Sedm darů Ducha Svatého

27.10.2010 - víra pro hledající

Katecheze dospělých, která poprvé zazněla při 7. pěší pouti na Velehrad L.P. 2007

Sedm darů Ducha Svatého

 

1/ Dar moudrosti

2/ Dar rozumu

3/ Dar rady

4/ Dar síly

5/ Dar umění (poznání, vědění)

6/ Dar zbožnosti

7/ Dar bázně Boží

 

8 promluv - jedna úvodní a pak jedna ke každému daru, čtení z Písma jsou vzata z ekumenického překladu, většina příkladů je od Bruna Ferrera, definice darů Ducha Svatého jsou vypsány z Tomáškova katechismu

 

0 - Úvod a vysvětlení promluv, dary Ducha Svatého celkově

 

Každá z promluv o 7 darech Ducha svatého má 7 částí, jsou podle abecedy.

Za A je to slovo Boží, protože z něj všechno vychází, ono je skutečně alfa a omega všeho

Za B bude prosba vždy o jeden dar i s vysvětlením, proč o něj stojíme. Pán Bůh to ví, k čemu je, ale my to nevíme, proto jsem tam přidal slova kardinála Tomáška  jako vysvětlení tohoto daru.

Za C bude příklad ze života nebo příběh.

Za D bude jednou nebo třeba i víckrát modlitba Zdrávas, protože Panna Marie byla s apoštoly a modlila se s nimi před Sesláním Ducha Svatého.

Za E bude příklad ze života anebo příběh zaměřený zvláště na to, co se povedlo.

Za F bude poděkování, protože je potřeba neustále prosit a nepřestávat, ale ještě více je potřeba děkovat. Ve všem Bohu děkujte. Stále Bohu děkujte. A jistě každý máme za co. Kdybychom na nic nemohli přijít, vzpomeňme si, jak nám lhali do očí a ještě po nás chtěli, abychom jim za to tleskali a my jsme museli mlčet. Pak poděkujeme za svobodu a už nezbude už čas na neustálé naříkání a rozčilování nad tím, jak ji někdo zneužívá.

Za G budeme chválit Boha. Na to se zapomíná nejvíc. Základní modlitba chvály je Sláva Otci i Synu. Naučíme se ji správně  říkat. Je tam I Synu, ne Otci, Synu, ale Otci  I Synu, i Duchu Svatému, a je tam jako byla - ne jakož bylo - a znovu i nyní i vždycky. Není tam : AŠŠ NA VĚKY VĚKŮFF, ale a na věky věků. Navrhuji poprvé to zazpívat latinsky na znamení toho, že patříme k jedné svaté všeobecné, tedy katolické,  apoštolské církvi, ve které národy všech jazyků při bohoslužbě spojuje právě latina ( a je zajímavé, že ji užívá  i ekumenické společenství v Taizé, kde je spousta mladých) Gloria Patri, pak česky a po třetí s chválou za dary Ducha Svatého.

0/A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:            (Izajáš 11:1 - 16)

 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.

2  Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.

3  Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši,

4  nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka.

5  Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.

6  Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit.

7  Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu.

8  Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.

9  Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře.

10  V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.

11  V onen den ještě podruhé vztáhne Panovník ruku, aby získal pozůstatek svého lidu, který zůstal v Asýrii, Egyptě, Patrósu, Kúši, Élamu, Šineáru, Chamátu a na ostrovech mořských.

12  Povznese korouhev k pronárodům a posbírá rozehnané z Izraele a rozptýlené Judejce shromáždí ze čtyř stran země.

13  Ustane žárlivost Efrajimova, budou vyhlazeni Judovi protivníci, Efrajim nebude žárlit na Judu a Juda nebude osočovat Efrajima,

14  nýbrž společně se vrhnou na úbočí Pelištejců k moři, i syny východu oloupí spolu, vztáhnou svoji ruku na Edóm a Moáb, poslouchat je budou i synové Amónovi.

15  Klatbou stihne Hospodin záliv Egyptského moře, zamává rukou proti Řece v prudkém větru, rozštěpí ji v sedm ramen, takže ji bude možno přejít v opáncích.

16  Tak vznikne silnice pro pozůstatek jeho lidu, jenž zůstal v Asýrii, jako tomu bylo v den, kdy Izrael vystupoval z egyptské země.

0/B)

Co to jsou dary Ducha svatého? Dary Ducha svatého jsou trvalé dispozice, aby člověk ochotně následoval Boží vnuknutí. Je jich sedm: moudrost, rozum, rada, síla, vědění, zbožnost a bázeň Boží. (Katechismus 389)

Prosíme Ducha svatého o jeho dary, kterými nás posiluje a osvěcuje, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.  

0/C) 

Heslem katolické mládeže bylo: Vidět, rozhodnout se a udělat to. A to potřebují všichni, mladí i staří. Naši i Němci. Sami Němci se nám během pouti do Cách přiznali, že za Hitlera jejich předci nechtěli vidět, že si dali klapky na oči a víc je nezajímalo. Pochvalovali si, že se staví dálnice a nechtěli si přiznat, že to je kvůli rychlejšímu přesunu vojsk, pochvalovali si, že zmizeli tuláci a nechtěli už nic slyšet, že je pozavírali a s nimi i další nevinné.

My si chceme všeho pozorně všímat, dobře to vyhodnotit a pak jednat. Na to potřebujeme světlo a sílu od Ducha Svatého.

V kostele seděli vedle sebe otec se synem. Najednou chlapec šťouchl do otce a zasmál se: „Tatí, podívej, ten pán spí." Otec se na něj vážně podíval a odpověděl: „Je lepší spát než se posmívat ostatním."

