Pryč s pověrami! Ale co s vánočním jablíčkem?

30.11.2017 - víra pro hledající

Odpověď na dotaz čtenáře Katolického týdeníku:

 

Moje maminka je věřící, ale věří i různým hloupostem. Trvala na tom, že v květnu nesmím mít svatbu. Na Vánoce zase bude chtít krájet jablíčka a podobné úsměvné zvyky, které mají odhalit budoucnost. Jsem spíš nevěřící, ale o náboženství přemýšlím a zdá se mi, že tohle směšování pověr a víry dělá církvi medvědí službu.

 

Kdo dobře rozlišuje, dobře učí, říkali staří a moudří učitelé. I my musíme rozlišovat mezi vědou a vírou a také mezi vírou a pověrou. Věda pracuje s věcmi viditelnými a měřitelnými, víra s těmi neviditelnými. Víra se opírá o Písmo svaté a o jeho výklad, který podává církev, pověra vychází z toho, co povídala jedna paní (a nejenom kartářka). Pověra chce naši zatím neviditelnou budoucnost poznat nebo i změnit. A tady také musíme důsledně rozlišovat. Jsou podobné zvyky spíše k zasmání, nebo přímo k pláči?

Samo krájení vánočního jablíčka nemusí být špatná věc. Pokud ovšem zůstane hrou, když se jen upřímně radujeme z hvězdičky i z křížku, který se po jeho rozkrojení objeví. Každý dnes má mobil a ví, že křížek i hvězda jsou na něm velmi důležité.

Je ale veliký rozdíl, jestli mladá holka na Vánoce třese bezem, aby se ozval pes a ukázal jí, kde její milý dnes, anebo jestli o Velikonocích dospělá matka nutí děcko spolknout posvěcené kočičky, aby v příštím roce nedostalo angínu. Obojí je nedovolená magie, tedy hřích, obojí chce hříšným způsobem proniknout za hranice našeho lidského poznání. Ale to první je spíše naivní zvědavost, to druhé skoro přinucení a vynucení.

Hlavní chybou je, že se lidé takto snaží ovlivnit budoucnost a zapomínají, že jsme v rukou nebeského Otce. Že, lidově řečeno, to bude on, kdo nám sfoukne svíčku - žádná sudička ani nějaký osud! Nezáleží na horoskopech ani na čárách v dlani, ale na Bohu, našem Otci, na jeho vůli. Jen od jeho Ducha máme očekávat světlo, a ne od nějakých blikavých svíčiček ve skořápce.

První zlatou svatbu jsem jako kněz slavil s jubilanty právě v květnu. Ještě k tomu to byla sláva dvojnásobná, protože ve stejný den se před lety vzali zároveň bratr a sestra z jedné rodiny. A všichni vydrželi víc jak těch 50 let. Dneska mají manželské problémy (a kdo je kdy neměl) i ti, kdo se brali mimo měsíc květen. V Praze je prý tato pověra pro úřady výhodou - nemají problémy s malováním svatebních síní, v květnu je na to dost času a práce mohou většinou přetáhnout i přes sobotu. My však nepřetahujme věci z dětských her a dětinských hříček do rozhodování dospělých. V tom věku už musí každý nést sám za sebe odpovědnost ve věcech viditelných. A ty neviditelné s důvěrou nechme na našem nebeském Otci.

Komentáře:

není rozdílu mezi vírou a pověrou | josef - 11.5.2012

kříž | Ludmila Rudyková - 3.6.2011

kříž | Ludmila Rudyková - 3.6.2011

Pověra, nebo tradice? | Marie Marková - 26.5.2009

tradice jsou prima! | Karolína Dvořáková - 7.4.2009

Pověra? Pozdravení pokoje - do kříže | Zdenka Novotná - 4.4.2009

zobraz komentářepřidej komentář

Od 1.12.2017: Je psáno, že blaženější je dávat než dostávat (Sk.ap.20,35). Já nejraději

dostávám. (2)

 

dávám. (15)

 

hlavně dostávám, ale také dávám. (28)

 

hlavně dávám, ale také rád dostávám. (15)

 

Je mi to jedno. (1)

 

Sám nevím. (0)

 

celkem hlasovalo 61 lidí

předchozí ankety

Dnes je 16. prosince 2017

svátek má Albína

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU