O Božím milosrdenství

27.10.2013 - promluvy

  Na pouti ve Slavkovicích L.P. 2006

V církevních kruzích se připravovalo svatořečení kněze. Za života skutečně proslul svatostí života, byl obětavý, vzorný, pravověrný. Všichni očekávali, že nebudou žádné námitky. A byly! Ten kněz také z poslušnosti přijal službu ve věznici - v té nejhorší, kde odsouzenci na smrt očekávali svou popravu. A doprovázel je na k šibenici. Modlil se, postil se, aby jeho slova byla účinná, aby alespoň v poslední chvíli ten ubožák litoval svých hříchů, smířil se s Bohem a mohl tedy očekávat jeho milosrdenství.

Přesto jednou ten kněz neuspěl. Zločinec se mu v poslední chvilce svého života vysmál do očí. A to na milého pátera bylo moc. Řekl okolostojícím. Tak umírá zavrženec. A tuto větu pak připomněli odpůrci při takzvaném kanonizačním procesu, tedy při jednání o tom, zda dotyčný správně věřil a podle své víry skutečně jednal. To neměl říkat, nikdo nemůže takto pochybovat o Božím milosrdenství. Bůh má dost času přivést k lítosti i toho, komu už podkopávají stoličku pod nohama.

Třikrát vyprávěl tento nezapomenutelný  příběh v Jamách pan farář Šikula. Byl jsem v té době teprve bohoslovec. Asi proto jsem mu nemilosrdně řekl, že už by to neměl opakovat. A myslel jsem si, kdovíjak jsem neprospěl farnosti.

 

Přitom by se právě tento příběh měl opakovat. V době starozákonní nám Bůh posílal varování. Skrze proroky. V Novém Zákoně nám ukazuje své milosrdenství, skrze svého Syna. To je v krátkosti poselství svaté sestry Faustýny. A proto se její životní osud tak podobá svaté Marii Markétě Alacoque, díky které se rozšířila úcta k Srdci Pána Ježíše, které se obětovalo za hříšníky. Díky sestře Faustýně a také díky jejímu rodáku Janu Pavlu II. to pokračuje a šíří se úcta k Božímu milosrdenství. A staví se kostely a kaple. Zatím tato první v mé rodné obci, za což jsem nevýslovně vděčný všem, kteří se do toho pustili a přes obtíže vytrvávají.

 

Všichni potřebujeme Boží milosrdenství. Mladí i staří, muži i ženy, bohatí i chudí, modernisté i konzervativci, Češi i Němci, pravice i levice. Kněží i laici. Opravdu všichni.

O různých věcech se dá diskutovat: Zda tato kaple měla být zde nebo kousek dál, zda měla mít takovouhle střechu nebo trochu jinou. Dá se dokonce diskutovat, zda byla potřebná a podobně. O jedné věci však může panovat naprostá jistota. Milosrdenství Boží potřebujeme. My lidé nedokonalí a hříšní, my všichni, protože každý má své pěkné plány, skutečně ušlechtilé úmysly, ale jen jednu slabou povahu. Naštěstí je nám Boží milosrdenství nabízeno všem, v každém věku a stavu a do posledního okamžiku. I na smrtelné posteli. A je nám nabízeno naprosto zdarma, i když za něj Pán Ježíš musel zaplatit velkou cenu. Když jsem viděl Umučení Krista, místy jsem zavíral oči, abych se nemusel dívat na ty krutosti.

 

Ale to neznamená, že bychom mohli usnout. Na dálnici D1 se stala nehoda. Přijeli hasiči, po nich rychlá pomoc. Dělali co mohli, ale nakonec museli zavolat pohřební službu. Ti odvezli pozůstatky. Hasiči pak odklidili vrak a jeden z nich se ještě naposledy rozhlédl po tom místě. Uviděl, že na asfaltu cosi leží. Mobilní telefon! Zvedne ho a vidí, že je na něm připravená zpráva k odeslání: „Miláčku, za deset minut jsem doma." Z daleka se vracel, dlouhou cestou byl unaven, moc se těšil domů. Když už byl blízko, začal psát. Vyťukával to za velké rychlosti. Zprávu dopsal. Neodeslal. Nedojel.

 

Buď připraven. Kdo by neznal toto heslo. Hlavní poselství evangelia, které pak převzali i skauti i pionýři. Heslo, které platí a bude platit bez ohledu na okolnosti.  Je pravda, že Bůh může dát své odpuštění i v poslední vteřině, ale přesto musíme říci: Nehřešme na Boží milosrdenství. Ačkoli je nezměrné, jak se modlíme na konec chvalozpěvu Te Deum. I když Bůh je bohatý na milosrdenství, jak napsal Jan Pavel II. na konci své druhé encykliky  - jistě velmi povzbuzen poselstvím sestry Faustýny. Neodkládejme smíření. Buďme připraveni o Boží milosrdenství prosit.  A to musíme opravdu všichni, mladí i staří, kněží i laici, pravice i levice, modernisté i konzervativci.          A o ně stát. Bůh je připraven ukázat nám své milosrdenství. A dát nám svou spásu.

Komentáře:

přidej komentář

Místo trávníku vyholeného na minimum si pořídit květinové pásy či nějaké vyšší rostliny je

správná volba. (12)

 

drahý špás. (4)

 

moc práce navíc. (8)

 

nutné pro dobré životní prostředí. (13)

 

pěkný výmysl. (0)

 

Sám(sama) nevím. (4)

 

celkem hlasovalo 41 lidí

předchozí ankety

Dnes je 27. června 2019

svátek má Ladislav

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU