8. PPP - z poutního místa sv. Ludmily, z milého Tetína

Dnes nás jde 11 ze základní skupiny (protože bratr Vojtěch musel odjet) a já jako řidič, na pár dní se přidali dva - Jiří Horský a bratr Adolf z Vysočiny, pár kilometrů s námi šli dva pražští poutníci František a Václav. Dopoledne bylo zamračeno, uprostřed dne dvakrát přišla vydatná přeháňka, mezitím svítilo slunce. Je sv. Serváce, který skutečně přinesl ochlazení a zároveň na svátek Panny Marie Guadalupské, Po vyjítí  jsme se pomodlili před kaplí s ostatky sv. Norberta a u kláštera na Břevnově si připomněli jeho nedávné dějiny: farnost spravoval můj spolužák Alois Kánský, klášter mělo zabraný ministerstvo vnitra. Mohu říci, že to, co o Lojzovi Kánském napsali v knize Strach buší na dveře jako o Vojtovi Jánském, je pravdivé a mladým doporučuji si ji přečíst, aby lépe pochopili minulou dobu. Proto jsem tuto knihu po Ježíškovi poslal všem svým synovcům a neteřím a bývalým ministrantům, dnes otcům rodin.

Zastavili jsme se až u Panny Marie Vítězné na Bílé hoře. Bitvu na ní nám ve škole i v knihách představovali v těch nejčernějších barvách. Neřekli nám všechno, zůstávají ještě ještě bílá místa. Jedno je jasné: Jen zázrakem a na přímluvu Panny Marie to naši, tedy katolíci,vyhráli. Tím to kupodivu vyhrála i čeština. To Jirásek neřekl a jeho ctitelé to nepřiznají. Je v tom všem ještě mnoho černých tedy neznámých míst, díky jezuitům se také dozvídáme něco nového. Víme také, jak dopadli Lužičtí Srbové, kde evangeličtí pastoři kázali v rodném jazyce většiny, tedy německy. U nás se jezuité modlili v kostele latinsky, ale vše ostatní bylo česky.

Poutníkům jsem připomněl, že Pražské jaro 1968, které také Češi a Slováci odskákali, pomohlo světu. Lidé pochopili, že není možný komunismus s lidskou tváří. Na Bílé hoře jsme také posloužili, spíše Evropě,  aby pochopila, že věci nejsou černobílé, že katolíci nejsou dobří jen na vymření a vyhubení.

Modlili jsme se za padlé, bez rozdílu, vždyť Panna Maria je Matkou Jednoty, modlili jsme se za rodiny ke Královně rodin, za spolupráci mezi věřícími k té, která je Pomocnicí klřesťanů, za dobré pochopení dějin a důsledků trvajících do dneška k Matce dobré rady, za všechny pachatele válečných krutostí k Útočišti hříšníků. 

Sestra Marie, která se o kostel stará, nám pak vše vysvětlila a ukázala. Vrátil jsem zpět a u otců benediktinů napsal zápis z včerejšího dne. Přišla řeč i na  kříž sv. Benedikta - viz článek vedle.

Pak se poutníci pod vedením bratra Jiřího vydali na Tetín stejnou cestou jako před 7 lety. Musíme chodit po starých cestách, jinak by zarostly a ti, kdo přijdou po nás, by je nenašli.

Poutníky jsem autem dohonil v Chýnici, posílil pár sladkostmi a ovocem v Mořině a dojel na Tetín. Sestry s maminkou jim zde vše připravily přesně jako před 7 roky, kdy nás sem připutovalo jen 7 a někteří se pak vrátili. Strážkyně svatyně zasvěcené svaté Ludmile  jsou opravdu k poutnickému lidu vždy milé.

Den jsme zakončili mší svatou v kostele sv. Ludmily, postaveném na místech, kde svatá kněžna žila a byla umučena. Vedle stojí kostel sv. Kateřiny, kam se chodívala modlit, ve třetím tetínském kostele byla pohřbena než její ostatky převezli do Prahy. Přímluvy jsme říkali z lavic, každý někoho a něco připomněl a na ty všechny úmysly jsem obětoval mši svatou. V duchu jsme se k nim vrátili ještě po svatém přijímání v delším tichu po výzvě: Modleme se. Na závěr jsme se posílili u stolu vpravdě domácího.

PÁN BŮH ZAPLAŤ.

Vám, milé sestry cyrilometodějské, i všem ostatním dobrodincům.

Loni  - tedy posledně před 7 lety - jsme vybírali na každý den citát. Letos jsme to zatím nedělali. Proto na dnešek máme hned dva: Jeden z hostince: "Každá návštěva nás potěší, někteří když přijdou, jiní když odejdou.!" A jeden z nás prohlásil: "Na pouti člověk dokáže to, na co by v běžném životě ani nepomyslil.

Bohu díky." 

Úmysly modliteb jsou dány v heslu pouti, každý si však přidává i svoje další. Můžete nám je vzkázat či zaslat.

Ještě otázka poutnice Marie: Co potřebuje poutník nejvíce? Mořskou cibuli a malé boty. Proč právě tyto dvě věci? Protože cibule pěkně táhne a malé boty tlačí.