Několik starších obce se vydalo navštívit poustevníka. Dali mu otázku: „Je podle tebe vhodné, abychom probudili štípnutím bratra, když vidíme, že v kostele usnul?" ptali se. Starý muž jim odpověděl: „Kdybych viděl, že bratra zmohl spánek, položil bych mu hlavu na svá kolena a nechal bych ho odpočívat." Všichni potřebujeme znovu objevit, co znamená slovo odpuštění. A víme, že Pán Ježíš dal Ducha Svatého na odpuštění hříchů.

0/D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, který nás svým Svatým Duchem posiluje a osvěcuje, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali. (nejméně jedenkrát)

0/E)

Muž a žena se vzali v pokročilém věku a k jejich velké radosti a překvapení se jim narodilo dítě. Byl to chlapec, kterého vychovávali s velkou láskou a péčí, a třebaže byli velmi chudí, poslali ho, aby se učil u jednoho moudrého muže, aby sílil také na duchu. Když se chlapec vrátil domů, toužil jen po tom, aby splatil rodičům svůj dluh. „Co bych pro vás mohl udělat, abych vás opravdu potěšil?" ptal se. „Ty jsi to nejdražší, co máme," odpověděli mu rodiče. „Ale jestli skutečně chceš pro nás něco udělat, sežeň trochu vína. Máme na něj velikou chuť a celá léta jsme neměli ani kapku „ Chlapec neměl peníze, aby víno koupil. Když pak šel jednoho dne do lesa na dříví a měl žízeň, napil se z obrovského vodopádu. Připadalo mu, že ta voda chutná jako nejvybranější víno. Naplnil jí tedy džbánek a pospíchal domů. „To je můj dárek - džbánek vína", oznámil rodičům. Rodiče ochutnali, a přestože necítili nic než vodu, usmáli se a od srdce synovi poděkovali. „Příští týden vám donesu další džbánek," slíbil jim syn. A tak to pokračovalo řadu týdnů. Rodiče nechtěli synovi kazit radost, s chutí pili vodu a sledovali, jak synova tvář září štěstím. A tehdy se stalo něco podivuhodného. Všechny jejich mozoly zmizely a vrásky se vyhladily. Jako by ta voda byla zázračná. Tím zázrakem byla vděčnost. Někdo pere, žehlí, vaří pro ostatní deset, dvacet, třicet let. Žije s nimi, pečuje o ně, miluje je. Ve dne v noci. A přesto nikdy neslyší ono slovo: „díky". Poděkování není otázkou vybraného chování. Znamená to, že řekneme tomu druhému: „Všiml jsem si, že existuješ." Proto je náš svět plný neviditelných lidí.

0/F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho dary, takže se podařilo že jsme se dobře rozhodli a správně jednali.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

0/G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu za to že nás svými dary posiluje a osvěcuje, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.

 

1/ Dar moudrosti

působí spřízněnost duše se záležitostmi Božími, duše pak vidí vše vidí Božíma očima, a miluje to, co chce Bůh.  (1. Král 3 - modl. Šalamounova, žalm 103, 118, 127, Mt 20,1-16, Mt 25,15-30)

1 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého :         (Matouš 7, 24 - 29)

 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.

25  Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nespadl, neboť měl základy na skále.

26  Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.

27  A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."

28  Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením;

29  neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.

1  B)

Prosíme Ducha svatého o dar moudrosti, abychom rozpoznali pravé životní hodnoty.

1 C) 

I když nás někdy může štvát, že se lidé hned ptají, kolik to stojí anebo co za to,  je to vlastně hledání hodnoty. Šperk z bižuterie je laciný, protože nemá hodnotu. Co má hodnotu, je vždycky skryté. Na první pohled se napodobenina od pravého šperku nepozná.

 Jeden mladý Ind se vydal na lov kachen. Neměl ani luk ani šípy. Na břehu řeky tedy posbíral několik kamenů a ze všech sil se snažil nějakou kachnu zasáhnout. Mířil především na ty, které se neopatrně usadily na břehu. Netrefil je a kameny s hlubokým žblunknutím dopadaly do vody. Jen dva z nich ještě před pádem do vody zasáhly cíl. Mladík se vracel do města s dvěma kachnami ve vaku a posledním kamenem v ruce. Poblíž tržiště ho zastavil zlatník. S údivem zvolal: „Ale to, co držíš v ruce, je diamant! Má cenu aspoň tisíc rupií!" Mladík zbledl jako stěna: „Já hlupák! Bylo jich tolik a všechny jsem je naházel do vody kvůli dvěma kachnám. Kdybych se na ně byl lépe podíval, byl by ze mne boháč. Ale teď už je odnesla voda." Každý náš den je jako drahocenný diamant. Jde o to, abychom si toho všimli a nepromarnili ho „lovem".

1 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar moudrosti, abychom rozpoznali pravé životní hodnoty.    (nejméně jedenkrát)

1 E) 

Čas jsou peníze, říkají lidé, čas jsou víc než peníze, říkáme my podle pravdy. Na otázku:"Máš dost peněz?" sotva kdo řekne, že ano.  Chápeme to. Také slyšíme, jak lidé naříkají, že nemají čas. Někdy však přímo naopak: Času dost, však ještě neumírám. Pohoda!!

Je opravdu dost času? Máme dost času. Poslechněme si příběh s názvem:

Satanův úskok

Jednoho dne se satan rozhodl, že zvýší úroveň svých zlých skutků. Svolal si přednosty odborů a generální štáb pekelného oddělení propagandy a reklamy, aby vymysleli nové kampaně pokušení a nástrah zaměřené na lidi, stejně jako nové způsoby, jak v nich zahubit smysl života. Řekneme jim, že Bůh neexistuje, navrhl jeden ďábel. Satan zasupěl: Chtěl bych něco méně přirozeného. Řekneme jim, že žádný z jejich skutků nemá žádné důsledky, radil další. Satan zavrtěl hlavou:  To už si myslí sami. Třetí navrhl: Řekneme jim, že se tolik vzdálili od správné cesty, že se jim už nikdy nepodaří vrátit zpět, protože lidé nejsou schopní se změnit. Satan vybuchl: Už se stalo ... Nejstarší a nejprohnanější ďábel si vzal slovo: Necháme je prostě uvěřit, že mají hodně, hodně času... Satan, ďábelsky spokojený, se zasmál: Ano, to je správný nápad!

I běžný občan ví, že čas jsou peníze, i nejmenší občánek ví, že peníze mají cenu. Snad se tedy podaří, abychom s časem neplýtvali, protože ho opravdu nemáme mnoho. Myslet si něco opačného by znamenalo, že bychom naletěli ďáblovi. Bohu díky jsme si čas našli. I na letošní pouť, protože putování je časově náročný sport. Zájezdy jsou rychlé, i ty takzvané poutní. Naše pouť však chce být exerciciemi na nohách a v krásném prostředí Boží přírody.

1 F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho darem moudrosti, takže se podařilo že se rozpoznaly pravé životní hodnoty. 

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

1 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu za   dar moudrosti,   který od něho dostáváme, abychom rozpoznali pravé životní hodnoty.

 

2/ Dar rozumu

umožňuje díky analogii a vzájemným souvislostem získat jakýsi vhled do pravd víry, i když je nemůžeme plně pochopit, pomáhá při nahlížení Božích pravd. (Lk 24 Emauzy)

2 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:       (Lukáš 12, 13 - 27)

Někdo ze zástupu ho požádal: „Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví."

14  Ježíš mu odpověděl: „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?"

15  A řekl jim: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má."

16  Pak jim pověděl toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.

17  Uvažoval o tom, a říkal si: `Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?´

18  Pak si řekl: `Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby

19  a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.´

20  Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´

21  Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem."

22  Svým učedníkům řekl: „Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.

23  Život je vždycky víc než pokrm a tělo než oděv.

24  Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!

25  Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

26  Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?

27  Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou, netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.

2 B)

Prosíme Ducha svatého o dar rozumu, abychom pravdám Božím správně porozuměli.

2 C) 

Chceme porozumět Písmu svatému, protože v něm jsou pravdy Boží. K tomu je potřeba pár znalostí zeměpisných, abychom si nepletli Galilejce a Galaťany a už vůbec ne Galaťany, tedy kmen z Malé Asie a Galanťany - obyvatele města na jižním Slovensku. K tomu je potřeba pár znalostí dějepisných a dalších. Především však potřebujeme dary od Ducha Svatého - dar rozumu.

Náš příběh začíná nevinně: Přišel dopis: Byl krátký. Bylo v něm napsáno: Přijdu zítra. Očekávejte mě. Podpis byl také krátký: „Ježíš".

Tento vzkaz vyvolal pozdvižení v celém městečku. Farář, starosta i místní honorace začali přemýšlet, co by se mělo udělat, aby se přijetí právě u nich stalo pro Božího syna nezapomenutelným. Uspořádali anketu a dospěli k názoru, že každá rodina by měla Ježíši nabídnout to, co má nejkrásnějšího a nejvzácnějšího. O den později po cestě, která vedla do městečka, pokulhával jakýsi chudák, oblečený do záplatovaných šatů, v rozedraných botách a s dlouhým plnovousem. „To je on!" řekl farář. „Poznávám jeho styl. Myslel jsem si to, že se převlékne za chudáka." „Je to pravda! Je to pravda!" křičeli všichni. Shlukli se kolem chudáka a nabízeli mu své vzácné dary, předháněli se mezi sebou, aby vychválili právě ten svůj. S upřímně překvapeným výrazem naložil muž všechno na vůz, který mu starosta osobně slavnostně daroval. Nakonec chudák všem poděkoval, požehnal jim a s vozem odjel. Lidé z městečka si s ulehčením oddychli - podařilo se jim udělat skvělý dojem. Takový, že jim andělé mohou závidět, jak prohlásil farář. K večeru však dorazil Ježíš. „Omlouvám se za zpoždění", prohlásil. „Zdržely mě nějaké povinnosti." „Tak ty jsi pravý Ježíš!" vykřikl ohromený farář. „Takže ... ten muž..." „To byl podvodník! Odvezl si náš majetek!" zaječel někdo v davu. „Rychle za ním!" Všichni běželi, aby si vzali své dary, svůj vzácný majetek zpět. A Ježíš - jako obvykle - zůstal uprostřed vylidněného náměstí sám.

O nepochopení Pána Ježíše píše pravdivě až syrově Francouz  Christian Bobin: Skutečnost, že nespočetní lidé žili z jeho jména, že zlatem malovali jeho tvář a nechali rozeznít jeho slova pod kupolemi z mramoru, to všechno nedokazuje vůbec nic vzhledem k pravdě tohoto člověka. Nemůžeme uvěřit v jeho slova na základě moci, která z nich historicky pramení; jeho slova jsou pravdivá, jen když jsou odzbrojená. Jeho moc je v tom, že je zbaven síly, obnažený, slabý, chudý obnažený svou láskou, oslabený svou láskou, zchudlý svou láskou. Taková je podoba největšího krále člověčenstva, jediného panovníka, který povolává své poddané jednoho po druhém sotva slyšitelným hlasem kojné chůvy. Svět ho nemůže slyšet, protože svět slyší jenom na ryk nebo na sílu. Láska je král zbavený síly, Bůh je člověk, který vchází, i když den už zhasíná.

