Na závěr
16.12.2014 - úvahy
Závěr návštěvy kostnice (ale i každého hřbitova):
CO BY ŘEKLI MRTVÍ, KDYBY JEŠTĚ MOHLI MLUVIT:
Co jste vy, byli jsme i my.
Co jsme my, budete i vy.
CO ODPOVÍME MY:
Kdybyste nebyli vy, nebyli bychom ani my.
Je to tak, kdyby nežili naši předkové, nenarodili bychom se ani my. Každý z nás musí mít dva dědečky a dvě babičky, 4 pradědečky a 4 prababičky a tak dále.Výpočet je: Kolikrát je u dědečka přepona PRA, na tolik plus jedna je třeba umocnit číslo dvě a dostaneme počet těchto dědečků. Praprapradědečků máme tedy 16 = 2 na čtvrtou.
Vzoreček zní: Počet dědečků s N krát předponou = 2 umocněno na (N+1).
Takže desetkrát pra-dědečků (i prababiček) máme 2 na 11-ou to jest 2048 - tolik jich muselo žít zhruba před 300 lety! Zajímavé je, že (pouze) v českém jazyce stejný vzoreček k zjištění počtu platí i pro pra--pra--rodiče.
DĚKUJEME
za vše, co jste nám předali, za život i víru i vzdělanost.
DĚKUJEME
také za památky, které jste zbudovali a děkujeme všem, kteří je až dodneška pro nás udržovali.
DĚKUJEME
i za všechny vymoženosti, které jste zařídili (tzv. infrastrukturu) a kterých můžeme dodnes využívat.
Proto se s vděčností za ně pomodlíme: Otče náš, Zdrávas Maria ... (můžeme rozsvítit svíce).
Odpočinutí věčné dej jim a všem zemřelým, o Pane, a světlo věčné ať jim svítí, ať odpočívají v pokoji. Amen.Odplať, Bože, všem našim zemřelým dobrodincům, zvláště rodičům, životem věčným. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
.... Nás pak požehnej, ode všeho zlého ochraňuj, na všech cestách této země provázej a ke šťastnému shledání v nebi jednou přiveď všemohoucí Bůh Otec + i Syn i Duch svatý.