Mariánská prosebná pouť Nový Jeruzalém každý měsíc v roce spásy 2026 - Úterý 14/4 2026 v 18 h. v Měříně

Pochválen buď Ježíš Kristus! 

Vážení a milí přátelé!  

Chystáme se obnovit své křestní sliby - vyznání naší víry.  Víra v Krista je záležitostí především stavu našeho nitra, občas se projevuje navenek - každodenní modlitbou,  účastí na mši svaté - každý den (pokud je to možné), v neděli (pro mnohé plnění povinnosti).  

Jedním z veřejných vyznání víry je parte.  Jak může věřící v Krista a věčný život nechat napsat na smuteční oznámení: NAVŽDY NÁS OPUSTIL? Tyto tři slova protiřečí dvěma článkům víry (které opakujeme každou neděli) - věřím v Ducha Svatého  - Pána a Dárce života a věřím ve společenství svatých.  

V souvislosti s Božím Slovem v úterý Svatého týdne ( předpověď Pána Ježíše  - Jidášovy zrada a Petrova zapření)   a pohřbem tatínka mé manželky rozjímám nad tématem - otcova věrnost OTCI.  Německé moudré přísloví říká: "Nechval dne před večerem a člověka před smrtí."  

Ať  Vám - k Vašemu duchovnímu životu příspějí myšlenky duchovních otců - Cyrila a Evermoda a svaté Matky Terezy z Kalkaty - uveřejněné ve zpravodaji NJ.  Srdečně Vás zvu na pouť Nový Jeruzalém do Měřína - v úterý 14.4.2026 v 18 hodin - dá-li Pán Bůh.  

K dobrému životu ve víře, naději a lásce  a konání dobrých skutků - Vám všem ať žehná - Všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch Svatý.  AMEN.  

Váš jL

Nový Jeruzalém č. 4/2026

Zpravodaj pro 316. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

v Měříně – v úterý 14. dubna 2026  v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb na úmysly NJ v Křižanově:

Ve čtvrtek 17. března 2026 na mši svaté při pouti NJ bylo asi 130 věřících. Pán Bůh odplať sedmi kněžím za jejich službu při zpovídání a za mši svatou.

          Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

        3) o vzrůst víry u lidí v našem kraji               4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

                  5) o život těla a duše pro všechny počaté děti    6) na smír za hříchy celého světa

 

Promluva P. Cyrila Josefa Komosného OFMCap  při pouti Nový Jeruzalém  v Křižanově:

Bratři a sestry, jsme v půli doby postní, času, který není o nějakém našem výkonu, že musíme Pánu Bohu, nebo sobě něco dokazovat, ale nabízí se nám teď prostor k prohloubení našeho vztahu k Němu. Možná, se nám zdá, že se toho navenek moc nemění, možná si tak trochu rekapitulujeme, jak na tom jsme s prožíváním této doby, …a možná je to dokonce i čas, kdy se mohou v našem nitru ozývat různě zraněná, bolavá nebo ochromená místa či vztahy. A do toho nám dnes evangelium staví před oči – člověka, který už 38 let je ochrnulý. Už jen tato informace o jeho stavu je sama o sobě strašná, ale myslím si, že ještě strašnější je to, že leží blízko místa, rybníka, kde ví, že je uzdravení …a nic. Sami si to dokážeme představit, jen když máme „obyčejnou chřipku“, kdy i obyčejné uvaření čaje je v oné celkové slabosti těla skoro nadlidský výkon a pokud je člověk navíc doma sám.

A tady nám Písmo sv. popisuje scénu naprostého zoufalství jednoho nemocného, který ví, kde je jeho naděje, ale nedokáže se tam vůbec dostat, a ta jeho věta „Nemám nikoho, kdo by mě donesl do vody“ - je možná jednou z těch nejsmutnějších vět celého evangelia, protože nevyjadřuje jen nemoc těla, ale stav srdce, které už skoro přestalo věřit, že se může něco změnit. A když to vztáhneme na sebe, kolikrát i člověk ví, co by měl udělat, kde třeba začít znovu, komu odpustit, jakou cestou se vrátit k Pánu Bohu, a přece zůstáváme mnohdy stát nebo ležet na místě, ne proto, že bychom nechtěli, ale protože už nemůžeme.

