Pútnicky list 1-2018

31.01.2018 - zprávy z poutí

Pútnický list - január 2018

Milí priatelia, máte pred sebou prvé číslo pútnického listu. V posledných desaťročiach pútnictvo značne ožilo, aj vďaka dopravným možnostiam. Navštevujeme pútnické miesta v Európe a vo svete, aby sme sa posilnili vo viere. A je to dobré. Ale trochu ma mrzí, že zabúdame na to, čo máme doma. A nie je toho málo, na čo môžeme

 byť hrdí. Asociácia pútnických organizácii si vzala za svoje prispieť k rozvoju, obnove a osvete putovania na Slovensku. Týchto pár strán nás chce pozvať k znovuobjaveniu krásy a hodnoty pútnictva a našich domácich pútnických miest, na ktorých sa nebo spája so zemou. V tomto duchu prijmite naše pozvanie zapojiť sa medzi pútnikov hľadajúcich miesto Boha vo svojom živote.

 Peter Beňo, správca pútnického miesta Skalka

 a predseda Asociácie pútnických organizácii  

 

aktuality a zaujímavosti pútnického turizmu na Slovensku

 

 POVAŽIE

 info o pútnických miestach na: www.putnickemiesta.sk

Najdlhšou riekou prameniacou na Slovensku je rieka Váh.

 Prírodná dominanta našej krajiny, dala meno aj trom regiónom cestovného ruchu – Dolné, Stredné a Horné Považie. O krásach i dravosti Váhu sa môžete dočítať na rôznych stránkach... o pltníkoch, kompách, o povestiach spojenými s riekou či hradmi. V našom liste však chceme hovoriť o putovaní. Na Považí sa stretajú tri slovenské diecézy: Trnavská, Nitrianska a Žilinská. Nachádza sa tu 24 pútnických miest. Medzi tie najznámejšie patria: Trnava, Skalka pri Trenčíne, Rajecká Lesná či Višňové.

 My sa chceme zamerať na menej známe pútnické miesta, preto prijmite pozvanie do DOMANIŽE.

 Domaniža je starobylým pútnickým miestom Žilinskej diecézy. Z úcty k Panne Márii Škapuliarskej jej domanižskí veriaci postavili v 18. storočí v chráme oltár. Vďaka úsiliu farára Goldbergera vzniklo v krátkom čase vo farnosti Bratstvo svätého škapuliara - schválené miestnym ordinárom, predstaveným rehole karmelitánov. Pápež Benedikt XIV. udelil dňa 25. marca 1741 chrámu v Domaniži výsady – možnosť získania čiastočných i úplných odpustkov v deň slávenia sviatku Panny Márie Škapuliarskej. Tým sa stal gotický Kostol sv. Mikuláša zo 14. storočia, pútnickým a privilegovaným. Tieto výsady potvrdil aj pápež Pius VII. (1800 - 1823) v rokoch 1809 a 1815. V súčasnosti do Kostola sv. Mikuláša putujú veriaci každoročne na sviatok Panny Márie Karmelskej a vo sviatok Nanebovzatia Panny Márie, aby tu načerpali duchovné povzbudenie a s Božím požehnaním tak kráčali ďalej.

 Najkrajšie pútnické cesty, Vydavateľstvo Dajama – publikácia ponúka jednodňové pútnické

 ODPORÚČAME: pochody, cesty na bicykli i pešo. Napr. z Domaniže cez Rajeckú Lesnú do Kláštora pod Znievom.

 

  Pútnickými cestami Považia

 PÚTNICKÉ MIESTA NA POVAŽÍ

 Dubnica nad Váhom

 Pominovec

 Hora Butkov

 Lednické Rovne

 Vršatecké Podhradie

 Považské Podhradie

 Domaniža

 Rajecká Lesná – Frivald

 Rajecké Teplice

 Višňové

 Terchová

 Trenčianska Závada

 Skalka pri Trenčíne (viď foto)

 Trnava – Bazilika sv. Mikuláša

 Trnava – Modranka

 Sereď – Stredný Čepeň

 Vinohrady nad Váhom

 Hlohovec

 Dolné Orešany

 Trstín

 Katarínka (Dechtice)

 Veľké Kostoľany

 Ducové – Kostolec

 Stará Turá  

  Považím vedie viacero pútnických ciest pre peších pútnikov i cyklistov. Tou najdlhšou je Cyrilometodská cesta pútnika, ktorej zjednocujúcim bodom je Skalka pri Trenčíne. K nej sa zbieha cesta z Terchovej a z Nitry. Pútnik, ktorý si na tomto najstaršom pútnickom mieste Slovenska môže odpočinúť v jednoduchom dome pre pútnikov (zriadený pri fare) pokračuje na Moravu - na Velehrad.

