POUŤ NJ 11.4. v 18 h. v Měříně

Nový Jeruzalém č. 4/2017

Zpravodaj pro 208. prosebnou mariánskou pouť, která

se bude konat (dá-li Pán Bůh) v Měříně - v úterý 11. dubna 2017 v 18 hodin.

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Křižanově.

Ve čtvrtek 16. 3. přijelo a přišlo na pouť NJ do Křižanova čtyřmi autobusy, auty a pěšky asi 450 poutníků. Svátost smíření udělovalo 6 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

3) o vzrůst víry v našem kraji 4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti 6) na smír za hříchy celého světa

Kázání P. Jakuba Tůmy na pouti NJ v Křižanově:

Bratři a sestry,

tady na Vysočině si asi nemusíme dvakrát povídat, jak vypadá brambora. Zvenku často nic moc: špinavá, hrbatá, někdy už lehce svrasklá. Když ji ale oloupeme, rozzáří se do zlata, a když ji dobře uvaříme, je z ní hotová pochoutka. Všem je nám tedy jasné, že by byla hloupost vyhazovat hned brambory jen proto, že nejsou na pohled zrovna nejkrásnější zeleninou.

O něčem podobném dnes hovoří i Pán Ježíš v podobenství o boháči a Lazarovi. Lazar sice byl navenek odporný a plný vředů (jako starší brambora), ale ve skutečnosti to byl syn Abrahámům – tedy člověk, jehož duše patřila Bohu. Boháč oproti tomu chodil v šarlatu a kmentu – tedy v nádherných drahých šatech – ale v srdci byl zkažený a prázdný – asi tak, jako když máte zvenku krásné jablko, které když ho rozkrojíte, je uvnitř celé shnilé.

A právě toto, sestry a bratři, si dnes můžeme odnést jako otázku k zamyšlení: Hodnotím lidi podle prvního zdání, nebo se snažím poznat jejich nitro? Neodmítám ve svém okolí někoho, kdo se mi nezdá, jen proto, jak vypadá? A naopak: Nenechám se někdy zaslepit krásnou „fasádou“, aniž bych se ptal, co je skutečně v srdci toho daného člověka?

Jistě, sestry a bratři, musíme přiznat, že na rozdíl od brambor a jablek, do nitra člověka dokonale vidí jen Bůh a že nám se to nikdy úplně nepodaří. Avšak zkusme i přesto být vůči druhým alespoň o trošku pozornější. Vždyť i kolem nás je tolik potřebných – a nemusí to být hned bezdomovci – kterým bychom mohli a měli pomoci. Nechovejme se jako pyšný boháč a snažme se uvidět nejen materiálně, ale i duchovně chudé Lazary v našich obcích i ve svých vlastních rodinách. Vždyť možná právě v těchto nejpotřebnějších nalezneme ten největší poklad a snad právě v nich se setkáme hlouběji i se samotným Kristem.

A svatá paní Zdislava, patronka rodin i chudých, v jejíž rodné obci se dnes scházíme, ať se za nás všechny na této naší pouti k srdcím našich bližních přimlouvá a vyprošuje nám k tomu potřebnou moudrost a světlo.

Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 15 851 Kč, které jsme darovali prostřednictvím P. Jakuba Tůmy bratřím a sestrám trpícím stále probíhající válkou na Ukrajině. Pán Bůh zaplať všem dárcům. Poděkování patří také místnímu faráři otci Václavovi Hejčovi a všem farníkům z Křižanova, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

Dva divy svaté Zdislavy. Svatá paní Zdislava byla vnímána svými současníky a ctiteli jako divotvůrkyně. To znamená, že Bůh na její naléhavé prosby a pro její hlubokou víru dělal zázraky. Myslím si, že 16. 3. 2017 na pouti NJ se jich několik stalo. O dvou viditelných Vám dávám zprávu:

Div první - děti: V průběhu modlitby sv. růžence se objevila u bočního vchodu kostela skupina dětí. Na poutích NJ je většina účastníků starších, děti jsem neznal a tak jsem šel za nimi, abych se poptal co hledají. Doprovázela je starší žena, která řekla, že jdou na mši svatou. V plném kostele nebylo místo k sezení, tak jsem je vzal do presbytáře a posadil do tzv. kanovnických lavic. Byla to skupina ze Znojemského pohraničí - 22 dětí s několika dospělými, kteří pod vedením svých farářů – P. Pavla Sobotky z Hrádku u Znojma a P. Stanislava Váši z Hlubokých Mašůvek prožívali na faře v Heřmanově jarní prázdniny.

