Duchovní témata XXXI. CM pouti z Levého Hradce - 2. den

DUCHOVNÍ TÉMA XXXI ročníku CMP:

Víraa praotcové Starého Zákona 

2. etapa 20. 2. 2012

 Letošní vyhlásil Svatý otec Benedikt XVI jako rok víry.  Proto si na této pouti připomínáme postavy starozákonních praotců.  I Bůh (Hospodin), když se představuje Mojžíšovi v hořícím keři se odvolává na praotce: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův......(Ex 3,6).

Izák (Gen. 21,1 - 28,5)

Jeho „životopis" můžeme rozčlenit do dvou okruhů:

• Ø ve vztahu krodičům (tj. Abrahámovi a Sáře),
• Ø ve vztahu ksvé rodině tj. kženě Rebece a synům Ezauovy a Jakubovi)

K přemýšlení o Izákově dětství:

• Ø Hospodin dvakrát činí příslib: Nejdříve Abrahámovi o zemi, kterou dá jeho potomstvu (Gen. 12,7 a znova 13,14) a potom Sáře (21,1).
• Ø Vyrůstal vedle staršího a nevlastního bratra Izmaela,
• Ø Abrahám ho chtěl obětovat tj. zabít, jak ho tato událost ovlivnila?

K přemýšlení o Izákově rodině:

• Ø Ženu Rebeku mu přivedli zrodiště jeho otce Abraháma - Uru,
• Ø Bůh žehná Izákovi i jeho potomstvu (26,4),
• Ø Měl dva syny - dvojčata,
• Ø více miloval staršího Ezaua (25, 28), jeho dvě ženy - Izákovy snachy mu však působí hořké trápení (26,34-35),
• Ø mladší Jakub ho ve stáří podvedl a obdržel podvodem požehnání. Ezau pohrdl prvorozenstvím tj. vzdal se nároku ( 25,34). Když Izák poznal tento podvod roztřásl se a zalomcovalo jim zděšení (27,33 ), přesto mu opět žehná (28,1),
• Ø Když Izák zemřel „stár a sytý dnů" pochovávají ho oba synové společně (35,28).

V dalších knihách Starého zákona je Izák připomínán jednak v události hořícího keře (viz výše), jednak při obnově smlouvy v Šekemu na shromáždění starších (Jos. 24,3). A  samozřejmě je vyjmenován v rodopise krále Davida v první knize Letopisů (1 Par 1,34).

V Novém zákoně je Izák připomínán:

• Ø Vpřehledech Kristova rodokmenu (Mt. 1,2 a Lk 3,34).
• Ø Sám Kristus se odvolává na první tři praotce - Abraháma, Izáka a Jakuba a to jednak když vidí setníkovu víru při jeho žádosti o uzdravení služebníka (Mt.8,11), jednak při odpovědi na otázku kolik lidí bude spaseno (Lk. 13,28) a také při sporu o vzkříšení se saducei (Mk 12,26 a Lk. 20,37).
• Ø I sv. Petr ve své řeči vŠalamounově podloubí chrámu, když se odvolává na Ježíše, kterého oslavil Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův.
• Ø Sv. Pavel ve svých listech (Řím 9,7 a 10; Gal 4,28 a Žid 11,9 a 20) na Izákovi dokumentuje zaslíbení (i jako odpověď na víru).
• Ø Sv. Jakub na obětování Abrahámova syna dokazuje, že Abrahám svou víru vBoha takto potvrzuje skutky.