Promluva při dnešním pohřbu

12.03.2016 - promluvy

 1. čtení vyjímečně Sk 10,34 - 43 kratší text Toto je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými

Evangelium č 11: Jan 6,39 Kdo věří v Syna, má život věčný

 

Na běžném pohřbu se říká, že se musíme sklonit před majestátem smrti, ve vědeckých knihách se píše, že smrt je zastavením životních funkcí, ale lidé však prostě řeknou: Už to má za sebou. A pozůstalým řeknou: Dotkla se vás ruka Páně, Pán si ho zavolal. A tak se v nás chtě nechtě vytváří to smutné spojení: Na Pána Boha si vzpomeneme, jen když je nám zle.

Náš zemřelý nosil celý život jméno sv. Petra,  prvního z apoštolů. Tomuto Petrovi řekl Pán Ježíš aby utvrzoval své bratry ve víře. A on to dělal, jak jsme to slyšeli i v  dnešním prvním čtení. Připomeňme si, co všechno svatý Petr zažil. Poznal Pána Ježíše a poznal že to není obyčejný člověk, protože uzdravil mnoho lidí, jak víte, i jeho tchýni. Petr opustil rybolov a šel za ním. Když se dostali do úzkých, volal: Pane zachraň nás. Také prosil: Pane, pomoz mé slabé víře. To si většinou pamatujeme z náboženství, to si přečteme v Bibli v té nejvíce čtené knize na světě. Všichni asi také víme, že když Pána Ježíše soudili, Petr ho třikrát zapřel. Buďme však opatrní ve svém posuzování a nevyvyšujme se . Když byl Pán Ježíš vzkříšen, třikrát se Petra ptal, zda ho má rád, a Petr třikrát vyznal, že ano. Potřetí už dost naléhavě: Pane, vždyť ty víš všechno, ty víš, že tě miluji.

My toho o smrti nevíme moc, zůstává pro nás velkým tajemstvím. I když člověk umírá v takovém požehnaném věku, jako pan Petr ..., vždycky je to nečekané a bolestně to překvapí. Nejbližší si říkají, že s námi ještě chvilku mohl být. Pán Ježíš ví však opravdu všechno. On ví, kdy se má jeho ruka dotknout naší rodiny. A on, Spasitel světa, který přišel aby všechno přitáhl k otci, to neudělá ani majestátně, aby nás srazil k zemi a dokázal nám, že jsme jen prach. On to neudělá ani hrubě a mechanicky, aby nám ukázal, že jsme jen těleso s látkovou výměnou, které se zahodí. On nás nebere jako číslo v seznamu, které se odškrtne, nebo list v kalendáři, který se odtrhne a zmačká. On nás bere jako svou ovečku a jako Dobrý pastýř nás má odvést ovečku do nebeského ovčína. Byli jsme mu svěřeni a nikoho nemá ztratit, každého, kdo ho vidí, má přivést  do domu svého Otce. Takže jeho ruka se nás dotýká s citlivostí pastýře, jen nás mírně postrkuje a  posunuje. Nezamáčkne  nás do země, nerozplácne nás, nesmete nás, nezmačká nás, ale svou pastýřskou rukou nás posune, výš, k svému Otci, dopředu, blíž k našemu cíli a domů, do domu našeho Otce, jenž je na nebesích.

Proto můžeme říkat: Dotkla se nás ruka Páně a dodat, že nás naši drazí předešli a proto se můžeme těšit, že se za nimi jednou dostaneme u v domě svého Otce se my Boží děti shledáme. Vždyť, jak píše v evangeliu sv. Jan, Kristus zemřel, aby rozptýlené děti Boží shromáždil vjedno. U svého i našeho Otce.

Amen.

Komentáře:

přidej komentář

Místo trávníku vyholeného na minimum si pořídit květinové pásy či nějaké vyšší rostliny je

správná volba. (23)

 

drahý špás. (5)

 

moc práce navíc. (13)

 

nutné pro dobré životní prostředí. (19)

 

pěkný výmysl. (1)

 

Sám(sama) nevím. (18)

 

celkem hlasovalo 79 lidí

předchozí ankety

Dnes je 17. července 2019

svátek má Martina

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU