uvědomit, že každý hřích má dvojí následek. Jednak, že těžký hřích nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života; být zbaven věčného života se nazývá „věčný trest“ za hřích. Jednak, že každý hřích, i všední, vyvolává lpění člověka na tvorech či věcech, které musí být očištěno, a to buď zde na zemi, nebo po smrti, ve stavu, který se nazývá očistec. Toto očišťování v očistci nás zbavuje toho, co se nazývá „časný trest“ za hřích.

Odpuštění hříchů při dobře vykonané svátosti smíření přináší prominutí věčných trestů za hřích, a to proto, že došlo k obnovení společenství s Bohem. Nicméně zde zůstávají ještě časné tresty za hřích. Tyto časné tresty si ovšem můžeme „odpykat“ už za pozemského života a není třeba na jejich „odpykání“ čekat až se dostaneme do očistce. „Odpykání“ těchto časných trestů za hříchy můžeme dosáhnout trpělivým snášením jakéhokoliv utrpení a zkoušek všeho druhu během našeho pozemského života, a současně i modlitbou a různými kajícími úkony.

Faktem však zůstává, že Kristus ze svého pozemského života také trpěl a snášel různé těžkosti, příkoří a nakonec bolestivou smrt na kříži-a to i přesto, že se žádných hříchů nedopustil. Co si vlastně tedy Kristu „odpykával“? Odpověď zní: nic, protože skutečně žil pozemský život bez jediného hříchu. To se tedy jeho zásluhy získané  utrpením „vypařily“? Nikoliv. Stále existují a tvoří jakýsi „poklad“, který Kristus svěřil Církvi a  ze kterého může Církev čerpat pro dobro svých členů. Toto čerpání zásluh Kristových prostřednictvím Církve probíhá ve formě odpustků. Za zmínku jistě stojí, že do tohoto pokladu přispívají svatí, např. Panna Maria, sv. Josef apod. Odpustky jsou dvojí: plnomocné a částečné. Získání plnomocných odpustků znamená, že jsou mi odpuštěny všechny časné tresty za hříchy, které mi dosud zbývaly k „odpykání“. Získání částečných odpustků, znamená  smazání pouze části časných trestů za mé hříchy.

Jak tedy plnomocné prakticky odpustky získat? K tomu je třeba splnit několik okolností. Je nutné: – Úmysl nelnout k žádnému a to ani  k lehkému hříchu.
– Mít úmysl získat odpustek. – Svátost smíření. (Může být vykonáno i několik dní předem, nebo po vykonání skutku.) – Svaté přijímání  (Má být vykonáno v den získání odpustku.) – Modlitba na úmysl Svatého otce. (Postačí jakákoliv modlitba podle vlastního uvážení.) – Vykonání skutku, s kterým je spojen odpustek.

Zde je výčet některých příležitostí, kdy je možné plnomocné odpustky získat:
–           Návštěva Nejsvětější Svátosti  a nejméně půlhodinová adorace
–           Půlhodinové rozjímání Písma svatého s úctou povinnou Božímu slovu a formou duchovního čtení.
–           Vykonává zbožné  křížové cesty.
–           Modlitba nejméně pět desátků růžence s rozjímáním o jednotlivých tajemstvích v kostele nebo  v rodině. Pět desátků se má odříkat najednou.
–           Přijetí požehnání papeže městu a světu (Urbi et orbi) dokonce i prostřednictvím rozhlasu nebo televize.
–           Vykonání nejméně třídenních exercicií.
–           Přijetí prvního svatého přijímání nebo zbožná přítomnost při obřadech prvního svatého

přijímání.
–           Zbožná přítomnost primiční mše sv. a výroční mše sv. při trvání 25,50, 60 let kněžství.
–           Veřejná recitace hymnu Te Deum jako díkůčinění v poslední den v roce.
–           Při návštěvě kostela nebo oltáře ve dni jejich posvěcení.
–           Obnova křestních slibů použitím jakékoli obvyklé formule během oslavy velikonoční vigilie nebo při výročí vlastního křtu.

Jestliže jsou dobře, zbožně a s odevzdáním do vůle Boží splněny tyto podmínky, lze předpokládat, že milosrdný Bůh mi skutečně odpustil všechny časné tresty za hříchy, které mi dosud zbývaly k „odpykání“. Proč je zde uvedeno „lze předpokládat“? Protože na získání plnomocného odpustku není žádný „právní nárok“, je to totiž především milosrdenství Boží, které tyto časné tresty promíjí. Lze říci, že po získání plnomocných odpustků by člověk v případě smrti šel přímo do nebe, protože by neměl žádné časné tresty k „odpykání“. Plnomocný odpustek je možné získat jen jednou za den.

Plnomocné odpustky přivlastnitelné duším v očistci.

Když se splní to, co je nutné:  1. možnost ( 1.11. a 2.11.)– návštěva kostela a přitom se pomodlit modlitbu Páně (Otče náš) a Vyznání víry  2. možnost ( 1.11. – 8.11– při   návštěvě  hřbitova modlitba za zemřelé, stačí i v duchu 3. možnost pokud věřící z vážných důvodů nemohou navštívit hřbitovy od 1. do 8. 11., mohou je získat již od 25. 10.

A jak je to s tolikrát omílaným „prodejem“ odpustků ve středověku?

Tehdy bylo totiž ve výčtu skutků, za které je možné získat odpustek, i darování finanční hotovosti na bohulibý účel. Nepřáteli Církve byla tato skutečnost překroucena a podávána jako „prodej“. Ve skutečnosti Církev nikdy odpustky neprodávala. Dnes ve výčtu skutků, za které je možné získání odpustků, darování peněz není. (Převzato z farních stránek Skalice u Frýdku Místku.)

Pozvánky a oznámení.

Duchovní služba v Nemocnici Nové Město na Moravě - katolický kněz P. Sylwester Jurczak, svátost nemocných, svátost smíření, sv. přijímání, rozhovor s pacientem. Telefonický kontakt: 733 741 473.

 

Plán poutí na rok 2023:       8. 5.   poutní výlet rodin s dětmi

                                          28. – 30. 7.  – Východní Čechy  

                                          20. – 26. 8. -  XXIII. pěší pouť na Velehrad

                                       9.9. – XIX. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

                                              16. 9. – Kutná hora

 

                       Plán poutí NJ na rok  2023:

leden  - Velké Meziříčí                            únor – Lysice                                      březen – Křižanov

duben -  Měřín                                        květen – Nové Veselí                         červen – Jimramov

červenec                                                 srpen                                                  září – Radostín

říjen                                                         listopad                                              prosinec   Olešnice.

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - kdo dřív přijde -..

 

Srdečné pozvání na 276. pouť NJ do Olešnice - v úterý 13. prosince 2022 v 17 hodin.

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 11. 2022. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

 

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém; Vydává: Řk farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14, www. rovecne.farnost.cz Zodpov. redaktor: jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, t: 606948970