2 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar rozumu, abychom pravdám Božím správně porozuměli.  (nejméně jedenkrát)

2 E) 

Bůh je nejvýš spravedlivý, ale také nejvýš milosrdný. K tomu jeden příběh, který možná znáte, ale s trochu jiným koncem. Modrooký zločinec se dostal do pekla. V nebi se za něho přimlouvala jedna světice. Dostala tedy jeho životní knihu, aby tam našla aspoň nějakou maličkost v jeho prospěch. Začetla se do ní, byly tam samé zločiny, úplná hrůza. Náhle však poskočila radostí: „Už to mám! Jednou nezašlápl pavouka a nechal ho utéct do bezpečí!" Světice se rozběhla za Bohem a ohlásila mu, co objevila. Milosrdný Bůh jí odpověděl: „Ušetřil pavouka, ať ho tedy zachrání pavouk." A v té chvíli se velký pavouk začal spouštět na pavučině do hlubin pekla. Modrooký muž spatřil pavoučí vlákno, natáhl po něm ruce a vší silou se ho chytil. Pavouk zatím dál soukal pavučinu. Muž šplhal po vláknu výš a výš a pomalu se blížil ke světlu. Ale pak si všiml, že se na vláknu snaží uniknout z pekla další lidé a lezou za ním. „Přetrhnete pavučinu," volal na ně. „Pavoučí vlákno takovou tíhu neunese!" dodával rychle a začal kolem sebe kopat. Chtěl přimět ostatní, aby se pustili. Na lidi šplhající za světlem to však mělo přesně opačný účinek. Přimkli se k vláknu ještě pevněji. Pavučina nemohla dlouho odolávat třesení a prudkým pohybům modrookého muže. Praskla a světice s bolestí v srdci dlouho sledovala pohledem modrookého muže, který padal do temných hlubin. Ty ho pohltily navěky. Všichni se držíme jednoho tenkého vlákna. Cesta nahoru je obtížná, ale nesmíme při ní kopat kolem sebe.

Snad se nám už víckrát podařilo udělat společně něco pěkného ke slávě Boží, k potěšení ostatních a tím k záchraně své duše.

2 F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho  darem rozumu, takže se podařilo že se pravdám Božím správně porozumělo.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

2 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu za  dar rozumu,  který od něho dostáváme, abychom pravdám Božím správně porozuměli.

 

3/ Dar rady

nám pomáhá, že si dokážeme poradit. (Moudr 9,14-16   Sk 5,29  Lk 12,11-20  Mt 9,19-20)

3 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:             (Matouš, 7,21-23)

„Ne každý, kdo mi říká ,Pane, ´Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den; ,Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činu?' A tehdy jim prohlásím: ,Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravostí'.

3 B)

Prosíme Ducha svatého o dar rady, abychom se ve spletitých životních situacích správně rozhodovali.

3 C) 

Vždy si říkám, jaké to muselo být hrozné, když za války o pomoc požádal pronásledovaný žid nebo vězeň na útěku. Za jejich ukrývání byl vyhlášen trest smrti. Bohu díky, že žijeme už 62 let v míru na 18 let ve svobodě. I dnes však může nastat složitá situace. Následující příběh je vymyšlený, trochu zvláštní, ale... Nejprve si jej poslechneme:

Na vrata fary zabušil špinavý a unaveně vypadající mladík. Byl to dealer, kterého hledala jak policie, tak banda nebezpečných konkurentů, a on už nevěděl, kam se schovat. Stařičký kněz, který otevřel dveře, byl takovou návštěvou zmatený a zaskočený. „Pusťte mě dovnitř, otče. Jsem zoufalý!"  „Tak dobře. Dnes v noci tady můžeš zůstat. Ale jen dneska v noci. Zítra ráno musíš odejít!"

Tu noc starý kněz zemřel a přišel do ráje. Ježíš ho laskavě uvítal a řekl mu: „Je to pravda, pokaždé, když jsi cokoli udělal pro toho nejmenšího mezi mými bratry, dělal jsi to pro mě!" Kněze ta slova velmi potěšila. Ale Ježíš pokračoval: „Pojď dál, dnes v noci tu můžeš zůstat. Ale jen dneska v noci. Zítra ráno musíš odejít!"

Tento patří mezi teologické pohádky, možná i bajky. Skutečnost je taková, že ve Francii byly za revoluce zdevastovány a zničeny všechny kostely a rozbity všechny sochy.  Jako u nás za husitů, kteří tím pádem pochopitelně nemohou být nejslavnějšími postavami našich dějin. Ve Francii však byla jedna výjimka: Nerozbíjeli sochy sv. Vincence z Pauly, který se ze všech sil věnoval chudým. Radil také králům: Když se ho královna ptala, co má dělat, aby byla spasena, řekl jí jen jedno slovo: „Víc!" To znamenalo: Dělejte trochu víc než dosud.  I my se máme ve světle Ducha Svatého rozhodnout pro víc, pro trochu víc!

3 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar rady, abychom se ve spletitých životních situacích správně rozhodovali. (nejméně jedenkrát)

3 E)

K dobrému rozhodování stačí zdravý rozum, ale je potřeba abychom byli osvíceni Duchem Svatým, zvláště jeho darem rady.