A náš příběh pokračuje, kdy vidíme přicházet Pána Ježíše k tomu nemocnému, a možná by i leckdo čekal, že ho tedy On vezme na ramena a odnese do vody, ale On mu říká prosté slovo: „Vstaň,“. Jako by tím říkal, že už není třeba čekat, až se změní okolnosti, nebo až člověk najde dost sil, ale protože sám Bůh přišel až k němu. A právě zde se nám spojuje dnešní evangelium s viděním proroka Ezechiela z prvního čtení, který vidí vodu vytékající z chrámu, nejprve jako malý pramen, ale postupně jako řeku přinášející život všemu, čeho se dotkne. Už tedy nejde o člověka, který hledá vodu, ale voda sama přichází k člověku. A touto živou vodou je sám Kristus, který vstupuje do našich ochromených míst a dává nám nový život, vzpomeňme na nedávné krásné nedělní evangelium o Samařance u studny.

Proto postní doba není o výkonu, kolik si toho odřeknu, byť i se zbožným úmyslem nebo jakkoliv dlouhý seznam úkolů, co všecko bych měl splnit, není to ani soutěž v tom, kdo z nás vydrží, nebo si odřekne víc, ale čas, kdy si člověk – možná konečně – smí přiznat a vyslovit: „Pane, já už sám nedokážu vstát“, …a právě tehdy zazní Jeho slovo, které není výčitkou, ale silou, jež člověka znovu pozvedá.

A možná právě proto existují poutě, protože člověk někdy potřebuje udělat alespoň malý krok a přijít na místo, kde si může dovolit být i slabý a hledající, kde už nemusí nic předstírat, a kde zjišťuje, že není sám, protože křesťan by nikdy neměl říkat „nemám nikoho“, vždyť máme mít jeden druhého, máme nakonec i naši nebeskou Matku, která nás jako v Káně Galilejské tiše přivádí k Ježíši. A Panna Maria nikoho nenahrazuje, ale ukazuje stále na toho, který jediný uzdravuje, a možná i nás dnes přivádí k otázce, kterou Pán Ježíš pokládá tomu nemocnému muži: „Chceš být zdráv?“.

A jsme také už jen krátce před velkou čtvrteční slavností svatého Josefa, na kterého nemohu ani já sám zapomenout, mého křestního patrona, toho tichého muže evangelia, o němž se stále opakuje jedna věc — když Bůh promluví, tak on vstane a jde, vstane uprostřed noci, vezme dítě i jeho matku a vykročí, ne proto, že by měl všechno jisté, ale protože důvěřuje Bohu víc než své slabosti. A právě tím se stává opakem té ochrnulosti, stává se obrazem víry, která není pocitem, ale krokem vpřed.

Možná jsme sem na toto místo dnes přišli jako poutníci s různými úmysly, s radostí i únavou, s prosbami i starostmi, možná s něčím, co už dlouho nedokážeme změnit, a právě proto jsme přišli správně, protože Kristus dnes neříká: „Nejdřív se polepši, a pak dojdi,“ ale říká i nám, i mě: „Vstaň,“ protože milost nezačíná naší, či mojí silou, ale jeho blízkostí, …a Panna Maria i sv. Josef stojí vedle nás, jako tiší průvodci, aby nás přivedli k tomu, který jediný může dát člověku nový začátek. A možná právě dnes, na tomto posvátném místě, chce toto slovo „vstaň“ zaznít pro každého z nás úplně osobně. Ne zítra — ale teď. Amen.

 

Sbírka: Po uhrazení nutné režie poutě NJ jsme darovali 21 500 Kč na potřeby domova sv. Alžběty v Žernůvce. Poděkování patří také místnímu faráři P. Josefovi Pohankovi, panu varhaníkovi a farníkům, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili. A především: „Pán Bůh odplať za každodenní modlitby svatého růžence na úmysly Nového Jeruzaléma.“

 

Představení hlavního celebranta  poutě NJ v Měříně, kterým je  P. Mgr. Evermod  Jan Sládek O. Praem, administrátor farnosti Zruč nad Sázavou.

Stručné představení – věk, dětství, mládí, studia, působiště

Narodil jsem se 3.11.1964 v Českých Budějovicích. Dětství jsem prožil v Netolicích, kde jsem chodil do základní školy.  Gymnázium jsem absolvoval v Prachaticích. Potom jsem v roce 1986 nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích. V roce 1986 jsem nastoupil do Olomouce na vojnu k železničnímu vojsku.  V roce 1988 jsem se vrátil do semináře. V roce 1989 úprk ze semináře a nástup k Československým dráhám do Prahy. V tomtéž roce přesun k poště do Českých Budějovic. V roce 1990 obláčka v premonstrátském klášteře v Želivě.  Zde o rok později časné sliby, v roce 1994 sliby slavné a v roce 1995 kněžské svěcení. Místa kněžského působení: Brno - Židenice, Broumov, Habry, Lomnice nad Popelkou, nyní sloužím ve Zruči nad Sázavou.

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?  Vše, co je pro život nezbytné a podstatné.

Co bylo tím nejdůležitějším impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?  Těžko říct.

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem? Za všechny asi sv. Jan Maria Vianney.

Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?   Mši svatou.

Co může věřící člověk dělat pro to aby vzrostla víra v jeho okolí? Modlit se, zvlášť adorovat (klanět se) před Nejsvětější svátostí oltářní.

Co vidíte jako důležité, na co kladete důraz ve Vaší práci, ve svém životě? Odpověď je stejná jako ta na předešlou otázku.

Mohl byste nám  přiblížit úmysl sbírky při pouti NJ v Měříně? (ze sbírky se hradí nutná režie a co zbude, tak se posílá tam, kam určí hlavní celebrant) Chtěl bych, abychom podpořili katolický časopis RC Monitor.   

Kde vás nejvíc „tlačí boty“?  Když si neostříhám nehty, tak na palcích.

Na co se nejvíc těšíte?  Až mocní tohoto světa přestanou blbnout, ale toho se asi nedočkám.

Co Vám udělalo v poslední době radost?  Duchovní cvičení u nás v klášteře. (Želiv)

Co je pro rodiny podstatné, co potřebují, čím může církev rodinám pomáhat, jak to prožíváte ve své službě?  Zdravý rozum a lásku a ochotu odpouštět 

 

Jak to vidí ..........sv. Terezie z Kalkaty

Svatá Matka Tereza z Kalkaty,* 26.8.1910 ve Skopje v dnešní Severní Makedonii,  + 5.9.1997, svátek 5. září. 

Hlavní výročí má příští  měsíc: 23. 5. 1929 začala noviciát, 24. 5. 1931 složila časné sliby a trvalé sliby složila 24. 5. 1937

Lidé jsou často nerozumní, nelogičtí a sobečtí. ☹ Přesto jim odpusťte.

Budete-li k nim laskaví, stejně vás obviní ze sobectví a nízkých motivů. ☹ Zůstaňte laskaví.

Budete-li úspěšní, získáte některé falešné přátele a opravdové nepřátele. ☹ Přesto pokračujte.

Budete-li upřímní a čestní, lidé vás podvedou, ☹ ale vy zůstaňte upřímní a čestní.

Strávíte-li léta budováním něčeho, co vám jiní zničí přes noc, ☹ budujte znovu.

Naleznete-li štěstí, klid a mír, budou vám závidět. ☹ Zůstaňte šťastní.

Na dobro, které uděláte dnes, lidé zítra zapomenou. ☹ Přesto dál dělejte dobro.

Dávejte světu to nejlepší, co je ve vás, a i když to nemusí stačit, ☹ přesto dávejte dál.

A stále mějte na paměti: 

Nejhezčí den?      Dnešek.

Největší překážka?     Strach.

Nejsnazší věc?        Mýlit se.