 Dnes si priblížime prvú časť trasy z Nitry na Skalku nad Váhom. Jej dĺžka je približne123 km. Vyštartujeme z Nitry z hradného návršia, zastavíme sa pri súsoší sv. Cyrila a sv. Metoda a nastúpime na cestu, po ktorej pravdepodobne obaja bratia kráčali na Moravu. Prejdeme okolo Svoradovej jaskyne, obídeme Zobor a vynoríme sa medzi vinohradmi nad Mechenicami. Prvú noc strávime v Oponiciach. Tí zdatnejší môžu prejsť trasou cez Oponický hrad. Druhý deň vedie trasa naprieč Nitrianskou dolinou do Nitrianskej Blatnice. Ďalší deň cesta pokračuje po starej Veľkomoravskej trase. Prejdeme okolo rotundy sv. Juraja (z 9. storočia), cez sedlo Marhát zájdeme na hradisko Valy Bojná a potom už dole na Považie cez Veľkomoravské hradisko Ducové, v ktorého okolí si môžeme nájsť ďalší nocľah. Strmé svahy nahradí cesta popri Váhu až do Beckova, kde nás zastihne zapadajúce slniečko. Posledný úsek pokračuje po hrádzi Váhu s možnosťou osviežiť sa a ochladiť ubolené nohy v chladivých vodách Váhu. Za Trenčínom nás už privíta cieľ prvej etapy, kostolík sv. Andreja Svorada a Benedikta, kláštorný komplex na Veľkej Skalke a samozrejme dom pre pútnikov, priamo v dedine Skalka nad Váhom Celá trasa vedie zväčša po tichých cestách na ktorých môžeme vnímať Božiu prítomnosť či už v tichu a kráse prírody, alebo v stopách našej histórie, ktorá nás sprevádza celou cestou.

Miriam Janegová

 

 H R A D Y, Z Á M K Y, K A Š T I E L E

 „STRATENÉ” PÚTNICKÉ MIESTA - SOKOLOVCE

PÚTNICKÝMI CESTAMI POVAŽIA

Kukla (Dubová), Marhát (Hubina), Ranč na Striebornom jazere

 (Galanta), Hrajky (Turá Lúka), Klenová (Brezová pod Bradlom),

 Jelenec (Moravský Lieskovec), Veľký Lopeník (Nová Bošáca),

 Hájnica (Haluzice), Inovec (Dubodiel), Dúbravka (Soblahov),

 Vyhliadková veža MAS Vršatec (Trenčianska Závada), Krivoklát (Krivoklát), Grotta (Dubnica nad Váhom), Tlstá

 hora (Dohňany), Stratenec (Popradno), Svedernícky vrch (Svederník), Štiavnik (Štiavnik), Luby (Veľké Rovné),

 Zarúbaná Kýčera (Veľké Rovné), Terchovské srdce ( Terchová), Dubeň (Žilina) zdroj: wikipedia.sk

 R O Z H Ľ A D N E

 v okolí pútnických miest

 Smolenický zámok, Kaštieľ v Dolnej Krupej,  Hlohovecký zámok, hrad Tematín, Čachtický hrad,  Beckov, Dubnický hrad, Trenčiansky hrad, hrad  Strečno, Považský hrad, Vršatec, Lednica, hrad  Lietava, hrad Hričov, Bytčiansky zámok, Budatínsky zámok, Starý hrad, kaštieľ Krasňany, Kaštieľ v Bohuniciach.

  Sedmerovec – Pominovec – románsky 

 kostolík sv. Jána Krstiteľa  (foto), 12. – 13. stor., Čierny Brod –

 Heď – tehlový románsky Kostol  Narodenia Panny Márie, 13. stor.,

 Dechtice – Rotunda Všetkých svätých so vzácnou freskou z 13. stor.,  kláštor / opátstvo Veľká Skalka, 13. stor., Klátova Nová Ves – Sádok – románskogotický  kostolík Panny Márie, Kráľovnej anjelov z 13. stor. so zachovalými  freskami, Kšinná – neskororománsky Kostol sv. Kozmu a Damiána, z 13. stor.  takmer bez iných stavebných úprav, Soblahov – ranogotický Kostol sv. Mikuláša

 zo 14. stor., Haluzice – zrúcanina Kostola Všetkých svätých z 13. stor, Lietava –  Kostol Povýšenia sv. Kríža z 13. stor. s legendou o Turkoch, Dolné Trhovište –  Kostol sv. Juraja z 13. stor. zachovaný v pôvodnej gotike, nevšedné patrocinium  Hradište – kostolík sv. Barnabáša, 13. stor. zdroj: apsida.sk

 

 zdroj: travelguide.sk

zaujímavé  S A K R Á L N E S K V O S T Y  

Sokolovce sú jediným pútnickým miestom v piešťanskom dekanáte. Traduje sa tu dlhoročná úcta k soche Sedembolestnej Panny Márie. Vznik sochy, ktorá pôvodne stála v súsoší kalvárie na konci obce, je datovaný do roku 1700. Podľa legendy pochádzal materiál na ňu z naplavenín rozvodneného Váhu, pravdepodobnejší je však pôvod v kameňolome v neďalekom Jalšovom. V roku 1770 preniesli sochu Sedembolestnej Panny Márie do kostola, ktorý vybudoval gróf Ňári. Už vtedy mala povesť milostivej, pretože podľa zachovaných informácií bola pri nej roku 1736 zázračne uzdravená žena z padúcnice. O 20 rokov neskôr, v roku 1756, už zápis o kanonickej vizitácii uvádza ďalších 127 prípadov. Cirkevná vrchnosť prípady oficiálne neskúmala a sochu nevyhlásila za milostivú, ale úcta ľudí k Bolestivej Matke pretrvala. 9. októbra 2005 sa v Sokolovciach oficiálne obnovil mariánsky kult, keď bratislavsko-trnavský pomocný biskup Ján Orosch posvätil a korunoval sochu Bolestnej Panny Márie. Dielo sa tak po letnej reštaurácii v dielni Ľudovíta Chmelára s manželkou a Jaroslava Nerpasa vrátilo na hlavný oltár miestneho kostola.

Zdroj: www.katolickenoviny.sk/46-2005 a www.pic-piestany.sk


T É M A s ... Majkou kontakt pre reakcie, dialóg: prekopova@gmail.com

PÚŤ a/versus VÝKONY naše/vaše pohľady na rôzne skutočnosti spojené s putovaním 

 Navštívila som kamaráta, kňaza-rehoľníka, pešieho pútnika rozhovorili sme sa...a tu zrazu prišla zaujímavá téma.

 Putovanie a výkony. Ako to je vlastne s putovaním (najmä s peším a cyklo) a naším plánom či skôr rozhodnutím „dať to“, „zvládnuť to“. Stovky kilometrov za mesiac, za dva týždne. 30 km denne. Je púť o osobnom či skupinovom výkone, dokazovaní fyzičky, kondičky? Je rozdiel medzi mužmi a ženami v nazeraní na túto tému? Skúsme o tom porozmýšľať...

 Púť je napriek pohybu, ktorý na nej vyvíjame – zastavením sa, spomalením. Púť vždy predstavuje duchovnú cestu, je cestou k/v Duchu – čiže v tomto nazeraní by malo ísť najmä o duchovné výkony. Na pešie púte chodím viac než 10 rokov a stále sa učím putovať. Udivuje ma ohromná sila a zároveň krehkosť putovania. Spomínam si na prvé dlhšie cesty (Čenstochova, Santiago de Compostela) a áno priznávam, bolo to vo mne prítomné – tá chuť „dať to“, zdolať takú vzdialenosť. Výzva. Spočiatku. Neskôr, na ceste, sa postupne diala premena môjho nazerania a pečiatky (odkaz na Credential – preukaz pútnika) už neboli podstatné. Spoznala som dlhoročných pútnikov a pochopila som – s údivom a obdivom – ich pokoj, slobodu, otvorenosť. V dialógoch s nimi som si uvedomila, že púť je stálou veličinou.

 Z pútnických rozhovorov: „Teraz mám dva týždne čas, a tak idem do Compostely...idem potiaľ pokiaľ prídem. A potom?...Potom sa vrátim späť do svojho domova a budem čerpať z tejto cesty, z darov, ktoré mi dala a potom – raz – o mesiac, rok... sa opäť vrátim a pôjdem ďalej do Compostely. A verím, že jedného dňa tam prídem. Neviem kedy to bude, o tom vie Boh. Ja idem vždy, keď môžem.“

 Wauw. Čosi nové a ohromujúce. Nepoznané pre mňa začiatočníčku, pútničku v zábehu, Slovenku.

 Tento pohľad som zažila často, najmä na ceste do Compostely, ale i na ceste do Ríma. Stretla som dvoch Holanďanov, ktorí týmto „nevýkonnostným“ spôsobom putovali do Ríma 7 rokov. Ja som ich stretla v mieste, kde im „chýbalo“ ešte asi 150 km. Neviem či to „dali“ v tom čase... Ani ja som to vtedy pešo „nedala“. Zhruba posledných 130 km som „išla“ busom. A predsa som nemala pocit zlyhania, ale naplnenia, radosti a pokoja... púť ma zaviedla ďalej, než môj výkon.

 

 BOLI SME/ POZÝVAME/ AKTUALITY

 rubrika o aktualitách v cirkevnej turistike, pozvánky na púte

 V dňoch 18. – 21. januára a 25. – 28. januára 2018 sa konali už tradičné veľtrhy cestovného ruchu. V Brne sa každoročne zapájajú všetky biskupstvá a o cirkevnú turistiku tam nie je núdza. Na Slovensku je ešte táto forma prezentácie neobjavená.

Foto: Člověk a víra, Petr Polanský

 

 R O Z H O V O R s kňazom Jánom Peňázom

 o pútnictve v Čechách

 Dostojny pan farar, co su vlastne Matice, kt.vznikli v Ceskej republike a ako suvisia s putnickymi miestami? (Ide o obcianske zdruzenia putnikov? Snazia sa o vseobecny rozvoj putnictva, daneho putnickeho miesta?)

Matice je původně sdružení poutníků (především pěších, jiných dříve moc nebývalo), které mělo za úkol rozvoj poutního místa na místě samém a jeho známost v širém okolí. Lidově a trochu básnicky bychom mohli říci, že matice se mateřsky stará o poutní místo i o těla poutníků, zatímco otcové z různých kongregací či diecézní kněží se na poutním místě otcovsky starají o jejich duše jako služebníci milosrdenství Otcova. Dnes je každá matice registrována u ministerstva a zapsána v rejstříku právnických osob jako spolek nebo společnost. 

Nevím přesně, kdo byl založen dříve, ale Matice česká, Matice moravská a další vznikaly přibližně ve stejné době a dávaly si jako úkol rozvoj v oblasti národní.

Kolko ich je na uzemi Moravy a Ciech a kedy vznikli? Ktora je najstarsia, najmladsia?

V 90. letech 20. století byla obnovena Matice cyrilometodějská, založená v roce 1900 v Olomouci původně jako katolický školský spolek, zrušená v totalitě, dnes s cílem vzdělávání laiků.

Matice Svatohostýnská založená pozdějším arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem L.P. 1895 sice úředně nebyla zrušena, ale v totalitě nemohla fungovat, byla oživena hned po tzv. sametové revoluci. Jsou v ní lidé z blízkého i širokého okolí vedeni myšlenkou, že o každý kostel se starají farníci, o poutní kostel na Sv. Hostýně, který je o samotě, se musí starat poutníci a ty právě sdružuje MSH. Především má na starosti poutní domy na Sv. Hostýně po stránce oprav, chodu i programu, zatímco kněží jezuité se ve stejném směru starají o baziliku. Podobně, ale v bez poutních domů fungují Matice na Sv. Kopečku a na Sv. Antonínku u Blatnice. Matice velehradská byla založena 2006 jako nepřímý následovník více spolků na podporu Velehradu z konce 19. století, v nichž byli činní i Slováci. Menší matice je u poutního kostela na Radhošti a připravuje se založení matice na poutním místě Zašová.

V Čechách čile funguje Matice svatohorská, asi před 5 lety byla založena i Matice staroboleslavská.

Kto tvori matice? (Knazi, laici? Patria medzi clenov aj biskupi?) Aky je priblizny pocet clenov? Aka je ich angazovanost a aktivnost? Ake cinnosti rozvijate?

Na Moravě má každá Matice svého protektora a tím je biskup z diecéze, kde matice sídlí. Členové jsou většinou laici, funkce velmi často vykonávají kněží. Matice svatohostýnská má kolem 7 tisíc členů, naše přes tisíc, ostatní několik set. Výbor musí být aktivní, členové pomáhají podle svých možností a proto v některých maticích jsou i zaměstnanci. Matice pomáhá především při hlavní(ch) pouti(í), ale také se stará o poutníky po celou sezonu a o spojení s poutníky a přáteli poutního místa po celý rok.

Patri sprava matic pod Katolicku ci inu cirkev? 

Podle stanov (většiny) matic jmenuje protektor jednoho člena do výboru matice, jehož ostatních 6 až 10 členů volí valná hromada matice.

