O sv. Václavovi - Jak se dostal náš sv. Václav až do Anglie

25.12.2024 - lidová zbožnost

Anglická koleda dle dostupných pramenů upravená jako zpívaná scénka (včetně nápěvu a technických poznámek).

 

Dobrý král Václav (anglicky Good King Wenceslas)

angl.-koleda.jpg

je oblíbená anglická koleda zpívaná při příležitosti svátku sv. Štěpána (26. prosinec). Koleda byla poprvé vydaná v roce 1853, hudba vychází z jarní koledy Tempus adest floridum ze 13. století a autorem textu je 

John Mason Neale

johnamasonaneale.jpg

 (24.1.1818 - 6.8.1866), anglikánský kněz a skladatel hymnů, který přeložil báseň Václava Aloise Svobody. Koleda vypráví o dobrém panovníkovi Václavovi, vlastně českém knížeti svatém Václavovi, který pomáhá na svátek křesťanského prvomučedníka se svým pážetem chudému poddanému, a když přírodní podmínky zimy a noci pomoc ztěžují, koná i zázraky.

Autorství

Odkud vzal Neale podklady pro příběh své koledy, se po jistou dobu nevědělo, protože se nejedná o žádný z typických výjevů života českého světce. V Česku převládal názor, že se jedná o anglické originální uchopení svatováclavské látky, naopak v Anglii, kde kult tohoto světce nebyl tolik známý, se věřilo, že vychází z původních českých středověkých legend. Až později bylo odhaleno, že se vlastně jedná o překlad básně, kterou napsal český básník a dramatik Václav Alois Svoboda a která byla vydána v roce 1847 trojjazyčně (česky, latinsky a německy) pod jménem Sankt Wenceslaw und Podiwin.

 

Václav Alois Svoboda 

vaclav-alois-svoboda-navarovsky.jpg

(11. prosince 1791 Návarov - 8. ledna 1849 Praha) byl český básník a překladatel, píšící českylatinsky a německy. Někdy se podepisoval Svoboda Navarovský.

Život

Narodil se v majetné rodině sládka z Návarova u Vysokého nad Jizerou. Studoval na několika středních školách, studium ukončil v Mladé Boleslavi, nejvýznamnější pro jeho tvorbu je jeho pobyt v Boskovicích, kde se seznámil s dílem soudobých českých obrozenců. Poté vystudoval v Praze právnickou a filosofickou fakultu a stal se učitelem.

V Praze se spřátelil s mnoha obrozenci, především s Václavem Hankou, jehož názory sdílel a za kterého se v mnoha sporech stavěl. Toto období jeho tvorby bylo velmi ovlivněno svobodomyslnými názory německého preromantismu. V roce 1818 se připojil ke skupině Palackého a Šafaříka a začal prosazovat časoměrný verš, v roce 1830 se pod vlivem Dobrovského důkazů vrátil k sylabotónické prozódii, několik básní a překladů napsal také ve dvou variantách, přízvučné a časoměrné.

V roce 1815 odešel z Prahy do Jindřichova Hradce, kde vyučoval na gymnáziu, do Prahy se vrátil v téže funkci v roce 1821 a žil tam až do své smrti.

Dílo

Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje vlastní, především časopisecky publikovanou poezii v češtině, latině a němčině, především s liberálním nábojem (Óda na Švyc, Óda na mír Evropy 1815, óda k jmeninám Dom. Kynského, množství historických básní pro Hankovy Dějiny Čechů v obrazích, které pak vyšly i samostatně). Jedna z jeho básní, psaná paralelně v češtině, němčině a latině, je údajně předlohou anglické vánoční koledy Good King Wenceslaus. Napsal také velké množství částečně improvizované příležitostné poezie. Dále je autorem několika vesměs nehraných vlasteneckých dramat. Spekuluje se také o jeho větším či menším podílu na falzech Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Napsal také množství časopiseckých článků o literatuře a historii.

Nejrozsáhlejší částí Svobodova díla jsou překlady, z nichž nejvýznamnější jsou překlady Rukopisu královédvorského a zelenohorského do němčiny. Do němčiny překládal i Hankovy vlastní básně, českou lidovou poezii, antické římské dramatiky, především Senecu. Do češtiny překládal nepříliš úspěšně dílo Friedricha Schillera, který patřil k jeho básnickým vzorům, přeložil mimo politickou lyriku i části Loupežníků. Překládal také, především pro školské účely, z latiny, a to zejména části Vergilia a také některé církevní písně. Dále překládal italská operní libreta do češtiny i němčiny. Do latiny přeložil Schillera, Goethovu Ifigenii a Štítného Knížky šestery.

 

Děkujeme Wikipedii.

Komentáře:

přidej komentář

Z jiných slovanských jazyků se ni nejvíce líbí názvy dnů

slovenské (5)

 

polské (3)

 

lužickosrbské (1)

 

ruské (4)

 

ukrajinské (2)

 

běloruské (1)

 

slovinské (2)

 

chorvatské (3)

 

celkem hlasovalo 21 lidí

předchozí ankety

Dnes je 24. června 2025

svátek má Jan

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)