Největší chyba?         Vzdát se.

 

Pozvánky:

Křižanov: Kostel sv. Václava je otevřen k modlitbě věřících každý den od rána do večera. Každou neděli od 15 – do 17 hodin je zde přítomen místní farář P. Josef Pohanka a nabízí věřícím přijetí svátosti smíření (sv. zpověď) nebo duchovní rozhovor.

 

Slavkovice: Poutní kostel Božího milosrdenství: svatá zpověď v sobotu a v neděli od 14 do 17 hodin, na první a třetí sobotu v měsíci již od 10 hodin.

V neděli 12.4. 2026 svátek Božího milosrdenství – mše svaté v 10:30 hodin, v 15 hodin a v 19 hodin.

 

Netín u Velkého Meziříčí: Poutní kostel Panny Marie Usmívající.  První sobota v květnu – 2. května – sv. zpověď od 17 hodin, sv. růženec od 17:25, v 18 hodin

začátek mše svaté. Služby pří této pobožnosti první mariánské soboty má farnost Budišov, tématem promluvy je TRPĚLIVOST.  V dubnu první sobota v Netíně nebude – je Bílá sobota.

Pěší poutníci vycházejí v květnu ve 14:30 z kostela sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí na náměstí. 

Na pouť k P. Bulovi a Drbolovi ve čtvrtek 9. dubna - mučedníkům brněnské diecéze - jsou ještě volná místa. Duchovně doprovází Mons. Jan Peňáz. Navštívíme místa spojená s působením těchto mučedníků - Lukov, Babice, Rokytnice nad Rokytnou, odpoledne nám zpestří komentovaná prohlídka baziliky sv. Prokopa v Třebíči.  Přihlášky a informace u Václava Šustra, mail: vaclav.sustr@post.cz, tel.: 777 640 961.
                                                      Plán poutí na rok 2026:

Po zkušenostech, které nabyl jáhen v souvislosti s pořádáním poutí a poutních výletů v roce 2025 učinil rozhodnutí, že zkusí jiný způsob jejich konání.

Jedna z možností je, že mu někdo dá najevo zájem, které místo chce navštívit, ve zpravodaji NJ to bude zveřejněno a pokud se přihlásí dostatečný počet zájemců, tak se poutní výlet uskuteční. 

Např.  24. – 26. 7. 2026 poutní výlet na Opavsko. Je možné se přihlásit u jáhna LK do 30. 4. 2026. 

8. května 2026 by bylo možné uskutečnit poutní výlet rodin s dětmi do Jindřichova Hradce a do ZOO Hrádeček u vsi Horní Pěna.  Zda auty, mikrobusy nebo autobusem, to se bude rozhodovat podle počtu a přání přihlášených. Přihlášky do 15.4. 2026.  

Na červen 2026 je plánován výlet do Kroměříže.  Jestli to bude v sobotu nebo neděli budou rozhodovat členové Prosetínských hřbitovů z.s., kteří výlet pořádají.

Na 26. – 28. září 2026 je plánován poutní výlet do Severních Čech – Liberecko, Jablonecko, včetně  poutě do místa Eucharistického zázraku v polském městě Lehnice.

23. – 28. 10. 2026  - Benátky, Padova, Turín, Miláno, Bergamo.  

16. – 22. 8. - XXVI. pěší pouť na Velehrad

12. 9. – XXIII. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

                                                         Plán poutí NJ na rok 2026:

16. červen –    Kunštát

14. červenec – Sádek             11. srpen   – Černá Hora               15. září     –     Pavlov       

13. říjen     -     Křoví           12. listopad – Sebranice u Lit.         15. prosinec – Olešnice

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti – kdo dřív přijde...

 

Srdečné pozvání na 317. pouť Nový Jeruzalém do Bohdalova v úterý 12. května 2026  v 18 hodin. Hlavní celebrant P. Vojtěch Cyril Kodet ThD. O.Carm,

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 4. 2026. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

 

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém; Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné,

592 65 Rovečné 14, www. rovecne.farnost.cz;

Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc, 606948970