Učící se církev na 1. neděli adventní roku A - 2. řada

  Doba druhého příchodu Páně (Mt 24,42-44, KKC 668-679)

a) znovu přijde ve slávě

b) soudit živé i mrtvé

 

Začal nám nový církevní rok, v jeho úvodu si zopakujme to nejdůležitější z roku starého. Měli jsme  velké jubileum a řekli jsme si, že takovou památkou na  ně by mohl být křesťanský pozdrav. Jsme rádi, že se lidé vůbec zdraví, a je správní, když se občané uzdraví občansky. Mám radost, že i ve škole ve Křtinách mně všechny děti zdraví slovy Dobrý den a stejnými slovy jim rád odpovídám.

Mezi sebou bychom se však mohli zdravit křesťansky. To známé je: Pochválen  buď Pán Ježíš Kristus. Když někdo pospíchá, může to zkrátit na Chvála Kristu. Není přikázáno a ale není ani zakázáno také zdravit slovy. Chvála Kristu a Marii. Odpověď je vždycky stejná: Na věky. Amen.  Tak to zkusme v 1. roce 9. století křtinských poutí, který dnešní nedělí začíná. Také jsme si říkali, že se máme modlit za ty, kdo nesou odpovědnost za společnost od těch nejmenších osad, přes obce, městys, města, okresy, kraje, parlament a senát, vládu v Praze a komise v Bruselu. Novináři nám  rádi ukazují nectnosti politiků, my přitom nadáváme, to je také nectnost a někdy dokonce i hřích. Kdo jiný než my a kdy jindy než teď se má modlit za ty, kteří nesou odpovědnost za věci veřejné s malým v. Někdo však namítne. Vždyť v tom není poctivost, ti, kdo mají peníze, jimi vše ovlivňují. Je to všechno moc provázané. Co kdybychom provázali i svou modlitbu a prosili o světlo a pomoc, pro lidi z politiky i ekonomiky, prostě za ty, kteří nesou odpovědnost za společnost a hospodářství.

Co všechno nás čeká, co všechno přijde, ptáme se. Ono to přichází, nejprve tady byla říše velkomoravská, a svatí Cyril a Metoděj tady ve Křtinách křtili, pak přišlo knížectví české, pak království Lucemburků, mocnářství Habsburků, první republika, protektorát, komunismus a teď máme konečně svobodu. Co přijde, nevíme, do Evropy se tlačí muslimové, protože nás křesťanů ubývá, děláme jim místo. Proto se i svatý otec včera za to modlil.

Důležitější než to, co přijde, je kdo přijde a s jakou přijde. Je opravdu důležité, s jakou přijde babička od doktora, děcko ze školy, kde psali písemku, mladí ze spořitelny, kde žádali o půjčku.

My věříme a vyznáváme, že přijde Pán Ježíš s mocí a slávou, tak nás tomu učí on sám v dnešním evangeliu. Lidé se bojí, co všechno přijde, čeho se ještě dočkají, ale On přijde nakonec jako vítěz. A to je hlavní. Přijde s mocí a slávou. A na tento jeho vítězný příchod čekáme.  

Přijde soudit živé i mrtvé.  Na světě je toho moc špatného, na tom se shodneme. Je potřeba to zlé odmítnout,odsoudit, potrestat. soud. Už staří Egypťané se stěžovali na mladé Egypťany, jací jsou špatní. Ale Pán Ježíš nepřijde soudit ty druhé, on přijde soudit živé i mrtvé, přijde soudit nás, přijde soudit mě .....

Jako památka na naše jubileum by  nám měla zůstat modlitba k Panně Marii, kterou římský misál doporučuje po mši svaté. K ní se obracíme, aby nám vyprosila odpuštění, aby se za nás přimluvila. Je to i jinde, v jedné písni zpíváme: Až uvidíme soudce nebeského, oroduj za nás vždy u Syna svého.

Prosme i teď: Nejsvětější Panno a Matko Maria, vypros mi odpuštění všech mých hříchů i hojnou milost abych tvému synu od nynějška věrněji sloužil a také vytrvalost až do konce, abych ho s tebou mohl chválit na věky věků. Amen.