Pouť Nový Jeruzalém v Měříně

17.11.2013 - poutní místo Křtiny

 

Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

Nedávno jsme v nedělním evangeliu společně s apoštoly, kteří prosili Pána: "Dej nám více víry!" a slyšeli jeho odpověď: "Kdyby vaše víra byla jako hořčičné zrnko......"

V dnešním evangeliu čteme: "Čemu se podobá Boží království? Je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na své zahradě, vyrostlo  a stal se z něj keř........

Do země na našich hřbitovech jsou zaseta vzácná semena naši zemřelí - příbuzní, přátelé, i ti na které nikdo nevzpomene.  Mnozí z nich nesmírně trpí při očišťování ze svých trestů a těší se na vysvobození.  Nám Pán skrze Církev dává možnost jim účinně pomoct.  Využijme této příležitosti k růstu Božího království.

K životu víry ať vám poslouží myšlenky ze zpravodaje a Boží požehnání.    Váš jáhen Ladislav

 

P.S. - "Neplacená inzerce"

1) Last minute - je ještě několik volných míst na zítřejší pouť do Prahy ke Všem svatým - myslím, že  po sobotních volbách naléhavost modliteb za naši zem vzrostla. Případní zájmeci mohou volat do dnešních 21,30.

2) V jedné krásné vesnici na Vysočině je ke koupi chalupa - místní věřící touží, aby zájemcem byla věřící rodina - nevíte o někom? 

Nový Jeruzalém č. 11/2013

Zpravodaj  pro 167. prosebnou mariánskou pouť, která se konala v  Měříně - ve středu 13. listopadu  2013  v 17 hodin.

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Jámách

V pondělí 14. října přijelo a přišlo na pouť NJ do Jam čtyřmi autobusy, auty a pěšky asi  400 poutníků. Svátost smíření udělovalo 8 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.          

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 

2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3) o vzrůst víry v našem kraji                           

4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     

6) na smír za hříchy celého světa

 

Kázání P. Petra Dokládala na pouti NJ  v Jámách:

Drazí bratři a sestry - je to krásný pohled.  Tolik duší, otevřená srdce a jistěže Pán, který nám chce sdělit to co je obsahem těchto čtení.  Je důležité, abychom je dokázali přijmout. Evangelium, které jsme slyšeli (Lk    ) nám ukazuje dějiny spásy.  Tento počátek, kdy Bůh nachází Marii a dává jí Boží poselství skrze archanděla Gabriela a Maria ve svém ANO umožňuje Jemu, aby mohl přijít Vykupitel.  Mohli bychom dlouho rozjímat nad touto událostí, která nás všechny zasahuje přímo, protože je to otevřená výzva všem věřícím, abychom dokázali reagovat na Boží výzvy.  I v současné době.  Vidím mnoho lidí před sebou a je potřebné, aby jednotlivá srdce byla otevřená k poselství srdce, které nás zasahuje. Pán potřebuje nás, v nejrůznějších pohledech. On potřebuje naši spolupráci. Tak jako to dokázala Maria.  Přesně v tomto duchu se otevírá pohled na její oslavu.  Oslavu té, která svým ANO umožnila Bohu přijít sem na tento svět. Ona prochází různými údobími a celý její život je ve znamení „Staň se."     Přijetí, smír, pokání a ještě k tomu dnes její otevřené, milující, mateřské srdce.  Tomuto srdci zasvětil svatý otec František, mnozí jsme to mohli vnímat, celý svět. Vlastně pokračuje v tom velkém díle svých předchůdců, zvláště blahoslaveného Jana Pavla II. Je nesmírně důležité tuto skutečnost pochopit a správně vyhodnotit. Lidstvo se ocitá ve velmi dramatické situaci své existence.  A je důležité pochopit, že bez Boha nemůžeme dělat nic.  Napadají mě mnohé myšlenky. Jednou z nich  - v posledním Apoštolu Božího milosrdenství - rozhovor s Dominikem Dukou, naším kardinálem. Hovoří o krizi víry. Troufám si k tomu ještě dodat - tato krize vyplývá z krize modlitby. O tom hovořil svatý otec nedávno.  Vyjádřil se, že mnohá modlitba je sobecká.  Není to vzdálení od osobního já, abychom mohli přijmout osobního Boha.  Je v tom hodně kalkulu, vypočítavosti a také projevů, které nejsou čisté.  Ale to každý člověk musí vnímat sám.  Otevřete svá srdce Bohu, tak jako to dokázala P. Maria.  A podívejme se na první čtení, které je s tím úzce spojeno.  Večeřadlo, apoštolové a ona s nimi.  Modlí se, setrvávají v modlitbě.......a přichází ten, který vytváří novou církev.  Duch Svatý, který všechno proměňuje. To jsou liturgické texty k této votivní mši svaté, kterou jsem vybral - k Panně Marii Růžencové.  A jsme u modlitby, která je nesmírně důležitá.  Jí jsem věnoval v jedné ze svých knížek mnoho stránek při rozjímání čtyřech tajemstvích svatého růžence. 

Drazí bratři a sestry - zde v krátkosti nemohu - vstoupit do jednotlivých událostí.  Jsem naplněn živým poselstvím poslední doby - soboty a neděle, kdy jsem mohl sledovat zasvěcení světa Neposkvrněnému srdci P. Marie.  Svatý otec, jako vždy položil některé otázky - některé body. Bůh nás překvapuje, Bůh nás žádá o věrnost, Bůh je naše síla - protože on je náš Pán.

Věrnost, vytrvalost, dobrota - jsou hodnoty, které nemohou být nějakým způsobem zatemněny.  A my musíme prosit aby zůstaly těmi pravými v našem nitru. 

   Stojíme před volbami - je to otázka dramatická - nemohu je nějakým způsobem rozebrat.  Každý si musí uvědomit, že teď je ta doba prosby, aby ti, kteří jsou povoláni - nebo budou povoláni si uvědomili dramatičnost situace.  Bůh je nesmírně milosrdný.  To si uvědomujeme zde, zvláště na tomto požehnaném místě.  Neustále nám nabízí svou ruku.  Stačí ji uchopit a nechat se vést.  To nám ukazuje Maria.  Neboj se já jsem s tebou, já tě povedu.  Co je hlavní překážka k touto prostému přijetí?  Naše pýcha. Náš dojem soběstačnosti.  Nic se neděje, nic nepotřebuji měnit.  Budu takový, jaký jsem.  Je to často ošidné.  Proto bratři a sestry:  „Stvoř mi čisté a pokorné srdce - protože tímto srdcem Ty nepohrdneš. Děkujme za všechno co nám Bůh dává, co nám dává skrze P. Marii, která je krásným způsobem uctívána i v této farnosti, když vidím množství bratrů a sester, tak se duchovně propojuji s Koclířovem a mnohými jinými místy, kam přichází lidé, aby v tomto duchovně pokračovali.  Nechci zde zacházet do osobních rovin, ale každý víme, že za tím musí vždy někdo stát a tomto duchu také pracovat, v důvěře. I když se nedaří, tak vím, že i jedna duše je dostatečně velké království.  Mám tady také krásný text homilie svatého otce, kterou přednesl před sochou P. Marie Fatimské.  Krásnou zásvětnou modlitbu:  (přepisovatel ji uvádí celou)

„Blahoslavená Panno Maria Fatimská. S novou vděčností za tvoji mateřskou účast spojujeme svůj hlas s hlasem všech pokolení, která tě blahoslaví.  Oslavujeme v tobě veliké skutky Boha,  který se nikdy neunaví sklánět se milosrdně k lidstvu, souženému zlem a zraněnému hříchem, aby jej uzdravil a zachránil.  Přijmi s mateřskou laskavostí úkon zasvěcení, který dnes s důvěrou konáme, před touto nám tak drahou soškou. Jsme si jisti, že každý z nás je v tvých očích cenný a že ti nic není cizího z toho, co je v našich srdcích.  Necháváme se dosáhnout tvým něžným pohledem a dostává se nám útěšného pohlazení tvého úsměvu.  Střež náš život ve svých rukou:  požehnej a posil každou touhu po dobru;  oživuj a syť víru;  podporuj a osvěcuj naději;  vzbuzuj a vdechuj lásku; veď nás všechny cestou svatosti.  Nauč nás své přednostní lásce vůči maličkým a chudým,  vyloučeným a trpícím, vůči hříšníkům   a zbloudilým srdcím:  všechny shromáždi pod svoji ochranu a všechny přiveď ke svému milovanému Synu Ježíši, našemu Pánu."