Akym sposobom ziskavaju Matice financie? (Zbierky, koncerty na putnickych miestach...)

MSH hospodaří s domy, ostatní matice většinou z členských příspěvků ale také z prodeje souvenirů a pořádání různých akcí. Také se obracíme na sponsory. 

Stretavaju sa zastupcovia Matic na pravidelnych spolocnych stretnutiach?

Ano, snažíme se o spolupráci. Viditelné a potřebné je to především na poutní cestě, která propojuje důležitá moravská poutní místa. 

Vy ste predsedom Svatohorskej a Velehradskej Matice. (toto neviem, ci uvadzam spravne)

Jsem předsedou výboru Matice velehradské ale jsem také členem všech moravských matic i Matice svatohorské. 

Navstevujete/navstivili ste spolocne v ramci matic aj Slovensko?

Zatím jsem byl jen s pár poutníky na pěší poutí Trnava Trstín Šaštín a na setkání zástupců poutních cest v Sampore. Rád bych se dostal na Slovensko častěji, jen ten čas jakoby nebyl...

Ake dolezite ulohy mate pred sebou v tomto roku?

Pěší poutě na Velehrad a z Velehradu jsou minimálně tři, některé mají více proudů a dá dost starostí, abychom mohli jít každý rok, protože pouť na rozdíl od výletů a výšlapů má svůj pravidelný čas a pořád stejný cíl. 

Je nejaka put, putnicke miesto kt. Vam mozno osobitne "prirastla/o" k srdcu? :)

Z těch národních Velehrad, z těch místních Netín u Velkého Meziříčí. 

Existuje nejaka dolezita otazka/tema v suvislosti s maticami, kt.sme v rozhovore neotvorili a vy by ste na nu chceli reagovat?

Nás křesťanů je ve společnosti určité procento. I mezi těmi, kdo chodí po poutních cestách anebo jezdí na poutní místa je také jen určité procento křesťanů, přesněji katolíků. Přesto a právě proto je naším úkolem udržet poutní charakter poutních míst i poutních cest. Lákání k výletům a výšlapům na tato místa je veliké, někdy se mu dost těžko odolává. Místo rad a kritik je lepší to ukázat v praksi s přáním, aby naše putování to bylo 1) ke slávě Boží, 2) k povzbuzení víry a všeho dobrého, 3) potěšení a radosti své i všech s kterými se setkáme . A k tomu nám Bůh žehnej na přímluvu sv. apoštola Jakuba, patrona poutníků, dle jehož listu (4,15) ke všem plánům dodáváme: Dá-li Pán ...

 S Jánom Peňázom sa rozprávala Mária Prekopová.

 Mons. Jan Peňáz je správcom farnosti Nové Veselí a dochádza aj do farnosti Bohdalov. Jeho predchádzajúcim pôsobiskom bolo pútnické miesto spojené so sv. Cyrilom a Metodom Křtiny. Je aktívnym peším pútnikom a predsedom Matice Velehradskej. Prijal naše pozvanie a hovorili sme orozvoji putovania v Českej republike.

 

 POZVANIE

 pre jednotlivcov i pútnické miesta

 VSTÚPTE do Asociácie pútnických organizácií a prispejte k rozvoju, obnove a osvete putovania na  Slovensku. Získate podporu a spoluprácu organizácií, ktoré pôsobia v oblasti pútnictva, dobrovoľníkov,  rozšírite si prístup k inormáciám, možnosť prezentácie aktivít napr. na veľtrhoch, internete, FB ...

 

 Pútnický list vydáva Asociácia pútnických organizácií.

 Texty pripravili: Mgr. Mária Prekopová, Mgr. Ing. Miriam Janegová, František Turanský, Mgr. Žaneta Šušoliaková

 Fotografie: Ing. Vladimír Šušoliak • Grafické spracovanie: Alfa a Omega, s.r.o.

 Svoje postrehy, rady a pripomienky posielajte na adresu: putnickemiesta@gmail.com

 Asociácia pútnických organizácií, Farský úrad, 913 31 Skalka nad Váhom I/41

 NEPREDAJNÉ, VOĽNE ŠÍRITEĽNÉ

Komentáře:

přidej komentář

Od 1.5.2018: Potlesk při nebo po bohoslužbách v kostele

být nemá. (66)

 

být může. (16)

 

Zdržuji se hlasování. (24)

 

celkem hlasovalo 110 lidí

předchozí ankety

Dnes je 21. května 2018

svátek má Monika

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU