Novoroční promluvy - na Zjevení Páně (u nás 2.1.)

  Svátek Tří králů je trochu odstrčený, je ve všední den, skoro se na něj zapomíná, nanejvýš se připomene, že ten černý vzadu vystrkuje na nás bradu. Přitom je to Zjevení Páně, vysvětlení, proč se Pán Ježíš narodil a je to stejně důležitý svátek jako Hod Boží.  Narození a Tři krále jsou dva vrcholy vánoční doby.

Podobně můžeme říci, že (kromě křtinských poutí) je tak trochu odstrčený Hod Boží svatodušní. Hod Boží vánoční, to je svátek pro všechny, Hod Boží velikonoční především pro ty, kdo chodí do kostela a Hod Boží svatodušní se úplně ztrácí. A přitom Ducha svatého potřebujeme všichni, bez jeho světla bychom bloudili. A nejen po cestách i při rozhodování. To Bůh nás vede, to on  nás osvěcuje svým svatým Duchem.

Potřebuje to opravdu každý. I ti dnešní tři mudrci. Vždyť oni by  vlastně navedli vraha na stopu novorozeného dítěte. Byli moudří, přesto Herodovi víceméně slíbili, že mu řeknou, kde dítě našli. Naštěstí zasáhl Bůh, jeho  anděl je v noci varoval, aby šli jinou cestou. To Duch svatý způsobil, že Herodes nedosáhl svého.

Prosme o dary Ducha svatého, abychom se uměli rozhodnout, když se nám nabízí různé takzvané duchovní směry. Prosme Ducha svatého, abychom nenaletěli ani kartářkám, ani věštcům, ani horoskopům, ani různým cvičitelům jogy či správného dýchání. Prosme Ducha svatého, abychom mohli Bohu říci Abba, Otče, a důvěřovali jen jemu a nebáli se, protože jsme v jeho otcovských rukou.

Po celý rok o to prosme.