O radosti - 3. adv.n. 16.12.2012

Neděle radostná, kdy jsme vybízeni, abychom se radovali.

Lidské slovo nám říká něco jiného. Všechno, co zapsané v kronikách i v těch farních, jsou samé neštěstí a úrazy. Stejně tak staré kramářské písně jako nejnovější internet nám připomínají samé mordy.

Jak se máme radovat?

Poslechněme Slovo Boží. Ale mějme také oči otevřené a dobře si všímejme:

1)

Zázraky. Nejsou jen kroniky, je i kniha křtinských zázraků. A nejsou zázračná uzdravení jen v minulosti. Dodnes slyšíme o nečekaných uzdraveních. A všichni o  nich rádi čteme, třeba v rubrice Katolického týdeníku Bůh v mém životě.

2)

Nejsou jen ne moci fyzických osob, Jsou i nemoci právnických osob. Naše společnost je svobodná, přesto je zachvácena nemocí, která se jmenuje  nezaměstnanost. Ale i z ní se lidé dostanou. Někoho měli propustit a nakonec mu místo zůstalo. O nějaké místo bylo,mnoho zájemců a on jediný je dostal. To jsou také uzdravení, někdy skoro zázračná, z nich se radujme.

3)

Zázrakem je také Boží příroda, v každé době, i v této zimní. Listí je krásné, když raší, když je zelené i když je žluté. Další důvod k radosti. Jen se dívat.

4)

Příroda je dílo Božích rukou, Jsou však i díla lidských rukou, věda technika, lidská dovednost. Jen si toho všímat, jen to pozorovat a pak se z toho radovat.

Závěr:

Někdy slyšíme, jak je to všechno pokažené. A slyšíme i odpověď je : Příroda si pomůže. Není to přesné: Jednak je to Boží příroda, jednak to nemůžeme vědět. Lidsky to nejsme schopni odhadnout, natož změřit. Boží slovo nám však říká, že Pán je blízko, že přijde a spasí nás.  Zachrání nás. A to je hlavní důvod k radosti. Proto můžeme vše předkládat Bohu s prosbou a děkováním.