Tři lidé se jednoho dne ocitli na břehu prudké a nebezpečné řeky. Všichni tři se potřebovali dostat na druhou stranu. Bylo to pro ně dost důležité. První, mazaný kupec a velký obchodník, který uměl obratně řídit lidi i věci, poklekl a obrátil se k Bohu se slovy: „Pane, dej mi odvahu ponořit se do těchto nebezpečných vod a překonat řeku. Na druhé straně na mě čekají důležité záležitosti. Zdvojnásobím své zisky, z toho, co vydělám, dám i na kostel, ale musím jednat rychle." Vstal a po chvilce váhání se ponořil do vody. Ale voda ho strhla a odnesla. Druhý byl voják, známý svou bezúhonností a odhodlaností. Postavil se do pozoru a žádal: „Pane, dej mi sílu překonat tuto překážku. Podrobím si řeku, protože bojovat za slávu je mým heslem." Bez zaváhání se vrhl do vody, ale proud byl silnější než on a odnesl ho pryč. Třetí osobou byla žena. Doma ji očekával manžel a děti. Také ona poklekla a prosila: „Pane, pomoz mi, dej mi radu a poskytni mi dost rozumu, abych překonala tuto nebezpečnou řeku." Vstala a všimla si, že nedaleko pastýř hlídá stádo. „Jak bych se dostala přes řeku?" zeptala se pastýře. „Deset minut odtud, za tamhletou vyvýšeninou, je most," odpověděl pastýř. Někdy stačí jen trocha pokory. A najde se někdo, kdo ukáže správný směr.

3 F)

 Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho darem rady, takže se podařilo že se ve spletitých životních situacích správně rozhodlo.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

3 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu za  dar rady,  který od něho dostáváme, abychom se ve spletitých životních situacích správně rozhodovali.

 

4/ Dar síly

uschopňuje člověka k vytrvání v nadměrně těžkých situacích. (Sk 7 - Štěpán, Mt 10,16-32)

4 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:                         (Matouš 10, 11 - 20)

 Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.

12  Když vstoupíte do domu, řekněte: `Pokoj vám.´

13  A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám.

14  A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou.

15  Amen, pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu, než tomu městu.

16  Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.

17  Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat,

18  budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům.

19  A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit.

20  Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.

4 B)

Prosíme Ducha svatého  o dar síly, abychom měli odvahu vykonat to, co od nás Bůh žádá.

4 C)

Já vím, co mám dělat. Já bych to i rád dělal, ale chybí mně odhodlání, chybí mně síla. O ni prosíme, to je čtvrtý dar Duch Svatého.

Jeden venkovan úplně náhodou objevil poklad na pozemku, který měl v nájmu a který po léta obdělával. Přišel na něj, když jednou oral hlouběji než obvykle. Narazil při tom na spoustu zlatých mincí a drahocenných předmětů. Poklad rychle překryl zemí a spěchal za majitelem pozemku, aby mu pole prodal. Majitel viděl, že venkovanovi na tom kousku země hodně záleží, a tak s prodejem souhlasil, ale stanovil si za něj vysokou cenu. Aby ji venkovan mohl zaplatit, našel si ještě jedno zaměstnání a pak ještě další. Své výdělky investoval, založil si podnik a rozšiřoval ho tak dlouho, až pronikl i do zahraničí. Uběhl nějaký čas a z venkovana se stal obchodník, který investoval, nakupoval, prodával, cestoval a všechno řídil. Na poklad ukrytý v poli úplně zapomněl. ..

Jeden velmi zaměstnaný podnikatel si zastavil na ulici taxík. Chvatně do něj naskočil a přikázal: „Honem, jeďte, jak nejrychleji to půjde." „A kam, prosím, mám jet?" „Nezdržujte zbytečnými řečmi a jeďte."

Už neměl sílu se zastavit, postavit se proti proudu, který ho unášel.

Bůh od nás žádá, abychom ho poznávali, ho chválili, ho poslouchali a tak na světě dobře žili a jednou spaseni byli. Takže na to nesmíme zapomenout, i když někdy musíme pracovat víc jak ten venkovan, i když budeme mít více naspěch než ten podnikatel. Nikdy nezapomenout, že každý z nás je poutníkem k věčnosti.

4 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar síly, abychom měli odvahu vykonat to, co od nás Bůh žádá.  (nejméně jedenkrát)

4 E) 

Jeden člověk má v obývacím pokoji na čestném místě zavěšený neobvyklý předmět - kus klacku. Když se ho někdo zeptá, proč taková zvláštnost, začne vyprávět: „Když jsem byl malý, šel jsem jednou s dědečkem do parku. Bylo mrazivé zimní odpoledne. Dědeček šel za mnou a usmíval se, ale bylo mu těžko. Měl nemocné srdce, které už špatně fungovalo. Chtěl jsem jít k jezírku. Bylo celé zamrzlé, úplně celé! „To by bylo krásné, zabruslit si," vykřikl jsem. „Chtěl bych se rozběhnout a sklouznout se po ledu, aspoň jednou!" Dědeček si dělal starosti. Ve chvíli, kdy jsem vstoupil na led, dědeček řekl: „Buď opatrný." Příliš pozdě. Led mě neudržel a já jsem se s křikem propadl. Dědeček, který se celý roztřásl, chytil nějakou větev a natáhl ji směrem ke mně. Chytil jsem se jí a on táhl ze všech sil, dokud mě z díry v ledu nevytáhl. Plakal jsem a třásl se. Udělala mi dobře horká koupel a postel, ale pro dědečka to všechno bylo velmi vyčerpávající, příliš rozčilující. V noci podlehl silnému srdečnímu záchvatu. Náš zármutek byl nesmírný. Utíkal jsem k jezírku a našel jsem ten kus dřeva. Díky němu mi dědeček zachránil život a ztratil svůj! Pokud budu živ, bude viset na stěně jako připomínka jeho lásky ke mně!"

Proto mají křesťané ve svých domech uložené kousky dřeva ve tvaru kříže.

4 F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho  darem síly, darem , takže se podařilo že se  našla odvaha vykonat to, co od nás Bůh žádal.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

4 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu  za dar síly, který od něho dostáváme, abychom měli odvahu vykonat to, co od nás Bůh žádá.

 

5/ Dar umění (poznání, vědění)

je schopnost dávat všem věcem souvislost s konečným cílem, umění žít a ovládat se. (Mt 16,21-28) Velký katechismus zde používá výraz:  umění - toho se budeme držet

5 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:                    (Matouš 16, 20  - 27)

Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.

21  Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.

22  Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!"

23  Ale on se obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"

24  Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.

25  Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.

26  Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?

27  Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.

5 B)

Prosíme Ducha svatého o dar umění, aby nás stvořené věci vedly k poznání jejich Stvořitele, našeho nejvyššího Pána. 

5 C) 

Hasan zrovna seděl v čajovně, když mu jeden ze sousedů oznámil: „Chystám se oženit, Hasane. Nedokážu myslet na nic jiného. Ty ses nikdy nechtěl oženit?" „Ale jistě, chtěl. Když jsem byl mladý, moc jsem po tom toužil. Chtěl jsem najít dokonalou manželku, a tak jsem se vydal na cesty. šel jsem až do Damašku. Tam jsem uviděl krásnou, laskavou a velmi oduševnělou ženu, která však neznala svět. Pokračoval jsem tedy dál, až do Bagdádu. Tam jsem našel ženu, která byla oduševnělá i světaznalá a byla také krásná, ale nějak jsme si nerozuměli. Nakonec jsem došel až do Káhiry. Tam jsem ji konečně našel. Měla krásnou duši, nádherné tělo a rozuměla věcem světa i těm, které ho přesahují. Cítil jsem, že ta by byla dokonalou manželkou." Přítel ho přerušil: „ Tak proč ses s ní neoženil, Hasane?" To máš tak, ona taky hledala dokonalého manžela. 

Co to má společného se Stvořitelem: Za prvé, že on sám ustanovil svátost manželství, ale také to, že on jediný je dokonalý.  P-Č-O (= průměrný český občan) hned namítne, ale co třeba podmořské zemětřesení a pak ničivé vlny tsunami.  O-P-P (obyčejný pěší poutník) mu odpoví: Já do Thajska nelétám nikdy, ani na vánoce načerno se svou milenkou (pardon partnerkou, aby mě pak někdo nedal k soudu). Já během své dovolené chodím pěšky na Velehrad. A vidím samé odpadky od chatařů, kteří je vyhazují z aut do příkop. Nechápu to, ale chápu Jana Nerudu, který už tenkrát ve 19. století vyhlásil dosud platné heslo: Kam s ním? Opravdu ani dnes neví člověk, kam s odpadky, kterých vytváří stále víc. Zvyšování výroby vede k zvýšené tvorbě odpadků. Bůh stvořil celý svět a celý vesmír a nic mu nezbylo. A jeho svět, ta Boží příroda, také žádné odpadky nevytváří, všechno se zpracuje, příroda sama má samočistící schopnost.

Jen Bůh je dokonalý a mezi lidmi nelze hledat božskou dokonalost. Mons Simajchl píše v jedné své promluvě, že když mu snoubenka před svatbou řekne: „Otče, mám ideálního snoubence, on je prostě dokonalý", tak jí odpoví: „Běda, slečno, berete si cizince. Je to pro vás cizí člověk, nic o něm nevíte. Teprve až poznáte jaký opravdu je, že není dokonalý, pak pochopíte, že oba budete muset slevit a teprve pak se můžete vzít."

A při svatbě pak oba prosí o požehnání od Nejvyššího Pána, který jediný může oživit naši lásku a věrnost, aby se podobaly té jeho. Proto ho chceme poznávat i přes všechny stvořené věci  - i lidi - pochopitelně.

5 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar umění, aby nás stvořené věci vedly k poznání jejich Stvořitele, našeho nejvyššího Pána.  (nejméně jedenkrát)

 5 E)

Velký pes se zatoulal do místnosti plné zrcadel. Náhle kolem sebe uviděl celou smečku psů. Zlobně za- vrčel a vycenil zuby. Všichni psi okolo samozřejmě udělali totéž. Pes chvíli zmateně uskakoval před útočníky, a když viděl, že dělají totéž, rozzuřeně zaštěkala skočil po jednom z „útočníků". Po strašném nárazu do zrcadla padl na zem omráčený a zakrvácený. Kdyby byl jen jednou přátelsky zavrtěl ocasem, všichni psi v zrcadlech by pozdrav opakovali a jejich setkání by bylo radostné. Pokaždé se setkáváme s tím, co očekáváme.

Platí to samozřejmě i mezi lidmi. I mezi těmi v poušti:

Na kraji oázy, v níž leželo město, seděl starý muž. Přišel k němu pocestný a povídá: „Ještě nikdy jsem tu nebyl. Jací lidé tu žijí?" Stařec odpověděl: „Jací lidé byli v městě, kde jsi žil?" „Sobečtí a zlí. Proto jsem odtamtud odešel." „I tady jsou lidé sobečtí a zlí," odpověděl stařec. O něco později přišel druhý pocestný a položil starci stejnou otázku: „Jsem tu poprvé. Jací jsou zdejší lidé?" Stařec odpověděl stejnou otázkou jako předtím: „Jací lidé žili v městě, kde jsi žil?" „Byli dobří, štědří, pohostinní, poctiví. Měl jsem tam spoustu přátel, těžko se mi odcházelo." „I zdejší lidé jsou takoví," poznamenal stařec. Obchodník, který vedl velbloudy k napajedlu, slyšel zpovzdálí oba rozhovory, a když druhý pocestný odešel, vyčítavě se obrátil ke starci: „Jak můžeš na tu samou otázku odpovědět pokaždé jinak?" „Synu můj," řekl stařec, „každý si nosí svůj svět v srdci. Kdo nenajde nic dobrého na minulosti, nenajde nic dobrého ani tady. A kdo měl přátele v jiném městě, udělá si je i tady. Víš, lidé jsou takoví, jaké je vidíme."

Takže svět není jenom zlý, a proto si pan kardinál Vlk nepřeje, aby se v jeho arcidiecézi zpívalo v písni Sbohem má radosti ve druhé sloce: Vracím se v ten zlý svět. Nejsme odsouzenci v kleci, nebo v koncentráku, to bylo za Hitlera, za těch po něm byla pak koncentrákem celá republika, protože její polovina byla  obehnána ostnatými dráty a pak ještě dalšími dráty s  tisíci voltů. Když přes ně utíkal biskup Esterka, prostříhal se ven s nůžkami, které byly označeny, že snesou  1500 voltů: Pak řekl, že většina lidí na hranicích zahynula uškvařením.  Ale má pravdu Katka Lachmannová, když celou knížku nazvala Vězení s klíčkem uvnitř. Svoboda je i záležitost vnitřní, protože to je dar Boží. Bylo možné zůstat uvnitř svobodný i v době nesvobody. Ztratily jsme mnoho času, ale ne sebe, napsaly ženy mučednice, které byly v kriminále od padesátých let  až do začátku roku 1968.

Nejvyšší Pán nás stvořil jako bytosti svobodné a rozumné a my chceme tohoto daru využívat a zároveň pamatovat vděčně na jejich dárce.

5 F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho  darem umění, takže se podařilo že se stvořené věci přivedly lidi  k poznání jejich Stvořitele, našeho nejvyššího Pána.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

5 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu   za dar umění, který od něho dostáváme, aby nás stvořené věci vedly k poznání jejich Stvořitele, našeho nejvyššího Pána.

 

6/ Dar zbožnosti

působí radost z toho, že člověk může zůstávat před Bohem. (1. Sol 5,16, Řím 8,15-17  Mt 6,7-15)

6 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:                        (Matouš 6, 5  - 15)

A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen pravím vám, už mají svou odměnu.

6  Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.

7  Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

8  Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.

9  Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno.

10  Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.

11  Náš denní chléb dej nám dnes.

12  A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.

13  A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.

14  Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec;

15  jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.

6 B)

Prosíme Ducha svatého o dar zbožnosti, abychom se modlili rádi, upřímně a s důvěrou.

6 C)

Byl jednou jeden král a ten poslal svého syna za trest do vyhnanství do daleké země. Princ trpěl hladem a zimou a přestal už doufat v odpuštění. Uplynulo několik let. Král poslal za svým synem vyslance, kterému přikázal, aby synovi vyplnil všechna přání. Vyslanec to sdělil princi. Ten na něj užasle pohlédl a řekl jen: „Dej mi kus chleba a teplý kabát." Úplně zapomněl, že je princ a že si může přát odpuštění a milost  od svého otce. A dostal by ji a mohl by se vrátit do paláce svého otce a žít tam jako budoucí král.

I když jeho prosba byla upřímná, cítíme, že to řekl naštvaně, nerad a bez důvěry, protože si vůbec neuvědomil, kdo že mu to vlastně nabízí pomoc.

6 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar zbožnosti, abychom se modlili rádi, upřímně a s důvěrou. (nejméně jedenkrát)

6 E)

Jedna vdova měla hodně dětí, málo peněz, děti měly hlad, co koupila, to hned snědly, obchodník jí na dluh už nechtěl dávat. Jednou zase k němu přišla nakupovat. „Máte peníze?"

„Nemám, prosím vás, prodejte mi aspoň něco na dluh?"

„Ne, musíte zaplatit hned."

„Nemám peníze, ale pomodlím se za vás."

„No dobrá, dáme na váhu tu vaši modlitbu a uvidíme, jak je těžká."

K jeho překvapení dala vdova na jednu stranu vah složený papírek. Obchodník nechtěl být necita, položil na druhou stranu půlku bochníku a čekal, že se váha zhoupne až úplně dolů a on pak vdovu pošle pryč. Váha se však ani nehnula. Znejistěl a přidal tam duhou půlku bochníku. Zase nic. Úplně vyvedený z míry tam položil kus sýra. Zase nic. Tak ještě kus salámu a to už byl celý rudý rozčilením. Když se váha nepohnula, vy\křikl: „Ženská seberte si to a mažte ven."

Pak se podíval na váhu pozorněji. Byla zaseknutá. Když pak večer zametal, našel složený pošlapaný lísteček. Rozbalil jej a četl tam: Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

6 F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho  darem zbožnosti, takže se podařilo že se modlili rádi, upřímně a s důvěrou.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

6 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu  za dar zbožnosti,  který od něho dostáváme, abychom se modlili rádi, upřímně a s důvěrou.

 

7/ Dar bázně Boží

vytváří synovskou a dceřinnou oddanost člověka vůči Bohu. (Mt 10,28  Sir 1,11-18   Sir 21, 2  Sir 25,16  žalm 110,10  Kaz 7,19  žalm 33,10  Mt 6,19-34)

7 A)

Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého:                  (Lukáš 12, 1 - 12)

Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.

2  Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno.

3  Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.

4  Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.

5  Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!

6  Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.

7  Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.

8  Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.

9  Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

10  Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá proti Duchu svatému, odpuštěno nebude.

11  Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit a co řeknete.

12  Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci."

7 B)

Prosíme Ducha svatého o dar bázně Boží, abychom si vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.  