Je to velmi osobní, stejně tak, jak bylo osobní vyjádření papeže bl. Jana Pavla II., zvláště v roce 1984,1987 a v jubilejním roce 2000. V jedné homilii řekl papež František: „ Nestyďme se  za své slzy, které chováme."  Protože Maria chce své děti vést k Ježíši.  Žádná jiná cesta neexistuje. Všechny jsou pouhou fikcí.  Děkujme za dar víry. Amen.

  

 Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo  3 621 Kč, které jsme poslali poutníkům v nouzi. Pán Bůh zaplať. Poděkování patří také místnímu faráři P. Tomášovi a všem farníkům z Jam, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení a rozhovor s hl. celebrantem NJ v Měříně, kterým je  Mons. Mgr. Pavel Posád, světící biskup v Českých Budějovicích:

Stručný životopis: Narodil se 28. 6. 1953 v Budkově, okr. Třebíč. Pokřtěn byl v kostele sv. Martina v Budkově 1. 7. téhož roku. Pochází ze sedmi sourozenců, nejstarší bratr zemřel ve věku dvou let. Rodiče pracovali v zemědělství. Po ukončení Základní školy v Budkově pokračoval ve studiu na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Po maturitě v roce 1972 studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze, se sídlem v Litoměřicích. Absolutorium obdržel v roce 1977 a 26. 6. 1977 byl v Brně vysvěcen biskupem Josefem Vranou na kněze pro brněnskou diecézi. Kněžskou službu vykonával po tři roky jako kaplan nejdříve v Pozořicích, potom v Brně - Židenicích a v Lomnici u Tišnova. Od roku 1980 působil jako farář v Ratíškovicích, okr. Hodonín. Po dvou letech byl na žádost tehdejší státní správy přeložen do pohraniční farnosti Drnholec, okr. Břeclav. V roce 1989 byl ustanoven duchovním správcem v Třešti. Po pádu komunistické totality se stal farářem u sv. Tomáše v Brně. Po třech letech byl jmenován spirituálem olomouckého Arcibiskupského kněžského semináře. Je členem komise České biskupské konference pro kněžstvo. Diecézním biskupem v Litoměřicích byl jmenován 24. prosince 2003, biskupské svěcení přijal v litoměřické katedrále sv. Štěpána 28. února 2004. Papež Benedikt XVI. jmenoval 26. 1. 2008 biskupa Pavla Posáda světícím biskupem českobudějovické diecéze a udělil mu titulární stolec ve Ptuji (Slovinsko). Intronizován byl 8. 3. 2008.  3. února 2012 byl Mons. Pavel Posád zvolen novým proboštem Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích a do této funkce v neděli 19. února 2012 v klášterním kostele Panny Marie slavnostně instalován.

Jaké je Vaše biskupské heslo?  Zajeď na hlubinu (Lk 5,4).

Před pár dny jste se vrátil z poutě po stopách španělských světců. Co vás během cesty nejvíce zaujalo?  Těchto deset dnů bylo velikým duchovním zážitkem a obohacením. Máte nejen možnost poznat kus nádherné historie, ale poznáváte, jak jsou jejich život a charisma na těchto místech úžasně přítomné i dnes. Na mnohé se těšíte, jako například na sv. Terezii z Avily, sv. Jana od Kříže, Františka Saleského, Vincence Ferrerského a další. Jiné zase potkáte nečekaně a jste mile překvapeni.

Máte k některému španělskému světci bližší vztah než k ostatním?

Nejvíce jsem se těšil na sv. Terezii od Ježíše a sv. Jana od Kříže. Mnozí se domnívají, že jsou to vzory jen pro mimořádně duchovně vyspělé a mysticky naladěné lidi. Ale není to pravda, jsou nám velmi blízcí, neboť se nikterak mysticky nevznášeli, ale žili životem, který je tomu našemu hodně podobný.

V rámci ČBK máte na starosti mládež v naší zemi.  Jací jsou mladí lidé, kteří se hlásí k církvi? V čem jsou jiní, na rozdíl od doby, kdy jste byl jako oni?  A jací jsou mladí? 

Jsou skvělí, mají mnoho dobrých vlastností a nápadů, jsou nezatížení a mohl bych dlouho pokračovat v obdivu nad krásou mládí. Ale připomenu, co říká dnešní papež František: „Staří mají sdělovat moudrost a mladí mají se zaujetím naslouchat laskavému poučení a vedení. Je důležité se vzájemně doplňovat. Neadorovat jenom kult mladosti a neposílat do starého železa lidi starší. Je potřeba žít ve vzájemné harmonii."

Cestoval jste na druhý konec planety, do Brazílie na celosvětové setkání mládeže. Jaká byla vaše očekávání?

Mnohým jsem říkal, že celou tu misi považuji za důležitou, přitažlivou, ale náročnou. Věděl jsem, že mne čeká opačný konec světa, byl jsem zvědavý na odlišnosti, které jsem tušil, také jsem ledacos slyšel nebo si o Brazílii přečetl a nastudoval. Skutečnost ale nekonečně předčila všechna má očekávání.   Mohli nadechnout křesťanství, které je dynamické, mladé, určitým způsobem nesrovnatelné s tím naším evropským. O tom jsem věděl už před cestou od lidí, kteří v Jižní Americe prožili delší čas. Po návratu říkám, že v Brazílii je 90 % příznivců katolické církve a 100 % lidí, kteří fandí fotbalu.

Měl jste možnost potkat se též s místními kněžími a biskupy? V čem jsou jiní než ti evropští?  

 Během pobytu v Brazílii jsem se potkal s celou řadou biskupů a kněží - ať už s těmi, kteří přišli jako misionáři z Evropy, nebo i s domorodými. Určitě jsou jiní než my v Evropě, a to z jednoduchého důvodu. Podobně jako je třeba kvalita vína závislá na půdě, kde se pěstuje, vyrůstá i život tamních lidí z kulturního a duchovní prostředí daného místa. Už jenom okolnost, že Brazílie je rozlohou přibližně velká jako Evropa - mají zde asi 300 diecézí a téměř 600 biskupů.

Myslíte si, že i tato „neevropskost" bude mít do budoucna vliv na život a vývoj církve - právě proto, že naším papežem je Jihoameričan?  

Když byl letos 13. března zvolen nový papež, vůbec jsem ho neznal. A přesto musím říci, že mne od první chvíle naplnila zvláštní radost, která pramenila z naděje, že právě tento dynamický kontinent se svým prožíváním víry může být velkým povzbuzením pro celou Kristovu církev. 

V čem nás mohou křesťané z Jižní Ameriky inspirovat, v čem jsou oproti nám napřed?  

Když teď papež po měsíci vzpomínal na Rio a na Brazílii, řekl tři slova: přijetí, slavnost a poslání. A já myslím, že je to právě ono typicky brazilské, co nás může inspirovat, oslovit a nadchnout. Abychom byli jako oni otevření pro přijímání druhých, dovedli se radovat a slavit, abychom nebyli uzavření do sebe, ale dokázali víru šířit kolem. 

 Do Ria přijela mládež téměř z celého světa. Měl jste vůbec možnost potkat se a mluvit i s jinými mladými lidmi než jen s těmi z České republiky? 

V Brazílii jsme zažili takové dvě etapy. První byl pobyt v diecézi, v rodinách. To bylo mimořádně silné, oslovující a nezapomenutelné. Poznali jsme blíže tuto hostitelskou zemi. Oni sami jsou přesvědčeni, že Bůh je v jejich zemi a národě mimořádně silně přítomen. A pak jsme se v Riu setkali s mladými ze 178 národů světa - a už to nebylo jen brazilské, nýbrž opravdu světové setkání. Poznání místních lidí bylo samozřejmě nádherné a povzbuzující, ale když jsme se po týdnu v diecézích přesunuli do Ria, bylo to, jako když jeden nástroj vystřídá celý orchestr. Mladé lidi z celého světa jsme potkávali na každém kroku tohoto setkání.

Co hezkého jste zažil, které okamžiky byly pro vás osobně nejsilnější a nejzajímavější? Byly pro vás naopak některé chvíle těžké nebo nepříjemné?  

Brazílie je pozoruhodná země s nádhernou přírodou, kulturou a zajímavými dějinami, o nichž nám místní vyprávěli. Velmi důležitá byla okolnost, že papež František je na tomto kontinentě doma, že to byla jeho první návštěva od zvolení na Petrův stolec. Mimořádná byla též účast mladých lidí, téměř čtyři miliony ze všech koutů světa.  Co bylo těžké? Že jedinou řečí je zde portugalština, ostatní světové jazyky se tu moc neuplatní. A tak mladí s nadšením vyprávěli, že jim při pobytu v rodinách v rozhovorech nejvíce pomáhala pantomima, ruce a vzájemná otevřenost, tedy láska a snaha vzájemně se

pochopit. Nicméně nikdo nelitoval a všichni jsme byli šťastni. Silným okamžikem byla celá sobotní vigilie na Copacabaně a zvláště adorace eucharistie, kdy více než dva a půl milionu mladých lidí klečelo v tichu před Ježíšem přítomným v monstranci.

Papež František mluvil během celého setkání o mnoha věcech. Co se vás osobně dotklo? Co by mělo znít v uších a srdcích (nejen) mladých lidí?

Všechny projevy papeže Františka - a bylo jich opravdu mnoho - pro nejrůznější skupiny, s nimiž se tam setkal, byly přesné, úderné a srozumitelné. Moc bych všem doporučoval se s nimi do hloubky seznámit. Myslím, že mladé okouzlila nejen slova papeže Františka, ale celá jeho charismatická osobnost, jeho zápal pro šíření evangelia a nadšení pro předávání víry. Nejen mladé lidi, ale i nás biskupy a kněze vyzval, abychom se neuzavírali jen do prostorů kostelů a kazatelen, nýbrž abychom vyšli do ulic a na náměstí a tam hlásali Krista. Toto je hlavní poselství letošního světového setkání mládeže: „Jděte a získávejte mi za učedníky všechny!"

Mohl byste nám  přiblížit úmysl sbírky, která je na pouti NJ v Měříně obětována na CENAP - Centrum naděje a pomoci? 

CENAP podporuje rodinu v celém jejím spektru a chrání život od početí po přirozenou smrt.        (převzato z www - českobudějovické diecéze a katol. týdeníku)

 

Listopad měsíc, kdy si více uvědomujeme, co bude po odchodu s tohoto světa. Jsou tři cesty kam směřujeme pro celou věčnost: život v Božím království nebo očíšťování v „očistci" anebo, nedej Bůh, věčné zavržení. Pán Ježíš nám sice svou smrtí na kříži zajistil život v Nebi, ale nebudeme-li chtít, můžeme jeho lásku odmítnout svou pýchou a neuvážeností. Boží zákon jasně zní: Miluj Boha, miluj bližní. Evangelium to jasně vysvětluje. „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec" (Jan 6, 44). A svatý Augustin píše: „Nemysli si, že jsi přitahován proti své vůli. Ducha přitahuje i láska. Nemusíme se obávat lidí, kteří odvažují každé slovo, ale jsou na hony vzdáleni porozumění věci, zejména věci Boží, že by nás snad mohli na toto biblické slovo evangelia nachytat, kdyby nám řekli, že jak mohu věřit ze svobodného rozhodnutí vůle, jsem-li držen? Na toto já říkám, že to je málo věřit ze svobodného rozhodnutí vůle. Musí tě přitahovat také rozkoš. Raduj se v Hospodinu a dá ti, po čem  touží tvé srdce (Ž 37, 4). Existuje přece určitá rozkoš srdce, kterou pociťujeme z lahodného nebeského chleba - eucharistie." Mít rozkoš z milování Boha a lásky ke každého člověka, to nás může naučit jen sám Otec. Milovat Boha i lidi je Boží dar a ten je třeba si vyprosit, získávat poctivým životem - plněním Boží vůle. Vždyť v Otčenáši se modlíme buď vůle tvá. Vůle Boží je, aby byli všichni lidé spaseni, ale spásu musíme chtít. Panno Maria a všichni svatí vyproste nám u Boha milost žít tak, jak je vůle Boží být věčně  v Nebi.                                                                                                              Bratr Klement Maria

 

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok  2014, 2015

2014      

13. leden       Velké Meziříčí   

13. únor                            

13. březen     Křižanov

14. duben      Bohdalov          

13. květen    Březí             

13. červen     Rad. Svratka

14. červenec Oslavice            

13. srpen     Olešná          

12. září          Pavlov

13. říjen         Jámy                 

13. listopad                       

15. prosinec  Olešnice

2015       leden    Velké Meziříčí              

květen   Nové Veselí            

říjen Jámy

prosinec    Olešnice

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

  Srdečné pozvání na 168. pouť NJ - v pondělí 16. prosince 2013  v  17 hodin do Olešnice.

 

 Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.11. 2013. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

     Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970, 731136801(církevní síť)   e.mail-kinc@biskupstvi.cz     Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.

 

Komentáře:

přidej komentář

Dnes je 19. května 2024

svátek má Ivo

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)