Div druhý – sbírka: Ti, kteří sledují výsledky sbírek na NJ ví jak to je. Ceny za dopravu se zvyšují počet cestujících klesá. Někdy se nepodaří ze sbírky zaplatit potřebné náklady. V Křižanově to bývalo v posledních létech jinak – sbírka byla vždy na pomník svaté Zdislavy a věřící přispívali hojně. Bohu díky! Pomník je postaven a P. Tůma určil sbírku na živé lidi, k tomu ještě anonymní. Při podobných příležitostech to dopadalo neslavně. Byl jsem zvědavý, jak to dopadne – jestli získá podporu věřících poutníků ŽIVÝ ODKAZ sv. Zdislavy. Částka uvedená výše je jasnou odpovědí a nezbývá než poděkovat – díky sv. Zdislavo…….. a vyprošovat další divy na přímluvu naší slavné rodačky – svaté manželky, matky a řeholnice. jL

Poděkování z Betléma nenarozeným (NJ 12/2016 – Olešnice). Milí přátelé, srdečně Vás zdravím a děkuji Vám jménem Nadačního fondu Betlém nenarozeným a Obecně prospěšné společnosti Dlaň životu za Vaše štědrá srdce otevřená naší prosbě o podporu při zajištění pomoci těhotným ženám v tísni a jejich dětem. Od otevření Azylového domu pro těhotné ženy v tísni v Hamrech u Hlinska v roce 2008 až dodnes v něm byla poskytnuta pomoc již více než 110 matkám a 142 dětem z ČR. Dar z Vaší poutě Nový Jeruzalém využijeme i letos k zajištění „betlémské stáje“ - provozu Azylového domu pro těhotné ženy v tísni a matky s dětmi v Hamrech u Hlinska v prvních měsících letošního roku. Od otevření domu v roce 2008 až dodnes v něm byla poskytnuta pomoc již více než 110 matkám a 142 dětem z ČR. Každý dar je pro nás projevem Vaší důvěry a velmi si jí vážíme. Snad Vás potěší dobrá zpráva, že za Vás, naše dárce, bude opět sloužena mše svatá v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně (a nejen tam:). S vděčností, Marcela Holeňová

Představení hlavního celebranta NJ v Měříně, kterým je Mons. Václav Slouk,

kanovník brněnské kapituly, děkan brněnský a farář u sv. Jakuba v Brně

Kdy a kde jste se narodil? Narodil jsem se 8. 9. 1957 v Brně, místem mého původu jsou Hrušovany u Brna, farnost Židlochovice.

Rodiče, sourozenci, vojna? Rodičům za mnoho vděčím. Předali mi dar života, výchovou a vlastním příkladem dali mému životu dobrý směr. I dnes mě provázejí – maminka svou modlitbou na zemi, tatínek přímluvou u Boha v nebi. Oporou a v mnohém i příkladem jsou pro mě i moji dva bratři.

Vojna – to je už hodně dávná historie. Na vojně jsem byl jako bohoslovec. Spolu se soudně trestanými vojáky jsem tvořil skupinu morálně narušených vojáků. Nejvhodnější bojovou zbraní pro nás byl tedy (vojensky) DK-661 + SPP, (česky) kompresor a sbíječka. Myslím si, že vojna byla pro mě velmi dobrou zkušeností. S některými kolegy jsem v kontaktu dodnes.

Vaše cesta ke kněžství? Kdo Vám nejvíce pomáhal na této cestě? Vaše dosavadní kněžská služba? Zdánlivě přímá a jednoduchá. Po maturitě na gymnáziu v Hustopečích u Brna jsem podal přihlášku na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu do Litoměřic, napoprvé jsem byl přijat. To bylo v roce 1976. Vzhledem k přerušení studia na vykonání základní vojenské služby jsem dokončil studia a kněžské svěcení jsem přijal v roce 1983. To, co se odehrávalo v mém srdci, zdaleka nebylo tak přímočaré a jednoduché. Jsem stále moc rád, že všechna má hledání a rozhodování, ale také všechna posuzování ze strany představených semináře, vyústila v  poznání, že mě volá Bůh, a v přijetí kněžského svěcení. Jsem vděčný i těm, kteří mi pomáhali ke kněžství a kteří mi i nadále při naplňování kněžské služby pomáhají. Já znám jen některé z nich. Ale Bůh je zná všechny a věřím, že je i odmění svými nejvzácnějšími dary.

