Maruška se vdává, bere si Laďu

Laďo a Maruško, vážení rodiče, milí spolubratři, vážení svědkové, vážení svatební hosté - zvláště vy, moji milí příbuzní a bývalí farníci

Slovo Boží je pro nás pro všechny ukazatelem a návodem. Ať jdeme tím směrem, který ukazuje, ať jednáme tak, jak nás vede. Slyšeli jsme dnes o lásce, o opravdové lásce, jak ji chápe citlivý člověk a ne bulvární media.  Láska totiž vždy počítá s druhými, dokonce i s těmi, kteří nás pronásledují, láska jim žehná a neproklíná je. Láska není jen: Pusu sem, pusu tam, ale i oběť, vzdávání. I těch nejdražších, děti opustí své rodiče, i těch nejmilejších, rodiče propustí své děti.

Kéž by byla i vaše láska taková, kéž by i naše láska byla taková, kéž by byla i moje láska taková. O to prosíme všichni  svého Pánu, který také řekl, že nikdo nemá větší lásku, než ten, kdo za své přátele položí svůj život. A udělal to na kříži a jeho Matka s ním s láskou vytrvala až do konce.

My jeho učedníci se od něho máme učit. Karmelitáni vždycky něco znamenali a jeden z nich píše (Lectio divina), že dát svůj život také může znamenat dávat jej. Pán Ježíš prolil svou krev, ale od nás se chce, abychom ji dávali po kapkách. Však to štěstí také nemusí pršet, stačí jen když kape, jak se říkává i na svatbách. Takže každý den něco málo udělat, aby ten druhý, ti druzí, se stali šťastnějšími, ale také třeba každý den snášet jejich mlčení a grimasy a nedivit se, když druhý v něčem nemá jasné a nechce si dát říci. Láska prostě znamená přijímat druhého takového jaký je a ne jaký by měl být.

V tomto kostele kdysi kázával a  zpovídal  Monsignore Simajchl, který před tím působil na druhém konci Vysočiny, v kraji odkud pochází ženichova přízeň. A on ve své jedné knížce napsal, že manželství není polepšovna. Ani on, ani ona, ani mladí ani staří nemohou říci: Já tě převychovám.

Manželství je společenství, s tím souhlasíme. Opravdu ne polepšovna. Dovolím si upřesnit: obrušovna, protože v něm společně jeden druhého obrušujeme. Ono to jiskří, ono to skřípe, ale nakonec se to vyhladí, nakonec si to sedne. Ať je to podle Slova Božího, toho dnešního, ať se vám, ať se nám to daří.

Ať  se uhladí nejen povrch, ale i to vnitřní. Všichni si všímají, že manželé postupně dochází na stejné chuti a stejné koníčky a že to od nich chtě nechtě odkoukají i jejich děti. Pozorný pozorovatel si však všimne, že ti dva mají i podobné názory a pohledy. Někdy dokonce i podobné úsměvy. A třeba i stejně vyjadřují  stesk, protože si přece slíbili, že s pomocí Boží spolu ponesou všechno, dobré i zlé a po celý život. A v lásce, která usiluje o dobro pro všechny lidi.

To přeji vám, kteří začínáte, to přeji všem přítomným manželům a nakonec i nám kněžím, i sobě.  Deo gratias.