Slova k pohřbu P. Prnky - řeč za obec

Ó Bože, můj Bože Hospodine, Pane náš, vyslyš naše prosby a v příhodném čase v Domě Otcově, přijmi nás do své náruče tak, jak jsi přijal svého služebníka Tomáše. Sloužil Ti věrně, bylo by to za 10 dnů dlouhých 63 let. Z toho u Panny Marie Křtinské 39 roků  4 měsíce by to byly v dnešní den pohřbu. Náš pan děkan,jak jsme mu většinou říkali, ať už mluvím jménem křtinských farníků  či jménem občanů Křtin, se stal známou osobností nejen v okolí a kraji a na místech odkud k nám přicházejí poutníci, ale i v jiných částech republiky, kam jsem dříve jezdíval při své práci.

V jedné zdravotní pojišťovně mě jedna pracovnice vyprávěla dlouhý a dojemný příběh, jak skrze poutní místo Křtiny a neznámého člověka, který se nakonec představil jako křtinský farář, přišla znovu k víře, dospělá dcera a dvě vnučky se daly pokřtít a křest přijal i zeť, který o víru dříve nestál. Poděkujte mu za to vše. To jsem dávno učinil, jen za to dnes znovu děkuji.

Pane děkane, děkujeme Vám za všechno co jste pro Křtiny, kostel a toto krásné  a starobylé a posvátné místo vykonal. Nebylo to vždy snadné. Vyskytly se překážky, setkal  jste se s nepochopením některých věřících a některých církevních otců.

Když jsme Vám  14.2.2013 po mši svaté v zimní kapli přáli k narozeninám, nikdo si nepřipustil, že je to naposledy, i když jste byl již předtím vícekrát v nemocnici. Přáli jsme Vám to obyčejné a lidské - hodně zdraví a vše nejlepší. Vždyť ten obyčejný člověk, obyčejné přátelství, obyčejný den a obyčejný chléb jsou největší dary, které jsme dostali.

Když pak na Bílou sobotu začala média přinášet smutnou zprávu - ve Křtinách zemřel neobyčejný člověk farář Tomáš Prnka - a večer po Vzkříšení navrátivší se z Říma zvon umíráček tuto pravdu potvrzoval ve večerní krajině, stal jste se svou obyčejností  nezapomenutelným.

Loučím se s Vámi pane děkane jménem svým a jménem všech věrných farníků ze Křtin, kteří s Vámi prožívali ta léta služby a stáli vždy při Vás. Loučím se s Vámi na požádání pana starosty městyse Křtin jménem všech občanů a celé krásné přírody, která k obci patří.

Odešel jste tam, kam všechna pokolení odešla,

- a lesy budou dále v slunci snít,

- a Boží  muka ve stráni zas pozvednou nás k Bohu,

- a vody všech potoků budou dřímat v lesku bílých hvězd,

- a Radostná Cesta se orosí, aby znovu radost přinášela,

- a studánka tam u silnice zas občerství pocestného, aby pak v tichu lesa rozjímal u klekátka.

A zvony zvonů po poledni  zas oznámí nám ve zvonohře  čas.

Odpočívejte v pokoji s Pánem Bohem.