Jako kněz jsem doposud působil v Brně u sv. Jakuba, v semináři v Olomouci, na biskupské konferenci v Praze, v konviktu v Litoměřicích a nyní znovu u sv. Jakuba v Brně.

Co si představujete pod pojmem nová evangelizace? Je to stálá snaha o obnovu církve Božím slovem s využitím nových prostředků. V každé době máme naplňovat příkaz Pána Ježíše: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu. Vším tvorstvem mají být nejen pohané, kteří evangelium ještě neslyšeli, ale i my, křesťané, kteří jsme už na některé požadavky evangelia zapomněli nebo kteří jsme v životě podle požadavků evangelia zvlažněli. V jedné knize, která používá termín „reevangelizace“ (to znamená „opětné uvedení evangelia do lidstva“), je psáno, že kněží je málo, že autorita kněží ve světě kolem nás není veliká, proto je potřeba laiků, kteří hlavně svým životem přinesou evangelium do továren a do kanceláří. Jakoby se psalo o dnešní době, přitom kniha byla vydána v roce 1934! Nic nového pod sluncem. Nebo přesněji: aktuální v každé době.

Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí? Modlit se, žít příkladným životem v rodině i na pracovišti (pro děti je pracovištěm škola), trpělivě vysvětlovat lidem kolem sebe, proč věříme; když to všechno uděláme, jsme jen neužiteční služebníci. A nezapomeňme, že víra je Božím darem. Jestli na cestě k víře lidí kolem nás použije i naše modlitby nebo náš příklad nebo naše slova, Bohu díky.

Co vás v poslední době nejvíc potěšilo? Opravdu radostnou událostí pro mě osobně a snad i pro celou brněnskou diecézi byl dar nového pomocného biskupa Mons. Pavla Konzula. Věřím, že je a bude velkou pomocí pro našeho diecézního biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho při řízení naší diecéze.

Další velmi radostnou událostí pro mě a pro naši farnost u kostela sv. Jakuba v Brně bylo dokončení oprav interiéru kostela. Několik měsíců jsem mohl intenzivněji přemýšlet o kostele a jeho výzdobě. Přemýšlel jsem o duchovním poselství, které nám skrze jednotlivé obrazy a sochy zanechali naši předkové. Sestavil jsem si celé litanie ke světcům, které naši předkové nějak spojili s naším kostelem. Když se stali blízkými našim předkům, mohou být blízcí i pro nás. Když byli nebeskými chránci našich předků, mohou chránit i nás.

Když chceme evangelizovat, většinou si myslíme, že musíme vyjít z kostela, abychom se přiblížili lidem světa. Myslím si, nebo poznal jsem, že můžeme lidi světa zvát do kostelů a evangelizovat kostelem; přibližovat jim duchovní poselství, které nám naši předkové předali. Například každoroční Noc kostelů je velkou šancí.

Mohl by jste nám blíže přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na opravy kostela v Měříně? Před farností, která v poslední době budovala velmi finančně náročné zázemí pro veřejnost na faře je rozsáhlá oprava kostela. Chtěl bych jim touto cestou společně s poutníky NJ prokázat pomoc a vděčnost za jejich obětavost.

Kde Vás nejvíc "tlačí boty"? Žeň je hojná, ale dělníků málo. Neumím přesně rozeznat, jestli ti dělníci, kteří se lopotí a jsou obtíženi, dělají opravdu to nejdůležitější. Zdá se mi, že si děláme starosti o mnoho věcí, ale výsledky našeho snažení jakoby nám ukazovaly, že to jedno, co je opravdu potřeba, neděláme. Ale co je to jedno potřebné?

Na co se nejvíc těšíte? Na nebe.

Kdo je Vaším životním vzorem? Náš Pán Ježíš Kristus, ukřižovaný a vzkříšený, dárce pokoje, milující; proto jsem přijal jeho pozvání, abych ho svým životem následoval. On oslavoval Boha a lidem přinášel pokoj.

V životě jsem na vlastní oči viděl lidi, které církev zařadila mezi světce: sv. Matku Terezii z Kalkaty, sv. Jana Pavla II. a bl. Pavla VI. Někdy přemýšlím o poselství, které nám právě tito svědkové víry právě pro tuto dobu zanechali. Děkuji za rozhovor.

Pozvánky.

Postní duchovní obnova - sobota 8. dubna 2017 ve Štěpánově nad Svratkou.

Zahájíme ji – dá-li Bůh – v 9 hodin adorací, budou tři přednášky, polední občerstvení na faře, sv. zpověď, křížová cesta, korunka k Božímu milosrdenství, svatý růženec, mše svatá, svátostné požehnání. Předpokládaný konec – v 16 hodin. Pouhých sedm hodin pro Boha, pro záchranu ubohých hříšníků, pro svou duši. …jednu jenom duši máš, proč tak málo o ni dbáš…. pamatuj, když duši ztratíš, vše ztraceno máš!

Chtěl bych všechny čtenáře na tuto duchovní obnovu co nejsrdečněji a naléhavě pozvat – z tří důvodů:

1. Ve věznici byla duchovní obnova. Předem jsem její průběh neviděl slavně. Byl jsem velmi příjemně překvapen – počtem a chováním odsouzených, náplní a nakonec i plodem této DO. Je jím pravidelná modlitba sv. růžence každé pondělí v kapli – podle brožurky Mons. Jana Peňáze: Rozjímavý růženec. Růženec je mocná zbraň v boji se zlým duchem a jak řekl vedoucí DO – „růženec je Písmo svaté – Nový Zákon na niti“. A v hlavě nosím stále otázku na kterou je smutná odpověď: „Když jde udělat DO ve věznici, proč ji nemůže mít jednou do roka každá farnost?“

2. Tématem této duchovní obnovy bude 100. výročí zjevení Panny Marie v Fatimě a jeho aktuální poselství pro dnešní dobu a věřící. Přijměte ji jako přípravu na 13. květen 2017, kdy papež František ve Fatimě a mnozí z nás na pouti NJ v Novém Veselí budeme chválit, děkovat a prosit Boha skrze P. Marii za jeho láskyplné varování projevené skrze svaté děti - 13. květen 1917.

3. Otec Pavel měl a chtěl být na jiném místě a tam sloužit. Rozhodování bylo bolestné a tak bych tímto třetím důvodem rád předešel bolesti – kterou by mohla být malá účast věřících na této DO. Přijďte.

Plán poutí na rok 2017:

8. 5. 2017 - poutní výlet rodin s dětmi - Přibyslavice a okolí. Tak jako už mnohokrát plánujeme na státní svátek, který je poděkováním za ukončení 2. světové války a současně je svátkem P. Marie, poutní výlet pro rodiny s dětmi. Tentokrát navštívíme pro mnohé z vás neznámé poutní místo P. Marie – Přibyslavice, kde bude mše svatá. Po obědě bude výlet na místo, které (předem) navrhnou a odsouhlasí sami účastníci. Nabízí se v okolí se svými krásami – např. Jihlava, Třebíč, Náměšť, Jaroměřice, Velké Meziříčí. Je zatím přihlášeno 27 účastníků.

28. – 30. 7. – Západní Čechy I. – blahoslavený Hroznata (800. výročí smrti) – bude to putování spojené s poznáním míst spojených se životem českého mučedníka a premonstrátského řádu jehož byl členem a kláštery, které jako výraz podání dal vybudovat v západních Čechách. Plánujeme navštívit Plzeň (zde budeme na dvě noci ubytováni), Teplou, Kladruby, Stříbro, Chotěšov, aj. První autobus a kapacita předobjednaných noclehů jsou zaplněny přihlášenými poutníky. Navíc je zatím dalších 8 poutníků – pokud se přihlásí dostatečný počet dalších, tak není velký problém vzít další autobus……ale bývá potíž sehnat slušné a ne příliš drahé noclehy, tak vás prosím, kdo chcete s námi putovat, neváhejte a co nejdřív se přihlaste.

21. – 26. 8. - XVII. pěší pouť na Velehrad

9. 9. – XIV. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok 2017 a výhled na 2018:

2017 12. červen Jimramov

13. červenec Oslavice 14. srpen Olešná 18. září Radostín

12. říjen Bystré 13. listopad Trpín 13. prosinec Olešnice

2018 leden Velké Meziříčí únor Rad. Svratka březen Křižanov

duben Měřín květen Bohdalov červen Žďár

červenec Oslavice srpen Olešná září Pavlov

říjen Velká Bíteš listopad Jámy prosinec Olešnice

2019 únor Lysice

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem – kdo dřív přijde - . . . . . . .

Srdečné pozvání na 209. pouť NJ – v sobotu 13. května 2017 v  18 hodin do Nového Veselí – hlavní celebrant Mons. Jindřich Bartoš, děkan a farář ve Znojmě.

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 4. 2017. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

Zpravodaj mNJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná – jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970, 731136801(církevní síť), kinc@dieceze.cz