Nový Jeruzalém v Křižanově, 13.3.2014, čtvrtek po 1. neděli postní, čtení ze dne

13.03.2014 - promluvy

 

Milí spolubratří v kněžské službě zde u oltáře a ve zpovědnicích, milý spolubratře v jáhenské službě, Ladislave, milí farníci z mého bývalého děkanství, milí poutníci.

 

Svatá  Zdislava,  naše rodačka, svatá Zdislava patronka rodin. Jak si to v jejím kraji připomenout? Povolili nám v Jamách dva nové zvony, jak je mám pojmenovat, ptal se mně před víc jak 30 lety jamský farář P. Šikula. Navrhl jsem vedle sv. Martina také paní Zdislavu. Podařilo se to a Pater Svatoš pak toto zasvěcení psal i do zprávy do Říma jako doklad o tom, že úcta k Paní Zdislavě je v jejím kraji živá. A byla živá i zde v Křižanově, díky také místním kněžím - otcům Metodějovi Kotíkovi a Cyrilu Šímovi. Ale dost vzpomínání, teď je to na nás. Zvláště letos, když máme  rok rodiny. Rodina a Panna Maria, to se rýmuje, protože její ctitel blahoslavený Jan Pavel II. přidal do litanií prosbu: Královno rodin - oroduj za nás. A svatá Zdislava se také rýmuje, říkával P. Svatoš. Co máme dělat? Modlit se za rodiny, zvláště za rodiny v těžkostech. Proto jsme v letošním roce rodiny dali jako hlavní úmysl pěších poutí Za posvěcení rodin a za rodiny v těžkostech. A bylo to dáno i na stránky České biskupské konference. Prosme je obě, i Matku Boží i svatou manželku a matku Zdislavu často za rodiny, za naše rodiny, za budoucí rodiny našich dětí a vnoučat.

Někdo řekne: To je málo!  Má na to právo, je to jeho názor. Boží slovo nám však právě dnes říká něco jiného. Královna Ester se modlila i se svými služebnicemi a národ byl zachráněn. A sám Pán Ježíš nám dnes říká: Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Modleme se za rodiny a náš národ bude zachráněn. Píše o tom také dnešní katolický týdeník.

Kromě modlitby i práce. Zde  máte hodně práce s památníkem svaté Zdislavy. Kdyby se toho P. Svatoš dožil, jistě by se těšil, že tam bude svatá Zdislava se všemi svými dětmi i se svým manželem. Tak to vždycky chtěl, protože rodina k sobě patří - i rodina svaté Zdislavy.

Modli se a pracuj také pro rodinu, pro rodiny, pro své rodiny. Modlitba dá zabrat a práce také. Práce pro lásku a pro věrnost. Nedívají se na to všichni stejně. To jenom v opeře Prodaná nevěsta se opěvuje věrné milování. Český Honza o tom pěje árie své Mařence, to jistě známe všichni. Ale je také arabský Honza. Říká se mu v jejich řeči Džoha a vyšla celá knih: Džohovy příběhy, tak jako u nás pohádky o českém Honzovi.

V jednom tom příběhu se píše, jak se ten Džoha dlouho neženil. Pořád  si nemohl žádnou vybrat, pořád mu něco vadilo. Až ho pak oženili jeho přátelé, a vybrali mu nevěstu, jak se říká z těch přebraných. Dokonce je tam krutě psáno, že krásy nepobrala. Podle jejich nekřesťanských zvyků se pak ptala svého novomanžela, před kterými muži se může odhalit a před kterými má chodit zahalená. A chytrý Džoha si věděl rady: „Přede mnou choď vždy zahalená, před ostatními odhalená." Tak to je moudrost a vtipnost v jiných kulturách.  

U nás v České republice, jak v Čechách tak i na Moravě, si můžeme říci: Ještě, že máme tu rovnoprávnost, ještě že máme svobodu. Ale v jednom se tomu Džohovi nebezpečně podobáme: Naše sestry chodí před cizími muži také odhalené, dokonce i na poutích. Je zajímavé, že když chodíme koncem srpna na Velehrad, bývají obrovská horka, a v nich, jak víme,  se jde hůře nežli za deště. V rodných krajích milého  Džohy je horko ještě větší a skoro po celý rok. A jak tam chodí místní lidé oblečení? Žádné elasťáky, žádné kraťasy. Dlouhé volné pláště nosí i muži, i ženy i v tom největším vedru, protože ta lehká látka, třeba i černá,  krásně ochlazuje lýtka i paže, jak se kolem nich vlní. Když však necháme sluníčko pálit přímo na holou kůži, nedivme se, že se vše zhoršuje a tělo se nebezpečně rozpaluje. A někdy se nebezpečně rozpálí i srdce a mysl mužů, špatnými myšlenkami, bratři moji, víte, že mám pravdu.

Víme všichni, jaká je to odvaha vystoupit na veřejnosti. Když však naše sestry jdou   i před kameru Televize Noe tak odvážně oblečené, tedy spíše neoblečené, ptám se vždycky, která z vás milé sestry, mámy a babičky, která z vás najde tu odvahu zavolat tam anebo napsat. Jemně ale rázně naznačit, a v ženském rodě: Jsem vaše členka, ráda přispívám ale to opravdu nerada vidím. Nakonec všichni přece  jen očekáváme něco jiného od televize, která chce být jiná než ty ostatní. Budete nakonec rády, bude se vám to hodit, až bude potřeba zvládnout velmi těžký úkol - vysvětlit  vašim mladým děvčatům, aby to samy nepřeháněly. Což je opravdu těžké, když to přehánějí nejen jejich kamarádky, ale i učitelky. Nebudou se moci vymlouvat na to, že tak chodí i v katolické televizi.  Asi to dá práce, ale Modli se a pracuj, to je naše umění, to máme umět, to máme zkoušet, protože nedělat a jen nadávat, to umí každý.

Nebudu naříkat na módu, nebudu naříkat na dnešní dobu, jen řeknu, to, co znáte a prožíváte všichni:  právě to dnešní oblékání a dnešní způsob práce, kdy musí být žena v pracovním slova smyslu po ruce cizímu muži, působí jako útok na lásku, úctu a věrnost mezi manžely. Zachovat slib od oltáře je opravdu mnohem těžší než dříve. Proto budeme při letošní pěší pout šlapat i za posvěcení rodin a za rodiny v těžkostech. Za to se budeme modlit, pro to můžeme něco udělat. Podpořme modlitbu skutky, jen malá SMS  nebo email někam do redakce, jen malý zásah do šatníku, i svého, i svého A nebát se, že pár znalců může namítnout, jak za první republiky byl posměšný verš: Dlouhé sukně, smutná líčka, první pohled - katolička. Rok rodiny přece vyhlásila Katolická církev, její šéf, náš papež František svolal celý synod o rodině a my katolíci se za to máme  modlit. A pokud to myslíme upřímně, tak i tu modlitbu spojit i s prací, i s nevděčnou dřinou, když máme plavat proti proudu.

Závěr:

Na svátek svaté rodiny se obnovují sliby. Kněz se ptá manželů,  také jejich dětí, někdy i vdovců a vdov a oni odpovídají.

Loni o vánocích jsme ve Křtinách měli ještě jednu otázku. Byla pro všechny: Chcete se modlit za rodiny? Všichni řekli ANO, aby už to bylo hotové, aby se to neprotahovalo. Řekli ano a nezapomněli. Modlíme se. Nezapomeňte ani vy. A modlitbu podpořte prací, úsilím, námahou. Tak jako Panna Maria, která se modlila a sloužila, tak jako její následovnice, naše svatá Zdislava.

Deo gratias

 

Poslední slovo:

Děkujeme Bohu a svaté Zdislavě za kostel v Lavičkách jí zasvěcený.

Děkujeme Bohu a svaté Zdislavě za to , co se podařilo udělat pro její památník v jejím rodišti a děkujeme paní Vodičkové a všem, kteří na tom pracují.

Přejeme si, aby to bylo k slávě Boží a ke cti svaté Zdislavy, ne ke slávě lidské, proto ani netleskáme, nakonec nejsme na náměstí svatého Petra v Římě, ale v posvátném prostoru na Moravě.

Jak chcete, aby se lidé chovali k vám, tak se chovejte vy k nim. My to bereme tím směrem proti hříchu. Nechceme, aby druzí kradli, proto nekrademe jim. Nechceme, aby našeho muže některá spolupracovnice v práci provokovala, proto neprovokujeme my. Ale ono se to dá vzít přesně podle Pána Ježíše, tak jak to říká: Když chceme, aby nás někdo pochválil, pochvalme jindy sami někoho druhého. Když chceme, aby nás někdo chápal a snažil se omluvit, chápejme a snažme se omluvit druhého. Když chceme lásku, úctu a věrnost, nešetřeme jimi, udělejme pro to, vše, co můžeme a modleme se za to. K svaté Zdislavě, patronce rodin, k Panně Marii Královně rodin.

Amen.

Komentáře:

Něco na tom oděvu je... | JUDr. Dana Tůmová, Ph.D. - 12.6.2017

zobraz komentářepřidej komentář

Dnes je 17. zaří 2019

svátek má Naděžda

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT COKOLI Z TĚCHTO STRÁNEK 

K DOBRÉMU ÚČELU