7 C) 

Už jsem se asi zmínil, že prvním ateistou na francouzském venkově býval pravidelně pan poštmistr. Nemám nic proti české poště ani proti francouzským poštám, ale ve Francii o tom psali. Venkované se věnovali rolnictví, a prosili Boha o příhodné počasí a o Boží požehnání pro své chovy. Když Pán Bůh dal a urodilo se, měli se dobře všichni rolníci a jejich rodiny. A s nimi se měl dobře i kovář, který koval jejich koně. Dobře se měli další řemeslníci: koláři, sedláři, kotláři, truhláři a celé jejich rodiny. Měli práci, protože jim rolníci měli z čeho zaplatit. Proto všichni prosili Pána Boha o příhodné počasí a hojnou úrodu, proto chodili z jara do polí v procesích. Proto pak na podzim při dožínkách všichni Pánu Bohu děkovali.

Pan poštmistr byl dosazený vládou, dostával státní plat za každého počasí, stejně vysoký v roce úrodném i neúrodném. Proto si myslel, že Pána Boha nepotřebuje a začal se všem procesím vysmívat. Zvláště, když viděl, že stejní lidé jednou prosí za déšť a podruhé za jasné počasí. Dokonce i ve stejném procesí mohli jedni chtít, aby napršelo kvůli sazenicím, které právě zasázeli a druzí, aby nepršelo, kvůli senu, které ještě nestihli sklidit.

Ten poštmistr se mýlil, Boha potřebujeme tak jako ryba vodu, v Bohu žijeme, pohybujeme se a jsme.

Na kalkulačce nebo na počítači se občas objeví E. To znamená anglicky error - omyl. I latina pro něj používá stejné slovo. Znal je i svatý Cyril. Když překládal do naší mateřštiny slovo hřích - řecky hamartía, bezbožnost, použil této latinské předlohy, která znamená omyl  a tak vzniklo slovo hriech, griech, hřích - tady omyl.

Je to omyl, myslet si, že se vše udělá samo, anebo že to zařídí stát. A je to hřích. Člověk musí něco udělat sám. Třeba jen něco málo, ale i maličkosti jsou důležité.

Kdysi se jedna čárka rozmrzela, že nemá mezi lidmi žádnou vážnost a že si z ní nic nedělají ani děti. Jaký má vlastně význam? V novinách už ji nikdo nepoužívá a ostatní ji napíšou, kam se jim to hodí. Jednoho dne se rozhodla, že to tak nenechá a vzbouří se. Toho dne psal prezident jednoho státu po dlouhém rozhovoru s prezidentem jiného státu příkaz veliteli ozbrojených sil: „Mír, (čárka) nelze vypustit rakety." Právě v tom okamžiku se čárka rozhodla, že uskuteční svůj plán, a poskočila o slovo dál. Velitel ozbrojených sil se tedy dočetl: „Mír nelze, (čárka) vypustit rakety." A vypukla světová válka. A to je vždycky omyl, který se vymstí všem, vojákům i civilistům, útočníkovi i obránci, poraženým i vítězům.   

7 D)

Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria, ................ Ježíš, kterého prosíme o dar bázně Boží, abychom si vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.  (nejméně jedenkrát)

7 E)

Byl jednou jeden předseda. A měl dobré výsledky, protože lidé v tom kraji byli věřící. Znali heslo: Modli se a pracuj, a řídili se podle něho. Úplně se jim zježily vlasy na hlavě při hesle: Pomalu přikrádat. A vůbec už neuznávali heslo: Kdo nekrade, okrádá svou rodinu. Ještě z dětství si pamatovali: Kdo krade, do pekla se hrabe. A ještě upřímnější: Kdo lže, ten krade, kdo krade, ten vraždí. Jsou i další přísloví, žel, pravdivá: Co slunce ukáže, to měsíc dá. Co není přibito a neváží metrák, to na místě nezůstane.

Dost zlovolné lidové poezie, vraťme se do toho kraje.  Lidé tam prostě žili a pracovali jako věřící. To nakonec věděly i úřady, které jak v totalitě tak dnes si libují v cizích slovech. Tenkrát ti páni říkali: „My dobře víme, že tam, kde je vysoká religiozita, je i vysoká produktivita." Kde jsou lidé nábožensky založení, tam jsou i výkonní.

Takže lidé šli samozřejmě se své volné době do kostela prosit za úrodu vždycky zjara kolem svatého Marka a kolem sv. Jiljí zase za úrodu děkovali. Pracovní povinnosti nezanedbávali, ale i to panu předsedovi vadilo. Stále jim vyčítal: „Proč se pořád modlíte. Když přece zasázíme a pořádně to popráškujeme, tak to musí vyrůst."

My nemáme takové vzdělání, ale víme, že také nemusí. Jsme však rádi, že Pán Bůh dal a vyrostlo to a mohli jsme sklidit. Proto děkujeme. Oni říkali: Pánbíček, ale mysleli Pána Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země.

Bázeň Boží neznamená ani tak strach z Boha, jako strach, abych nepřišel o Boha, o jeho požehnání a o svůj vztah k němu, o svou víru a důvěru. A víra je křehká věc. Víte sami, že jsou lidé, kteří vám upřímně řeknou: Já bych tak rád věřil, jako vy, ale nevím, jak na to. Proto děkujeme za dar správné bázně Boží, totiž obavy, abych nepřišel o Boha, abych jeho přátelství neztratil hříchem.  

7 F)

Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho  darem bázně Boží, takže se podařilo že si lidé vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

7 G)

Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu  za dar bázně Boží, který od něho dostáváme, abychom si vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.

 

DEO GRATIAS

MARIAE GRATIAS

SS. CYRILLO ET METHODIO GRATIAS

Komentáře:

sedmero darů Ducha svatého | Ota - 21.2.2016

Dary Ducha Svatého | Petr Bujnoch - 5.6.2011

zobraz komentářepřidej komentář

Dnes je 15. zaří 2019

svátek má Jolana

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU